Tak už je to tady. Ve čtvrtečním vydání zlínské mutace deníku MF Dnes se od velkopodnikatele v hazardu Iva Valenty dozvídáme, že Synot Tip letos rozdělí prostřednictvím své Nadace Děti-Kultura-Sport pouze 15 milionů korun a přímou podporu sportu a neziskového sektoru zastaví úplně. V roce 2010 přitom Synot Tip na zákonem předepsaných odvodech na veřejně prospěšné účely odvedl „na dobro“ celkem 358,3 milionu korun, z toho 245,4 milionu přes svou nadaci.
Co se stalo? Od letošního roku platí nová pravidla pro zdanění hazardu. Zatímco doposud hazardní firmy odváděly místo klasických daní část výtěžku právě na dobro (na zákonem definované účely, ale zcela dle svého uvážení) plus správní a místní poplatky a poplatky za státní dozor, nyní podléhají běžné korporátní dani plus speciální loterijní dani ve výši 20 procent z obratu. Tato daň poplyne následovně: u výherních přístrojů 80 procent obcím a 20 procent státu, u ostatních forem hazardu 30 procent obcím a 70 procent do státního rozpočtu.
V rozhovoru pro MfD Valenta říká, že „to není prohra loterijních firem, jak se všude píše, nýbrž hlavně neziskového sektoru a sportu“. S tímto tvrzením lze souhlasit jen částečně. Mediálním evergreenem se staly hojné příklady zneužívání právě odvodů „na dobro“ ze strany hazardních firem, kdy tyto peníze končily v neprůhledných sdruženích, firmách i nadacích, potažmo oklikou zpět u provozovatelů. Takže pro řadu (čest výjimkám) provozovatelů hazardu je nové zdanění skutečně prohrou.
Na „nejhorší“ scénář měl neziskový sektor čas se připravit minimálně rok a půlValentův argument, že změna přišla příliš rychle a neziskový sektor neměl čas se na novou situaci připravit, je také zpochybnitelný. Zdanění hazardu si současná koalice vytkla jako jeden z bodů svého programu, takže čas se na „nejhorší“ scénář připravit měl minimálně rok a půl i neziskový sektor, nejen hazardní firmy. Jenže to by někdo nesměl do poslední chvíle věřit, že se mu nátlakovými akcemi podaří alespoň částečně odvody na dobro rozdělované přímo provozovateli hazardu prosadit, čehož jsme během loňského podzimu byli svědky měrou vrchovatou.
Že sport a neziskový sektor nepřijde kvůli novému zdanění šmahem o neustále omílaných 2,5 miliardy korun, které hazard odvedl na dobro v roce 2010 (za rok 2011 ještě výsledky odvodů neznáme), jsme již rozebírali dříve – tolik totiž de facto nedostávaly. Otázkou nyní zůstává, co s novými příjmy udělají jednotlivé obce a stát (ministr Kalousek již před finálním schvalováním nových parametrů zdanění například slíbil, že stát dá navíc 800 milionů do sportu a 200 milionů neziskovému sektoru). To je směr, kterým by nyní měli napřít svou energii zástupci neziskového sektoru místo obcházení provozovatelů hazardu s napřaženou rukou (problém může být, že budou zřejmě muset své bohulibé záměry mnohem důkladněji obhájit).
Vraťme se ale zpátky k Ivo Valentovi. Jeho výčet kulturních akcí či institucí, charitativních a sportovních projektů či individuálních příjemců podpory, kteří o peníze od Synotu přijdou, je jistě srdce drásající. Zároveň by měl být ale pro zakladatele jednoho z největších hazardních impérií výzvou, která se neodmítá.
Připomeňme si opět slova ředitele Národního divadla Brno (NDB) Daniela Dvořáka z října 2010. Když uzavřel se Synotem deklaraci o partnerství, prohlásil:
„Znám představitele Synotu léta a vím, že to myslí upřímně, a že společně s námi se radují z toho, že se naše společnost kultivuje a umění se u nás daří. Za to jim patří uznání a také za to, že rozsahem a etikou podpory kultury a umění jsou vzorem pro celou podnikatelskou sféru.“ (Poznámka: Synot Tip odvedl v roce 2010 NDB 3,5 milionu korun.)
Dosud Ivo Valenta svůj „brand“ mecenáše budoval pouze díky povinným odvodům „na dobro“Nyní má Ivo Valenta příležitost potvrdit, že je vzorem celé podnikatelské sféry. Dosud totiž svůj „brand“ mecenáše budoval pouze díky povinným odvodům „na dobro“, a nikoliv mecenášstvím z výsledků svého podnikání, jako firmy, jež v hazardu nepodnikají.
MfD se v rozhovoru Valenty táže: „Na dobročinné účely chcete dávat jen 15 milionů korun ročně. Není to ale na holding Synot s ročním obratem kolem 10 miliard korun málo?“ Na to monacký rezident odpovídá: „Pokud to budeme měřit tímto způsobem, tak si troufám říct, že tolik peněz na charitu nedává žádná přiměřeně velká firma. Je to dostatečná částka. Navíc, zdaněním nám budou chybět peníze na rozvoj.“
Kolik je dle Valenty přiměřená částka pro firmu, jejíž byznys stojí významnou mírou na provozování videoloterijních terminálů, tedy hazardu nejtvrdšího kalibru, nechť posoudí jeho marketéři a on sám. Jako vodítko pro výpočet nabízíme žebříček TOP firemních filantropů za rok 2010 fóra odpovědných firem Byznys pro společnost. Tam se například dozvíme, že těžební společnost OKD, která se v žebříčku umístila na druhém místě, investuje do svého CSR 0,43 procenta tržeb, respektive 6,73 procenta hospodářského výsledku. Držíme palce.