Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Vzkaz z klimatického summitu: Čekáme na katastrofu

  14:30

Největší producenti oxidu uhličitého zůstali v Dauhá stát stranou a vskutku celosvětový pakt o regulaci emisí má být přijat až v roce 2015.

Aktivisté požadovali po účastnících klimatického summitu v Dauhá ráznou akci. Ani tentokrát se nedočkali. foto: © ReutersČeská pozice

Prodloužení Kjótského protokolu bylo takřka jediným pozitivním přínosem 18. konference signatářů rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu, která skončila v sobotu v katarském Dauhá. Od nezdařeného klimatického summitu v roce 2009 v Kodani, od něhož se čekalo, že čelní světoví politici konečně převezmou odpovědnost za zatěžování atmosféry oxidem uhličitým, včetně přizpůsobení se následkům klimatické změny, se nic podstatného nestalo.

Konference v Dauhá, na níž se sešly vládní delegace ze 193 zemí, byla už čtvrtým jalovým setkáním za sebou. Lidé, kteří se intenzivně zabývají riskantním nárůstem průměrné teploty na zeměkouli, se obávají, že lidstvo probere až nějaká veliká katastrofa.

Hrozí masová ekologická migrace?

Velká bouře Sandy, která zdemolovala prakticky celé východní pobřeží Spojených států, takovou varující katastrofou nebyla. USA setrvaly na trucovité pozici, že k dohodě šetřící klima přistoupí, pokud tak učiní i velké ekonomiky třetího světa. Vzmohly se na jediné: aby byl tabuizovaný termín kompenzace, údajně naznačující vinu, nahrazen spojením „mechanismus pro ztráty a škody“.

Katarská konference neposkytla věrohodný plán na uvolnění 100 miliard dolarů ročně do roku 2020 na pomoc nejchudším zemímSvým způsobem je to výsměch mezinárodnímu společenství, neboť USA do nedávné doby, než je dohnaly Čína a Indie, byly bezkonkurenčně největším znečišťovatelem. Navíc je celý ten nový mechanismus pro ztráty a škody bezzubý, protože katarská konference neposkytla věrohodný plán na uvolnění 100 miliard dolarů (zhruba dvou bilionů korun) ročně do roku 2020 na pomoc nejchudším zemím. Neposkytovat kompenzace, a přitom zamlžovat každému zřetelný termín úřednickou patlaninou, vyžaduje kus diplomatické otrlosti.

Malé ostrovní země, ztracené v hloubi oceánů se zvedajícími se hladinami, jsou nuceny přihlížet, jak se velcí znečišťovatelé vyhýbají své odpovědnosti. A již propadají zoufalství: „My už vážně řešíme otázku přestěhování. Jestli se váš přístup rychle nezmění, budete čelit masové ekologické migraci,“ varoval mluvčí Seychel a všech ostrovních států Ronald Jumeau.

Malý úsvit z Kataru

Kjótský protokol nezanikne a bude mít druhý díl do roku 2020. Bude ovšem značně okleštěný, k evropské sedmadvacítce se připojila jen desítka dalších zemí, mezi nimi Norsko a Austrálie. Největší znečišťovatelé, jako USA, Čína a Indie, protokol dále ignorují. A další země, jako Japonsko a Kanada, z něj vystoupily. Rusko se vzbouřilo a tvrdí, že dohoda byla vynucena silou.

Největší znečišťovatelé, jako USA, Čína a Indie, Kjótský protokol dále ignorují. A další země, jako Japonsko a Kanada, z něj vystoupily. Rusko se vzbouřilo.Rusku především vadí krok, který pokračování Kjótského protokolu umožnil, tedy omezená možnost použití nevyužitých uhlíkových kreditů. Jak uvedla Klára Sutlovičová z Centra pro dopravu a energetiku, přebytečných kreditů je přes 13 miliard a většinu z nich vlastní právě Rusko. Teoreticky by mohly funkčnost nového Kjótského protokolu ohrozit. Prakticky už hůř, protože státy Evropské unie, Japonsko, Austrálie, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko a Monako se koupě těchto přebytečných kreditů veřejně zřekly.

Evropská unie měla ovšem stejný problém ve svých řadách, neboť s využitím přebytečných kreditů kalkulovalo i Polsko. Když se to ostatním delegacím podařilo polským vyjednávačům rozmluvit, ozval se z evropského jednacího sálu takový aplaus, že o tom Sutlovičové referovali až do Prahy.

Vyhlášením pokračování Kjótského protokolu do roku 2020 a uspáním přebytečných emisních kreditů výčet pozitivních zpráv ze summitu končí. Dále už jen sliby: Do roku 2015 má být připraven globální pakt o snižování emisí, jehož by se měly zúčastnit všechny státy. Platit by měl od roku 2020, až skončí Kjóto II.