Výrobce i prodejce budou muset uvést, odkud je základ potraviny

Brusel se rozhodl ještě víc ochránit spotřebitele. Proto každé zboží, které o sobě v obchodech hlásá, že pochází z České republiky, bude nově muset prozradit i to, odkud je jeho hlavní složka. Povinnost uvádět, odkud je základ potraviny, nařídila Evropská unie, a platit začne v dubnu. Má pomoci zabránit možnému klamání spotřebitele.

Eliška Nová 10.1.2020
Je dvojí kvalita potravin problém? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Je dvojí kvalita potravin problém? | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Je dvojí kvalita potravin problém?

Lidé, kteří chtějí podporovat tuzemské výrobce a kupovat české potraviny, to nemají vždy jednoduché. Najít produkt, který bude český skrznaskrz, se nemusí někdy ani povést. Třeba jogurt může mít štempl, že jde o výrobek od našince, jenže s použitým mlékem to může být úplně jinak. Od dubna se to změní. Evropská unie přijala nová pravidla.

Pokud se výrobce nebo prodejce bude chtít pochlubit, že má českou potravinu, bude muset uvést, odkud je její hlavní složka. Zároveň platí, že hlavní složkou je to, co je uvedené v názvu výrobku. Tedy třeba křen v případě křenové pomazánky. Brusel tak chce ještě víc ochránit spotřebitele. Nemělo by už docházet k tomu, že polská kuřata hlásají, že jsou česká jen proto, že byla za hranicemi přebalena.

Zvýšený zájem Čechů

„Český zákazník je naprosto specifický. Ze všeho nejdřív zjišťuje, kolik co stojí, a až poté ho zajímá, jaké má zboží kvalitu. To, zda je potravina česká, řeší až na posledním místě, případně to neřeší vůbec,“ povzdechl si zkraje loňského roku pro časopis Euro předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka. Trend se však začíná obracet, zájem Čechů o v tuzemsku vyrobené potraviny se zvedá. Nákup jim však komplikuje, že ne vše, co se až dosud mohlo tvářit jako české, či dokonce hlásat, že české je, s místem vzniku v Česku opravdu souvisí. To se však od dubna změní.

Zájem Čechů o v tuzemsku vyrobené potraviny se zvedá. Nákup jim však komplikuje, že ne vše, co se až dosud mohlo tvářit jako české, či dokonce hlásat, že české je, s místem vzniku v Česku opravdu souvisí. Nově to bude tak, že pokud se výrobce či prodejce budou chtít pochlubit, že na pultu mají tuzemský výrobek, povinně také uvedou, odkud pochází hlavní složka, která potravinu tvoří.

Nově to bude tak, že pokud se výrobce či prodejce budou chtít pochlubit, že na pultu mají tuzemský výrobek, povinně také uvedou, odkud pochází hlavní složka, která potravinu tvoří. Třeba u jogurtu s nápisem „tradiční z Česka“ na kelímku bude muset být rovněž uvedeno, odkud je mléko, ze kterého vznikl. Na obalu těstovin či u chleba bude muset být to samé řečeno v případě mouky, u párků či šunky v případě masa. Povinnost uvádět, odkud je základ potraviny, nařídila EU, a platit začne v dubnu. Má pomoci zabránit možnému klamání spotřebitele.

Už by se proto nemělo například přihodit, že kuře vykrmené v Polsku nese označení jako „potravina z Česka“ jen kvůli tomu, že ho po převozu na naše území někde přebalili. Pojem hlavní složka znamená, že tvoří aspoň polovinu výrobku. Zároveň platí, že hlavní složkou se rozumí něco, co je uvedeno v názvu potraviny. Například u křenové pomazánky by měl být hlavní složkou křen. A nese-li křenová pomazánka zároveň označení „vyrobeno v ČR“, bude na obalu povinně také informace, kde v tuzemsku křen vypěstovali.

Pokud výrobek a jeho primární složka budou mít místo svého zrodu totožné, bude stačit udat informaci jen o tom prvním. Zatímco například vzpomínaný jogurt provede svůj „rodokmenový striptýz“, jen bude-li označen za ten z Česka, povinnost označit původ výrobku je zákonem daná každému, kdo dodává na trh med, ovoce, zeleninu, ryby, hovězí maso a výrobky z hovězího masa, olivový olej, vejce, víno a dováženou drůbež. A od dubna začnou povinně uvádět i informaci o původu hlavní složky výrobku, vyjma rybích výrobků, například konzerv z ryb, na něž se tato povinnost nevztahuje.

Stejně velké písmo

Pokud třeba pekárna používá na výrobu jablečného koláče během roku hlavní ingredienci ze stromů v různých zemích – jednou jablka ze Španělska, podruhé z Polska –, stačí, když uvede, že ovoce vyrostlo v některé členské zemi EU, případně že pochází z území mimo ni. Nařízení i umožňuje, že výrobce či prodejce uvedou na obalu pouze sdělení, že země původu a země, odkud je hlavní složka, se liší. Nové opatření by se nejvíc mělo dotknout masných výrobků, čokolády, rýžových chlebíčků, čaje, těstovin, kečupů, sýrů či jogurtů. Právě u nich se totiž původ výrobku a původ hlavní složky často rozcházejí.

Zákazník se nemusí bát, že by veškeré informace, na které bude mít nově nárok, hledal na etiketě napsané miniaturním, a tudíž skoro nečitelným písmem. Nová regule totiž stanovuje i to, jak a kde mají údaje o výrobku být. Pokud bude na potravině napsáno, že jde o výrobek z Česka, zpráva o původu hlavní složky se bude muset objevit v tomtéž zorném poli, navíc ztvárněná podobně velkým písmem, které informuje o zemi původu.

Zákazník se nemusí bát, že by veškeré informace, na které bude mít nově nárok, hledal na etiketě napsané miniaturním, a tudíž skoro nečitelným písmem. Nová regule totiž stanovuje i to, jak a kde mají údaje o výrobku být. Pokud bude na potravině napsáno, že jde o výrobek z Česka, zpráva o původu hlavní složky se bude muset objevit v tomtéž zorném poli, navíc ztvárněná podobně velkým písmem, které informuje o zemi původu. Prodejců potravin se opatření týká proto, že většina velkých obchodních řetězců má i vlastní značku, nesou proto odpovědnost i za obal.

Opatření je jedním z dalších kroků, jak ochránit spotřebitele. V obchodech přibývá potravin z dovozu, do Česka putují ze zahraničí masné i mléčné výrobky, zelenina i ovoce. Vše zmíněné sice produkují i tuzemští farmáři, čelí však nízkým výkupním cenám surovin. I proto je zemědělci prodávají do zahraničí, odkud pak k nám putují finální výrobky. To se děje dlouhodobě. Nejvíc zemědělských výrobků se loni dovezlo z Německa a Polska, potraviny k nám putují také z Nizozemska, Slovenska, Španělska, Číny, Turecka, USA či z Norska.

V tuzemsku v poslední době roste síť obchodů, jejichž nabídku zboží tvoří ze 70 procent české potraviny. To je o mnoho více než v prodejnách velkých nadnárodních řetězců. Asociace českého tradičního obchodu chce těmto prodejcům pomoci. Už déle než dva roky nabízí těm, kdo splní 70procentní hranici podílu českých potravin (a pětinu z nich tvoří regionální zboží) auditovaný certifikát, který má zákazníkovi naznačit, že nakoupí kvalitně. Počet prodejen označených jako „Tradiční český obchod“ roste, na přelomu let 2018 a 2019 dosáhl stovky.

Češi a potraviny

Podíl zemí na celkovém dovozu potravinářského zboží do ČR v roce 2018 (v procentech)

  • Německo – 21,7
  • Polsko – 16,9
  • Nizozemsko – 6,8
  • Slovensko – 6,4
  • Španělsko, Itálie – více než 5
  • Čína, Turecko, USA – 1,3 až 1

Průměrná spotřeba potravin na obyvatele ČR za rok

  • Maso celkem (kg) – 82,4
  • Mléko – 58
  • Sýry (kg) – 13,4
  • Vejce (ks) – 103,5
  • Čerstvé ovoce (kg) – 86,1
  • Čerstvá zelenina (kg) – 87,1

Zdroj: ČSÚ

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.