Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Z hájemství chilli papriček není úniku

Asie

  14:32

Jedno nelze pražskému Noodle Baru upřít:  Zaručeně se zahřejete. Doporučujeme vyzkoušet.

Kam oko pohlédne, dotírá na vás červená barva. foto: © Noodle BarČeská pozice

Nečekejte žádný relax. V nevelkém prostoru na úrovni chodníku je vše nastaveno tak, aby se smysly okamžitě dostaly do stavu pohotovosti. Máte-li chuť na kuchyni jihovýchodní Asie či Thajska v neotřelém prostředí, vítejte v podniku Noodle Bar v Plavecké ulici u Výtoně.

Kam oko pohlédne, dotírá  na vás červená barva. Na stolcích, sedátkách, stěnách nebo od baru, kde trůní rudá busta Budhy. Něco jako předehra k býčímu zápasu. Vizuální útočnost pak přebírají červené bodce zdobící osvětlovací tělesa nad stolky a jehlice, které má v jakési koupací čepici vetknuté ženská hlava, opakující se na stěnách, na čalounění a polštářcích sedaček. K tomu vám do uší proudí techno, jemuž prostě nelze uniknout...

Toto psychické naladění je však zřejmě žádoucí, abyste se dokázali vypořádat s pokrmy, které v jídelníčku provází nižší či vyšší počet  chilli papriček.

Pálí, nepálí?

Miniaturním lokálem takřka nehmotně proplouvá éterický číšník, který se ale dokáže ve správnou chvíli materializovat a ochotně vás provést nabídkou japonských, čínských, korejských a thajských jídel. Pokaždé, kdy nás některé zláká, ukáže se, že pálí jako ďas, což dvakrát nemilujeme, takže si raději necháváme poradit.

Na rozjezd to budou jarní závitky. Jsou dva, docela miniaturní, na polovinu překrojené. Kuchař je naplnil drobivým kuřecím masem, smaženou cibulkou, zázvorem (příliš nevnímáme) a kousky zeleniny. Nemají úplně typickou chuť, ale naštěstí netrpí nadbytkem oleje. Namáčíme je do průhledné řídké sladké švestkové omáčky. Žádný odvaz, ale slušné. Našim oblíbeným veganským závitkům z Loving Hutu sahají tak po kolena...

V další fázi před námi přistál obrovský lavór tradiční vietnamské polévky Chicken Pho. Množství odpovídá popisu – je to hlavní jídlo. Mísa obsahuje čirý vývar, ten by ovšem měl být silnější a také sladší. Pálivost odpovídá inzerované jedné a půl papričce – ta ostatně  plove na hladině, na kousky pokrájená. Polévka se připravuje s koriandrem, badyánem, hřebíčkem a skořicí, v místním provedení však tyto aromatické složky téměř necítíme. Ploché rýžové nudle jsou standardní, stejně jako kousky kuřecího masa – o bio kuře se evidentně nejedná, i když při ceně 185 korun by si je strávník jistě zasloužil. Ostatní ingredience stojí opravdu pár korun...

Konstatujeme, že polévka nás pěkně zahřála, ale ohňostroj chutí nepřinesla. Sojové výhonky, které spolu s čerstvým koriandrem a osminkou limetky vývar zdobí, jsou na koncích zahnědle oschlé. Nejvíc nás ale otrávil posyp prefabrikovanou smaženou cibulkou (co lze koupit ve velkých pytlích v asijských obchodech), namísto čerstvé.

Experimentální zážitek

Jako další chod jsme zvolily thajskou specialitu s čínskými motivy Chiang Mai Noodles, v zásadě prý neškodnou záležitost o kalibru jedné papričky, jež nám tak jako tak slušně zatopila. Jemná žlutá krémová omáčka spojila dohromady štědré množství vaječných nudlí, kuřecího masa a celé trsy thajské bazalky, která nám svým palčivým aroma kuriózně připomíná vánoční badyán. Celá kreace je hojně posypána smaženou cibulkou (ano, zase tou děsivou) a jmenovanými chilli papričkami. Zajímavá směs chutí, sladké i nakyslé, jemné i pikantní, jen od té cibule bychom raději abstrahovaly. Nudlí je tolik, že zdoláváme sotva polovinu, zbytek s námi poputuje domů.

Z kuchyně vykukuje vousatý mladík s roztahovákem v uchu, zřejmě kuchař a druhý člen zdejší pánské posádky, a rozšafně s námi debatuje o asijských dezertech. Objednaly jsme si totiž rýžové knedlíčky plněné arašídy a karamelem, chutí i konzistencí hodně neobvyklý dezert. V malé ohnivzdorné mističce se kromě tří exemplářů z nepopsatelně pružné a zároveň chutiprosté hmoty připomínající zhruba modelovací gumu pro výtvarníky nachází i kompotované kousky ananasu a karamelové kondenzované mléko. Rýžová hmota je tahavá, lepivá, žvýkavá, přesto jedna z nás dezert zvrhle chválí (baví ji totiž vše, co je nezvyklé a přináší nové chuťové zážitky), zatímco druhá ho má za nepoživatelný. Relativně dlouhé požvykování jistě nemusí připadat všem stejně zábavné – každému podle jeho gusta. Nezbývá než šalamounsky dodat: ochutnejte a uvidíte.

Za oběd platíme 715 korun, což je částka, která nám připadá trochu nadsazená. Lokál by mohl být lépe vytápěn, možná však je počítáno s tím, že po pozření pokrmů s několika papričkami se strávníci zahřejí vlastním ohněm, což bohužel není náš případ. Dlužno říci, že ani posezení není úplně pohodlné: pokud máte tu smůlu, že váš spolujedlík obsadil pohodlné místo na lavici, zbyde na vás mučivé štokrle bez opěradla. Právě to je však možná záměrem – na webových stránkách se restaurace inzeruje jako rychlá, takže třeba chtějí, abyste se najedli a dlouho nevysedávali.

V podniku se zato nekouří, což vyloženě potěší. Naše obsluha pak byla nadstandardně milá a ochotná vysvětlit jakoukoli nejasnost. Jelikož bydlíme v „rajónu“, je docela dobře možné, že se sem v dohledné době vrátíme– třeba na polední menu, jež stojí poměrně přátelských 149 korun.

The Noodle Bar

Plavecká 4/404, Praha 2
Tel.: 602 370 984
www.noodle.cz
Otevřeno: PO - SO 11.30 - 21.00

Autor: