Hned dvě renomované agentury, STEM a ppm.factum, zveřejnily v uplynulých dnech aktuální volební modely – a první z nich ještě žebříček popularity politiků. Dohromady je to kupa čísel, která svádějí k věštění výsledků voleb. Tím ale neposloužím.
Ze dvou momentek zachycujících stav veřejného mínění v první polovině září, kdy agentury sbíraly data v terénu, nelze předpovědět, jak bude vypadat cílová fotografie volebního závodu, který skončí 26. října ve dvě odpoledne uzavřením volebních místností.
STEM, ppm.factum a další agentury ale „fotografují“ stav veřejného mínění pravidelně, a ty renomované velmi dlouho. Porovnáním aktuálních „snímků“ s těmi staršími se lze dobrat k určitým tendencím a vyvodit z nich možná vyústění volebního závodu. O to se postupně pokusíme.
ČSSD a KSČM
Dlouhodobou tendencí je vysoká přízeň voličů ČSSD. Kdyby se volby konaly nyní, hlasovalo by pro ni 30 (STEM), respektive 26,2 procenta (ppm.factum) voličů. Zůstává sice nejpreferovanější stranou, ale podle STEM ztratila od června 4,4 procenta stranických preferencí – z 26,3 na 21,9 procenta.
Pokles stranických preferencí ČSSD znamená, že ztrácí vlažnější příznivce. Na 30 procentech a prvním místě žebříčku ji drží pevnější voliči.
Volební model a stranická preference jsou dvě odlišné veličiny, byť je média často chybně zaměňují. Vysvětlit alespoň zhruba jejich obsah by vyžadovalo zařadit nyní pár odstavců suché teorie, jíž čtenáře ušetříme. Pokles stranických preferencí ČSSD fakticky znamená, že ztrácí vlažnější příznivce. Na 30 procentech a prvním místě žebříčku ji drží pevnější voliči. Dodejme, že pokud by měl odliv jejich vlažnějších voličů pokračovat, vize předsedy Bohuslava Sobotky, že ČSSD získá více než 30 procent hlasů, by zůstala jen vizí.
Obě agentury zařadily ve svých nejčerstvějších šetřeních na druhé místo KSČM. Volební model STEM jí naměřil 15, agentura ppm.fctum 16,7 procenta hlasů. Stranické preference (podle STEM, ppm.factum je nezveřejňuje) poklesly komunistům o 0,9 procenta, čili i je opustilo něco málo názorově pevně neukotvených příznivců. Radikálních stran a hnutí, které jim mohou zaimponovat, mají na výběr několik.
Tak či onak je z takzvaných zavedených stran KSČM jediná, která voliče zřetelně neztrácí. Ostatně voličské jádro této strany patřilo odjakživa k nejpevnějším a nejspíše se ho daří obnovovat, neboť superseniorské řady samotné KSČM prudce řídnou. Nenastane-li v příštích pěti týdnech nějaký zlom, KSČM bude do té míry vlivnou silou, že bez její součinnosti těžko vznikne jakákoli levicová vláda.
SPOZ
Přes pětiprocentní hranici zaručující vstup do sněmovny má šanci přehoupnout se další levicový útvar, Strana práv občanů – zemanovci (SPOZ). Volební model STEM jí přisoudil 7,4, zatímco agentury ppm.factum jen 5,1 procenta hlasů. Ještě před prázdninami vězela SPOZ hluboko pod pětiprocentní hladinou ponoru, ale toho času vypadá na sedm (ppm.factum) až čtrnáct (STEM) poslaneckých mandátů.
Neomalený způsob, jakým nejužší vedení SPOZ na poslední chvíli měnilo sestavy krajských kandidátek pro sněmovní volby, může stranu rozlomit
Zaštiťuje ji prezident Miloš Zeman a zviditelňuje se s velkým přispěním Rusnokovy vlády, jejíchž několik ministrů SPOZ „adoptovala“. Komu Zemanovo chování imponuje, tomu asi nebude vadit neomalené přetahování figur z ČSSD i odjinud a podobné praktiky, jež si SPOZ osvojila. Její volební kampaň, vedená pod společným jmenovatelem „vším je vinen Kalousek“, je sice dost primitivní, ale může být poměrně účinná.
Meta desetiprocentního zisku hlasů, vytyčená expředsedou SPOZ a prezidentovým kancléřem Vratislavem Mynářem, není nereálná. SPOZ by ale musela – aby se tak řeklo – překonat sama sebe, neboli se z party Zemanových zbrojnošů změnit na jakžtakž demokraticky fungující stranu.
Neomalený způsob, jakým nejužší vedení SPOZ na poslední chvíli měnilo sestavy krajských kandidátek pro sněmovní volby, může stranu rozlomit. Jsou-li pravdivé zvěsti, že zakladatel strany a po prezidentské volbě odstrčený Miroslav Šlouf plánuje velké účtování, pokud s ním Zeman rychle nenajde společnou řeč, může to se zemanovci jít záhy z kopce. Především pro prezidenta Zemana by to byla značná komplikace, kdyby SPOZ vypadla ze hry a českou levici reprezentovaly opět jen ČSSD a KSČM.
TOP 09
Abychom zkompletovali takzvané zavedené strany, uděláme nyní velký skok až na pravici. V prostoru mezi ní a levicí nejenže není „nic“, jak tvrdí někteří festovní pravičáci, nýbrž rozprostírá se zde „něco“ podstatného a možná perspektivního, takzvaný politický střed. Samozřejmě se k němu vrátíme. Teď jsme ale napravo, čili u TOP 09 a ODS. Pořadí odpovídá jejich současné kondici.
Podle zářijového volebního modelu STEM by v pořadí třetí „topka“ získala dvanáct procent hlasů a 31 mandátů, zatímco ppm.factum jí (rovněž na třetím místě) naměřilo 13,8 procenta a 32 mandátů. TOP 09 byla součástí Nečasovy vládní koalice. Přitom první místopředseda strany a exministr financí Miroslav Kalousek byl koryfejem „rozpočtové odpovědnosti“ a bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek zase průkopníkem sKaret, což jedno s druhým zanechalo v části veřejnosti nesmazatelný dojem.
Navzdory tomu ze svých 16,7 procenta příznivců, jež měla v květnových volbách 2010, ztrácí TOP 09 zatím jen něco přes tři procentní body. Velkému odlivu jistě zabránil Karel Schwarzenberg svým relativním úspěchem v prezidentské volbě, nicméně podle čerstvého žebříčku popularity politiků (STEM) už i kníže ztrácí, když z březnového maxima 49 procent kladných hodnocení klesl aktuálně na 37 procent.
ODS
ODS je na tom podstatně hůř, než její pravicová sokyně TOP 09. Podle STEM je čtvrtá s modelovým výsledkem jedenácti procent, ale oproti 31 mandátům „topky“ by se musela spokojit jen s 22 mandáty. Velký rozdíl agentura vysvětluje odlišnou situací v krajích, což má vliv na d’Hondtův přepočet hlasů na mandáty. Model ppm.factum přisoudil nicméně ODS jen osm procent hlasů a 17 mandátů, čímž by se na jeho žebříčku umístila až na páté příčce.
V květnu 2010 skončila strana druhá se ziskem 20,22 procenta hlasů, což byl nejslabší výsledek od jejího vzniku na jaře 1991. Za uplynulého 3,5 roku tím přišla ODS v důsledku několikerých neúspěšných voleb, vážných podezření z klientelismu, pádu Nečasovy vlády spuštěného jeho přítelkyní, hluboké vnitrostranické krize a také vzájemného „okopání kotníků“ s TOP 09 o devět až dvanáct procent voličů.
Nejenže ji nejspíše čeká revitalizace v opozici, ale možná i úděl strany toliko středního významu, jakou byla kdysi například ODA. S tím ale nemá ODS, tato letitá superhvězda české pravice, žádnou zkušenost a nemají ji ani její dosavadní sponzoři. Mezi sedmičkou stran, kterým výsledky průzkumů obou citovaných agentur otvírají pomyslné dveře do Poslanecké sněmovny, se už žádná další pravicová formace nevyskytuje.
KDU-ČSL
A teď se, jak slíbeno, vrátíme k onomu politickému středu. Často podceňovanému, ba vysmívanému, ale dost možná značnému to překvapení říjnových voleb. Sem u nás tradičně patří Strana zelených a KDU-ČSL. Zatímco levostředoví zelení mají podle STEM 1,9 procenta stranických preferencí, čili převedeno do volebního modelu tři procenta hlasů, jež by mohli obdržet, lidovci se už zdají vykukovat nad pětiprocentní hladinou ponoru.
KDU-ČSL sice není ještě u cíle, ale pravděpodobně se do sněmovny po tříleté pauze vrátí
Co do stranických (!) preferencí vyšli sice STEM pod pěti procenty, ale vzhledem k pevnému volebnímu odhodlání předpokládaných voličů jsou ve volebním modelu na 5,5 procenta hlasů a osmi mandátech. Podle zářijového šetření ppm.factum by do sněmovny postoupili s 6,7 procenta, což by obnášelo dokonce třináct poslaneckých mandátů. Jinak řečeno, KDU-ČSL sice není ještě u cíle, ale pravděpodobně se do sněmovny po tříleté pauze vrátí.
Její voličské jádro, kdysi odhadované na pět až šest procent (většinou moravských) voličů, se sice asi smrsklo, ale strana je pružnější, a dá-li se to říct o lidovcích, i modernější a ve volební kampani má některé zajímavé osobnosti, jež by v předbělobrádkovských časech za KDU-ČSL těžko kdy kandidovaly. Mimochodem předsedu strany Pavla Bělobrádka zařadil STEM do žebříčku popularity politiků nyní poprvé a s 18 procenty osobních preferencí má zatím značné rezervy.
ANO 2011
Po několika jiných agenturách, jež ale většinou postrádají dlouholetou praxi v oboru, neřku-li 20leté číselné řady preferencí, se také u STEM vyhouplo nad pětiprocentní hranici hnutí ANO 2011 Andreje Babiše. V uplynulých týdnech šlo prý strmě nahoru a ve volebním modelu by nyní získalo 7,7 procenta hlasů a 15 poslaneckých mandátů. Agentura ppm.factum Babišovu hnutí naměřila dokonce 10,9 procenta ve volebním modelu a 24 mandátů.
Andrej Babiš vydává ANO za středopravicové hnutí, takže by mohlo nasát například voliče zklamané nejen Věcmi veřejnými, ale i ODS a „topkou“Příčinou prudké akcelerace ANO 2011 bude patrně mediální kampaň, kterou Babiš odstartoval. Poskytuje rozhovor za rozhovorem, snaže se prezentovat coby „lidový miliardář“, který jde do politiky věci měnit, nikoli si v ní vydělat. Jestli mu to lidé uvěří, jak v rozhovorech opakovaně doufá, a roztočí-li ANO na plné obrátky volební kampaň, jakože prostředky na to určitě má, Babišovo hnutí může ještě přitáhnout další příznivce.
Andrej Babiš vydává ANO za středopravicové hnutí, takže by mohlo nasát například voliče zklamané nejen Věcmi veřejnými, ale i ODS a „topkou“. V uplynulých dnech však nevyloučil ani povolební spolupráci směrem doleva, čili pokud bude tento moment akcentovat, příchozí mohou být i odtamtud.
Pokud se ale stane z ANO 2011 skutečná veličina, na české politické scéně se objeví velká neznámá. Babišovy, byť možná poctivě míněné představy nutně narazí na realitu, na ústavní principy, mocenské mechanismy a podobně, a budou v cosi metamorfovat. V co přibližně, netušíme dnes ani náhodou.
Vydrží systém?
Věštit výsledky voleb opravdu nebudeme, můžeme však naznačit, co na ně bude mít významný vliv – především odolnost takzvaných zavedených stran. Pokud vydrží nápor stran alternativních, zůstane přece jen jakási kostra systému. Pokud by některá z nich nevydržela a změnila se v trosku, část onoho systému může vzít za své a do proluk mezi ruinami proniknou vetřelci, kteří by jinak zůstali na politické periférii.
Pokud se do sněmovny propracují alternativní strany bez zkušenosti ve velké politice, bude to možná její osvěžení, ale současně zátěž. „Řemeslo“ je třeba umět, aby z té „mašiny“ něco kloudného vypadávalo. Kdyby to znamenalo výrazné navýšení počtu stran zastoupených ve sněmovně, konstituování pevné většiny bude obtížné. S nepevnými většinami máme ještě čerstvé zkušenosti.
Významná část občanů, zhruba třetina, zatím neví, koho volit. Znamená to, že mnozí se budou rozhodovat až těsně před volbami, tedy už v emocionálně vypjaté atmosféře. Takhle pomalu ze dne na den prohrál v květnu 2010 volby Jiří Paroubek. S ČSSD sice formálně zvítězil, ale s natolik ubohým výsledkem, že vládu museli sestavovat jiní. A tak dlouho byli on a jeho strana favority předvolebních výzkumů!
Změna volební účasti
Určitá část občanů k volbám tak jako tak nepůjde. STEM vyšla volební účast na 59, ale ppm.factum jen na necelých 53 procent. Čím nižší je volební účast, tím je to výhodnější pro strany s pevným a stabilním volebním zázemím. Takové měla vždy KSČM, léta ODS a také KDU-ČSL. Slabší voličské „jádro“ bývalo naopak hendikepem sociální demokracie a třeba i Strany zelených. Zdá se však, že situace se změnila.
Komunisté přijdou k volbám opět disciplinovaně v plném počtu, to zůstává. Solidní volební zázemí, i když pomalu „vadne“, si ale oproti minulosti vytvořila ČSSD. Disciplinované voliče budou mít jistě opět lidovci, otázka však je, jak silné ono „jádro“ dnes je. ODS, která mnohé zklamala, o významnou část svého voličského zázemí mohla přijít. „Skalní“ příznivci ji ale budou chtít zachránit před fiaskem a k volbám určitě přijdou, i když se konají na prahu prodlouženého víkendu a oni normálně „prchají“ z měst na chalupy.
Mimochodem v květnu 2010 byla volební účast 62,6 procenta – vyšší, než jakou předpokládají výsledky aktuálních výzkumů. Otrávenost z politiků a z politiky nabyla mezitím značných rozměrů. Jedno je ale zřejmé: Nejít k volbám znamená rezignovat, a naopak jít k nim zájem pokusit se změnit věci k lepšímu. Jen lamentovat například v hospodě je prvá z obou možností.
