Jednání o koalici zatím vězí na mrtvém bodě. Všechny možné varianty nyní selhávají na tom, že nikdo nechce ustoupit. Na ústředí ČSSD chodí zprávy z regionů a říkají: „Pojďme do opozice.“ Toto odhodlání vyjádřili už i STAN, KDU-ČSL, ODS, KSČM, SPD a Piráti. V opozici se zformovala síla, která odpovídá ústavní většině, a vítězné hnutí ANO nemá s kým vládnout.
Coby nejlepší možné scénáře zmiňují členové hnutí zopakování nynější koalice s ČSSD a KDU či vytvoření nového spojení ANO s ODS. Obě varianty vycházejí shodně na 103 poslanců. Jenomže všechny tři poptávané strany trvají na svém. Lidovci ani sociální demokraté nechtějí jít do vlády s obviněným premiérem, ODS vylučuje ANO jako takové. „Vládní spolupráce s ANO nepřipadá v úvahu,“ uvedl místopředseda ODS Miloš Vystrčil.
Kdo ustoupí
Strany vesměs vědí, že někdo bude muset ve válce nervů ustoupit, udělat s ANO koalici nebo dát tichou podporu Babišově jednobarevné vládě. V nikom však takhle brzy nedozrálo odhodlání být tím, kdo patovou situaci odblokuje. A všichni doufají, že to bude ten druhý, kdo ustoupí. |
Předčasné volby si nepřeje žádná ze sněmovních stran. Převládá názor, že by v nich opět zvítězil Andrej Babiš, možná ještě výrazněji. Ty strany, které už nyní utrpěly debakl, by dopadly ještě hůř, protože by se nestačily vzpamatovat z výsledků. To se týká hlavně KDU, ČSSD, TOP 09 a KSČM. ANO také nechce volby opakovat, upřednostňuje složení vlády. K odvrácení předčasných voleb je třeba jmenovat ministerský tým a stvrdit ho důvěrou sněmovní většiny.
Podle zdrojů LN strany vesměs vědí, že někdo bude muset ve válce nervů ustoupit, udělat s ANO koalici nebo dát tichou podporu Babišově jednobarevné vládě. V nikom však takhle brzy nedozrálo odhodlání být tím, kdo patovou situaci odblokuje. A všichni doufají, že to bude ten druhý, kdo ustoupí. „Ať ti, kdo dostali silnější mandát, předvedou, co umí,“ řekl místopředseda KDU Ondřej Benešík.
Strany děsí předčasné volbyVzniku nové vlády bude předcházet rozdělování sněmovních postů. V dolní komoře je rekordních devět stran. Jejich schopnost rozumně se domluvit otestuje právě dělení funkcí. Vítězné ANO si pochopitelně nárokuje křeslo předsedy sněmovny. V něm by rádo vidělo svého poslance Radka Vondráčka. Je ale jasné, že všechny ostatní strany nemohou mít své sněmovní místopředsedy. ANO i ČSSD jsou pro zachování čtyř místopředsednických postů, maximálně pěti. Bojovat se bude i o vliv na výbory. 1. Vláda ANO s ODS Prezident Miloš Zeman pověří sestavováním vlády vítěze voleb Andreje Babiše. Hnutí ANO sice vyhrálo s výrazným náskokem, do spolupráce s ním se ale ostatní strany nehrnou. Naopak si od partaje drží odstup. ANO preferuje pouze dvoučlennou koalici s pravicovou ODS. Ta by v součtu dala křehkou většinu 103 hlasů. Předseda občanských demokratů Petr Fiala ale spolupráci s ANO neustále odmítá. Šéf strany přitom není jediným odpůrcem koalice s ANO. Kdyby ODS do takové vlády vstoupila „na sílu“, velice rychle by se mohla křehká většina zhroutit. Stačil by přestup tří naštvaných poslanců do jiné strany. Takové případy se přitom v minulosti mnohokrát staly. ODS navíc svou kampaň stavěla na odporu k EET, která je vlajkovou lodí ANO. Babišovo hnutí by evidenci tržeb jen těžko na přání koaličního partnera rušilo. 2. Koaliční repete Stejný součet 103 mandátů by měla i koalice vytvořená na dosavadním půdorysu. Spolupráce s ČSSD a lidovci se ANO po čtyři roky vyplácela, nálada v koalici se vyhrotila až letos, s blížícími se volbami. Hlasy z KDU-ČSL ale naznačují, že lidovci zamíří spíše do opozice. Také ČSSD, která ve volbách výrazně ztratila, je podle místopředsedy Milana Chovance připravena na opoziční roli. Oběma stranám by navíc vadila spolupráce ve vládě, jejíž dva výrazní členové čelí trestnímu stíhání. Týká se to jak Babiše, tak dosavadního šéfa poslaneckého klubu Jaroslava Faltýnka, kterým život výrazně komplikuje kauza výstavby farmy a konferenčního centra Čapí hnízdo. ANO ale oznámilo, že Faltýnek do vlády nezamíří, nadále má být pouze předsedou sněmovní frakce. Naopak Babišův zájem o pozici v kabinetu trvá. 3. Menšinová vláda ANO Pokud Babiš nenalezne partnery, může se pokusit vyjednat podporu pro menšinovou vládu ANO. Hnutí by ve sněmovně nemělo většinu, opírat by se však mohlo o hlasy komunistů a SPD Tomia Okamury. Lídr vítězného hnutí rozhodně vyloučil vytvoření kabinetu s těmito dvěma subjekty, o případné tiché podpoře ale nehovořil. Tuto možnost nicméně zpochybňují někteří komunisté, kterým vadí přílišný pravicový program ANO. Navíc je, stejně jako ČSSD a KDU-ČSL, odrazuje trestní stíhání předsedy hnutí Babiše. Taková vláda by tím podle nich nesla stigma. S šéfem SPD Okamurou se zase Babiš před volbami opakovaně ostře střetl. Lídr Svobody a přímé demokracie nicméně tvrdí, že je o spolupráci připraven jednat se všemi stranami, které podpoří její program. Místopředseda SPD Radim Fiala pak koalici s ANO nevyloučil. Opět však odmítl, aby vládu vedl obviněný premiér. Podmínky okamurovců pro vstup do kabinetu jsou přijetí zákona o referendu a odmítnutí migrace. 4. Model „Rusnok“ Kdyby ANO podporu pro svůj menšinový kabinet nezískalo, dostane se do komplikací. Každá nová vláda totiž do 30 dnů musí požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru. Bez podpory by ji ale Babiš jen těžko získal. V tom případě by kabinet vládl v demisi až do sestavení nové vlády, která by opět mohla sněmovnu žádat o důvěru. Je otázka, jak dlouho by taková „provizorní“ vláda trvala. Mohlo by to být krátce, zkušenosti ale hovoří i opačně. Například úřednický kabinet premiéra Jiřího Rusnoka vládl v demisi půl roku. Při životě jej tenkrát držel prezident Miloš Zeman, který si vytvoření kabinetu odborníků prosadil. Hlava státu má dlouhodobě blízko také k Babišovi. Zvyklostí je, že vlády v demisi neschvalují strategické zakázky ani nedělají jiná klíčová rozhodnutí. V běžném schvalování zákonů či sestavování rozpočtu jim ale nic nebrání. Kabinet by sice neměl důvěru sněmovny, pro některé návrhy by ale mohl získávat ad hoc podporu těch stran ve sněmovně, jimž by se zamlouvaly. 5. Předčasné volby Na sestavení funkční vlády jsou tři pokusy. První dva jsou na prezidentově nominantovi. Miloš Zeman má k Babišovi blízko, proto ho zřejmě sestavením kabinetu pověří i v případě, že by první vláda nenalezla podporu ve sněmovně. Třetí možnost pověřit někoho tvorbou kabinetu je na předsedovi dolní komory. Vzhledem k tomu, že se jím pravděpodobně stane Vondráček z ANO, může mít hnutí i poslední pokus. Kdyby ani na potřetí vláda důvěru nezískala, pat rozseknou až předčasné volby. Téhle možnosti se ale strany děsí, už jen kvůli tomu, že je finančně vyčerpala současná volební kampaň. Opakovat si ji na jaře nebudou chtít, proto se dá očekávat, že se pokusí pořádání předčasných voleb vyhnout stůj co stůj. 6. Duhový kabinet Nejméně pravděpodobnou variantou je vznik duhové úřednické vlády s premiérem Babišem. Ta by stranám umožnila vyhnout se přímému angažmá v kabinetu se stíhaným předsedou. Namísto jejich členů by v ní seděli nestraničtí nominanti, které by ale navrhly jednotlivé strany. Tomáš Tománek |
Vysoká hra OkamuryVe volbách sice skončil až čtvrtý, v ruce ale nyní drží nejvíc žolíků. Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura může po volbách „obchodovat“ se všemi hlavními hráči. Prezident Miloš Zeman potvrdil, že Andreje Babiše (ANO) v příštím týdnu pověří jednáním o nové vládě. Prvním, koho šéf SPD drží v šachu, je podle informací LN právě Zeman. Do 7. listopadu je prostor podat kandidátní listinu pro prezidentské volby. Okamurův subjekt ve volbách získal 22 křesel. Přitom minimálně 20 poslanců může dle zákona nominovat kandidáta do boje o Hrad. Pokud by se pro to Okamura rozhodl, Zemanovi by přibyl silný konkurent. Lídr SPD oslovuje podobné voličstvo jako současná hlava státu a působí vitálněji. Podle tří na sobě nezávislých zdrojů LN Okamura výměnou za svou „nekandidaturu“ po hlavě státu požaduje, aby s ním počítala v jednáních o nové vládě. Zájem by mohl mít o ministerstvo zahraničí. Na dotazy LN šéf SPD nereagoval. Kdo nabídne víc Okamura má co nabídnout také hnutí ANO. Andrej Babiš v pondělí 23. října po schůzce s prezidentem Zemanem i po večerním jednání s SPD opět vzkázal, že s touto stranou vylučuje vládní koalici. Okamura by však mohl v některých bodech podpořit případnou menšinovou vládu ANO. Problémem jsou podle informací LN Okamurovy požadavky. Pokud by vstupoval přímo do vládní koalice, nepříčila by se mu ministerstva zahraničí, školství, spravedlnosti či dopravy. Při vyjednávání o menšinové vládě by Okamura kladl důraz na post ve vedení sněmovny či zákaz propagace islámu. „Na jednání s hnutím ANO nesu například návrh zákona o referendu,“ řekl Okamura Českému rozhlasu v pondělí 23. října před schůzkou s vyjednavači ANO. Okamurových 22 hlasů by se hodilo i antibabišovským stranám, které mají 85 hlasů. SPD by jim mohla pomoci schválit ustavující schůzi sněmovny a hlasovat pro znovuvydání Babiše a Jaroslava Faltýnka ke stíhání v kauze Čapí hnízdo. K tomu by je poslanci, v novém složení, museli opět zbavit imunity. Teď jde jen o to, kdo Okamurovi nabídne víc. Mnohovrstevnatý vztah Vztah mezi prezidentem Milošem Zemanem a předsedou SPD Tomiem Okamurou je mnohovrstevnatý. Narušilo jej „handrkování“ mezi SPD a pro prezidentskou Stranou práv občanů (SPO, dříve Zemanovci) o společné kandidatuře do sněmovních voleb z počátku letošního roku. Zeman byl zastáncem jejich spolupráce, Okamura však společný projekt shodil a rozhodl se pro samostatnou kandidaturu ve sněmovních volbách. Podle zdroje LN z pražského podnikatelského prostředí se vztahy mezi Okamurou a Zemanovci narušily již před rokem před krajskými volbami. Tehdy kandidovaly SPD a SPO společně, ale s výjimkou dvou krajů – Pardubického a Zlínského. Kancléř a někdejší předseda SPO Vratislav Mynář a místopředseda strany Martin Nejedlý měli prosadit, že v těchto regionech bude SPO kandidovat sama – z důvodu, že v krajských volbách 2012 zde uspěla. Právě to byl krok, který měl Okamuru rozčílit a do projektu koalice SPD a SPO vrazit klín. Nyní se obě strany snaží vztah vylepšit. Základní komunikační linka podle informací LN vede mezi prezidentovým poradcem Nejedlým a podnikatelem Tomášem Hrdličkou, který má velmi blízko k místopředsedovi a druhému muži SPD Radimu Fialovi. Hrad nyní potřebuje, aby Okamura nekandidoval na prezidenta. Konkurovali by si. Okamura si zase přeje, aby ho hlava státu respektovala při vládních vyjednáváních. Zemanova povolební rétorika je k Okamurovi přívětivá. Prezident šéfa SPD označil spolu s Andrejem Babišem a lídrem Pirátů Ivanem Bartošem za výraznou osobnost. „Už před volbami jsem odmítl tu nálepku extremistické strany. Pro mě jako pozorovatele politické scény je hlavním slibem přímá volba starostů, primátorů, hejtmanů, referenda jak místní, tak celostátní,“ komentoval Zeman v neděli 22. října pro web Blesk.cz. Luxusní pozice Okamura má na podání kandidatury čas do 7. listopadu. Zatím mlží a Zemana drží v šachu. „Osobní názor prezentovat nebudu. Vím, že tu je určitý termín, naše orgány teprve zaujmou stanovisko,“ uvedl lídr SPD v pondělí pro Český rozhlas. Okamurova SPD má však „luxusní“ pozici i ve vztahu k vyjednávání o vládě. Babiš sice odmítá, že by s SPD a KSČM hodlal vytvořit vládu, ve které by byli zastoupeni ministři těchto stran. Na druhou stranu s hnutím ANO nikdo nechce jít do koalice, v níž by byl obviněný Andrej Babiš či Jaroslav Faltýnek (druhý jmenovaný nicméně vládní ambice nemá). Nelze proto vyloučit vznik menšinové vlády, přestože si ji Babiš v tuto chvíli nepřeje a preferuje standardní koaliční vládu. V případě jednobarevné vlády ANO by SPD mohla poskytnout tichou podporu – samozřejmě výměnou za některé programové ústupky. Jediným bodem, se kterým by podle informací LN hnutí vůbec nesouhlasilo, je zákaz islámu. Okamura ale může rozehrát opačnou hru, tedy proti Babišovi. Koalice antibabišovských stran – ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09, STAN, ODS a zřejmě i Piráti – má nyní k dispozici pouze 85 párů rukou ve sněmovně. Okamura by mohl přihodit dalších 22, čímž by tento pakt získal nadpoloviční většinu hlasů. Hodily by se takzvaně k ovládnutí dolní komory. Stále totiž vládne kabinet premiéra Bohuslava Sobotky, který může podat demisi teprve po ustavující schůzi sněmovny. Na ní poslanci budou volit její vedení a zřizovat sněmovní výbory. Jedním z nich je i mandátový a imunitní výbor, který jedná o zbavení imunity a vydání poslanců k trestnímu stíhání. Lze předpokládat, že policie znovu požádá o vydání Babiše a Jaroslava Faltýnka kvůli kauze Čapí hnízdo. Okamurovy hlasy mohou přispět k zisku nadpoloviční většiny. Babišovi soupeři by tím ve sněmovně získali i protiváhu vůči případné menšinové vládě v demisi. Ondřej Koutník |
O co hraje lídr SPD
|