Sníží nová vláda daň z přidané hodnoty na vybrané výrobky včetně potravin, což se hodí šéfovi hnutí ANO 2011 Andreji Babišovi? Bude zafixována takzvaná „přechodná solidární daň“ z příjmu nad sto tisíc korun měsíčně a pojmenovaná pravým jménem – „druhé pásmo“ v rámci daňové progrese –, jak svým voličům slíbila ČSSD? A ubrání velkopodnikatel 19procentní daň pro firmy navzdory veškerým snahám sociální demokracie?
To jsou hlavní otázky, které zůstaly nezodpovězeny po jednání představitelů těchto dvou stran o daňové politice případné společné vlády. Prý nejdříve chtějí informovat třetího do party – KDU-ČSL. Ve trojkoaličním formátu se sejdou politici až po ustavení sněmovny. Tam se ale rozhodne, kdo bude nejdříve na paškále vlivných lobbistů.
Vlivové manažery, kteří se ve velkém byznysu ukrývají pod označením „governmental affairs“, přitom nebude zajímat, kdo bude sedět ve Sněmovní ulici číslo 1 v lavici nad vládními křesly – kdo bude předseda a místopředsedové Poslanecké sněmovny. Důležité bude, kdo se stane šéfem a třeba i řadovým členem vlivného rozpočtového výboru a stejně mocného hospodářského výboru. Zejména první z nich má daňovou legislativu pod palcem.
?Miliardy z vybraných odvětví
A na tyto poslance a předsedy výborů (kteří se budou s nejvyšší pravděpodobností rekrutovat z řad koaličních stran) přivolávají vyjednavači Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše (a ano, trochu i Pavla Bělobrádka) soustředěný lobbistický tlak. Trochu stranou zájmu se totiž v koaličních jednáních neustále projednává i takzvaná sektorová daň. Tedy speciální daňové pásmo určené firmám působícím v energetice, finančnictví nebo telekomunikacích. Jde o společnosti ze státem silně regulovaných oborů, které byly schopné i v krizi vykazovat tučné zisky. A těmi by státní kasa mohla zkusit zalepit díry ve svém hospodaření.
Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek naznačil, že daně by se mohly řešit spíše za pochodu (vládnutí), než aby zbytečně brzdily vládní vyjednávání
V programu má tuto daň ČSSD, která voličům slibovala sazbu mezi 25 až 30 procenty. Teď už se mluví jen o dolní hranici. Stejně to však každoročně znamená miliardy korun, které by eráru přitekly, a naopak z valné většiny zahraničním vlastníkům neodtekly na dividendách. Vyjednavači ČSSD nejčastěji uvádějí částku osm až devět miliard korun, kterou je třeba na valorizaci důchodů (tu přislíbilo i ANO) a již by právě zmíněná speciální dávka vynesla. ANO alespoň podle veřejných prohlášení nechce o něčem takovém ani slyšet, protože boj proti zvyšování daní je středobodem kampaně hnutí. Stát se prý nejdříve musí naučit šetřit.
Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek navíc už naznačil, že daně by se mohly řešit raději za pochodu (rozuměj vládnutí), než aby zbytečně brzdily vládní vyjednávání. Jasná shoda je, že daně se minimálně do roku 2015 měnit stejně nestihnou.
Jen pro pořádek ještě zrekapitulujme pozice obou hlavních pravděpodobných partnerů v budoucím kabinetu.
- ČSSD nutně chce prosadit progresivní zdanění bohatých. Hnutí ANO to v zásadě moc nevadí (i když se zatím k věci staví odmítavě), když bude zachován současný stav, kdy z příjmu nad sto tisíc se odvádí dodatečných sedm procent. Zvyšování této progrese by se už Babišovu hnutí nelíbilo.
- Snížení dolní sazby DPH na některé výrobky by nemělo u ČSSD narazit na výrazný odpor, ale Babiš ho nebude prosazovat přes mrtvoly, i když mediálně to vypadá, že to jeho byznysu značně prospěje (přitom se zapomíná, že gros jeho zisků leží v chemii).
- Zato firemní daň je červený hadr pro miliardáře. Podle indicií, které z dosavadních jednání zaznamenala ČESKÁ POZICE, by ale právě sektorová daň jen pro vybraná odvětví, mohla být jakýmsi kompromisem, na nějž by Babiš (jehož firem by se nedotkla) mohl sociálním demokratům přistoupit. Splnil by slib, že firmám obecně se daně nezvedly, socialisté by zase mohli tvrdit, že byznys konečně více přispívá na stát.
Kdo s kým pije kávu
Nicméně odklad nějakého jasně vysloveného rozhodnutí o sektorové dani je jako výstřel startovací pistole pro lobbisty. A to jejich první ligu. Této ošklivé dani je třeba zamezit, zní jejich rozkaz. Nováčci ve sněmovně tak budou hned zkraje čelit tlakům takových gigantů, jako je ČEZ, u nějž snad málokdo pochybuje, že si umí prolobbovat, co si zamane.
Nováčci ve sněmovně budou hned zkraje čelit tlakům takových gigantů, jako je ČEZ nebo PPFNedávno také do jednoho šiku postavil exministr financí Miroslav Kalousek vyjednavače finančního odvětví. Jednak kvůli plánovaným změnám ve stavebním spoření, které nakonec především kvůli rozpadu vlády Petra Nečase neprošly, jednak kvůli březnové zmínce, že se na ministerstvu financí uvažuje o speciální dani pro pojišťovny.
A nyní přibyl do balíku ohrožených firem další velmi silný lobbistický hráč – skupina PPF. Ta se totiž koupí české divize Telefóniky stala jedním ze tří nejvýznamnějších hráčů na telekomunikačním trhu a nová daň by se jí do plánů velmi nehodila.
Vrchní lobbista Petra Kellnera, exministr Vladimír Mlynář, už podle informací ČESKÉ POZICE obchází některé zástupce politických stran s jasným cílem zabránit sektorové dani. Zajímavé také bude, kdo se v pražských kavárnách objeví u stolu s Vladimírem Johanesem, který kope za ČEZ. A ve výčtu by se dalo pokračovat.
Čím déle bude panovat nejistota, tím větší tlak straničtí šéfové na své ovečky přivolají. A těžko jim pak budou moci vyčítat, když média jejich schůzky budou popisovat, či spíše kritizovat.
