Lidovky.cz

Výsledky z provozování hazardu jsou na historickém maximu! I přes regulaci.

  8:57

Čeští komunální politici nemusejí v případě regulace sázkových her experimentovat. Mohou převzít praxi ze zemí, jako je Velká Británie.

foto: © ReutersČeská pozice

Loni poklesl oproti roku 2009 v ČR v celkově 7446 provozovnách počet hracích přístrojů na méně než polovinu – z 122 500 na 60 615. Z původních více než 300 firem dnes automaty provozuje 61. Videoloterijní terminály představují 87,8 miliardy korun, zhruba 65 procent výsledku z provozování celého trhu s loteriemi, který činí 135,5 miliardy korun. Počet míst a přístrojů sice rapidně klesá, ale výsledky z provozování jsou na historickém maximu! Tedy ani regulace počtu míst a automatů evidentně nemá vliv na obrat a poptávku společnosti, jak ukazuje výsledek z provozování za rok 2012. Nad situací s hazardem se zamýšlí Petr Verosta.

Obce v České republice řeší stejně jako v minulosti v řadě evropských zemí otázku, jak účinně regulovat sázkové hry, minimalizovat negativní dopady, a přitom zachovat daňové příjmy. O peníze z daní ale jde až ve druhé řadě.

Mnoho komunálních politiků a laických aktivistů zjednodušují rozhodnutí obcí buď na zákaz všeho, nebo na ponechání přiměřené nabídky. A obviňují ty, kteří odmítají zákaz jako nefunkční řešení, z korupce či snahy vydělávat na lidské slabosti. Zákaz však představuje mnohem vážnější rizika, mezi něž patří zejména vznik černého trhu řízeného organizovaným zločinem, nemožnost preventivně působit na hráče a nabízet jim odbornou pomoc či v případě drogové scény neúčinnou represi.

Nejde přitom o diskusi, zda má smysl cokoliv zakazovat, ale o to, jak ve společnosti působit na osobní odpovědnost za své zdraví. Stejně jako v případě užívání alkoholu, tabáku či drog je lidem při uspokojování potřeby více méně jedno, je-li z legální, či nelegální nabídky. Mimochodem v ČR je 2,4 milionu denních kuřáků, 545 tisíc alkoholiků, odhad počtu patologických hráčů se pohybuje mezi 50 až 100 tisíci osob.

Nejen komunální politici však nemají k volbě správného řešení informace o účasti obyvatel na sázkových hrách, rozsahu negativních dopadů a o účinných modelech regulace. Média navíc přinášejí neověřené informace o alarmujících počtech patologických hráčů, vysoké kriminalitě a o závažných sociálních dopadech, zejména milionových dluzích hráčů. Žádné z těchto dat však ČR dosud k dispozici z výzkumu nemá. Vyplývá však ze zákazu sázkových her vznik černého trhu?

Rusko: Neúčinnost zákazu

Faktem je, že v některých městských částech Prahy a dalších městech se po zákazu výherních hracích přístrojů objevily soukromé herny neziskové organizace „Život je hrou“ právě s výherními hracími přístroji. Po policejní razii v dubnu 2013 bylo na 31 místech zabaveno téměř 300 automatů. Dnes v mnoha těchto provozovnách blikají automaty dále pod stejnou „firmou“, jako by se nic nestalo.

Největší problém představují nelegální on-line kasina, která z daňových rájů nabízejí českým hráčům plný rozsah druhů sázkových her a loterií

Zaznamenány byly také nelegální pokerové herny. Největší problém však představují nelegální on-line kasina, která z daňových rájů v českém jazyce a v korunách nabízejí českým hráčům plný rozsah druhů sázkových her a loterií s mnohem vyššími sázkami na hru. Samozřejmě bez povolení, zdanění, záruk a reklamací.

Vůbec nejhorším příkladem neúčinnosti zákazu je v současnosti Rusko. To v roce 2009 zakázalo všechny sázkové hry na celém svém území s výjimkou čtyř vzdálených a obtížně dostupných zón. Od té doby do roku 2012 ruská policie uzavřela více než 28 tisíc ilegálních heren, 414 kasin a zabavila přes 450 tisíc nelegálních hracích přístrojů. V roce 2013 pak při jediné rozsáhlé razii uzavřela dalších 662 nelegálních kasin. Provozovatelem velké nelegální sítě byl dokonce bývalý významný ruský prokurátor.

Rusové utratí za sázky průměrně 170 dolarů na osobu za rok, dvojnásobek světového průměru. Finsko reagovalo na tuto situaci otevřením obrovského kasina na rusko-finské hranici, Bělorusko rozvojem cestovního ruchu pro ruské hráče, které vozí do kasin svého hlavního města.

Vzor: Velká Británie

Ve Velké Británii jsou z výnosů národní loterie ve výši 600 milionů liber ročně financovány veřejně prospěšné projekty a organizaceČeští komunální politici nemusejí experimentovat. Mohou „jen“ převzít dobrou praxi ze zemí, jako je Velká Británie. Zde jsou pravidelně prováděny průzkumy účasti populace na sázkových hrách a loteriích, zavedeny koncepce a strategie regulace a minimalizace negativních dopadů přímo v herních prostředích a fungují snadno dostupné zdroje odborné pomoci a poradenství osobám, které mají s hraním problémy. Byl také vytvořen fond na financování prevence, léčby a výzkumu z peněz firem provozujících sázkové hry. Z výnosů národní loterie ve výši 600 milionů liber ročně jsou financovány veřejně prospěšné projekty a organizace.

Neměla by si ČR vzít Velkou Británii za vzor?

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.