Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Vzniká ministerstvo informatiky, verze 2.0

  13:48

Stát chystá plán na koordinaci budování státní IT infrastruktury. Mohla by prakticky zastoupit zaniklé ministerstvo informatiky.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Mezi ministerstvy, politickými stranami i seskupeními různých firem se v tichosti rodí projekt, který může rozhodujícím způsobem ovlivnit budoucnost IT technologií ve službách státu. Když se na podrobnosti tohoto projektu ptáte, tisková oddělení hlavních zúčastněných ministerstev poskytují buď žádné či vyhýbavé odpovědi. Konkrétní lidé, kteří projekt připravují, jsou však o něco sdílnější. ČESKÉ POZICI se proto podařilo sestavit podrobnější obraz.

Smyslem projektu je zamezit tomu, aby stát – jak říká jeden z hlavních iniciátorů – „stavěl tři dálnice nad sebou, když úplně stačí jedna“.

Co by se mělo naléhavě změnit?

Nynějšímu stavu v oblasti IT ve státní správě se ČESKÁ POZICE již věnovala a není to vábný pohled. Nejenže pravá ruka neví, co dělá levá, ale vzájemné povědomí postrádají i jednotlivé prsty na obou rukách. Podle kompetenčního zákona by koordinační roli v oblasti IT mělo sehrávat ministerstvo vnitra. Soudě z vyjádření odborníků státní správy na tuto oblast však ministerstvo nic takového prakticky nedělá, neboť personální obsazení se střídá takovou rychlostí, že mnohdy není ani jasné, kdo je vlastně partnerem k jednání.

Z jiného zákona vyplývá i částečná koordinační role ministerstva financí, které se však dnes zabývá maximálně evidencí jednotlivých investičních akcí. O koordinaci se snažilo ještě ministerstvo informatiky, ale to zaniklo v roce 2007 a jeho agendu si rozdělila ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu. Vnitro s pomocí takzvaného grémia náměstků, kde byly zastoupeny jednotlivé resorty, koordinační funkci nějakou dobu vykonávalo, ale v současnosti již nic podobného neexistuje. Důsledkem jsou konkrétní problémy:

  • Resortismus – různá ministerstva či jim podřízené úřady budují své vlastní systémy, aniž by existoval dohledový orgán, který by je upozornil, že některé věci je zbytečné budovat, když je stát už dávno má.
  • S tím souvisí žárlivost, s níž si některé resorty střeží své údaje a odmítají je zpřístupnit jiným ministerstvům. Výsledkem je občan, který obíhá několik různých úřadů, aby jim poskytl jedna a táž data.
  • Všeobecně nízká počítačová gramotnost – se znalostí principů fungování výpočetních technologií na tom veřejnost není příliš dobře a státní správa v tom není výjimkou. Kromě kuriozit, jako je heslo na papírku přilepeném k monitoru, to také znamená, že se jen obtížně hledá osoba, ktreá by se na resortu stala odborným garantem určité zakázky a hlídala všechny technické problémy.
  • Korupce a lobbing – v IT zakázkách se točí obrovské peníze, což s sebou logicky nese snahy zakázky všelijak ovlivnit. Proto se o IT zakázkách místy hovoří jako o „nových dálnicích“.

Proto se do vládního usnesení k dokumentu Digitální Česko 2.0 z iniciativy premiéra Petra Nečase dostala poznámka: Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu přebírají koordinační roli v problematice Digitální agendy.“ Teoreticky by o nic významného jít nemuselo, ostatně koordinační roli má už dnes ministerstvo vnitra,  i když ve skutečnosti nic nekoordinuje. Jenže tentokrát vše nasvědčuje tomu, že nejde o bezvýznamné plácnutí do vody.

Předsedou zmíněné rady vlády je přímo premiér Petr Nečas, ale jejím výkonným místopředsedou nikdo jiný než náměstek ministra financí a jeden z nejsilnějších hráčů v oblasti státního IT Zdeněk Zajíček. Navíc na novelách potřebných zákonů, zejména zákona o informačních systémech veřejné správy, se již na ministerstvu vnitra pracuje a je patrné, že cílem je něco více než jen koordinace. Získali jsme informace, že cílem je značné posílení kompetencí a vlivu zmíněné rady vlády.

„Mohu potvrdit, že toto debatováno bylo, a že ministerstvo vnitra má zadání, které popisujete,“ řekl ČESKÉ POZICI Jiří Korbel z tiskového odboru ministerstva vnitra. Dodal však, že v současnosti se vede k této problematice na vnitru debata a není možné říct nic bližšího.

Zajíčkovo digitální město

Podle našich informací by Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost měla u jednotlivých projektů ve státní správě dávat pomyslný palec nahoru nebo dolů.

Zajíček: „Resorty by neměly říkat, proč potřebují ten či onen systém, ale budou muset obhajovat, proč nevyužívají už existující systémy“

„Role rady vlády, jak si ji představujeme, by měla spočívat v tom, že by ministerstvu vnitra a ministerstvu financí, na kterých zůstane koordinační a povolovací funkce vyplývající z dnešního znění zákona, dávala své souhlasné či nesouhlasné stanovisko,“ řekl ČESKÉ POZICI Zdeněk Zajíček. Rada vlády pod jeho vedením má kromě toho na základě pokynu premiéra do konce června předložit kabinetu pravidla pro nákup zboží a služeb v ICT oblasti, která budou závazná pro všechny zadavatele veřejných zakázek.

„Zjednodušeně řečeno, tahle pravidla budou mít dvě části. První se bude týkat nákupu například licencí Microsoftu nebo nějakého krabicového softwaru. To je podobné jako nákup rohlíků, jen v oblasti informačních technologií. Druhá část se bude týkat vývoje nějakého autorského díla. To znamená vývoj softwaru na míru pro potřeby určité agendy,“ vysvětluje Zajíček.

Tento dokument má sloužit jako mustr. Jestliže se tedy některé ministerstvo rozhodne vybudovat nový systém, bude muset o schválení požádat ministerstvo financí a ministerstvo vnitra, přičemž tyto dva resorty budou muset o stanovisko požádat ještě radu vlády. Zároveň bude existovat návod k nákupu těchto technologií. Součástí dokumentu bude i popis technologií, jimiž stát už dnes disponuje, a které je proto zbytečné pořizovat znovu.

Autoři konceptu svůj záměr připodobňují ke stavebnímu řízení: dokument rady vlády má představovat územní plán a průběh schvalování jednotlivých žádostí oběma ministerstvy a radou představuje povolovací řízení. I proto se v určitých kruzích této radě vlády přezdívá úřad hlavního architekta.

Celá koncepce vychází z původní teze Zdeňka Zajíčka o stavbě takzvaného digitálního města, kdy se postupuje podle územního plánu a nové projekty jsou konfrontovány právě s tímto plánem. Podle této koncepce by měly být posuzovány i nové IT projekty ve státní správě. Jde například o posouzení kompatibility se základními registry, s datovými schránkami nebo systémem Czech POINT. „Navíc máme představu, že resorty by neměly říkat, proč potřebují ten či onen systém, ale budou muset obhajovat, proč nevyužívají už existující systémy,“ dodává Zajíček.

Střet nespočtu zájmů

Prostředky na IT ve státní správě se pohybují v řádu desítek až stovek miliard korun ročně – jde o odhady, protože přesné číslo nikdo nemá

Srovnání s územním plánem je rozhodně na místě. Schvalování libovolného územního plánu totiž provází silný tlak různých lobbistů ze strany soukromých firem i jednotlivých státních nebo jiných veřejných institucí. Nejinak je tomu v tomto případě, protože prostředky na IT ve státní správě se pohybují v řádu desítek až stovek miliard korun ročně. (Jde o odhady, protože přesné číslo nikdo nemá.)

Další problém představuje politika. Není neobvyklé, když nový ministr obmění v resortu kromě náměstků i nespočet kompetentních úředníků až po nejnižší úrovně. Tím se zlikviduje kontinuita a molochům, jakými ministerstva jsou, trvá měsíce nebo i roky, než se zase dostanou do standardního chodu. Pak přijdou volby a proces se opakuje.

Pozoruhodné však je, že jakmile se začne mluvit o nutnosti koordinace ITprojevují politici nebývalou míru konsensu. Ostatně na distribučním maillistu, na který chodí pozvánky na zasedání řídícího výboru pro informační společnost, který je jedním z hlavních orgánů rady vlády, lze najít kromě úředníků a zástupců současné koalice i sociální demokraty či komunisty.

Například jeden z členů tohoto výboru Vladimír Koníček, poslanec za KSČM, říká: „Vedení rady se evidentně snaží o širší shodu napříč stranami, což vnímám pozitivně. Pokud jde o koordinaci, tak dnešní stav, kdy si každý úřad buduje, co chce, je rozhodně špatný a je dobře, že je zde myšlenka s tím něco udělat. Typickým příkladem je, když někdo chce nakoupit nějaký hardware, ale neuvědomí si, že ve státní tiskárně cenin je datové centrum, které by to mohlo bez problému obhospodařit.“ Podobně jako Koníček hovoří i zástupci koalice.

Kritický názor naopak zazněl z míst, odkud by jej málokdo čekal. Večer před zahájením letošní dubnové konference Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS) v Hradci Králové vystoupil na setkání zástupců této rady, klíčových firem v odvětví a dalších důležitých osob exministr vnitra Ivan Langer (ODS). Míní, že žádný podobný orgán není třeba, protože koordinační role je nyní podle kompetenčního zákona na ministerstvu vnitra a stačí, aby ji vykonávalo.

„Když kompetence ministerstva vnitra budou využívat kompetentní lidé, nemusíme využívat nic nového,“ potvrdil Langer ČESKÉ POZICI obsah svého vystoupení. Dodal, že v době jeho působení na vnitru fungovalo již zmíněné grémium náměstků. „V rámci smart administration se na tomto grémiu řešily klíčové parametry a jednotlivé resorty pak chodily a předkládaly své projekty. Tím pádem to byl meziresortní orgán, který hodnotil projekty podle jasných kritérií,“ dodal Langer. Dle něho je nyní nutné především definovat priority pro další období čerpání evropských fondů v letech 2014 až 2020.

Někteří lidé z byznysu či státní správy, s nimiž jsme hovořili, projevili obavy z vysoké koncentrace moci a peněz na jednom místě

S ničím z toho však Zdeněk Zajíček nepolemizuje a otevřeně dodává, že příliš nechápe, co Langerovi vlastně vadí, protože kromě nahrazení grémia náměstků radou vlády se prakticky ve všem shodnou.

Někteří lidé z byznysu či státní správy také anonymně projevili obavy z vysoké koncentrace moci a peněz na jednom místě. A dále z toho, že v některých výborech rady jsou dnes zastoupeni lidé ze soukromých firem, kteří by se v případě exekutivní role rady dostali do silného střetu zájmů.

S tím Zdeněk Zajíček nesouhlasí: „O střet zájmů rozhodně nepůjde. Stanoviska bude vydávat rada, nikoli její pracovní výbory. Čím vyšší úroveň v rámci rady, tím méně je zástupců firem. Na nejvyšší úrovni už jsou prakticky jen poslanci či úředníci, přičemž rozhodovací pravomoc je pochopitelně na nich.“

Navíc o definitivních pravomocích rady ještě není zcela rozhodnuto, tudíž není ani jisté, jak silné vlastně rozhodnutí rady bude. Plně autonomní orgán, který by mohl rozhodovat sám bez kooperace s dalšími resorty, se však podle více zdrojů nerodí. Klíčovou roli by měla sehrát ministerstva vnitra, financí a tato rada. Významné veřejné zakázky navíc vždy schvaluje vláda.

Co čeká radu?

Jak se ukázalo, o konkrétních záměrech Zdeňka Zajíčka má plné povědomí relativně málo osob

O konečné podobě rady ještě proběhne řada jednání, protože jak se ukázalo při pátrání ČESKÉ POZICE, o konkrétních záměrech Zdeňka Zajíčka má plné povědomí relativně málo osob. Na potřebě koordinace je prakticky univerzální shoda, ale dá se čekat, že některé resorty budou protestovat proti tomuto konkrétnímu návrhu.

Ředitelka odboru elektronických komunikací ministerstva průmyslu a obchodu Zuzana Chudomelová říká: „O snaze zakotvit koordinaci IT projektů do zákona o informačních systémech veřejné správy nám není nic známo, nicméně nepovažujeme tento způsob za vhodný především z důvodu větší časové náročnosti na změnu zákona například v případě budoucích změn v postavení Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost. Vhodnějším způsobem by mohla být například změna Legislativních pravidel vlády a Jednacího řádu vlády.“ Jinak ovšem i Chudomelová souhlasí s potřebou koordinace nejen jednotlivých IT projektů, ale i celé oblasti informačních a komunikačních technologií.

Ve výsledku by se mohlo dospět ke stavu, který se pokoušelo nastolit ministerstvo informatiky a později ministerstvo vnitra pod vedením Ivana Langera. Složení výborů rady, kde jsou politici, úředníci i zástupci různých profesních sdružení, dává tušit, že by se to mohlo podařit a že by jakési ministerstvo informatiky verze 2.0 opravdu mohlo nakonec vzniknout.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!