Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Vzpomínáte na dohodu ACTA?

Evropa

  15:48

Česká republika se v otázce protipirátské dohody nadále veze v závětří EU, která by o budoucnosti ACTA mohla rozhodnout již v létě.

foto: © REUTERSČeská pozice

Proč se v titulku článku ptám, zda si ještě pamatujete protipirátskou smlouvu ACTA? Protože ač kontroverzní obchodní dohoda proti padělatelství počátkem roku rozohnila veřejnost a donutila tisíce lidí z celé Evropy ve jménu boje za svobodný internet vyjít do ulic, v poslední době jako by se po ní slehla zem. Alespoň v České republice, kde diskuse o ACTA ztichla 6. února.

Tehdy se vláda zřejmě zalekla nečekaných protestů a ratifikační proces pozastavila navzdory tomu, že koncem roku 2011 doporučila dohodu podepsat, což letos 26. ledna velvyslankyně České republiky v Japonsku Kateřina Fialková také udělala. Jenže proti odpovědi na růst globálního obchodu s padělaným zbožím a nelegálně šířenými autorsky chráněnými díly, jak ACTA nazývají její navrhovatelé, se v Česku podobně jako v jiných evropských zemích vzedmul silný odpor, včetně demonstrací organizovaných Českou pirátskou stranou a hackerských útoků ze strany kyberhnutí Anonymous.

Nečasovo prohlášení a Kubův slib

Vláda, zřejmě zaskočena reakcí občanů, byla donucena couvnout. „Nechceme v žádném případě připustit situaci, kdy by nějakým způsobem byly ohroženy občanské svobody a svobodný přístup k informacím,“ prohlásil v únoru premiér Petr Nečas a dodal: „Opravdu se musíme podívat na to, co by to obnášelo v reálném životě.“

Proč se podobná analýza neuskutečnila před tím, než tehdejší ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg předložili usnesení, jež podpis doporučovalo, zůstává dodnes záhadou. Nejblíže pravdě bude asi vysvětlení poslance Věcí veřejných a odborníka stany na elektronická média Viktora Paggia, totiž že politici jsou často tak znavení, že už ani nevědí, co vlastně schvalují.

O něco zodpovědněji k situaci přistoupil Kocourkův nástupce Martin Kuba. Krátce poté, co vláda ratifikaci ACTA pozastavila, prohlásil, že hodlá s příznivci a odpůrci mezinárodního paktu uspořádat kulatý stůl, kde obě strany proberou své argumenty. Záměr oznámil již 12. února v Otázkách Václava Moravce.

„Rád bych, aby tato debata proběhla, protože si myslím, že ty věcné argumenty nepadají na ulicích. To už je vždy nějaký sociální rozměr, který si ten problém s sebou nese,“ uvedl Kuba, jenž zároveň připustil, že vypracování smlouvy se nedělo příliš transparentně. „Model, jakým byla projednávána, a to, jakou reakci vyvolala, ji staví do velmi nešťastného světla,“ prohlásil o dohodě ACTA. A pak nastalo téměř dvouměsíční ticho.

Pohřbí ACTA Evropský parlament?

Jenže zatímco česká média řešila soud s Vítem Bártou a Jaroslavem Škárkou a odposlechy telefonátů mezi Romanem Janouškem a pražským exprimátorem a poslancem ODS Pavlem Bémem, na úrovni Evropské unie rozepře kolem obchodní dohody proti padělatelství pokračovaly. Boje vyvrcholily na přelomu března a dubna.

Nejprve 28. března obchodní komise Evropského parlamentu překvapivě rozhodla, že dohodu ACTA nepošle Soudnímu dvoru EU, aby posoudil, zda odpovídá základním právům Evropské unie, jak měla původně v plánu. „Chceme parlamentu v příštích měsících ponechat flexibilitu během diskuse, zda je ACTA tím správným nástrojem na řešení problémů, kvůli jejichž řešení vznikla. Kdyby ji parlament poslal k soudnímu dvoru, v mezidobí by o její budoucnosti nemohl rozhodnout,“ řekl Daniel Caspary z Evropské lidové strany.

Bernd Lange: „Od začátku byla chyba v jedné dohodě míchat padělky a internetový obsah.“Bernd Lange z Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů zase podotkl, že sociálně-demokratická skupina evropského parlamentu chtěla ratifikaci ACTA od samého začátku zamítnout a předložení dohody k Soudnímu dvoru EU by celý proces jen oddálilo. „Rozhodnutí je prvním signálem, že je parlament připravený ACTA zamítnout. Od začátku byla chyba v jedné dohodě míchat padělky a internetový obsah. Evropský parlament nebyl zapojen do vyjednávání smlouvy, a teď se máme rozhodnout pro, či proti, bez možnosti pozměnit nedokonalosti. V aktuální podobě text nemůžeme podpořit. ACTA bude pohřbena ještě před létem,“ rezolutně prohlásil Lange.

Podobného názoru je Helmut Scholz z politického seskupení socialistických a komunistických stran. Dle něj by dávalo smysl nechat ACTA přezkoumat již dříve. V současné chvíli však prý politickou zodpovědnost nese Evropský parlament. Ten by měl dělat svou práci a nezbrzdit rozhodnutí v kauze ACTA na další rok až dva. Taková prodleva by dle Scholze nastala, kdyby se věcí začal zabývat nejvyšší soud Evropské unie. Stejně reagovala i skupina Zelení – Evropská svobodná aliance. „ACTA by měla být okamžitě odmítnuta,“ prohlásil za ně Jan Philipp Albrecht.

Pro předání dohody Soudnímu dvoru Evropské unie hlasovali pouze členové Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Jejich stínový zpravodaj pro tuto tématiku Niccolo Rinaldi si následně postěžoval, že teď už nebude možné zjistit, zda je ACTA kompatibilní s Listinou základních práv Evropské unie, či nikoli.

Zastaralý koncept

S tím že by Evropský parlament měl dohodu ACTA nechat prošetřit soudním dvorem, přišel 1. března hlavní zpravodaj a britský europoslanec David Martin. Ten byl však některými europoslanci nařčen z toho, že jde o pouhý politický trik, jak rozhodnutí oddálit. Odpůrci ACTA sice v minulosti trvali na tom, aby soudní dvůr dohodu prošetřil. Když se ale začalo ukazovat, že by Evropský parlament ACTA mohl odmítnout i bez předchozí právní analýzy, od svého požadavku ustoupili. Konečné hlasování o ratifikaci by tak mělo nastat již v červnu.

Martin nakonec tento týden prohlásil, že na své kolegy bude apelovat, aby kontroverzní dohodu při hlasování smetli ze stolu. Reprezentuje prý zastaralý koncept ochrany duševního vlastnictví. „Musíme svůj přístup k právům duševního vlastnictví modernizovat. Je tu totiž velké riziko, že ACTA ve své současné podobě je může spíše zmrazit,“ uvedl na konferenci, kterou ke kontroverzní smlouvě uspořádali sociálnědemokratičtí europoslanci.

Oddalování rozhodnutí

K politickému triku, ze kterého byl osočen Martin, ale sáhl někdo jiný – eurokomisař pro obchod Karel De Gucht, který je považován za velkého zastánce dohody ACTA. Ve snaze udržet kontroverzní dohodu ve hře nakonec ACTA k Evropskému soudnímu dvoru poslala 4. dubna samotná Evropská komise. „Komise má povinnost poskytnout demokraticky zvolenému parlamentu a veřejnosti detailní informace. Doufám, že Evropský parlament bude soudní dvůr respektovat a vyčká jeho rozhodnutí, než si sám udělá názor na ACTA,“ napsal v prohlášení De Gucht.

I kdyby s ní Evropský parlament přeci jen souhlasil, zdaleka by to neznamenalo, že kontroverzní dohoda přežijeOtázka, kterou Evropská komise nejvyššímu soudu EU zaslala, zní: „Je obchodní dohoda proti padělatelství kompatibilní s primárním evropským právem, zejména pak s Listinou základních práv Evropské unie?“ Například podle německé europoslankyně Ska Kellerové se jedná o pouhý pokus Evropské komise debatu tak dlouho oddalovat, dokud protivníkům ACTA nedojdou síly.

Pokus to možná je. Skutečnost je ale taková, že konečný verdikt o přijetí, či nepřijetí dokumentu europoslanci vynesou s největší pravděpodobností již v červnu. Posuzování evropským soudem bude pak už bezobsažné. A podíváme-li se na výše citovaná vyjádření členů výboru Evropského parlamentu pro zahraniční obchod, je zřejmé, že ACTA moc šancí na ratifikaci nemá. A i kdyby s ní Evropský parlament přeci jen souhlasil, zdaleka by to neznamenalo, že kontroverzní dohoda přežije. Aby ACTA vstoupila v platnost, musely by ji ratifikovat všechny členské země Evropské unie. A to nakonec nemusí být vůbec jednoduché, mnoho evropských států už totiž ratifikaci odložilo na neurčito, a zvláště v Polsku dnes není ani vůle dál pokračovat. Bez všech hlasů tak bude ACTA v Evropě mrtvá.

Nahonem svolaný kulatý stůl

V České republice diskuse kolem ACTA ožila paradoxně na Velký pátek. Tehdy se ministr Kuba rozhodl, jak ostatně zdůrazňuje i tisková zpráva ministerstva průmyslu a obchodu, dodržet svůj únorový slib. Ministerstvo v pátek odpoledne narychlo rozeslalo pozvánky na akci, která se konala v úterý dopoledne po Velikonočním pondělí. A slízlo za to silnou kritiku České pirátské strany, jež takové jednání označila za neprofesionální.

Ministr Kuba zaslal premiéru Nečasovi dopis, ve kterém jej požádal o odložení termínu pro předložení dohody ACTA českým poslancům„Jde o uzavřenou schůzku, kterou ale ministr prezentoval jako kulatý stůl pro všechny zúčastněné strany. Ve skutečnosti organizaci události provází neprofesionální chování ze strany ministerstva. Ačkoliv Piráti pozvánku pro jednu osobu obdrželi, nebyli pozváni všichni relevantní kritici ACTA, kteří by u projednávání dokumentu tohoto typu zastoupeni být měli,“ řekl ČESKÉ POZICI místopředseda pirátů Mikuláš Ferjenčík. Pozvánku pro jednu osobu kromě pirátů, za něž se akce zúčastnil Jakub Michálek, obdržel rovněž šéfredaktor serveru Lupa.cz Patrick Zandl, místopředseda představenstva ICT Unie Zdeněk Pilz, výkonný ředitel serveru Seznam.cz Michal Feix nebo advokát Jiří Čermák z Baker & McKenzie.

Tomu, že šlo ze strany ministra Kuby opravdu spíš o dodržení slibu, než o snahu o otevřenou diskuzi k tématu, nasvědčuje i skutečnost, že po setkání okamžitě následovala tisková konference, během které Kuba prezentoval výsledky. Moc času na zvážení argumentů jednotlivých stran tedy rozhodně neměl, a kulatý stůl tak měl spíš jen informační účel.

Ministr Kuba účastníkům oznámil, že zaslal premiéru Nečasovi dopis, ve kterém jej požádal o odložení termínu pro předložení dohody ACTA českému parlamentu. „Vzhledem k tomu, že Evropská komise předložila dohodu ACTA k posouzení Soudnímu dvoru EU, domnívám se, že je vhodné vyčkat výsledku tohoto posouzení, aby nebyly pochyby o souladu dohody se základními principy evropského práva. Tento odklad nám také umožní vést věcnou a uvolněnou debatu o dohodě. Na základě výsledků posouzení dohody Soudním dvorem EU případně přikročíme k dalším krokům v rámci českého ratifikačního procesu, jehož součástí bude i předložení dohody k posouzení Ústavnímu soudu ČR,“ prohlásil Kuba.

Boj pokračuje

Právě na přezkoumání dohody ACTA Ústavním soudem vždy trvala Česká pirátská strana. „Tento vstřícný krok vítáme. Trváme ale na svém původním stanovisku, že je pro nás ACTA nepřijatelná,“ prohlásil krátce po setkání pirát Michálek, dle něhož piráti jednání s ministrem považují spíš za dílčí úspěch než za vítězství. Možná i proto, že se způsob, jakým se na politické úrovni v Česku s ACTA zachází, vlastně nezměnil.

Svědčí o tom i narychlo svolaný kulatý stůl, který se uskutečnil nečekaně po dvou měsících a zajisté zcela náhodně až poté, co Evropská komise rozhodla, že dohodu musí nejprve přezkoumat Evropský soudní dvůr, a tudíž vlastně není co řešit. Čeští politici se tak opět vyhnuli jakémukoliv vlastnímu rozhodnutí a nadále se vezou v závětří Evropské unie. I když odpůrci ACTA mohou být samozřejmě rádi, že tentokrát vítr vane proti nechtěné dohodě.

Předseda pirátů Ivan Bartoš: „Dokud Evropská unie neodmítne ratifikaci, ACTA stále žije.“Psát protipirátskému paktu nekrolog by předseda pirátské strany Ivan Bartoš přesto žádnému novináři nedoporučoval. „Země EU smlouvu stále ještě neposlaly nadobro k ledu, stále jsou patrné tendence hrát vše do ztracena, odkládat, ukolébat pozornost. Jediný odpůrci akceptovatelný postoj je, že vlády ACTA prostě odmítnou a od podpisu ustoupí,“ sdělil ČESKÉ POZICI Bartoš a připomněl: „Dokud Evropská unie neodmítne ratifikaci, ACTA stále žije. V závěsu ovšem přichází další problematická smlouva Cyber Intelligence Sharing and Protection Act.“

Kolečko se tak roztáčí znovu. Dokud nebudou v zákonech explicitně zakotveny svobody internetu, boj pro Bartoše a spol. nekončí.