Bezpečnostní informační služba (BIS) předložila 7. září veřejnosti část své Výroční zprávu za rok 2010. Osm témat – terorismus, ochrana významných ekonomických zájmů, kontrarozvědná činnost, extremismus, proliferace a nakládání s vojenským materiálem, organizovaný zločin, nelegální migrace a negativní jevy v informačních a komunikačních systémech –, která tvoří podkapitoly její první kapitoly Zpravodajská činnost a zpravodajské poznatky, analyzuje, komentuje a srovnává s výročními zprávami za rok 2008 a 2009 Jan Schneider.
Bezpečnostní informační služba (BIS) uvolnila veřejnou část své Výroční zprávy za rok 2010. Jako obvykle v době schvalování rozpočtu. Je však možné, že důvodem pro tak pozdní informování daňových poplatníků o bezpečnostní situaci v předešlém roce je pouze zdvořilé očekávání, až si poslanci zprávu přečtou jako první, aby měli nějaké privilegium.
Podrobné detaily z rozšířené „poslanecké“ verze výroční zprávy se nedozvíme. Zkusme tedy z její „vykuchané“ veřejné verze přesto něco nového vyždímat, co bychom měli dřív než poslanci. Porovnáme ji v tematickém sledu s dvěma předchozími výročními zprávami, abychom zjistili bezpečnostní trendy. Současně tím BIS naznačíme, jak lze také číst její zprávy, aby služba měla zpětnou reakci, jestli všechno vyznívá, jak chtěla.
Terorismus
Ve sledované době (2008–2010) služba nezískala žádné věrohodné informace o plánování či přípravě teroristického útoku na našem území. Nezjistila ani rizika spojená s trvalou vojenskou angažovaností České republiky v Afghánistánu. Sledované zájmové organizace nejsou využívány zahraničními zpravodajskými službami. Finanční a logistické aktivity pro fungování teroristických skupin na území ČR nebyly zjištěny.
BIS se soustředila na vliv ideologické radikalizace v zahraničních médiích dostupných na našem území. Nezískala však žádné poznatky o existenci ideologicky zpracovaných osob na našem území, které by bylo možno označit jako islámské radikály nebo jako osoby s vazbami na bojovníky džihádu.
Česká muslimská komunita je podle BIS poklidná. Protesty proti izraelské akci v Gaze měly umírněnou formu i mezi Palestinci, kterých se tato záležitost týkala nejvíce. Určitou radikalizaci muslimů žijících v ČR by však podle BIS mohla iniciovat některá zahraniční média, která podávají ne zcela objektivní nebo neúplný obraz domácího a světového dění.
Komentář
Zprávy BIS za sledované období, týkající se terorismu, jsou vzorově střízlivé a věcné. Nestraší, neblýskají se v nich kinžály, nemalují temné zítřky pod jhem zákona šaría. Neposkytují ani zvláštní důvody pro zbrojení. Zachovávají důstojnost a neurážejí zdravý rozum. Jsou prostě takové, jaké lze právem od zpravodajské služby očekávat.
Nejnovější zpráva BIS dokonce obsahuje určitou varovnou předpověď, že neobjektivní média by mohla přispět k radikalizaci muslimů.V této souvislosti bude na místě poznamenat, že v době informační globalizace je opravdu zatěžko dlouhodobě udržet nějakou lež. Týká se to třeba důvodů intervence USA do Iráku.
ČESKÁ POZICE psala o několika lživých důvodech, které byly postupně používané pro intervenci. Ideologičtí „zaťatci“ je hájí dodnes. Bývalý ředitel FEDu Alan Greenspan jim vrazil kudlu do zad, když na férovku prohlásil, že to vše bylo „hlavně kvůli ropě“. To pak člověk nemusí být ani irácký muslim, aby se na ty lháře radikálně naštval.
Ochrana významných ekonomických zájmů
Přes opakované varovné pasáže ve zprávách BIS ve sledované době nejen neslábne, ale naopak sílí vliv podnikatelsko–lobbistických skupin pohybujících se na hraně zákona (velmi diplomaticky řečeno). Penetrují do státní správy, aby mohly ovlivňovat strategická rozhodnutí, legislativní proces a personální obsazení rozhodovacích pozic ve státní správě.
Vláda si ve správě státního majetku od BIS poradit nenechala a pokračuje ve svém stylu. Z tohoto hlediska lze říct, že vláda nedělá chyby, ale koná záměrně.
Kromě parazitování na státním majetku takové skupiny svým jednáním významným způsobem deformují české podnikatelské prostředí. Vytvářejí prostor pro únik citlivých či utajovaných informací, úplatkářství, klientelismus a korupci. Následkem řady žalob na činnost státních institucí či na postup státu jsou zvýšené výdaje státu při řešení vzniklých sporů.
BIS výslovně upozornila vládu a veřejnost na konkrétní kauzy – Správa státních hmotných rezerv, Lesy České republiky, projekty dopravní infrastruktury, České dráhy, vytváření fikce konkurenčního prostředí ve stavebnictví předem dohodnutými soutěžícími firmami, riziko komplexní zakázky na odstranění některých ekologických zátěží, manipulace s finančními prostředky ze strukturálních fondů EU, vyvádění zisků z hazardu na spřízněné subjekty.
Předmětem zájmu BIS ve sledované době byly i společnosti s majetkovou účastí státu a se strategickým významem pro komunikační, dopravní, finanční a energetickou infrastrukturu – například České aerolinie, Česká pošta, České dráhy, ČD Cargo, Česká exportní banka, Exportní garanční a pojišťovací společnost, ČEZ –, jejichž případná ekonomická nestabilita by měla závažné dopady na ekonomické zájmy nebo bezpečnost ČR. Slabý výkon vlastnických práv státu totiž poskytuje široký prostor pro vyvádění aktiv z těchto společností ve prospěch soukromých subjektů nejrůznějšími způsoby.
V oblasti energetické bezpečnosti BIS upozorňuje na snahy Ruska posílit své postavení v evropské energetice. Ruské subjekty se v této souvislosti podle BIS snaží proniknout na český energetický trh též prostřednictvím firem s komplikovanou vlastnickou strukturou.
Komentář
Lze konstatovat, že ve správě státního majetku si vláda od BIS poradit nenechala a pokračuje ve svém stylu. Z tohoto hlediska lze říct, že vláda nedělá chyby, ale koná záměrně. Silný ohlas nejnovější zprávy BIS ve veřejnosti je pak vysvětlitelný tím, že tuto skutečnost si uvědomuje stále více lidí. BIS nepíše ostřeji, pouze to v lidech více rezonuje.
Kontrarozvědná činnost
Geografickou prioritou BIS je činnost ruských zpravodajských služeb, k nimž se v poslední době přiřazují zpravodajské služby čínské. Tematickou prioritou BIS je odhalování průmyslové a vědecko-technické špionáže.
BIS připouští, že nelze přesně definovat hranici mezi aktivitami zpravodajských služeb a jiných státních či privátních subjektů. Soudí, že současné formy a metody práce ruských zpravodajských služeb jsou do značné míry inspirované těmi starými – osmdesátá léta 20. století –, kdy sovětská špionáž úspěšně ovlivňovala mírové hnutí v západní Evropě prostřednictvím internacionalistických a občanských hnutí. Samotná tato hnutí a většina jejich členů nejsou podle BIS vědomými spolupracovníky zpravodajských služeb zahraniční moci, ale oběťmi, které jsou pod rouškou ušlechtilých idejí zneužívány ke zcela jiným účelům.
BIS sleduje stále diskrétnější zájem ruských zpravodajců operujících pod diplomatickým krytím o kontakty s českými politiky, zejména členy parlamentu, jejich asistenty a pracovníky oddělení zahraničních styků politických stran. BIS v roce 2009 odhalila blíže nespecifikovanou skupinu osob, dlouhodobě pracující pro ruskou zpravodajskou službu proti zájmům ČR a na území ČR, a následně jí zabránila pokračovat v činnosti.
BIS zaznamenala zájem čínských zpravodajců o nanotechnologie. Činnost ostatních zpravodajských služeb na našem území byla podle BIS z hlediska rizik pro ČR v minulém roce minimální.
Komentář
Při hodnocení činnosti ruských zpravodajských služeb BIS bohužel podléhá starým schématům a nereflektuje realitu změněného světa. Ne za každým projevem samostatného myšlení stojí zpravodajské služby. Současně však BIS zcela opomíjí, že existují i jiné země než Rusko, které mají též zpravodajské služby a mohly by mít zájem podobným způsobem ovlivňovat veřejné mínění.
Vyjádření BIS o činnosti „ostatních zpravodajských služeb“ na našem území trochu enigmaticky uvádí výraz „z hlediska rizik pro ČR“. Může to znamenat, že zpravodajské služby z „nerizikových“ zemí u nás mají pré? Situace v této oblasti by tím mohla být podhodnocena, protože zejména v oblasti „průmyslové“ špionáže nejsou pro ČR „nerizikové“ žádné země, byť jsou jinak sebepřátelštější.
Extremismus
Neonacistická scéna se v roce 2008 transformovala. Neoficiální skupiny byly doplněny oficiální politickou reprezentací – Dělnickou stranou. Ta se od počátku prezentovala osvědčeným tématem problematického soužití s občany romského původu, čímž získala první politické body. Její postavení postupně sílilo, na sebevědomí jí přidalo zamítnutí návrhu na její rozpuštění v roce 2009.
Policejní akce však účinně tlumily neonacistické „společenské“ aktivity s hudební produkcí. To spolu s následným soudním rozhodnutím o rozpuštění Dělnické strany v roce 2010 přispělo k hluboké krizi neonacistické scény. Obavy z dalších represivních kroků státu vedly k její fragmentaci. „Mladí“ aktivisté prosazovali zavádění nových trendů sebeprezentace, jako je graffiti a hudební styl hip-hop. To „starší“ považovali za zradu ideálů pravicově extremistického hnutí.
Většina členů rozpuštěné Dělnické strany přešla do Dělnické strany sociální spravedlnosti. Ta získala v parlamentních volbách v roce 2010 mírně přes procento odevzdaných hlasů. Přestože v mnoha obcích překročila pětiprocentní hranici, podzimní komunální volby pro ni skončily naprostým fiaskem.
Český nacionalismus má nejviditelnějšího reprezentanta v Národní straně. Ta k udržení pozornosti médií prezentovala virtuální Národní gardu jako svůj „neozbrojený sbor organizovaný na vojenském principu“. Činnost ukončila začátkem roku 2010. Aktivity dalších českých nacionalistů nebyly ve sledovaném období nijak významné. Čeští nacionalisté postrádají dlouhodobou koncepci a stagnují.
Anarchoautonomní část extrémně levicového spektra na počátku sledovaného období lze charakterizovat stagnací činnosti. Její příznivci upouštěli i od pořádání akcí proti demonstracím ultrapravice, které zpravidla vyústily v oblíbené potyčky. V následujícím roce jejich aktivity poněkud ožily dočasným zájmem o squattery a tradiční anarchistické myšlenky. V roce 2010 však byl opět zaznamenán jejich útlum. Hnutí postrádá iniciativní a organizačně schopné jedince a aktivizační témata.
Při hodnocení činnosti ruských zpravodajských služeb BIS bohužel podléhá starým schématům a nereflektuje realitu změněného světa
Marxisticko-leninskou scénu od roku 2008 charakterizuje celková roztříštěnost a další prohlubování nejednotnosti mládežnického komunistického hnutí. Nejvýraznější a nejaktivnější subjekt – Komunistický svaz mládeže – byl soudním rozhodnutím rozpuštěn. Největším problémem marxisticko-leninsky orientovaných mládežnických organizací je malá členská základna a neschopnost přilákat nové sympatizanty. Tematicky se mladí komunisté věnovali izraelské akci v pásmu Gazy, narůstajícím aktivitám pravicových extremistů, celosvětové hospodářské a finanční krizi a protestům proti výstavbě americké vojenské protiraketové základny na území ČR.
Trockistické skupiny se pokusily o sjednocení a vytvoření jednotné platformy. Nepodařilo se však vyřešit názorovou nejednotnost. Ke konci roku tím nastala opětná fragmentace platformy.
Komentář
Zde má BIS největší rezervy, přestože by mělo jít o jednu z priorit služby. Služba 20 let sleduje „politický extremismus“. Měla by však svým referenčním bodem učinit vazbu extremismu na násilí, aby zachytila alespoň koncová světla ujíždějícího vlaku. Nikde totiž nebylo řečeno, že by podala hodnotné informace o vražedných útocích na romské rodiny ani o skutečném pozadí tak náhle propuknuvších „anticigánských“ nálad v různých regionech.
Pokud to učinila a z pochopitelných důvodů neuveřejnila, pomůžeme touto kritikou vyztužit krycí legendu, jako že nic nedělá, aby se její hloubkově zakrytí operativci mohli cítit bezpečněji. Pokud je však v tomto prostředí nemá, musí nastat drakonické změny v samém vedení služby. Zdá se totiž, že poklidná pasáž o „tradičních českých nacionalistech“ může být na hony vzdálená pravdě!
Proliferace a nakládání s vojenským materiálem
BIS od počátku sledovaného období zaznamenává zájem zejména Íránu, KLDR a Sýrie o zboží české produkce, které podléhá mezinárodním kontrolním režimům. Šlo o zboží dvojího užití, prekurzory, další chemické látky, strojírenská zařízení a technologie, které jsou využitelné k vývoji a výrobě zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, a o pokusy o jejich nelegální transfery a reexporty.
O česká strojírenská zařízení projevovaly po celou sledovanou dobu zájem kromě íránských společností i dovozci z KLDR, Sýrie, Běloruska nebo z Pákistánu. V souvislosti se zájmem některých zemí o dodávky různých kompozitních materiálů a vývoz komponent zneužitelných ve vojenských programech bezpilotních prostředků (UAV) informovala BIS příslušné státní instituce o konkrétních čínských a íránských zprostředkovatelských společnostech s vazbou na íránský či pákistánský jaderný a raketový program.
Komentář
Malá Česká republika dodržuje mezinárodní úmluvy. Přitom však není slepá a vidí, jak celosvětově fatálně vítězí kšefty se smrtí nad deklarovaně starostlivou politikou. Na základě čeho morálně kárat přestupce, když všichni hledají jen díry v zákonech, aby si mohli líznout z tohoto lukrativního byznysu?
Organizovaný zločin
Na počátku sledovaného období představovaly největší hrozbu především ruskojazyčné struktury organizovaného zločinu. Ukrajinské skupiny, jejichž specialitou je parazitování na ukrajinské pracovní síle, byly zpočátku po řadě zatčení v útlumu, poté se začaly opět aktivizovat. Následné zatčení dalšího z jejich představitelů a spor o jeho nástupnictví pak vyvolalo další útlum.
Organizované kriminální skupiny z čečenské a arménské komunity představují potenciální riziko terorismu a reálné riziko ozbrojeného násilí (i navzájem vůči sobě). Ruskojazyčný organizovaný zločin penetruje do veřejné správy a stranou nenechává ani věznice. Balkánské skupiny organizovaného zločinu se zabývají distribucí a prodejem drog, nelegální migrací, zprostředkováním účelových sňatků, paděláním a pozměňováním dokladů. BIS sice v průběhu sledované doby nezaznamenala výraznější nárůst aktivit těchto skupin, ale v blízké budoucnosti je možné očekávat výrazné zesílení jejich projevů například v oblasti nelegálního podnikání, legalizace výnosů z trestné činnosti, infiltrace orgánů veřejné správy či ovlivňování justice.
České struktury vykazující znaky organizovaného zločinu tvoří zejména osoby s kontroverzní minulostí, které pronikají do regionální i celostátní politiky s cílem uplatnit své zájmy. Na počátku infiltrace je zpravidla významný sponzoring konkrétního volebního uskupení a prosazení jeho lídrů do orgánů samosprávy. Rostoucí propojení podnikatelských a jiných zájmových subjektů na straně jedné a zvolených politiků či jmenovaných úředníků na druhé představuje významné bezpečnostní riziko.
České struktury vykazující znaky organizovaného zločinu tvoří zejména osoby s kontroverzní minulostí, které pronikají do regionální i celostátní politiky s cílem uplatnit své zájmy
Optimální základnou pro vytváření klientelismu je prostředí některých vysokých škol. Nejznámější kauza souvisí s právnickou fakultou Západočeské univerzity v Plzni, kde se v nebývalém rozsahu vytvořilo propojení mezi částí pedagogického sboru a představiteli policie, advokacie, státní správy a samosprávy. Podobný jev byl v menší míře zaznamenán také na dalších vysokých školách.
BIS získala informace o různých způsobech ovlivňování orgánů činných v trestním řízení, které vedly, popřípadě mohly vést, až k dysfunkci těchto orgánů. V minulých letech byly ve zvyšující se míře zaznamenány případy nestandardního jednání některých soudců a státních zástupců, jež představovaly ohrožení řádného výkonu justice. Vykazovaly v mnoha případech znaky kriminálního jednání, které však vzhledem k zákonnému vymezení postavení soudců a státních zástupců nelze odpovídajícím způsobem postihnout.
Šlo mimo jiné o úniky informací z databází soudů či státních zastupitelství, korupční jednání nebo manipulace řízením před soudem. Specifickým aspektem je bezpečnostní nespolehlivost některých soudců a státních zástupců. BIS zaznamenala kontakty představitelů justice na osoby z kriminálního prostředí či existenci klientelistických vazeb, které mohou závažným způsobem ovlivnit průběh soudního řízení.
Neformální vlivové skupiny se zabývají ovlivňováním insolvenčních řízení, dražeb majetku, exekucí a výběrových řízení s cílem dosáhnout maximálního zisku pro sebe nebo pro svého klienta. Opakovaně zaznamenaným způsobem ovlivňování je vytváření podhodnocených znaleckých posudků. Negativní jevy v tomto segmentu podnikání a práva byly v minulosti již dostatečně popsány, aniž by je současný právní řád umožnil podstatným způsobem eliminovat.
Základním problémem jsou velmi omezené možnosti verifikovat a využít informace získávané z prostředí justice. Řádný výkon justice v některých regionech vážně narušil nedostatečný výkon funkce státní správy soudů ze strany některých předsedů krajských soudů. To mimo jiné umožnilo podřízeným soudcům pokračovat v manipulacích s insolvenčními řízeními.
Komentář
Zatímco aktivity cizojazyčných struktur organizovaného zločinu se zvolna daří eliminovat, začíná být zřejmé, že větší nebezpečí pochází z českých luhů a hájů. Přestože BIS na negativní jevy domácího původu opakovaně upozorňuje, odpovědí jsou většinou apriorně odmítavé reakce – v poslední době od představitelů justice.
Dobrým příkladem je naprosto nekvalifikovaný výlev předsedy pražského městského soudu Jana Sváčka, který obvinil BIS, že nemá pro svá tvrzení důkazy. Přitom by sám měl dobře znát soudní praxi, která informace BIS procesně jako důkazy nepřipouští. A to ani odposlechy, které BIS pořizuje stejně jako policie na základě povolení soudu.
Kritika BIS se přitom netýká justice jako celku, ale konkrétních případů. A je na premiérovi si ověřit, zda tyto poznatky služba v souladu se zákonem předávala příslušným adresátům.
Nelegální migrace
Situace v oblasti migrace vstupem ČR do schengenského prostoru doznala značných změn. Do pozadí ustoupilo klasické převaděčství přes státní hranici. Organizátoři migrace v dnešní době využívají ČR spíše jako tranzitní zemi.
V ČR působí ruskojazyčná skupina organizovaného zločinu, která se mimo jiné zabývá převaděčstvím a organizováním nelegální migrace ze zemí bývalého SSSR do zemí EU. Skupina využívá padělky českých cestovních dokladů a víz, o které je po rozšíření schengenského prostoru mezi migranty velký zájem.
Stále oblíbenějším způsobem legalizace pobytu na území ČR se stávají víza za účelem studia. Takto postupují nejčastěji občané Uzbekistánu, Kazachstánu nebo Kyrgyzstánu, kteří pak v ČR pracují – legálně, nebo nelegálně. K legalizaci pobytu na území ČR využívají cizinci též formálně uzavřených manželství, účelových prohlášení o otcovství nebo studijních víz. Kromě Vietnamců tento způsob legalizace využívají státní příslušníci Nigérie, Tuniska, Číny nebo osoby albánské národnosti.
Vietnamci a Mongolové do ČR často cestují na doklady třetích osob, na základě takzvané podoby. Na organizování nelegální migrace do ČR se podílejí i některé osoby z muslimské komunity (migrace z Egypta) a z komunity kubánských žadatelů o mezinárodní ochranu. Migrace z těchto destinací i migrace z Iráku, Pákistánu, Turecka, Sýrie, Indie a některých zemí subsaharské Afriky však ve sledovaném období poklesla.
Komentář
Nelegální migrace je neřešitelný problém, jehož důsledky lze pouze zmírňovat. Je to citlivá oblast, kde se často střetávají bezpečnostní a humanitární aspekty. Bezpečnostní složky státu pracují s minimem informací ze zdrojových zemí, které často ani nespolupracují. BIS zde zřejmě odvádí dobrou práci, která není příliš vidět, a ve své podstatě je velmi frustrující. Rezervy je možno odhadovat v boji proti padělávání a pozměňování dokladů.
Negativní jevy v informačních a komunikačních systémech
Význam ochrany informačních a komunikačních systémů ČR nadále roste, a proto jsou negativní jevy jako kyberterorismus, informační boj, informační špionáž a další, předmětem pozornosti BIS. Patrným trendem v oblasti elektronických útoků je nárůst počtu krádeží a následné zneužívání elektronických identit a s tím spojené, zejména ekonomicky motivované podvody. Roste počet podezřelých převodů finančních prostředků, které se odehrávají bez jakékoli kontroly a bez ohledu na hranice států. Tyto finanční prostředky mohou pocházet z nezákonných aktivit nebo mohou být pro ně následně používány.
BIS ve spolupráci se zahraničními partnery šetřila elektronický útok na informační systémy účastníků summitu G20 v Soulu v roce 2010
Za závažný jev lze také považovat zjištění, že oblast tvorby a šíření škodlivého softwaru se může stát formou „podnikání“. Samotní autoři kódů se mnohdy nijak nepodílejí na jejich distribuci. V některých případech jsou pouze dodavateli „na míru šitého“ softwaru a zajišťují i servis a uživatelskou podporu svých produktů. Objevují se nově zacílené útoky, především na nejrozšířenější a nejpoužívanější produkty informačních a telekomunikačních služeb a zařízení, jako jsou takzvané chytré mobilní telefony, sociální sítě typu Facebook nebo LinkedIn.
BIS ve spolupráci se zahraničními partnery šetřila elektronický útok na informační systémy účastníků summitu G20 v Soulu v roce 2010. Tento útok spočíval v distribuci škodlivého kódu ukrytého do speciálně upraveného dokumentu typu pdf a připojeného k podvržené e-mailové zprávě zaslané kontaktním osobám ministerstev financí zúčastněných zemí. Za pomoci reverzního inženýrství byla provedena komplexní analýza elektronického útoku i vlastního škodlivého kódu. Z obecného hlediska lze konstatovat, že šlo o sofistikovaný pokus kybernetické špionáže založené na kompromitaci jednotlivého počítače či v případě umožnění šíření škodlivého kódu i širší počítačové infrastruktury napadené organizace.
V roce 2010 se BIS podílela na objasnění dvou elektronických útoků na oficiální diplomatické zastoupení ČR v zahraničí. Elektronické útoky byly provedeny pomocí škodlivých kódů vložených do upravených dokumentů, které byly přílohami e-mailů zaslaných na e-mailové adresy ambasády a konkrétního úředníka ministerstva zahraničních věcí. V obou případech šlo o hromadně rozesílaný e-mail většině diplomatických zastoupení evropských států.
Komentář
BIS zdědila od svých polistopadových předchůdců velmi dobré know how v této oblasti. Věřme, že si pozoruhodnou úroveň nejen udržuje, ale i zkvalitňuje. Tato oblast je těžko přecenitelná svým významem, stejně jako následky případných útoků, které se v ní nepochybně budou odehrávat. Ve skutečnosti jde zřejmě o budoucí bojovou frontu.
Celkově lze říci, že výroční zprávy BIS mají vzestupný charakter, pro někoho možná překvapivě. Jsou oblasti, kde má služba nesporně rezervy. Současně je však nutné konstatovat neobvyklý jev, že určité části výroční zprávy tajné služby nalézají neobvykle vysokou míru pozitivní rezonance ve společnosti. Na místě je otázka, zda by se podle této zprávy neměla také začít chovat vláda.
Dovolíme si malou prognózu. Brzy se to stane. Vláda bude brát zřetel na zprávy svých zpravodajců. Když ne tato, pak pozoruhodně brzy vláda jiná.
