Lidovky.cz

Výsledek sjezdu: ČSSD se „neštípla“, hitem jsou hejtmani

  6:46

Příkopy mezi křídly Bohuslava Sobotky a Michala Haška nebudou nikdy plně zasypány, nové vedení ČSSD však přineslo vyrovnaný poměr sil.

Po sjezdu 16. března v Ostravě. Zleva místopředsedové ČSSD Michal Hašek a Milan Chovanec, předseda strany Bohuslav Sobotka, předseda Senátu Milan Štěch a místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. foto: © ČTKČeská pozice

Dobrá zpráva pro hlavního aspiranta na vytvoření příští české vlády: sociální demokraté půjdou do supervolebního roku 2014 jednotní. Alespoň tak lze interpretovat výsledky uplynulého 37. sjezdu ČSSD v Ostravě. Příkopy mezi dvěma hlavními křídly – předsedy Bohuslava Sobotky a statutárního místopředsedy Michala Haška – sice nikdy zcela zasypány nebudou, ale výsledek volby vedení strany vypovídá o relativně vyrovnaném poměru sil.

Strana veřejnosti nabídla dvě nové tváře (Milana Chovance, Alenu Gajdůškovou), bude ale muset vysvětlovat, proč se zbavila svého nejpopulárnějšího politika (Jiřího Dienstbiera).

Sobotka versus Hašek = remíza

Dle zdrojů z vedení strany Haškovi výrazně pomohl lobbista Jaroslav Tvrdík, se kterým spolupracujepředsjezdové analýze jsme napsali, že optimální variantou nového vedení, která nerozbije vztahy, bude sestava Sobotka-Hašek-Zaorálek-Chovanec-Dienstbier-Škromach-Gajdůšková. Nevyšlo nám jediné jméno – místo Dienstbiera obhájil funkci místopředsedy pro hospodaření Martin Starec. (O „problému Dienstbier“ píšeme dále v článku, nyní jen poznamenejme, že vypadnutí neúspěšného prezidentského kandidáta z vedení se v posledních dnech před sjezdem očekávalo. I při debatách s delegáty na sjezdu ČESKÁ POZICE zaznamenala všeobecně rozšířený názor, že Dienstbier je až příliš velký sólista, který je zkrátka štve.)

Ač se po zvolení Bohuslava Sobotky předsedou a získání silného mandátu (84 procent hlasů) zdálo, že vše pojede podle smluvených „notiček“, sjezd byl nakonec napínavý až do soboty, kdy byla v opakované volbě zvolena místopředsedkyní Alena Gajdůšková a vyrovnala či mírně převážila poměr sil ve prospěch Sobotkova táboru (Gajdůšková, Lubomír Zaorálek, Martin Starec). Sjezd ukázal, že dopředu bylo jistá snad pouze domluva na pozici Sobotky a Haška, u řadových místopředsedů nikoliv. Byly to šachy.

V průběhu prvního dne sjezdu ČESKÁ POZICE zaznamenala zhruba takovýto scénář zákulisního vývoje: dohoda na takzvané velké dvojce (Lubomír Zaorálek, Zdeněk Škromach) přišla až těsně před nominačním projevem Bohuslava Sobotky. Podle několika na sobě nezávislých zdrojů z vedení strany a z řad hejtmanů situaci komplikoval fakt, že Hašek požadoval zároveň podporu Marie Benešové a Sobotka prý zase Dienstbiera. To se však nepodařilo, domluvy bylo dosaženo alespoň u „velké čtyřky“: Sobotka, Hašek, Škromach, Zaorálek. Jak v praxi takové dohody vypadají, dokonale ukázal výsledek prvního kola volby místopředsedů: Škromach získal 413 hlasů a Zaorálek 412 hlasů.

V prvním kolem byl zvolen ještě plzeňský hejtman Milan Chovanec a po přepočtení hlasů nakonec i Martin Starec, díky čemuž z boje vypadl Jiří Dienstbier. Zbývalo jediné volné místo – post místopředsedkyně, o který svedly souboj Marie Benešová a Alena Gajdůšková. V páteční první volbě nezískala ani jedna z dam dostatečný počet hlasů, rozhodlo se tedy až v sobotu. A pro Sobotku byl výsledek této volby zásadní – kdyby totiž uspěla Benešová, sjezd by byl považován za vítězství Haška, neboť ve vedení by měl vedle ní i Škromacha, přičemž Sobotka přišel o loajálního Dienstbiera.

Vůbec Haškova síla na sjezdu byla poněkud překvapivá. Před sněmem kolovaly zprávy, že Hašek bude rád, když obhájí svou pozici. Že by dokázal převážit síly na svou stranu, se příliš nevěřilo – a nakonec se mu to ale málem podařilo. Dle zdrojů z vedení strany Haškovi výrazně pomohl lobbista Jaroslav Tvrdík, se kterým Hašek spolupracuje. Znalci vnitrostranického dění Haškovo sjezdové skóre interpretují tak, že Hašek obnovil své pozice ve straně, které – například kvůli kumulaci funkcí (šéf krajů, poslanec, hejtman) – od sjezdu v roce 2011 ztrácel.

Delegáti se nechovali jako ovce

Zajímalo nás, jak sjezd vnímal mladý pardubický hejtman Martin Netolický. „V ČSSD existuje několik názorových proudů. Každý proud má jakési tvrdé jádro, které zastává konkrétní politický směr a směr, kterým by se ČSSD měla ubírat. Vedle toho je určitá volnější skupina delegátů, která se na sjezdu rozhodovala nejen podle toho, do jakého proudu daná osobnost patří, ale podle toho, co může vedení přinést,“ zhodnotil Netolický a dodal: „Myslím, že většina delegátů použila zdravý rozum. Podle mě každý z členů vedení přinese straně něco jiného. Ve vedení strany je poměr sil zhruba tři na tři. Tři zástupci jednoho proudu, tři zástupci druhého. Je to v pořádku, delegáti se nechovali jako ovce.“

A jak výsledky sjezdu co do poměru sil hodnotí ostřílení straničtí rutinéři? Zeptali jsme se „toskánského“ delegáta Milana Urbana: „Je to v rovnováze. Myslím, že to bude znít v akordu a nebudou znít falešné tóny,“ řekl zkušeně.

Nový hit: Hejtmani

Ke konci února se ČESKÁ POZICE zajímala, jak situaci ve straně před volebním sjezdem hodnotí vládci krajů a zda mají v plánu zasáhnout do dění a svést boj o funkce (Sjezd ČSSD se blíží. Předvede se hejtmanská jedenáctka?). Hejtmani nakonec zanechali na sjezdu silnou stopu – částečně i díky Miloši Zemanovi, který ve svém projevu delegátům připomněl, že úspěšní hejtmani ČSSD by měli získat podíl na jejím vedení. Stalo se a v grémiu vedle Haška usedne i plzeňský hejtman Milan Chovanec. (Do vedení měl kandidovat i jihočeský regionální vládce Jiří Zimola, ten však z boje odstoupil a podpořil Chovance.)

„Kandiduji jako dlouholetý člen sociální demokracie. A mám ambici více propojit vedení strany s realitou všedního života tak, jak ji znají lidé v regionech,“ řekl Chovanec ČESKÉ POZICI ke své kandidatuře již v únoru. Delegáti na sjezdu také oceňovali, že je pilným stínovým ministrem (představil například Oranžovou knihu dopravy).

Čí je Chovanec?

Komicky na sjezdu působila přetahovaná o to, ke kterému táboru vlastně Milan Chovanec patří. Před sjezdem se říkalo, že spíše k Sobotkovi. Od lidí jak z Haškova, tak ze Sobotkova tábora jsme ale v pátek večer po Chovancově zvolení obdrželi SMS zprávy, že Chovanec je prý jejich. Na jméno o tom byl s ČESKOU POZICÍ ochotný pohovořit pardubický hejtman Martin Netolický: „Milan Chovanec patří spíše k Michalu Haškovi, neboť značně spolupracují v asociaci krajů. Na druhou stranu je přijatelný i pro Sobotkův proud. Je to ukázka kompromisního řešení.“

Prezident Zeman ve svém projevu vyzdvihl další hejtmanské tváře – pardubického Martina Netolického a zlínského Stanislava Mišáka, kteří vedou koalice ČSSD a SPOZ. Sociálnědemokratičtí hejtmani jsou skutečně jedním z hlavních mocenských pilířů strany a představují důležitou komunikační linku mezi pražským Lidovým domem a jednotlivými kraji. Posílit jejich vliv na chod strany je tudíž pro ČSSD strategicky výhodné.

Vliv ČSSD v zemi posilují i primátoři či starostové velkých měst.Do budoucna by ale nemuselo jít pouze o hejtmany. Vliv ČSSD v zemi posilují i primátoři či starostové velkých měst. Například populární ostravský primátor Petr Kajnar získal před sjezdem nominaci na funkci místopředsedy, z boje ale nakonec odstoupil. Jiří Bodenlos, místostarosta Prahy 4, se o místopředsednickou židli utkal, ale neuspěl.

Pokud ČSSD za rok a půl uspěje v komunálních volbách, lze očekávat, že na příštím volebním sjezdu ČSSD úspěšní komunální politici posílí vliv ve vedení strany podobným způsobem, jako nyní hejtmani.

Tahanice o stínovou vládu   

Předseda Sobotka během sjezdu několikrát zdůraznil potřebu posílení a budování silné stínové vlády, vytvoření jasného programu a vládní strategie: „Naši ministři musí být kompetentní, zorientovaní a obklopeni experty s čistým štítem. Nesmí se stát, že se naši ministři budou na ministerstvech teprve rozhlížet.“ Přestože obměnu stínové vlády Sobotka plánuje až po sjezdu, v kuloárech jsme narazili na zajímavé informace již nyní.

Michal Hašek je sice stínovým ministrem zemědělství, podle zasvěcených zdrojů však dlouhodobě touží po ministerstvu vnitra. „Vnitro chtěl už za Paroubka,“ řekl ČESKÉ POZICI nejmenovaný delegát z plzeňského kraje.

Jiří Zimola, který je v současnosti stínovým ministrem životního prostředí, podle zdrojů z vedení strany vyměnil stažení kandidatury na místopředsedu a podporu Chovance za příslib zisku ministerské židle, pokud ČSSD postaví vládu. „Může to být předmětem jednání,“ uvedl Zimola.

Milan Urban to zase komentoval slovy: „Věnuji se strategii hospodářského růstu, věnuji se hospodářským a ekonomickým záležitostem. Jestli to staronový předseda z hlediska rekonstrukce stínové vlády nějak ocení, nevím. Určitě nebudu nikoho prosit. Mám za sebou historii. Pořád mám přidanou hodnotu v této oblasti. Nemyslím to samolibě, ale například lidé ze Svazu průmyslu a dopravy mi říkají, že by byli rádi, kdybych se za ČSSD této oblasti jako ministr věnoval.“

To jen pro ilustrací, o co se nyní začne v ČSSD hrát – o budoucí vlivné posty. Kdo pronikne do stínové vlády rok a čtvrt před volbami, má de facto předplacenou vstupenku do vlády skutečné.

Gajdůšková „in“, Dienstbier „out“

Několik týdnů před sjezdem se říkalo, že hlavní souboj se svede o Jiřího Dienstbiera a post místopředsedkyně, což se naplnilo.

Alena Gajdůšková porazila Zemanovu sympatizantku Marii Benešovou až v prvním kole druhé volby. Podle zdroje blízkého vedení strany totiž v prvních dvou kolech Gajdůškovou nepodpořila středočeská ČSSD, jejímž nejvlivnějším politikem je poslanec Richard Dolejš.

Ideální kandidátkou prý nebyla ani Gajdůšková, ani BenešováMezi delegáty jsme zaznamenali, že ani jedna z dam pro ně nebyla ideální kandidátkou. Gajdůškové vyčítali, že je dovnitř strany poměrně slabou a nevýraznou političkou (ač je první místopředsedkyní Senátu), Benešové vytýkali podobné věci jako Dienstbierovi (dva moravskoslezští delegáti to komentovali slovy, že Benešová má prý přezdívku „Jirka v sukni“). Mimochodem: po neúspěchu Benešové jsme zachytili v kuloárech informaci, že by jí Miloš Zeman mohl nabídnout místo ústavní soudkyně.

Co se týká Jiřího Dienstbiera, ani přes 800 tisíc hlasů v prezidentských volbách, popularita na veřejnosti či nízký věk nebyly pro delegáty dostatečnými argumenty, aby pro něj zvedli ruku. Vedle toho, že pro řadu delegátů Dienstbier představuje netýmového sobeckého politika, kterému prý jde hlavně o světlo kamer a fotoaparátů, senátorovi uškodily rovněž „taktické“ chyby: setrvale se navážel do Miloše Zemana, jenž má v ČSSD řadu sympatizantů, nebo se bez dohody s vedením podepsal pod akcí, která vedla k podání vlastizrádné žaloby na prezidenta Václava Klause. (Že delegátům vadil styl Dienstbierovy politiky, a nikoliv primárně kritika Zemana, by napovídal fakt, že jiný Zemanův kritik – Lubomír Zaorálek – ve volbě uspěl.)

Dienstbier by prý mohl vést kandidátku ČSSD do evropských volebPro Dienstbiera nicméně politická mise zdaleka nekončí. I přes momentální neúspěch ve straně je pro ČSSD do budoucna stále velkou perspektivou. V kuloárech se na sjezdu mluvilo o tom, že by třeba mohl vést kandidátku sociálních demokratů do evropských voleb. Nebo se bude moci připravovat ve stínové vládě na šéfování ministerstvu spravedlnosti. Nebo, jak uvedl jeden z hejtmanů, „Jirkovi stažení z předsednictva může naopak prospět. Vemte si, jak je populární na veřejnosti. Až bude ČSSD ve vládě, budou jí padat preference a poteče do bot, Jirka bude vítaná posila.“

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.