Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Výtvarníci chtějí dostávat zaplaceno z veřejných peněz

  10:35

Výzva proti nulové mzdě upozorňuje, že  umělec je jediný, kdo v galeriích financovaných z veřejných rozpočtů pracuje zadarmo.

Skupina výtvarníků a nezávislých kurátorů publikovala 20. srpna Výzvu proti nulové mzdě. Její autoři v ní upozorňují zástupce státních, krajských či městských galerií a center současného umění, že vystavující umělec, případně i nezávislý kurátor, jsou jediní, kdo v institucích financovaných z veřejných peněz nedostávají za práci zaplaceno.

Autoři namítají, že jsou to právě umělci a jejich díla, co dává galeriím obsah a smysl jejich existenci. A apelují na změnu přístupu: „Galerijní instituce by měly přehodnotit své priority, přestat parazitovat na voluntarismu umělců, kurátorů a jimi vytvořených strukturách a začít umění podporovat – nikoliv mu jen poskytovat dočasný prostor pro vystavení.“

Úvaha výtvarníků, kurátorů či teoretiků umění, kteří se pod výzvu podepsali, je na první pohled logická. Když nabídnou veřejnosti v prostorách veřejné galerie svou práci, mají také nárok na odměnu. Nechtějí nic jiného, než přímo, tedy finančně, participovat na penězích, které galerie a muzea dostávají z veřejných rozpočtů.

Úkolem galerií je umění sbírat a vystavovat, případně je s odborným komentářem zprostředkovat veřejnosti

Jenže galerie tyto peníze dostávají na jiné účely. Úkolem galerií je umění sbírat a vystavovat, případně je s odborným komentářem zprostředkovat veřejnosti. Neposkytují sice vystavujícím umělcům „mzdu“, ale místo ní docela drahou službu, protože i provoz či propagace galerijních prostor, o odborné práci nemluvě, mají své náklady. Naplnění, nebo dokonce nějaké institucionální potvrzení nároku na finanční odměnu, kterou vystavující umělci požadují, by docela radikálně a vlastně i nesmyslně měnilo zavedené galerijní zvyklosti.

Ačkoliv jsou tedy protestní dikce i argumenty Výzvy proti nulové mzdě částečně sporné, setkala se během několika dnů s pozoruhodným ohlasem. Na serveru Artalk.cz se obratem objevily obsáhlé, vysvětlující reakce ředitele Moravské galerie v Brně Marka Pokorného a ředitele Galerie výtvarného umění v Chebu Marcela Fišera . Na stanici ČRO 6 proběhla na téma Nulové mzdy diskusní Aréna s účastí zakladatele soukromé galerie DOX Leoše Válka a dvou spoluautorů výzvy Terezy Stejskalové a Dušana Záhoranského. Nulové mzdě se na své poměry důkladně věnovaly i páteční Události komentáře na ČT 24, v nichž vystoupili výtvarní publicisté Tomáš Pospiszyl a Lenka Lindaurová.

Vesměs všichni, kteří obsah výzvy komentovali, přiznávají vystoupení umělců legitimitu, nicméně o konkrétních vznesených požadavcích se vyjadřují rezervovaně. O možnosti, ale i smyslu, nějaké plošné změny v odměňování vystavujících umělců ze strany galerií pochybují a hlavně upozorňují na to, že umělci i galerie jsou v současném systému financovaní kultury na jedné lodi a je chyba stavět jejich zájmy proti sobě.

Státní či městské galerie nenakupují současné umění a v jejich sbírkách prakticky není zastoupeno období po roce 1989

Výzva však přece přinesla užitek. Když se totiž odborníci a šéfové galerií pokusili zasadit teze o „nulové mzdě“ do širšího kontextu podpory výtvarného umění v České republice, ukázali na jiné a zcela zásadní problémy ve fungování a financování veřejných galerií.

Především že v posledních dvaceti letech galeriím a muzeím zcela chybějí peníze na akvizice. Podle Marcela Fišera proto státní či městské galerie nenakupují současné umění a v jejich sbírkách prakticky není zastoupeno období po roce 1989. (A dodejme, že příjem z těchto nákupů potom logicky nemají ani umělci.) Galerijní instituce jsou tak podfinancované, že své poslání mohou naplňovat jen velmi omezeně. Leoš Válka z DOXu dokonce označuje podmínky, v nichž veřejné galerie a muzea fungují, za "bizarní až perverzní", často prý naráží i na neprofesionalitu jejich pracovníků.

Z diskuse je však zřejmé, že snižování veřejných výdajů na kulturu je pouhá část problémů s jejím financováním. Všichni diskutující shodli, že výtvarné umění (i trh s ním) se v posledních desetiletích velmi proměnilo, a je proto nutné celý systém jeho veřejné podpory včetně funkce galerií - příspěvkových organizací nově promyslet a nastavit. Například míru závislosti galerií na politickém rozhodování a zájmech.

Systému, v němž se peníze na kulturu utrácejí, je často nastaven absurdně, chybí domyšlená koncepce a přesně pojmenované priority. Jenže kdo má dnes sílu takovou změnu vypracovat? Ministerstvo kultury, jemuž by tento úkol příslušel, to asi nebude... A programy politických stran, snad s výjimkou Zelených, věnují kultuře většinou jen pár obecných frází.

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...