Lidovky.cz

Vyrovná se Praha ostatním světovým metropolím?

  9:39
Stěhování lidí z venkova do velkých měst je světovým trendem. Praha není výjimkou. Jaký bude její rozvoj, bude se v ní dobře žít? Stane se vstřícnou ke svým obyvatelům? Má vizi směřování, jak se hodlá profilovat? Budoucnosti Prahy se věnuje seriál LN a Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN), ve kterém se vyjádří 20 osobností.

Praha. foto: Foto Richard Cortés.Česká pozice

Města zesilují silné stránky lidstva, tvrdí americký ekonom Edward Glaeser. Podněcují inovace tím, že usnadňují vzájemnou interakci, přitahují talenty a rozvíjejí je konkurencí, podporují podnikání a umožňují sociální a ekonomickou mobilitu. Je taková, či dokáže taková být, i Praha? A uspěje v konkurenci s dalšími městy?

Praha se stala významnou evropskou metropolí za vlády Karla IV. Svého času velikostí třikrát překonala Paříž. Byla centrem řemesel, obchodu, vzdělanosti a duchovního života. Svého věhlasu ze 14. století se však Praha ve svých dějinách už nikdy nepřiblížila.

Na místě ale není přehnaný pesimismus. I dnes bývá jmenovaná mezi nejkrásnějšími městy světa. Loni ji mezinárodní poradenská společnost Arcadis zařadila na deváté místo na světě v žebříčku podle udržitelného rozvoje. Praha též patří mezi nejbezpečnější města na světě.

Nízký přirozený přírůstek lidí

V české metropoli dnes žije více než 1,27 milionu obyvatel. A předpokládá se, že jejich počet bude nadále růst. Dle statistických údajů v letech 2001 až 2015 v Praze přibylo necelých 100 tisíc lidí. Do roku 2030 by se mohla v závislosti na demografických prognózách rozrůst o dalších 90 až 150 tisíc lidí, a to díky cizincům, kteří se do ní stěhují. Přirozený přírůstek obyvatel je nízký, podobně jako v dalších velkých městech.

Do roku 2030 by se Praha mohla v závislosti na demografických prognózách rozrůst o dalších 90 až 150 tisíc lidí, a to díky cizincům, kteří se do ní stěhují. Přirozený přírůstek obyvatel je nízký, podobně jako v dalších velkých městech.

Praha láká i ty, kteří sice bydlí jinde, ale přijíždějí sem za prací, což dokládají i statiky. V Praze bydlí dvanáct procent populace České republiky, na zaměstnanosti se ale podílí 18 procenty. Jak uvádí studie Územně analytické podklady, kterou vypracoval Institut plánování a rozvoje (IPR) a jež je zdroj pro plánování rozvoje území, vzniká v hlavním městě téměř čtvrtina státního hrubého domácího produktu.

Průměrná mzda v Praze je téměř o čtvrtinu vyšší než v celé ČR. Koncem loňského roku překročila průměrná mzda v Praze 36 500 korun, průměr za Česko těsně atakoval hranici 30 tisíc korun. Praha má tradičně relativně nízkou nezaměstnanost. Letos v dubnu dosahovala tří procent, zatímco celorepublikový průměr o 1,4 procenta vyšší.

Dlouhý proces povolování staveb

Současná bytová výstavba však neodpovídá ani tomu, jak je Praha atraktivním městem, ani demografickým prognózám. Dle odhadu Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) by měl bytový fond v Praze v roce 2030 dosáhnout téměř 700 tisíc bytů, o 90 500 více než v roce 2015. Ročně by se mělo na trh dostat zhruba šest tisíc nových bytů. Realita tomu ale zdaleka neodpovídá. V posledních letech se v průměru ročně dokončuje zhruba 4300 bytů.

„Pražský trh nemovitostí je málo pružný ­– při zvýšení poptávky po bydlení je reakce trhu velmi opožděná, není to tak, že by se díky zvýšené poptávce začalo rychle stavět více bytů. Příprava stavebních projektů je v Praze velmi zdlouhavá vinou komplikovaného legislativního prostředí a procesů v územním a stavebním řízení,“ vysvětluje mluvčí IPR Marek Vácha.

V hodnocení rychlosti a transparentnosti povolování staveb loni Česko meziročně kleslo ze 127. na 130. místo ze 189 hodnocených zemí. Ceny nových, ale i starších bytů rostou kvůli omezené nabídce strmě vzhůru. Část kupujících proto volí bydlení v obcích ve Středočeském kraji. To ale pro Prahu znamená značnou dopravní zátěž a roste potřeba záchytných parkovišť. Ta ale chybí.

Česká republika má jeden z nejdelších procesů povolování staveb v Evropě. Světová banka vydává každoročně studii Doing Business. V hodnocení rychlosti a transparentnosti povolování staveb loni Česko meziročně kleslo ze 127. na 130. místo ze 189 hodnocených zemí. Ceny nových, ale i starších bytů rostou kvůli omezené nabídce strmě vzhůru. Část kupujících proto volí bydlení v obcích ve Středočeském kraji. To ale pro Prahu znamená značnou dopravní zátěž a roste potřeba záchytných parkovišť. Ta ale chybí.

„Každý den přijede do Prahy 300 tisíc lidí ze středních Čech a večer zase odjedou. To denně představuje 150 až 200 tisíc aut. Stávající tři tisíce parkovacích stání P+R potřeby města neřeší,“ říká Marcel Soural, ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Trigema.

Na dopady zdlouhavého a komplikovaného povolovacího procesu staveb upozorňuje v knize Urban Economics and Urban Policy (Urbanismus) zmíněný ekonom Glaeser: „Snaha omezovat městskou výstavbu, ať už v Londýně, Bostonu nebo Bombaji, může mít hrozné, nepředvídané souvislosti. Když v atraktivním městě komplikujeme rozšiřování bytového fondu, město zdražujeme a riskujeme, že se stane předraženým zábavním parkem pro globální bohatou elitu.“

A dodává: „Mám také rád Londýn a nikdy bych si nepřál vidět jeho historickou krásu zbořenou, ale nesmíme nikdy zapomínat, že kdykoliv říkáme ‚ne‘ nové výstavbě, říkáme tím ‚ne‘ rodinám, které chtějí prožívat magii městského života. Také tím způsobíme, že každá rodina v takovém městě bude platit za své bydlení více.“

Problematická doprava

Praha se potýká nejen s nedostatkem bytů – a pokud se nic zásadně nezmění, do budoucna se tento problém prohloubí –, ale i s kvalitou bydlení. „Náklady na bydlení v Česku patří v Evropě v poměru k celkovým výdajům domácností na jejich spotřebu mezi nejvyšší. Průměrná velikost bytu je přitom menší než průměr v Evropské unii a zároveň je toto bydlení starší,“ tvrdí předseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny (ČMSS) Vladimír Staňura. Průměrné stáří bytového fondu v Praze je nejvyšší v celé ČR – u bytových domů přesahuje 61 let.

Jednou z předností Prahy je její geografická poloha ve středu Evropy, z čehož by mohl těžit byznys. Kvalita dopravní infrastruktury ale představuje komplikaci. Problematická doprava je i vně města. Praha stále nemá dobudovaný vnitřní ani vnější okruh.

Jednou z předností Prahy je její geografická poloha ve středu Evropy, z čehož by mohl těžit byznys. Kvalita dopravní infrastruktury ale představuje komplikaci. „Dopravní spojení Prahy s jinými středoevropskými metropolemi vykazuje řadu deficitů,“ konstatuje IPR ve studii Územně analytické podklady. S Německem Prahu pojí pouze dva souvislé dálniční tahy – dálnice D5 ve směru na Norimberk a dálnice D8 na Drážďany. Dokončeno není dálniční spojení Prahy s Rakouskem ani s Polskem.

Problematická doprava je i vně města. Praha stále nemá dobudovaný vnitřní ani vnější okruh. V anketě poradenské společnosti Deloitte mezi více než 800 odborníky z řad stavařů, developerů, architektů, urbanistů a akademiků uvedlo 94 procent respondentů, že největší prioritou Prahy je dostavba vnějšího pražského okruhu. Má mít necelých 83 kilometrů, dosud je zprovozněna zhruba polovina. Vnitřní okruh by měl být po dokončení 32 kilometrů dlouhý, dnes je zprovozněno zhruba 73 procent.

Ztráta jedinečnosti a atraktivity

Podle Institutu plánování a rozvoje Praha zůstane jednou z nejvyhledávanějších evropských destinací. Bude ale muset nabídnout komplexnější škálu programů a služeb. Nadále bude atraktivní díky své poloze ve středu Evropy, těžit bude z pověsti bezpečného města a ze svého unikátního kulturně-historického dědictví světového významu.

Komerční tlaky mění Prahu na běžné velkoměsto s internacionální unifikací, čímž ztrácí svou jedinečnost a atraktivitu

Naopak handicapem Prahy je zmíněná dopravní infrastruktura. Málo je rozvinutá spolupráce mezi veřejnou a soukromou sférou. Zlepšit by se měla koordinace aktivit Prahy a Středočeského kraje. Praha se také musí připravit na rychlý růst konkurence jiných evropských měst. Institut plánování a rozvoje poukazuje i na to, že komerční tlaky mění Prahu na běžné velkoměsto s internacionální unifikací, čímž ztrácí svou jedinečnost a atraktivitu.

Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN)

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.