Vzkaz Putinovi, tomu plynárenskému bojarovi

Ruský prezident ve svém dopisu několika členským zemí EU nepíše, že od 1. června zastaví dodávky plynu do Evropy, pokud Ukrajina nesplatí plynový dluh. Jen dostane plyn, který si předplatí pro příští měsíc. Vratislav Ludvík navrhuje odpověď.

Vladimir Putin na návštěvě města Južno-Sachalinsk na Dálném východě. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vladimir Putin na návštěvě města Južno-Sachalinsk na Dálném východě. | foto: © REUTERSČeská pozice
Vladimir Putin na návštěvě města Južno-Sachalinsk na Dálném východě.

Parafráze na starý popěvek o Šušelkovi zní: „Voloďa nám píše, z tej východní říše.“ Nejsem sice evropským státníkem, ale na můj e-mail přistál dopis ruského prezidenta Vladimira Vladimiroviče Putina, v němž měl údajně ve čtvrtek 15. května několika evropským pantátům sdělit, že od 1. června zastaví dodávky plynu do Evropy, pokud Ukrajina nesplatí svůj plynový dluh.

Nevím, zda slovenský premiér Robert Fico má exkluzivní informace, ale v oficiální verzi dopisu o zastavení dodávek ruského plynu do Evropy opravdu nejde. Co tedy dopis, jenž se v zásadě skládá ze tří částí, obsahuje?

Nejprve úvod a pak stať

V první části se konstatuje, že „nečlenské země“ Evropské unie dospěly v Moskvě překvapivě ke shodě, že Ukrajina nebude své závazky plnit a že zásoby plynu v jejích zásobnících jsou nedostatečné. K tomu je připojena drobná výtka, že během varšavského jednání, jehož se kromě Rusů zúčastnili i německý eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger a ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan, nebyly předloženy žádné rozumné (pro Rusy přijatelné) návrhy, jak situaci řešit.

Ve druhé části se Putin vyjadřuje k neustálému zhoršování ukrajinské platební morálky. Dostala sice od EU 3,2 miliardy dolarů (dle Gazpromu 3,5 miliardy), ale nepoužila je na splátku za plyn. Jen na okraj, je-li Ukrajina v současnosti na pokraji státního bankrotu, asi těžko bude tyto prostředky z EU a Světové banky používat jinak než na sanaci vlastní ekonomické nestability.

V souladu s pravidly písemného projevu po úvodu následuje samotná stať – od 1. června bude Gazprom dodávat Ukrajině jen tolik plynu, kolik si předplatí pro následující měsíc. Ani však slovo o tom, že by to současně znamenalo přerušení tranzitu plynu přes Ukrajinu.

Na závěr slohové práce pak pisatel vyzývá EU, potažmo Evropskou komisi (EK), aby se zasloužila a přičinila o konsolidaci obchodu s plynem. Pozdrav Čest práci či Světu mír chybí (možná, že dopis nebyl úplný).

Problém předsedy představenstva Gazpromu

Kromě toho, že jsem měl to pochybné potěšení pocvičit se v ruské diplomatické angličtině, něco mi na dopisu bylo divné – a to jak odesilatel, tak adresáti. V českém rybníku jsme si uvykli, že ministerstva zahraničních věcí a průmyslu a obchodu vedou – za přispění dalších vrcholných politiků – mnohaletý spor o takzvanou „ekonomickou diplomacii“.

V dobách předlistopadových to bylo jasné. Diplomatický sbor fungoval standardně na ambasádách, při kterých se ovšem vyskytovala nezávislá, takzvaná „obchodní zastoupení“, přičemž mezi oběma skupinami panovala řevnivost. Především proto, že ambasády měly relativně omezené finanční zdroje, zatímco obchodní zastupitelství na tom byla vždy podstatně lépe. Po roce 1989 byla obchodní zastupitelství zrušena (s přispěním ambasád) a dále zůstávalo na schopnosti podnikatelů, nakolik se v zahraničí se svým zbožím uplatní.

Ptáte-li se, proč vytahuji tuto dávnou historii, pak proto, že ruský zemní plyn je prodáván na základě obchodních kontraktů mezi konkrétními subjekty – Česká republika nekupuje plyn od Ruska, ale RWE od Gazexportu. Totéž platí pro SPP, E. ON, GDF Suez, ÖMV či Snam. To by měli být adresáti dopisu, jehož pisatelem by měl být Gazexport. Ale není. Co z toho vyplývá? Velký malý Voloďa vydírá vlády členských zemí EU.

Jakkoliv je společnost Gazprom státní, je akciová. Za ni a jejím jménem může hovořit výlučně představenstvo či vedení firmy. Je snad prezident Putin předsedou představenstva Gazpromu? A pokud ano, co mu říká střet zájmů?

Tři kroky

I v oblasti korespondence se vyskytují kuriozity – a toto je jedna z nich. Jak chcete na takový dopis odpovědět? Vždyť to ani nejde, vyloučíme-li potvrzení podacího lístku, ale ten tu asi také chybí. Podle mého názoru je jediným smyslem tohoto sdělení informace, že Rusko hodlá Ukrajinu lapit do plynové pasti.

Argumentem – a ten jsme v minulosti slyšeli z ruské strany několikrát – je obvinění Ukrajiny, že „přikrádá“ tranzitní plyn, neboť není schopná za své řádné dodávky platit. A teď babo raď! Pro kremelské boltce muselo navíc libě zaznít prohlášení eurokomisaře pro energetiku Oettingera, že EU nebude vytvářet společnou energetickou politiku. Toto prohlášení je ovšem redundantní. Lisabonská smlouva totiž přiřazuje kompetenci tvorby energetické politiky národním vládám. Tak co s tím?

První reakcí by mělo být okamžité jednání EU, Ruska a Ukrajiny o vyslání expertů – metrologů EU na měřící stanice plynu při jeho vstupu na ukrajinské území. Tento krok je nutno učinit neprodleně, a to do počátku června. Výstupy plynu z Ukrajiny jsou měřeny, a to mimo její území.

Prostou bilancí – po odečtení přepravních ztrát a spotřeby plynu na pohon kompresorových stanic – lze dospět k poměrně přesnému zjištění, zda Ukrajina odebírá plyn řádně, či nikoliv. Touto cestou lze zcela – a velice vstřícně vůči Rusku, přesněji Gazpromu – dokázat, jak to s tranzitem plynu přes Ukrajinu opravdu vypadá. Vyloučí (anebo potvrdí) to podezření o neseriozním jednání ukrajinského plynárenství.

Nutnost systémových změn

Druhým krokem by mělo být – ještě letos – vypovězení dlouhodobých kontraktů jak na import plynu, tak na jeho tranzitní přepravu. Tyto reliktní kontrakty jsou ostatně v přímém rozporu s pravidly volného trhu s plynem a jeho přepravou na území EU. Dovozci plynu budou asi bublat, tranzitéři zuřit; jinak to ale nejde.

Gazprom blokuje kapacitu česko-slovenského tranzitního plynovodu stejně jako polského plynovodu Jamal, a pravděpodobně i německo-českého systému Opal – Gazela dlouhodobými kontrakty, kde – přestože skutečné množství dopravovaného plynu je malé – Gazprom platí za plnou kapacitu plynovodu (v plynárenské hantýrce systém „prázdné za plné“). Pokud by byly zrušeny tranzitní kontrakty vázaná na tyto plynovody, uvolnila by se jejich kapacita pro přepravu zemního plyn na všechny směry – tedy i pro Ukrajinu.

Třetím krokem je přesun měřících obchodních míst na vnější hranice EU, aby zde byl volný přístup ke konkurenčnímu nákupu plynu. Bude-li ruský plyn drahý, nakoupí obchodníci jinde (a tyto příležitosti rychle porostou).

Ale já přece vím, že jsem o tom již několikrát psal a že už tím poněkud unavuji. Problém je totiž v tom, že carský „ukaz“ směřuje také na nás. Pokud tedy my – myslím tím EU – neučiníme nějaké zásadní kroky, které by systémově změnily obchodování s ruským plynem, můžeme se brzy dočkat dalších – a méně diplomatických – dopisů z Východu. Proto se osměluji navrhnout koncept dopisu, jímž by měla Evropská unie na tento nepastýřský list odpovědět.

Vladimíre Vladimiroviči Putine, plynárenský bojare!

Vaše návrhy jsou sice zajímavé, ale ne pro nás. Vaše vize chudší, ale silně vyzbrojené sestry Evropské unie nesdílíme. Pokud budeme prozatím potřebovat Váš zemní plyn, neznamená to, že nám můžete diktovat politické podmínky. Pokud se ukrajinský národ ve své většině rozhodne, že Vaše Eurasie (stejně jako kdysi Germánie) není prostorem, ve kterém by chtěl žít, měl byste to respektovat, a ne se snažit – jako Váš předchůdce Džugašvili – Stalin – Ukrajinu zničit. Chcete snad vládnout dalším 40 milionům nespokojených obyvatel?

Vladimíre Vladimiroviči, historie má tu drzost, že se opakuje, i když někdy v trochu jiných podobách. Pokud je Vaší životní metou ochraňovat Rusy v cizině – jak chvályhodné! –, neměl byste se soustřeďovat jen na Ukrajinu či baltské země. U nás jsou kupříkladu velmi ruské Karlovy Vary, v Londýně žije v nejluxusnějších čtvrtích řada Vašich sourodáků, o Paříži ani nemluvě (zde jsou celé generace běženců, co prchali před rudým terorem, který – zdá se – hodláte exhumovat a oživit).

Evropa si dnes plně uvědomuje, jak snadno mísíte obchod s mocenskými hrátkami. Takové asiatské myšlení je ovšem dnešní Evropě zčásti k vzteku, zčásti pro smích. Buďte ujištěn, vážený Vladimíre Vladimiroviči, že Evropa konce šedesátých let minulého století je něco opravdu odlišného od současné Evropské unie. Nemůžete vyhrát, ani kdybyste Ukrajinu tisíckrát dostal na kolena.

Dal-li Vám Pán Bůh zemní plyn, nebylo to proto, abyste jej užíval jako vyděrač. Myslím si ostatně, že Ježíšův experiment s rozdáváním hřiven stříbra měl ještě čtvrtého obdarovaného: toho, co tu stříbrnou hřivnu prohýřil a promrhal.

Zdraví
ing. Vratislav Ludvík, Evropan

Počet příspěvků: 42, poslední 27.5.2014 11:54 Zobrazuji posledních 42 příspěvků.