Výsadkový pluk: První okamžitá reakce české armády

Po škrtech a rušení útvarů vzniká nová jednotka, jež by měla čelit hrozbám v moderním světě – výsadkový pluk při 43. výsadkovém praporu v Chrudimi. Z pěti variant se ukázal jednou z nejrychlejších a „levných“, jež si armáda nyní může dovolit a odpovídá jejím aktuálním i budoucím ambicím.

Výsadkáři během cvičení Sky Soldier nacvičují dobytí letiště v Ralsku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Výsadkáři během cvičení Sky Soldier nacvičují dobytí letiště v Ralsku. | foto: Ota Bartovský, MAFRA
Výsadkáři během cvičení Sky Soldier nacvičují dobytí letiště v Ralsku.

Výsadkový pluk, jenž vzniká při 43. výsadkovém praporu v Chrudimi, má být důkazem, že to Češi myslí se svou obranou vážně. Jde o jeden z nejdůležitějších strategických projektů české armády v poslední době a o reakci na nové hrozby doma i ve světě – od terorismu přes migraci až po agresi jiných států. Armáda také získá třetí hlavní manévrový bojový prvek.

Výsadkový pluk bude doplňovat dosavadní „lehčí a expediční“ 4. brigádu rychlého nasazení z Žatce a „těžkou“ teritoriální 7. mechanizovanou brigádu z Hranic. Podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty důvodem vzniku výsadkového pluku je zhoršení bezpečnostní situace: „Síly schopné okamžité reakce, tedy v krátké době vyrazit kamkoliv a na jakoukoliv operaci, se stávají nutností.“

První na problematickém místě

Tomu odpovídají i úkoly, které má nový pluk plnit – od vzdušných výsadkových akcí v týlu nepřítele či přepadů přes zdržovací boj či záchranu pilotů až po evakuaci českých občanů z konfliktních oblastí či zón zasažených humanitární nebo bezpečnostní krizí či živelnou katastrofou, jako když armádní letoun CASA evakuoval z lybijského Tripolisu deset Čechů a jedenáct Švýcarů ze zastupitelských úřadů.

Výsadkáři mají být první na problematickém místě – posílit jednotky v zahraniční misi nebo bleskově pomoci na hranicích. Nepůjde o celý pluk, ale o jeho část, která bude mít pohotovost. Až poté za výsadkáři zamíří hlavní síly ze dvou současných bojových brigád.

Výsadkáři mají být první na problematickém místě – posílit jednotky v zahraniční misi nebo bleskově pomoci na hranicích. „V řádech hodin vyrazit na jakoukoliv akci,“ konstatoval velitel organizačního jádra výsadkového pluku Ivo Zelinka. Nepůjde o celý pluk, ale o jeho část, která bude mít pohotovost. Až poté za výsadkáři zamíří hlavní síly ze dvou současných bojových brigád.

Plán je jasný. Současný chrudimský výsadkový prapor v podstatě zdvojnásobí počet svých vojáků. Nábory už odstartovaly a zájem je obrovský. Do výběrových řízení třikrát či čtyřikrát ročně se hlásí 20 až 50 uchazečů, uspěje však jen každý druhý. „Výběr je založen na principu, nehledáme výsadkáře, ale lidi, kteří mají potenciál se jimi stát. Výběrové řízení je zaměřeno na postupné vyřazení uchazečů, kteří tento potenciál nemají,“ sdělil Zelinka.

Pět komand

Armáda počty jednotek nezveřejňuje, ale v plné síle by mohl mít výsadkový pluk více než 1200 vojáků – nabírat jich bude 70 až 100 ročně, většinou nováčky z civilu. Velký zájem Zelinka vysvětluje tím, že výsadkář je ztělesněním archetypu válečníka: „Jak je většinou zobrazován v umění, literatuře nebo filmu. Snad každý mladý kluk viděl Bratrstvo neohrožených a snil o tom být majorem Wintersem ze 101. výsadkové divize.“

Jádrem pluku bude na české poměry nezvykle pět komand, přičemž jedno budou tvořit členové aktivní zálohy. Přibude chirurgický tým a středisko zbraní. Pro maximální bojeschopnost a efektivitu nasazení pak budou sloužit dvě střediska – pro bojový výcvik a výsadkovou přípravu.

Vše ostatní – elitní status, kvalitní výcvik, nasazení v zahraničních misích, finanční benefity – to jen doplňuje. Jádrem pluku bude na české poměry nezvykle pět komand, přičemž jedno budou tvořit členové aktivní zálohy. Přibude chirurgický tým a středisko zbraní. Pro maximální bojeschopnost a efektivitu nasazení pak budou sloužit dvě střediska – pro bojový výcvik a výsadkovou přípravu, jež bude podle Zelinky klíčová.

Sám má za sebou 160 vojenských a zhruba 90 civilních seskoků. „Za sebe mohu říct, že nejhorší byl druhý seskok – už jsem věděl, jaké to je, ale stále jsem nic neuměl. Od třetího seskoku se to zlepšovalo a od dvacátého si výsadkovou přípravu užívám,“ popsal vlastní zkušenosti.

Bojová technika a schopnosti

Armáda chce pro pluk v Chrudimi místo současných sedmi dvanáct hektarů. O koupi velké části nyní jedná, další pozemky pro technické zázemí má zajistit město. Zvětší se plocha cvičiště, ubytoven i parkovišť, přibude nová budova štábu, multisklad, rekonstruován bude hangár. Chloubou se má stát nová moderní tunelová střelnice zcela pod zemí, jež by neměla být ani při intenzivním použití zdrojem hluku.

Modernizace a budování nových objektů přijde v první fázi na více než 200 milionů korun, začít se má letos na podzim přístavbou jednoho patra ubytovny, což zvýší kapacitu o 150 vojáků. Město už kvůli rozšíření jednotky na pluk mění územní plán. „Neočekávám žádné problémy, spolupráce s armádou je dobrá, výsadkový pluk vítáme,“ řekl starosta Chrudimi František Pilný (ANO). Podle něho zvýšením počtu obyvatel naroste kupní síla. Radnice zvažuje zvýšit kapacitu mateřských škol.

Už v roce 2021 má pluk mít počáteční bojové schopnosti, plných pak dosáhnout v roce 2025. Jednotku do té doby čeká kromě náboru výsadkářů a vybudování a opravy nemovitostí nákup výzbroje, výstroje, techniky a speciálního vybavení, třeba dronů. Hlavní bojovou techniku budou tvořit lehká útočná vozidla.

Už v roce 2021 má pluk mít počáteční bojové schopnosti, plných pak dosáhnout v roce 2025. Jednotku do té doby čeká kromě náboru výsadkářů a vybudování a opravy nemovitostí nákup výzbroje, výstroje, techniky a speciálního vybavení, třeba dronů. Už teď výsadkáři používají malé bezpilotní stroje s doletem pět až patnáct kilometrů a mají dostat větší, těžší a výkonnější s doletem do 50 kilometrů. Jednotka by mohla být v budoucnu vybavena i „sebevražednými“ drony s náložemi a naváděnými na cíl.

Hlavní bojovou techniku budou tvořit lehká útočná vozidla. Ta současná Kajman, která výsadkáři používají, jsou na hranici životnosti. Asi sto nových moderních s balistickou ochranou, systémy velení a řízení a s datovým spojením přijde zhruba na čtyři miliardy korun. Náhradu by měli výsadkáři dostat také za odstřelovačské pušky Dragunov, automatické granátomety ráže 30 milimetrů a protitankové řízené střely.

Podle Zelinky se proces připravoval dva roky a zainteresovaní mohli vše promyslet, definovat a spočítat. Navíc na začátku letošního roku vzniklo na Generálním štábu Oddělení výsadkového vojska. „Bude výsadkáře rozvíjet jako druh vojska. Hlasy výsadkářů tedy při procesu slyšet byly a nadále budou,“ prohlásil. Rychlé budování nové jednotky, když jen před rokem velení armády poprvé tento plán nastínilo, označil za výsledek důkladné přípravy.

Nový výsadkový pluk.

Velkokapacitní transportní letouny

Pro výsadkový pluk bude jedním z klíčových a nezastupitelných spojenců české letectvo, které nyní má čtyři transportní letouny CASA, jež stačí k výsadku zhruba jednoho komanda nového pluku. K dispozici je i 15 vrtulníků Mi-171. Transportní kapacity mají v příštích letech rozšířit další dva stroje CASA a 12 víceúčelových vrtulníků, o jejichž nákupu obrana jedná. Při nasazení celého pluku by armáda spoléhala na velkokapacitní transportní letouny spojenců, především Američanů. Proto nechává certifikovat české padáky na americké letouny.

Při nasazení celého pluku by armáda spoléhala na velkokapacitní transportní letouny spojenců, především Američanů. Proto nechává certifikovat české padáky na americké letouny.

Kritici považují budování výsadkového pluku za nesystémové, protože armáda potřebuje k teritoriální obraně spíše jednotku vyzbrojenou moderními těžkými zbraněmi včetně dělostřelectva. Výsadkový pluk však má sloužit jako první okamžitá reakce. Ekvivalentem nové jednotky jsou v NATO výsadkové brigády a pluky například Velké Británie, Belgie, Německa či Polska. Elitní jsou i výsadkové jednotky amerických pozemních sil, například 82. výsadková divize, 173. výsadková brigáda nebo oddíly Rangers.

Při analýzách vedení armády zvažovalo pět variant nové jednotky. Výsadkový pluk se ukázal jednou z nejrychlejších, relativně „levných“, které si armáda nyní může dovolit a současně odpovídá jejím aktuálním i budoucím ambicím. Velení armády má v tomto ohledu důvěru ministerstva obrany. „Toto rozhodnutí schvaluji a vojáci mají v tomto navýšení své schopnosti plnou podporu,“ konstatoval ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) při návštěvě chrudimských výsadkářů.

V akci do 48 hodin

Výsadkový pluk zvládne přepady, úderné akce i operace v týlu nepřítele, říká generál Ivo Střecha, který řídí sekci rozvoje sil na ministerstvu obrany.

ČESKÁ POZICE: Jde po letech škrtů a rušení útvarů o budování nové jednotky?

STŘECHA: Ano. Jde o jednu z nově budovaných jednotek, vedle praporu podpory nasaditelných sil, velitelství kybernetických sil a informačních operací a velitelství teritorií.

ČESKÁ POZICE: V čem bude výsadkový pluk výjimečný?

STŘECHA: Výsadkový pluk bude silou okamžité reakce české armády. Bude schopný nasazení do 48 hodin.

ČESKÁ POZICE: Jaké budou úkoly jednotky?

STŘECHA: Výsadkový pluk bude plnit úkoly podle standardů NATO. K bojovému nasazení bude moci vyčlenit ze své sestavy prostředky různé síly, takzvaná výsadková úkolová uskupení. Ta mohou plnit spektrum operací – od vzdušně-výsadkových v týlu nepřítele přes operace typu vyhledej a znič nebo přepady až po stabilizační operace.

Počet příspěvků: 3, poslední 1.9.2019 03:34 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.