Do rozvoje vědy a výzkumu v Jihomoravském kraji půjde do roku 2013 enormní suma kolem dvaceti miliard korun z evropských fondů. Už nyní brněnské univerzity spolupracují na společných projektech typu Středoevropského technologického institutu (CEITEC), nicméně k tomu, aby si školy i centra na budoucí provoz vydělaly, je nezbytná součinnost s aplikační sférou.
K tomu, že si peníze na zajištění provozu budou schopné zčásti zajistit samy ve spolupráci s komerčními partnery, se univerzity zavázaly již v rámci nastavení svých výzkumných projektů spolufinancovaných EU. Společně se už také snaží rozvíjet regionální inovační strategii. Nyní přichází další krok.
Memorandum mají dle informací ČESKÉ POZICE projednat v úterý 6. listopadu brněnští zastupiteléNejvětší univerzity v regionu – Masarykova univerzita, Mendelova univerzita, Veterinární a farmaceutická univerzita a Vysoké učení technické v Brně – se formou memoranda dohodly s městem, krajem a Jihomoravským inovačním centrem (JIC), že společně soustředí síly do regionálního modelu podpory transferu technologií. Připravený by mohl být v půlce roku 2013, přičemž na komercionalizaci výzkumu se zaměří právě JIC. Memorandum mají dle informací ČESKÉ POZICE projednat v úterý 6. listopadu brněnští zastupitelé.
Podobná vysokoškolská regionální „konsorcia“ by rádo vidělo i ministerstvo školství (MŠMT). „Jihomoravský kraj dnes představuje i v evropském měřítku velmi pokročilý region v oblasti inovací, spolupráce akademické a průmyslové sféry a transferu znalostí nebo technologií. Posílení koordinace klíčových aktérů je logickým vyústěním tohoto vývoje,“ řekl ČESKÉ POZICI 1. náměstek ministra školství Jiří Nantl. Připravované memorandum lze prý rovněž považovat za reakci na apel MŠMT, aby se v jednotlivých regionech koncentrovaly kapacity v oblasti akademických i podpůrných činností ve vysokém školství.
Technologie jako globální komodita
Vysoké školy v Brně se mají soustředit na výzkumnou činnost, rozvíjení výuky a zapojování studentů, kdežto v oblasti transferu technologií – regionálně centralizovaném – jim má pomoci Jihomoravské inovační centrum, které vzniklo před devíti lety a již nyní rozvíjí řadu aktivit vedoucích k uplatnění výsledků výzkumu a vývoje v praxi včetně zhodnocení tržního potenciálu nápadů a inovací. Vize regionálního modelu počítá s integrovanou podporou nejen v těchto aktivitách:
- komercializace duševního vlastnictví,
- smluvní výzkum a služby,
- zprostředkování společných grantových projektů,
- podpora zakládání spin-off firem,
- ověřování technologií (Proof-of-concept).
„Oblast transferu technologií v Česku má při srovnání s vyspělými státy západní Evropy stále co dohánět. Přestože některé brněnské vysoké školy se transferu již několik let věnují, cítíme potřebu tyto aktivity ještě posílit a dát jim výraznější mezinárodní rozměr. Osobně považuji situaci za nevyhovující zejména v tom, že se v Česku o transferu technologií uvažuje stále z velké míry jako o vnitrostátní záležitosti. Nové technologie jsou přitom dnes globální komoditou,“ upozorňuje ředitel JIC Jiří Hudeček.
Nově nastavený model by měl identifikovat konkrétní technologie a duševní vlastnictví a připravit je pro komerční využitíNově nastavený model by měl identifikovat konkrétní technologie a duševní vlastnictví a připravit je pro komerční využití. „Poté je bude možné nabízet mezinárodně, a to i firmám, které v ČR nesídlí a asi by své technologické skauty do naší země samy ani nevyslaly. Kolem šedesáti procent světových patentů vlastní pět set největších korporací... Máme-li ambici být významným mezinárodním hráčem na poli výzkumu a inovací, potřebujeme komunikovat právě s nimi,“ vysvětluje Hudeček. To je však poměrně nákladné, a proto je dle něj potřeba sdružit nejen prostředky, ale především odborníky, kteří se dané oblasti budou profesionálně věnovat. „Pokud se to podaří, přínosy pro region, a potažmo i pro celou ČR, mohou být velmi významné,“ dodává ředitel JIC.
Podobná konsorcia za účelem transferu poznatků, složená z více výzkumných organizací nebo univerzit, existují například ve Švýcarsku, Dánsku i Německu. Jak funguje zapojení celého regionu kupříkladu v biotechnologiích, ukázala loni ČESKÁ POZICE na případu okolí švédského Stockholmu – celého „biotech“ regionu, který může navenek a do zahraničí vystupovat společně a s většími dopady. Vznikne podobně i „ScienceBrno“?
Společně za vyšší atraktivitu
„Masarykova univerzita má v současnosti své plně funkční Centrum pro transfer technologií. Zahájením spolupráce s ostatními univerzitami v regionu, s krajem i městem však můžeme všichni společně získat významnou konkurenční výhodu a vyšší atraktivitu při oslovování potenciálních firemních partnerů,“ řekl ČESKÉ POZICI prorektor Masarykovy univerzity pro rozvoj Martin Bareš.
Masarykova univerzita: „Očekáváme rychlejší a efektivnější přenos výsledků výzkumu a vývoje do praxe“Dle zástupců univerzity může vést podpis memoranda k vážné debatě o užší spolupráci škol zejména v prezentaci špičkového výzkumu. „Neméně důležitým aspektem pro Masarykovu univerzitu je i očekávání rychlejšího a efektivnějšího přenosu výsledků výzkumu a vývoje do praxe, který by prostřednictvím regionální podpory mohl nastat třeba díky sdílení zkušeností,“ míní Bareš, dle nějž bude škola lépe schopna zachytit poptávku po svých vědeckých výstupech.
Zapojení do celoregionálního modelu zvažuje prý i Fakultní nemocnice u sv. Anny, jež buduje Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC), anebo také některé z ústavů Akademie věd ČR. Není vyloučen ani zájem škol z jiných krajů – dokonce i dosti vzdálených.
„Záměr nalézt vhodný způsob spolupráce v oblasti podpory transferu technologií v regionu, ať půjde o jakoukoli podobu, je z pohledu Masarykovy univerzity výrazným zlomovým okamžikem pro možnost zefektivnění činností v oblasti transferu technologií s jednoznačným dlouhodobým pozitivním dopadem nejen pro univerzitu, ale především pro město a kraj,“ říká prorektor Bareš.
Co si od spojeného modelu slibuje Mendelova univerzita? „Akceleraci schopnosti regionu pružně a efektivně reagovat na potřeby aplikační sféry a výzkumných partnerů. Dalším přínosem spolupráce by měla být mimo jiné společná prezentace regionu jako regionu znalostí s inovačním potenciálem,“ říká kancléřka Taťjana Šabartová. Podle ní nepůjde o další centrum transferu technologií, ale o efektivnější sdílení know-how současných středisek.
S podporou města, kraje i MŠMT
Unikátní – a to dlouhodobě – je politická podpora inovacím na jižní Moravě; drží se jí město Brno i vedení kraje. „Záměr zřízení regionálního modelu podpory transferu technologií je obsažen v Regionální inovační strategii Jihomoravského kraje, což je strategický dokument schválený krajským zastupitelstvem. Na jeho vypracování se podílela odborná i laická veřejnost včetně sociálních partnerů a zástupců jednotlivých politických klubů. Politický konsenzus se získává již ve fázi formulace záměrů,“ říká náměstek hejtmana Václav Božek, do jehož gesce transfer technologií spadá. Podle něj se budou v rámci regionálního modelu realizovat čtyři typy služeb:
- podpora smluvního výzkumu,
- podpora komercializace duševního vlastnictví,
- utváření společných konsorcií firem a univerzit,
- podpora zakládání spin-off firem.
Hlavním přínosem pro region bude dle Božka zvýšení relevance výzkumu, zvýšení počtu nových technologických firem a zvýšení konkurenceschopnosti již existujících technologických firem, popřípadě posílení ukotvení poboček zahraničních firem v regionu formou intenzivnější spolupráce s místním výzkumem. „Velkou výhodou inovačního systému na jižní Moravě je, že všichni partneři chápou dlouhodobost našeho snažení a potřebu nastavit podmínky vzájemné dohody tak, aby byl systém dlouhodobě funkční,“ říká ředitel Jihomoravského inovačního centra Hudeček.
Vytvoření podmínek pro vznik konsorcií vysokých škol bude i jedním z témat novely vysokoškolského zákonaZáměr regionálního modelu transferu technologií se líbí i vedení ministerstva školství, pod nějž výzkum spadá. „Aktivitu považujeme za velmi významnou a změny v oblasti transferu technologií v Jihomoravském kraji jsou vedle připravované fúze vysokých škol v Ostravě dvěma klíčovými konkrétními reakcemi na prioritu ministerstva dosahovat koncentrace kapacit ve vysokém školství,“ říká náměstek Nantl s tím, že by bylo dobré, kdyby obdobný vývoj probíhal ve všech regionech, kde jsou k tomu podmínky.
Vytvoření podmínek pro formování konsorcií vysokých škol, které by koordinovaly a integrovaly právě aktivity obdobného zaměření, považuje ministerstvo školství za jedno z témat pro připravovanou novelu vysokoškolského zákona.