Lidovky.cz

Výslech Braxatora: Prý nadbytečný úkon

  9:49
Bankéř a slovenský rodák Camillus Braxator je podle svých slov ochoten spolupracovat s českou policií. Ta však o jeho informace z časů privatizace nestojí. Jeho výslech by prý byl nadbytečným úkonem. Svědectví muže, který by mohl vnést světlo do nikoli nezanedbatelné části privatizační éry, tak zůstává ležet ladem.

Camillus Braxator foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

V daleké Panamě se nachází něco jako poklad. V tomto středoamerickém státě a městě totiž žije muž, který má velice blízko k dění v České republice. Svým svědectvím by mohl osvětlit minimálně část privatizační éry – alespoň tu týkající se Mostecké uhelné společnosti (MUS). Slovenský rodák Camillus Braxator po celý život odmítal sdělovat podrobnosti k případům, které se ho jako prominentního privátního bankéře týkaly. Nyní nastal zlom. Braxator je ochotný spolupracovat s českou policií, ta však jeho výslech nepovažuje za potřebný.

O co jde: v minulých měsících Braxatora kontaktoval uhlobaron Antonín Koláček, aby mu bankéř svými informacemi pomohl ve vyšetřování podezření, že miliardáři Vasil Bobela a Petr Pudil mu dluží čtyři miliardy korun za prodej podílu Mostecké uhelné Pavlu Tykačovi (Pudil s Bobelou nechtějí věc komentovat).

Protikorupční policie případ (který Koláček nastartoval v polovině roku 2014 vlastním trestním oznámením) odložila, Koláčkovi nepomohla ani stížnost, kterou zamítlo Městské státní zastupitelství v Praze. Podivná je skutečnost, že detektivové nepovažovali za důležité Braxatora vyslechnout jako svědka. „Policejní orgán může, a nemusí důvěřovat tvrzením Antonína Koláčka a jeho právního zástupce, je však podle trestního řádu povinen zjišťovat skutkový stav věci,“ uvedl Koláček ve své stížnosti proti postupu protikorupční policie.

Nadbytečný úkon?

Dozorové pražské městské státní zastupitelství řízené Janou Hercegovou vysvětlilo, že důvodem pro odložení věci byla skutečnost, že se nepodařilo prokázat tvrzení z Koláčkova trestního oznámení. „Zjištěné skutečnosti nenasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin. Konkrétně nebyla prokázána tvrzení oznamovatele Ing. A. Koláčka,“ sdělila LN mluvčí pražských městských žalobců Štěpánka Zenklová.

Ochotu spolupracovat s vyšetřovateli vyjádřil Braxator v čestném prohlášení, před dvěma měsíci. Poskytl jej v Panamě Antonínu Koláčkovi.

Ochotu spolupracovat s vyšetřovateli vyjádřil Braxator v čestném prohlášení, před dvěma měsíci. Poskytl jej v Panamě právě Koláčkovi, který si od dokumentu sliboval, že policii přiměje k výslechu bankéře, který v minulosti uhlobaronovi dohlížel na anštalt (forma právnické osoby využívaná v Lichtenštejnsku) Maitrea, přes který Koláček ovládal 40procentní podíl v Mostecké uhelné. „Vyjadřuji ochotu zúčastnit se jako svědek výslechu cestou právní pomoci v Panamě, kterou ze zdravotních důvodů neopouštím. Když bude takový výslech požadovaný, poskytnu k němu bez jakýchkoliv průtahů součinnost a ve věci budu vypovídat,“ napsal Braxator.

K jeho výslechu ale podle státního zastupitelství nebyl důvod. „Camillus Braxator jednak podepsal prohlášení ohledně následně prověřovaných skutečností, které Ing. A. Koláček předložil s trestním oznámením, jednak již v průběhu prověřování věci odpověděl písemnou formou na otázky policejního orgánu, s nímž byl i v telefonickém kontaktu. Tvrzení C. Braxatora byla policejním orgánem v usnesení o odložení věci hodnocena,“ vysvětluje mluvčí žalobců Zenklová. Výslech svědka formou mezinárodní právní pomoci, kterou by bylo třeba využít z důvodu, že Braxator je v současnosti kvůli nemoci „připoutaný“ k Panamě, podle Zenklové nebyl třeba, neboť státní zástupce měl bankéřovo písemné vyjádření. „Tento úkon (míněn výslech svědka) se jevil jako nadbytečný. Policejní orgán zvažoval provedení tohoto úkonu, avšak písemná vyjádření nakonec považoval za dostačující. K žádosti o právní pomoc by bylo přistoupeno, pokud by C. Braxator ve svém vyjádření uvedl nové informace podstatné pro trestní řízení. K tomu však nedošlo. Tento postup policejního orgánu nebyl státním zástupcem shledán nesprávným,“ dodala Zenklová.

Machův příběh

Povaha důkazů – tedy výslech svědka versus jeho odpovědi přes telefon nebo dopis – je různá. „Výslech svědka je institut, který je popsán v trestním řádu a má určité náležitosti. Fakt, že máte od někoho e-mail nebo dopis, je spíše pouhá informace. Sama o sobě nemůže být brána jako důkaz, protože nesplňuje náležitosti předepsané pro daný procesní úkon, kterým je výslech svědka. Některé mezinárodní smlouvy umožňují za splnění určitých podmínek provést důkaz i videokonferencí,“ vysvětlil LN advokát a expert na trestní právo Tomáš Gřivna.

Podnikatelem, kterého by výslech Braxatora velmi zajímal, je i exmajitel fotbalové Sparty Petr Mach. Jemu někdo před lety manipuloval s účty ve Švýcarsku.

„Orgány činné v trestním řízení mohou působit jen na území, na kterém vykonávají veřejnou moc. Jediná možnost je tedy vyžádat si cestu mezinárodní právní pomoci. Ta může být upravena multilaterálními či bilaterálními mezinárodními smlouvami. Jinou možností je postupovat na základě reciprocity: že nyní my chceme něco, příště zase vyhovíme vám. Každopádně vyslýchat v daném státě mohou jen tamní orgány,“ dodal Gřivna.

Podnikatelem, kterého by výslech Braxatora velmi zajímal, je i exmajitel fotbalové Sparty Petr Mach. Jemu někdo před lety manipuloval s účty ve Švýcarsku. Mach je již několik let přesvědčen, že Braxator o celé věci věděl. „To, že ho policie nevyslechla, je neslýchané. Může to zmařit vyšetřování a zakrýt trestnou činnost při privatizaci státního majetku, včetně financování některých politických stran,“ napsal LN Mach.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.