Vysoké školy budou hodnoceny dle 15 kritérií. Ta ovlivní i jejich financování.

O rozdělení vysokých škol a fakult na výzkumné či profesní rozhodnou definované ukazatele, a nikoliv politické rozhodnutí shora.

Diverzifikace nepůjde zřejmě po celých školách, ale menších celcích: fakultách či oborech. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Diverzifikace nepůjde zřejmě po celých školách, ale menších celcích: fakultách či oborech. | foto: ©? Masarykova univerzitaČeská pozice
Diverzifikace nepůjde zřejmě po celých školách, ale menších celcích: fakultách či oborech.

V době, kdy se na českých vysokých školách věnuje jeden pedagog až čtyřiceti studentům a ztrácí vliv na jejich rozvoj, jen stěží vychováte Wichterleho, Heyrovského nebo Holého. I když to teoreticky lze, může to jít lépe. Neznamená to však, že jiné školy, které nepřipravující vědce, ale třeba odborníky-bakaláře do místní továrny, nejsou zapotřebí. K lepšímu zacílení by měla přispět diverzifikace vysokých škol, již nyní intezivně připravuje ministerstvo školství. Dle informací ČESKÉ POZICE se počítá s hodnocením škol v patnácti propojených ukazatelích v několika hlavních skupinách.

Ministerstvo nechce direktivně určit, které školy budou výzkumnéAč premiér Petr Nečas zmínil možný počet pěti šesti výzkumných univerzit v ČR, ministerstvo nechce direktivně rozhodovat, které školy se do této atraktivní kategorie zařadí. „Systém má být otevřený. Nebudeme apriori určovat škatulky, kam budeme zařazovat školy nebo fakulty. Musíme stanovit vhodná kritéria a dobré ukazatele, které řeknou, jaká škola skutečně je. A to v různých směrech: ať si vytkne regionální nebo globální cíle, ať se orientuje na vědu nebo jen na výuku,“ řekl ČESKÉ POZICI náměstek ministra školství pro vysoké školy Jan Koucký, jehož tým má připravit nový vysokoškolský zákon a rozdělit univerzity dle zaměření. Podle něj budou školy také financovány.

Hlavní skupiny kritérií

Výkon ve vědě: měřený bude nejen v databázích RIV (rejstřík informací o výsledcích) podle oborů, ale rovněž citovaností v mezinárodních časopisech. Vycházet se bude z databáze Scopus a projektu SciMago, který mezi tři tisíce nejvýkonnějších institucí ve vědě zahrnul také sedmnáct českých: Akademii věd ČR, IKEM a patnáct univerzit.

Zhodnocení transferu výsledků do praxe: po něm volají technické školy; spočte se, kolik peněz získají školy ze soukromých zdrojů. „Nejen, že je za to odměníme, ale budeme je také motivovat k dalším kontraktům s podnikatelským sektorem,“ tvrdí náměstek Koucký.

Zaměstnatelnost a uplatnění absolventů na trhu práce: může pomoci trochu přehlíženým školám v regionech, na něž se ale zaměstnavatelé musejí spoléhat.

Internacionalizace školy: velký balík kritérií, kam spadají nejen výjezdy studentů do světa, ale i spolupráce pracovníků školy s kolegy v zahraničí a podobně.

Podíl profesorů a docentů: váha těchto kritérií bude naopak klesat. „Obecně se snažíme vše postavit spíše na ukazatelích, které sice ukazují na výsledky školy, ale školy je nemohou spekulativně ovlivnit,“ říká nový náměstek, jemuž se odborností podařilo uklidnit rektory, kteří s jeho předchůdcem Kryštofem Hajnem nenacházeli řeč.

Zapojení bakalářů do praxe a mobilita mezi školami: počítá se s podporou větší mobility v rámci Boloňského procesu (Vytváření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání). Běžnější by tedy mělo být, že bakaláře absolvuje student třeba v Pardubicích, k magisterskému titulu dojde v Ostravě a diplom za doktorandské studium si nakonec vyzvedne v pražském Karolinu.

Nejen celky, ale i výzkumné fakulty

Diverzifikovány nemusejí být dle Kouckého celé školy, ale menší celky – fakulty či ústavy. I taková Univerzita Karlova má ve výzkumu značné disproporce: těžko například srovnávat trojici teologických fakult s „matfyzem“. K vybraným výzkumným pracovištím – ať to bude pět škol nebo patnáct různých fakult – bude školský resort přistupovat odlišně zejména v otázce financování. „Klíčové je, že tím nikdo nechce říct – a nesmí říct – že výzkumné školy jsou nějak lepší než ty druhé,“ upozornil předseda České konference rektorů Petr Fiala v rozhovoru pro ČESKOU POZICI.

Rektoři již dostali materiál k připomínkování, aby školy mohly podle nových pravidel přijímat studenty už letos a být financovány podle svého zařazení již od roku 2012.

„Nyní hledáme kritéria, pomocí nichž dokážeme školy posoudit v různých dimenzích. A prověřujeme ukazatele, které již máme nebo vytváříme, jež budeme postupně integrovat do systému financování. Propojené to má velký smysl: školám jasně řekneme, zvolte si, kterou funkci chcete – globální výzkum nebo regionální výuku. My vás potom budeme hodnotit podle toho, jakých výsledků v té dimenzi dosáhnete,“ říká Koucký.

Už v příštím roce by mělo být školám rozděleno 70 procent prostředků podle počtu studentů a 30 procent podle kvality. Letos jde na základě kvality pouhých deset procent. Pojistkou pro přechodné období je pravidlo pěti procent: žádná škola nedostane kvůli meziroční změně pravidel méně ani více než o pět procent oproti loňsku.

Rektoři: Je třeba komplexních kritérií

Rektoři vysokých škol jsou diverzifikačním plánům vesměs nakloněni. „Diverzifikace ovšem musí nastat na základě objektivních kritérií a výsledků. Nikoliv kdo je lepší či horší, ale co bude pro tu kterou školu výhodné a kam se zařadí,“ řekl ČESKÉ POZICI Václav Havlíček, rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT), které má aspirace stát se výzkumnou univerzitou.

Podle Ivo Vondráka, rektora Vysoké školy báňské v Ostravě, která se pro posilnění hodlá sloučit s Ostravskou univerzitou, je důležité „hodnocení vědeckého výkonu školy, ale také ocenění spolupráce s praxí, kdy naše univerzita získá 125 milionů korun díky smluvnímu výzkumu“. Přihlížet by se dle něj mohlo i ke geografickému rámci, aby se rozvíjely rovněž školy v regionech. „Nemůže jít pouze o scientometrická data, ale o komplexnější kritéria,“ dodává Vondrák.

Dle rektora Vysokého učení technického v Brně (VUT) Karla Raise musí být hodnocen výzkumný výkon školy. Akcentuje také začlenění objemu prostředků z výzkumných smluv s firmami a také pečlivě sledované uplatnění absolventů. „Každopádně musí jít o multikriteriální hodnocení,“ připomíná Rais.

Současný systém už nefunguje

Kritérií bude jistě více, jak říká Koucký, takže školy samy zjistí, čeho jsou schopny. Možná a logická je pak zřejmě i jakási „samoredukce“ univerzitních ústavů tak, aby plnily skutečně špičkové parametry – ať už ve výzkumu, nebo v přípravě odborníků pro praxi.

Podle Dobešova náměstka jiná cesta než rychlá diverzifikace vysokého školství není. Už proto, že před dvaceti lety chodilo na vysoké školy patnáct procent nejchytřejších, kdežto dnes na nich studuje více než polovina populace. „Tento systém už není schopen plnit své původní funkce, neboť se v něm mísí masa studentů s absolutně rozdílnými předpoklady, motivacemi, zájmy a aspiracemi,“ upozorňuje Koucký.