Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Vytvořily se dvě měny – korunová a stravenková. A to není fér

Ministryně financí Alena Schillerová. foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Zhruba každý čtvrtý z 4,3 milionu zaměstnanců v Česku nedostává od zaměstnavatele stravenky. Resort financí to chce změnit – peníze místo poukázek. Jeho šéfka Alena Schillerová v rozhovoru tvrdí, že budou-li si moci firmy vybrat, dostane peníze na jídlo i ten zbývající milion.
  10:37

Ministerstvo financí chce umožnit, aby zaměstnanci místo stravenek mohli dostávat peníze přímo na účet. Podle šéfky resortu Aleny Schillerové (za ANO) by chystaná úprava mohla nově „nakrmit“ až milion lidí, kterým nyní zaměstnavatelé neposkytují příspěvek na závodní stravování ani stravenky. Uvádí to v rozhovoru pro LN. Systém „peníze místo stravenek“, tedy stravenkový paušál, jak tomu ministerstvo říká, má být od roku 2021 pro firmy dobrovolnou alternativou k hojně využívaným papírovým kuponům, jejich elektronické verzi nebo příspěvku na závodní stravování.

Firmy by mohly částku, kterou dnes platí stravenkovým firmám z hodnoty poukázky, dávat za stejného daňového zvýhodnění k výplatě přímo zaměstnancům. Kromě papírování by jim odpadla i úhrada dvouprocentní provize pro dodavatele kupónů. Ministryně věří, že změna by mohla přilákat možná až všechny zaměstnavatele, kteří dosud neposkytují žádný obědový benefit: „Domnívám se, že se to významným způsobem k tomu milionu přiblíží. Ale může se stát, že bude i nemalá část firem, které ze stravenek přejdou na naši formu paušálu. Takže výsledná skupina může třeba být i větší než milion.“

Firmy by mohly částku, kterou dnes platí stravenkovým firmám z hodnoty poukázky, dávat za stejného daňového zvýhodnění k výplatě přímo zaměstnancům. Kromě papírování by jim odpadla i úhrada dvouprocentní provize pro dodavatele kupónů.

Zároveň připustila, že jde o pouhý odhad, protože ministerstvo zatím nemá žádný průzkum zájmu mezi zaměstnavateli. Dnešní daňové osvobození stravování ubírá státní kase přibližně tři miliardy korun ročně, novinka by podle Schillerové snížila příjmy státu maximálně o další dvě miliardy. Chystaná změna vyvolává mnoho souhlasných i nesouhlasných reakcí, podle kritiků bude navíc dražší, než ministerstvo předpokládá. Ministerstvo soudí, že to za podporu pravidelného stravování lidí stojí. Lidé by prý na obědy chodit nepřestali a bylo by jich nově ještě více.

Společnosti, které vydávají poukázky, jsou zásadně proti takovým změnám. Na základě vlastní kalkulace tvrdí, že stát by ve skutečnosti přišel navíc až o sedm miliard korun. Že by se ale do systému „peníze místo stravenek“ zapojily všechny firmy, které dnes zaměstnancům obědy nezvýhodňují, je podle mluvčí Asociace provozovatelů poukázkových systémů Evy Kubů nereálné. „K tomu, že dnes neposkytují žádnou podporu stravování, mají vážný důvod nebo poskytují jiný zaměstnanecký benefit. Novinku by tedy využila spíš jen nevelká část,“ řekla.

Plány ministerstva, jež chce nový systém po projednání se všemi dotčenými svazy a organizacemi předložit do legislativního procesu začátkem příštího roku, vyvolaly okamžitě vlnu souhlasných i nesouhlasných reakcí. Profesní organizace restauratérů a obchodníků, kteří musejí z obdržených poukázek platit stravenkovým firmám provize na úrovni zhruba pěti až šesti procent, jsou jednoznačně pro změnu. Zásadně proti jsou odboráři. A velké nadšení pro ministerské pokusy zřejmě nepanuje ani u koaličních sociálních demokratů.

Plány ministerstva, jež chce nový systém po projednání se všemi dotčenými svazy a organizacemi předložit do legislativního procesu začátkem příštího roku, vyvolaly okamžitě vlnu souhlasných i nesouhlasných reakcí

„Nelíbí se mi to. Příspěvek je primárně určen na stravování. Když dám lidem místo poukázky peníze, použijí je leckdy spíš na cokoliv jiného,“ reaguje za ČSSD odborný mluvčí pro ekonomiku a poslanec Václav Votava. „Je to spíš takový populistický krok. Seznamovat s takovým úmyslem dříve veřejnost než koaličního partnera není korektní,“ dodává Votava.

LIDOVÉ NOVINY: Máte informaci, kolik firem tento benefit svým zaměstnancům poskytuje?

SCHILLEROVÁ: Takový údaj k dispozici nemáme. Vycházíme z čísel stravenkových společností, ale z daňových přiznání to nezjistíme.

LIDOVÉ NOVINY: Když jste projekt chystali, vycházeli jste z nějakého průzkumu mezi zaměstnavateli, zda o náhradu stravenek finančním příspěvkem vůbec stojí?

SCHILLEROVÁ: Průzkum jsme si nedělali. Záměr projde klasickým legislativním procesem, návrh připravíme nejpozději začátkem příštího roku a účinnost plánuji od roku 2021. Takže to půjde do řádného připomínkového řízení, kde se k tomu budou vyjadřovat profesní organizace, svazy a tak dále. Některé už podporu vyjádřily, například Asociace hotelů a restaurací nebo Asociace tradičního českého obchodu.

LIDOVÉ NOVINY: Jiné ale velké nadšení neprojevily. Nebo připomínají výhody současného systému. Například Asociace malých a středních podniků a živnostníků…

Záměr projde klasickým legislativním procesem, návrh připravíme nejpozději začátkem příštího roku a účinnost plánuji od roku 2021. Takže to půjde do řádného připomínkového řízení, kde se k tomu budou vyjadřovat profesní organizace, svazy a tak dále.

SCHILLEROVÁ: To nevím, to jsem nezaznamenala. Buď se vyjadřují neutrálně, nebo to přímo podpořily. Z naší strany je to delší dobu promýšlený záměr. Nic, co bychom připravili nahonem. Ale takovým posledním spouštěčem byla konference z jara tohoto roku, kde se diskutovalo o problematice stravenek. Potvrdilo se tam, že je u nás zhruba milion zaměstnanců, kteří tento benefit nečerpají.

Ne že by jejich zaměstnavatelé a priori nechtěli, ale protože administrativně je to pro ně nedosažitelné. Plus problém marží. Protože aby si člověk koupil věc, kterou si stejně koupit musí, tedy jídlo, musí dát někomu jinému nemalou marži. To jsou dva zásadní argumenty, proč současný systém není optimální. Tým náměstka Stanislava Kouby na záměru pracuje delší dobu a já jsem s tím teď seznámila veřejnost.

LIDOVÉ NOVINY: Proč ale omezovat stravenkový byznys, který mnoha lidem vyhovuje?

SCHILLEROVÁ: Protože máme milion zaměstnanců, kteří nemají nic. Ani jídelnu, ani stravenky. Protože pracují třeba u malých podnikatelů, kteří za prvé nemají na to, aby platili stravenkovým firmám dvě procenta z každé stravenky, a za druhé nemají ani kapacitu na administrativu. Musíte je objednávat, vést evidenci a tak dále.

U nás je zhruba milion zaměstnanců, kteří tento benefit nečerpají. Ne že by jejich zaměstnavatelé a priori nechtěli, ale protože administrativně je to pro ně nedosažitelné. Plus problém marží.

Takže je neposkytují, je to pro ně administrativně náročné a drahé. Chceme ulevit podnikatelům, chceme, aby milion zaměstnanců na stravovací benefit dosáhlo. Další argument je, že restaurace, které berou stravenky, za ně platí stravenkářským firmám nemalý podíl, v průměru pět až šest procent.

LIDOVÉ NOVINY: Jak to celé má konkrétně fungovat?

SCHILLEROVÁ: Chceme dát firmám svobodu. Ať si vyberou. Když si vezmete stokorunovou stravenku, 55 korun za ni dá stravenkové firmě zaměstnavatel. Ten si to započte do výdajů, odečte z daňového základu. Na tom by se nic neměnilo. Akorát by ponovu tuto částku poslal zvlášť mimo výplatu svému zaměstnanci. A 45 procent, tedy 45 korun, hradí zaměstnanec ze své čisté mzdy. To by odpadlo.

LIDOVÉ NOVINY: Zaměstnanec by tedy nedostal od zaměstnavatele papírek, ale v tomto modelovém případě 55 korun.

SCHILLEROVÁ: Ano. Pokud bychom to vztáhli na současnou maximální hodnotu 123korunové stravenky, zaměstnavatel by zaměstnanci poskytl 67 korun krát například 21 odpracovaných dnů v měsíci. Což je necelých 1500 korun. To by člověk dostal druhou platbou mimo výplatu, protože tato platba by nepodléhala dani ani pojistnému. Byl by to jakýsi stravenkový paušál, který by zaměstnanec použil, jak chce.

LIDOVÉ NOVINY: Vycházíte z toho, že stravenka je komplikace. Ale neberete v úvahu, že se jedná mezi lidmi o nejoblíbenější zaměstnanecký benefit.

Chceme ulevit podnikatelům, chceme, aby milion zaměstnanců na stravovací benefit dosáhlo. Další argument je, že restaurace, které berou stravenky, za ně platí stravenkářským firmám nemalý podíl, v průměru pět až šest procent.

SCHILLEROVÁ: Máme v návrhu tři varianty. Stravenky, stravenkový paušál nebo závodní jídelnu. A bude záležet na dohodě mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, co si vyberou. Pokud někdo chce, jak vy říkáte oblíbené, papírky, tak je bude provozovat dál. Nikoho nenutíme ke změně. Ale ke svobodnému rozhodnutí nepotřebujeme stravenkářské firmy.

LIDOVÉ NOVINY: Troufnete si odhadnout, kolik firem bude mít o váš stravenkový paušál zájem?

SCHILLEROVÁ: Takový odhad nemáme. Možná až půjde dokončený materiál do připomínkového řízení, uspořádáme anketu. Pouze tipujeme, že ten milion zaměstnanců, který dnes žádný příspěvek na stravování nedostává, by mohl přejít na stravenkový paušál.

LIDOVÉ NOVINY: Kde berete jistotu, že by zaměstnavatelé onoho milionu lidí najednou stravovací benefit svým lidem zavedli?

SCHILLEROVÁ: Je to jenom úvaha a říkáme si – proč ne? Dnes máme nejnižší nezaměstnanost z celé Evropské unie, máme 350 tisíc volných míst, lidé si mohou vybírat, různě migrují. Proč by jim zaměstnavatel takový benefit neposkytl? Pracovník by si jinak mohl vybrat jiného zaměstnavatele. Domnívám se, že se to významným způsobem k tomu milionu přiblíží. Ale může se stát, že bude i nemalá část firem, které ze stravenek přejdou na naši formu paušálu. Takže výsledná skupina může třeba být i větší než milion. Ale to je moje spekulace.

LIDOVÉ NOVINY: Proč by ale firma, která dosud na stravování zaměstnanců nepřispívá, měla najednou začít peníze na stravování poskytovat? Jen kvůli o něco menší administrativě a ušetřeným dvěma procentům pro stravenkové firmy?

Máme v návrhu tři varianty. Stravenky, stravenkový paušál nebo závodní jídelnu. A bude záležet na dohodě mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, co si vyberou.

SCHILLEROVÁ: Úspora finanční a administrativní by určitě nemalou roli hrála. Zejména pro nejmenší firmy, které mají malý počet zaměstnanců, nemohou si dovolit větší administrativní zátěž, šetří každou korunu. To je základní důvod, proč dosud stravovací benefity neposkytují.

LIDOVÉ NOVINY: Na kolik ta daňová úleva pro předpokládaný větší počet uplatněných stravovacích benefitů stát přijde?

SCHILLEROVÁ: Kdyby na náš navrhovaný systém přešli všichni zaměstnavatelé, kteří dnes tomu milionu lidí neposkytují žádný stravovací benefit, tak tím, že si to odečtou ze základu daně, bude propad v daňových příjmech státu jedna až dvě miliardy korun. Ale přesně se to nedá odhadnout.

LIDOVÉ NOVINY: Asociace stravenkářských firem uvádí až sedm miliard.

SCHILLEROVÁ: To je možné, že to uvádějí, ale stojíme si za naším propočtem a dokážeme si jej obhájit.

LIDOVÉ NOVINY: Neberete v úvahu psychologickou stránku stravenek. Někteří lidé nevnímají stravenku jako něco, za co ze své výplaty zčásti zaplatili, ale jako jakýsi kupon, který dostali od zaměstnavatele navíc. Je to snazší než platit skutečnými penězi, které člověk vydělal a dobře zná jejich hodnotu. Možná proto jsou stravenky tak oblíbené.

Úspora finanční a administrativní by určitě nemalou roli hrála. Zejména pro nejmenší firmy, které mají malý počet zaměstnanců, nemohou si dovolit větší administrativní zátěž, šetří každou korunu. To je základní důvod, proč dosud stravovací benefity neposkytují.

SCHILLEROVÁ: Někde jsem četla přirovnání stravenek k bonům a Tuzexu za časů socialismu. Prostě se nám tady vytvořily časem dvě měny. Korunová a stravenková. A to není fér. Také se někde argumentuje, že díky stravenkám chodí lidé pravidelně na oběd. Ale myslíte, že kvůli náhradě stravenek penězi lidé přestanou jíst? Že místo jídla budou víc nakupovat třeba v drogerii? To ostatně mohou udělat už dnes. Můžete za ně nakoupit někde v supermarketu. To jsme si vyzkoušeli všichni.

LIDOVÉ NOVINY: Dostáváte také stravenky?

SCHILLEROVÁ: Ne. U nás máme jídelnu a kantýnu. Ale přišlo mi od lidí mnoho příběhů a informací, jak se kde různě se stravenkami šmelí. Znovu připomínám, že stravenky nerušíme. Jen chceme dát firmám možnost si vybrat i jiný způsob.

LIDOVÉ NOVINY: Ptám se na něco trochu jiného. Na to, že mnozí lidé psychologicky a iracionálně nevnímají stravenku jako něco, co si, byť za sníženou cenu, v podstatě od firmy koupili. Ale jako kupon, který od zaměstnavatele dostali. Což jim vyhovuje víc než vlastní peníze.

SCHILLEROVÁ: Takhle možná uvažujete jako novinář, tedy lehce umělecká duše. Ale divil byste se, jak to lidé vnímají důsledně z finančního hlediska. A to nemluvím o tom, že na stravenky se nevrací nic nebo jen malé částky, nebo že propadlé stravenky se celé stávají ziskem stravenkových firem.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se díváte na jejich byznys? Mají neúměrně vysoké marže? Co když jen reagují na poptávku na trhu?

Kdyby na náš navrhovaný systém přešli všichni zaměstnavatelé, kteří dnes tomu milionu lidí neposkytují žádný stravovací benefit, tak tím, že si to odečtou ze základu daně, bude propad v daňových příjmech státu jedna až dvě miliardy korun. Ale přesně se to nedá odhadnout.

SCHILLEROVÁ: Dnešní daňové osvobození stravování vyjde stát asi na tři miliardy korun. Tyto peníze jsou ale současně zdrojem příjmů stravenkářských firem, které své zisky v drtivé většině případů následně odvádějí do zahraničí. Když daňové osvobození rozšíříme i na stravenkový paušál, vyšlo by to stát celkem místo tří na pět miliard. Ty by ale z velké části mohly zůstat českým firmám a živnostníkům. A jestli je marže šest procent přiměřená? Tak si to zkusme představit.

Jídlo v hospůdce stojí dejme tomu 100 korun. Zaměstnanec zaplatí 100korunovou stravenkou, ve které už mimochodem je 45 korun sraženo z jeho čisté mzdy a jeho zaměstnavatele přišla, dejme tomu, na 102 korun. Hostinský přijme stravenku, od stravenkářské firmy nakonec ale obdrží jen 94 korun místo stokoruny napsané v jídelním lístku. Pokud má taková hospůdka na jídle zisk deset korun, kvůli stravence dá více než polovinu svého zisku zahraniční stravenkové firmě, a to nepočítám náklady na další administrativu.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!