Využívají byznysmeni české výzkumné kapacity? A když ne, co tomu brání?

ČESKÁ POZICE spolupořádala dvě konference, na nichž se k titulní otázce vyjadřovali odborníci ze základního výzkumu i z průmyslu.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Jedním z největších problémů spolupráce mezi výzkumníky a průmyslem (či chcete-li aplikační sférou) je vzájemná nedůvěra a pasivita, nicméně pochopení pro ten druhý břeh se postupně zlepšuje. Vyplývá to kromě jiného ze dvojice konferencí, jež ve dnech 25. a 27. června spolupořádala ČESKÁ POZICE se Sdružením pro zahraniční investice (AFI) a Americkou obchodní komorou (AmCham). Obou diskuzních fór se zúčastnili vědci ze základního a aplikovaného výzkumu i šéfové miliardových vědeckých center a významných firem, jako jsou Honeywell, Huawei či ABB.

Hlavním tématem byla otázka, zda je výzkumná infrastruktura, kterou v Česku máme (a ještě lepší bychom měli i mít díky fondům EU), dobře využívána. Dále zda je atraktivní a dosažitelná pro partnery ve smluvním výzkumu, případně co tomu brání. A řešila se i kardinální otázka, jak se vzájemná spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou v posledních letech vyvíjí... Na to vše během obou akcí odpovídali tito řečníci:

25. června, Praha:

  • Zbyněk Pardubský (Huawei)
  • Jaroslav Doležal (Honeywell)
  • Martin Bunček (Technologická agentura ČR)
  • Roman Hvězda (Fyzikální ústav AV ČR / ELI)
  • Miroslav Šimandl (Západočeská univerzita, Plzeň)

27. června, Brno:

  • David Uhlíř (Jihomoravské inovační centrum)
  • Roman Pernica (ABB)
  • René Samek (Mezinárodní centrum klinického výzkumu / ICRC)
  • Jiří Deml (Středoevropský technologický institut / CEITEC)
  • Mirko Černák (Masarykova univerzita, Brno) 
  • Michal Zálešák (Czech ICT Alliance)
Dva jiné světy – i „časovosti“

První setkání, jehož partnerem byla společnost ČEZ, proběhlo 25. června v pražském hotelu Leonardo. „Spolupráce se určitě zlepšuje, ale ne tak rychle, jak bychom chtěli,“ uvedl v úvodu Jaroslav Doležal ze společnosti Honeywell, jenž je zároveň členem vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Podle zkušeného manažera, jenž byl na počátku investic americké firmy nejen do zdejšího vývojářského centra v Brně, je klíčové budování dlouhodobých partnerství mezi firmami a vědci plus opakování investic, byť třeba i v menších sumách. Honeywell vsadil na české inženýry (s nimiž má dobrou zkušenost); na technické univerzity firma pravidelně přiváží i nositele Nobelových cen.

Zbyněk Pardubský z koncernu Huawei: Každopádně podporujeme proaktivitu výzkumných institucí.Podle Zbyňka Pardubského z Huawei je hlavní překážkou v užší a lepší spolupráci zcela odlišný pohled na „časování“ – průmysl by nejraději chtěl od vývojářů vše do druhého dne, což je nereálné, protože výzkum zkrátka vyžaduje čas. „Každopádně podporujeme proaktivitu výzkumných institucí,“ řekl Pardubský s tím, že ty organizace, které se Huawei ozvaly, většinou nějakou kooperaci navázaly. Jak se říkávalo: Ani chic slečna nesmí na tancovačce sedávat v koutě a čekat, až si jí nějaký fešák všimne.

Miroslav Šimandl, prorektor Západočeské univerzity, upozornil, že v Plzni nejsou jen neblaze proslulá práva, ale třeba i výzkumně výkonná Fakulta aplikovaných věd ZČU, jejíž kybernetici a další technici odvádějí špičkovou práci. Škola buduje z peněz v klíčovém Operačním programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) nová centra, která se bez smluvního výzkumu prostě neobejdou. „Ve spolupráci vidím pozitivní vývoj, významným krokem bylo založení Technologické agentury ČR (TAČR),“ uvedl Šimandl.

Chybí mladým podnikavý duch?

Právě jeden z členů předsednictva TAČR, Martin Bunček, byl dalším diskutérem. Zakladatel biotechnologické firmy i vysokoškolský pedagog upozornil už na pasivitu studentů – jako příklad uvedl páťáky, kteří někdy ani netuší, co budou vlastně dělat. „Chybí tu takový entrepreneurship v pozitivním smyslu slova,“ řekl Bunček a myslil podnikavost, chuť přijít s nápadem a přetavit svůj nápad z výzkumu do nějaké formy podnikání. Podivil se i české specialitě v takřka výhradní podpoře výzkumu formou dotací a absenci dalších nástrojů podpory. Až nedávno navrhly Americká obchodní komora se Sdružením pro zahraniční investice možnosti daňových odvodů i ze smluvního výzkumu, což by právě mohlo podpořit firmy k výraznější součinnosti s vědci.

Z pléna zazněl i provokativní názor, zda na výzkum nejde až příliš veřejných peněz, které mohou deformovat trh výzkumu a vývoje. Velká centra ve svých podkladech naslibovala enormní částky za aplikovaný výzkum, což by při součtu všech znamenalo, že se objem vědecko-výzkumné spolupráce v nejbližších čtyřech letech zhruba zečtyřnásobí! „Nezbude nám, než dosáhnout na zahraniční a privátní prostředky,“ řekl Roman Hvězda z laserového centra Extreme Light Infrastructure (ELI), jež za 6,7 miliardy korun vzniká za Prahou.

Klacky naházené pod výzkumníky

Diskusní fórum se o dva dny později přesunulo do Brna, které se pozvolna proměňuje ve výzkumný komplex. Aby ne, když do moravské metropole nateklo v posledních letech zhruba dvacet miliard korun do nových center typu CEITEC nebo ICRC, jejichž vyslanci na diskuzním fóru nemohli pochopitelně chybět.

Podle Davida Uhlíře, zástupce ředitele Jihomoravského inovačního centra (JIC), které bylo hostitelem brněnského fóra, jsou bariéry v lepší spolupráci několikerého druhu. „V případě výzkumných organizací vidím problém v téměř nulových motivačních podmínkách či pobídkách, které by zvyšovaly zájem těchto organizací o praktické využití jejich expertízy a výsledků výzkumu. Výzkumníci, kteří mají zájem o praktické využití výsledků výzkumu, se těmto aktivitám věnují více méně navzdory podmínkám – taková snaha není odměňována ani ze strany státu (za produktivní spolupráci s průmyslovými partnery nejsou body v Rejstříku informací o výsledcích výzkumu apod.), ani ze strany samotných výzkumných organizací, kde jsou jí kladeny překážky v podobě existujících vnitřních předpisů a praktik uvnitř výzkumných organizací,“ míní Uhlíř.

„Výzkumník je nucen si klestit cestu nepřehlednými a často nevhodně nastavenými vnitřními předpisy, bez kvalifikované podpory ze strany své mateřské instituce, často jsou od spolupráce výzkumníci svými nadřízenými i odrazováni,“ doplňuje odborník na tuzemskou i unijní vědní politiku. Zlepšením je mimo jiné program Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, neboť příjemci dotací musejí vykazovat určitý objem smluvního výzkumu, k němuž se zavázali. Zda to zvládnou, je věc druhá, ale v Česku vznikla i centra transferu technologií s pracovníky odpovědnými za kontakt s byznysem.

Dobře prezentovat své hi-tech kapacity

S tím souhlasí i moderátor obou akcí: Aleš Vlk ze společnosti Alevia, která se kromě jiného zabývá i problematikou výzkumu a vývoje. Zmiňovaný operační program je dle něj zásadním průlomem do postupné změny myšlení o aplikovaném výzkumu, protože slova jako „komercionalizace“ nebo „transfer“ přestávají být u vědců vnímána jako něco sprostého, nemravného. Zůstává však celá řada překážek. „V Česku je jedna z nejnižších mobilit ve světě, a to jak mezi akademickými pracovišti, tak mezi světem vědy a výzkumu a aplikační sférou. Je tedy jasné, že si lidé rozumějí méně... I peníze za základní výzkum jsou snáze dosažitelné, nežli dělat smluvní výzkum pod kuratelou pokut a pevných termínů,“ upozorňuje Vlk, jenž však nijak nezpochybňuje význam základního výzkumu.

Ale i ten by měl „více sledovat trendy, směr a potřeby průmyslu. Určitě by pomohlo zvýšení úsilí v oblasti PR k potenciálním partnerům z byznysu. V Česku jsou vybudována velká a velmi dobře vybavená centra, která je potřeba zviditelnit,“ řekl Roman Pernica z koncernu ABB, který by do vznikajících inkubačních center zval i velké průmyslové hráče.

Otázkou pro veřejné činitele pak zůstává, zda by se Česko nemělo i do zahraničí výrazně prezentovat jako stát, jenž má kvalitní výzkumnou infrastrukturu, která je světu k dispozici. Ale pozor: instituce se musí chovat maximálně profesionálně, až po nich někdo v termínech a také v odpovídající kvalitě bude něco skutečně chtít...

Opakovaným tématem, jež se vracelo v řadě příspěvků, je nutná aktivita akademiků a také důvěra. A to především její dlouhodobé budování a udržení, protože řada úspěšných kolaborací je založena právě na osobním kontaktu a opakované spolupráci konkrétních vědců s inovativními podnikateli.

Naprostý nedostatek důvěry... A co dál?

„Osobně vidím jako největší překážku reformy českého systému výzkumu a vývoje naprostý nedostatek důvěry mezi klíčovými partnery. Tak polarizovanou debatu a militantní názory z velmi partikulárních pozic jsem v žádné jiné zemi nezaregistroval. Řešení neutěšené situace by velmi pomohlo, kdyby zástupci firem pochopili, že výzkum není klasický byznys, kde investuji jednu korunu a chci za ni zpět alespoň desetiprocentní zhodnocení; a naopak aby akademici, respektive vedoucí pracovníci výzkumných organizací,  pochopili, že mají vůči společnosti také jistou dávku odpovědnosti za to, jak jsou veřejné prostředky do výzkumu a vývoje investovány,“ říká Uhlíř z JIC, dle nějž by podobné diskuze, jako ty, jež se udály v Praze a Brně, mohly pomoci najít společnou řeč.

I akademici by si měli uvědomit, že mají vůči společnosti jistou dávku odpovědnosti za to, jak jsou peníze do výzkumu investovány.„Právě formát menších diskusních fór vnímá AFI a AmCham jako jednu z vhodných platforem pro setkávání a rozvíjení dialogu mezi výzkumníky a jejich protějšky z aplikační sféry vedoucí k nalezení synergických bodů a posílení vztahů a spolupráce. Rádi bychom přitom identifikovali zásadní příčiny současného neuspokojivého stavu a pokračovali v našich dlouhodobých aktivitách, mezi které patří mimo jiné vylepšování legislativního rámce podporující tuto spolupráci,“ říká za oba pořadatele Martin Michalov.

Organizace AFI a AmCham již také nedávno vyhlásily třetí roční soutěže Nejlepší spolupráce roku, kde propagují a šíří povědomí o příkladech dobré praxe v oblasti společných projektů či transferů mezi výzkumnou a aplikační sférou. „Iniciace diskusních fór pro setkávání a otevřený dialog je další cestou pro posilování vazeb mezi firmami a výzkumníky. Potenciál české vědy je a vždy byl, zvláště v technických odvětvích, velmi silný,“ dodává Michalov z AFI. Je na všech zúčastněných stranách, aby se potenciál dobře rozvíjel a naplno využil nebývalou šanci, kterou Česko dostalo v masivní eurounijní dotaci do výzkumné infrastruktury.

Počet příspěvků: 1, poslední 9.7.2013 01:47 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.