Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Vyjednavači katolické církve nehodlají nikam ustupovat

  18:11

„Retroaktivita je jedna z nepřekročitelných hranic právní struktury,“ upozorňuje generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub. 

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Na českou politiku po roce opět dopadl bumerang takzvaných církevních restitucí. Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi se po volbách stal jedním z hlavních témat, na kterém se potenciální koaliční partneři nedokážou shodnout. Sociální demokracie, hlasitý předvolební kritik církevních restitucí, iniciovala s církvemi jednání (na čtvrtek 21. listopadu), aby se pokusily najít shodu na tom, co by se v zákonu dalo upravit, snížit či zrušit.

Jak ale v rozhovoru pro ČESKOU POZICI uvádí generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub, vyjednavači římskokatolické církve (která z celkových 59 miliard korun získá 47,2 miliardy) nehodlají v politických jednáních nikam ustupovat. Zejména se pak podivuje nad apelem levice uspořádat o církevních restitucích referendum.

Kvůli církevním restitucím může nastat zásadní problém při hlasování o důvěře vláděPřestože se politici ČSSD, ANO a KDU-ČSL nyní mohou při vyjednáváních tvářit, že restituce nebudou pro koalici komplikací, zásadní problém může nastat při hlasování o důvěře vládě. Pokud Sobotka v nátlaku koaličních partnerů neprosadí v případě církevních restitucí dostatečné změny, které by odpovídaly předvolebnímu programu strany, odbojná skupina deseti až patnácti sociálnědemokratických poslanců kolem Michala Haška může nesouhlasně zvednout prst. A v důsledku toho by Sobotkův kabinet nemusel ve sněmovně získat dostatečnou podporu.

Vysvětlovat ano, ale fakta, nikoliv nálady

ČESKÁ POZICE: Nečekal jste, že téma církevních restitucí bude po volbách vzhledem k předchozím kritickým výrokům ze strany ČSSD a KSČM daleko více cupováno? Jste spokojený s výsledkem voleb, které vládu sociálních demokratů a komunistů znemožnily?

HOLUB: Jako církev výsledky voleb nekomentujeme. Žili jsme v době císaře Diokleciána, v době Karla IV., žili jsme za komunismu, budeme žít i v současné době. Snažíme se ve vládě vždy vyhledat toho, komu jde o danou věc, a nikoliv jen o politické proklamace. To je podle mě nyní zásadní otázka. Věříme, že teď snad bude možnost přetavit předvolební rétoriku na vysvětlování si konkrétností, na kterých celková dohoda o postavení církví ve společnosti stojí.

Chceme slyšet důvody, proč sociální demokracie má nyní takový postoj, když přitom Bohuslav Sobotka a Michal Hašek byli členy takzvané Kasalovy komise v době Topolánkovy vlády, která restituce připravovala. Tehdy se odsouhlasilo, jakým způsobem jednotlivé položky budou oceňovány.

ČESKÁ POZICE: Rozumím, že se k volbám nevyjadřujete. Mám však pocit, že v obecné rovině vás musely volby potěšit. Vždyť ještě před rokem před krajskými volbami oblepila opozice republiku billboardy, které naznačovaly, že církve okradly stát o 134 miliard korun...

HOLUB: Jsme samozřejmě rádi, že ti, kteří dnes směřují ke koalici, chtějí s církvemi jednat a hovořit. Jiná cesta než vysvětlování faktů – nikoli nálad – nepovede k ničemu dobrému.

ČESKÁ POZICE: Jak na vás současné výtky ze strany ČSSD a ANO působí? Jako věcné připomínky, nebo jako pouhá politická vřava?

„Pokud se dané strany chtějí potkat, pak ať tak učiní nad reálnými čísly a konkrétní pozicí církve“HOLUB: Jestliže chce vláda vládnout, musí hledat reálná řešení. Pokud se dané strany chtějí potkat, pak ať tak učiní nad reálnými čísly a konkrétní pozicí církve. Můžeme si ujasnit, co se od nás očekává v oblastech školství, kultury, sociální, zdravotnictví.

K tomu bych dodal, že je třeba si uvědomit, že financování české církve je unikátní ve střední Evropě. Ve všech okolních státech se s tím, že by stát do budoucna na chod církví nepřispíval, nesetkáte. Jedinou zemí, kde je to tak do budoucna nastaveno, je Česká republika.

ČESKÁ POZICE: Oslovili vás předsedové ČSSD, KSČM či ANO před volbami k předběžným jednáním, aby poté v kampani mohli slibovat reálné kroky?

HOLUB: Všem stranám, vyjma KSČM, jsme vždy navrhovali jednání o aspektech toho, jakým způsobem budou restituce v praxi probíhat. Před volbami fakticky žádná konkrétní jednání nebyla, ostatně nebyl na to ani příliš čas.

ČESKÁ POZICE: Vzhledem k tomu, že nyní téma církevních restitucí komplikuje sestavení vlády – nepodcenili jste situaci před volbami?

„Pro nás jsou důležité dvě věci: aby církve mohly ve společnosti svobodně fungovat, a také jde o garanci právního státu“HOLUB: Opravdu nebyl čas nějak konstruktivně jednat. Jak řekl předseda lidovců Pavel Bělobrádek, církevní restituce by neměly být tím, co koalici rozklíží. Předpokládám a doufám, že se budeme bavit konstruktivně. Musíme se pohybovat na základě faktů. Pro nás jsou důležité dvě věci: aby církve mohly ve společnosti svobodně fungovat, a zadruhé jde o garanci právního státu. To nás zajímá. Právní stát je základním principem parlamentní demokracie.

ČESKÁ POZICE: Nemáte pocit, že v případě ČSSD kritika církevních restitucí vyvěrá z vnitrostranického sporu mezi sobotkovci a haškovci, kteří mají dostatek sil na to, aby svého předsedu při shánění podpory ve sněmovně pro jeho případný kabinet potrápili?

HOLUB: Jako církev respektujeme pouze oficiální zástupce politických stran. To, jakým způsobem se uvnitř strany dojde k tomu, kdo je oním lídrem, nám nepřísluší komentovat. Nemůžeme do běhu stran jakkoliv zasahovat, do politického kolbiště vstoupit nesmíme.

ČESKÁ POZICE: Pro katolickou církev je důležitý vztah s prezidentem republiky. Jak se v tomto ohledu liší Václav Klaus a Miloš Zeman? Proměnily se vzájemné vztahy nějak? Klaus v 90. letech církevní restituce kritizoval...

HOLUB: Myslím, že pan kardinál Dominik Duka byl a je v jednáních s prezidenty velmi aktivní a snaží se nalézt s nimi shodu. Ze své pozice nemohu říct, že by mi přišlo, že se postoj pana Zemana od Klause nějak liší. Samozřejmě každé prezidentské období má své periody a současný prezident je teprve na začátku svého mandátu.

ČESKÁ POZICE: Potěšil vás návrat KDU-ČSL do sněmovny? Lidovci jasně deklarují, že ve vznikající koalici přes církevní restituce vlak nejede.

HOLUB: Pro nás je dobrá zpráva, že politika založená na křesťanských principech je v české politice nějakým subjektem reprezentována. Z pohledu skladby politického spektra vnímám jako dobrou zprávu, že se tato strana do vysoké politiky vrátila. Předseda Bělobrádek však zdůraznil, že jeho strana není prodlouženou rukou církve, že nelobbují za církev. Jen uvedl, že z právního hlediska jde o naprostou uzavřenou věc – která kdyby měla být otevřena, je nutné ji diskutovat s církvemi.

Referendum nepřichází v úvahu

ČESKÁ POZICE: Sociální demokracie hodlá vyjednávat. V případě jakých parametrů zákona o majetkovém vyrovnání jste ochotni ustoupit – mám na mysli například úpravu výše finančního odškodnění, které činí přibližně 59 miliard korun?

„Mluvíme o necelých dvou miliardách ročně, přitom intervence národní banky do kurzu české koruny znamená pro rozpočet nesrovnatelně větší pohyb“HOLUB: Pro nás teď bude důležité hovořit o tom, jakou roli by církve v rámci společnosti měly sehrávat – v oblasti sociální, školské, kulturní a tak dále. Pokud se pochopíme v této rovině, potřebujeme záruky, že budeme schopni svou činnost takto pokrýt. Když se na tomto shodneme, můžeme se například bavit o dluhopisech, o kterých se stále mluví (místo části nemajetkových restitučních náhrad by katolická církev obdržela od státu dluhopisy – pozn. red.).

Přijde mi podivné, že se vede taková debata nad vyplácením oněch 59 miliard korun rozložených do 30 let. Mluvíme o necelých dvou miliardách ročně, přitom intervence národní banky do kurzu české koruny znamená pro rozpočet nesrovnatelně větší pohyb. Církve vždy hospodařily nesrovnatelně lépe než stát.

ČESKÁ POZICE: Chápu tedy správně, že věci, o kterých s politiky hodláte nyní diskutovat, se týkají spíše způsobu, jakým by se církve měly zapojit do chodu společnosti, namísto toho, že by se zasahovalo do základní konstrukce majetkového vyrovnání mezi státem a církvemi?

HOLUB: Stát řekl, že bude garantovat, aby nebyl zpětně vydáván majetek obcí a soukromníků a dalších osob, které nejsou přímo státem řízené subjekty. Jestliže toto má být dodrženo, prostor pro výraznější změny v zákoně je opravdu malý.

ČESKÁ POZICE: Je pro vás tématem k řešení takzvaný církevní fond, který navrhovala sociální demokracie již vloni v létě?

HOLUB: Zmíněný církevní fond je konstrukt, který de facto, a v podstatě ani de iure nic neřeší, neboť majetek by zůstal státu. Stát by byl tedy tím, kdo by mohl o nakládání s majetkem rozhodovat i jiným způsobem než ve prospěch církve. Nevím o tom, že by existoval státní fond, který by nebyl vytunelován, nebo spravován přímo katastrofálně. Církev sama nebude vznik státníhu fondu podporovat, protože je po celá tisíciletí zvyklá  hospodařit na principu subsidiarity. (V úterních Hospodářských novinách Holub uvedl, že katolická církev spustí vlastní investiční fond, do kterého budou přispívat jednotlivé diecéze; obhospodařovat by měl stamiliony korun – pozn. red.)

ČESKÁ POZICE: Jste ochotni se v rámci jednání s politickými stranami bavit o možnosti uskutečnění referenda?

„V zemích, kde se referendum využívá, se z principu nedělají referenda, ve kterých by rozhodovali lidé o tom, co se jich majetkově nedotýká“HOLUB: Pokud by se téma referenda mělo stát tím, o čem budeme s politickými stranami vyjednávat, pak by mě opravdu zajímalo, jakým způsobem chtějí řešit otázku právní retroaktivity. Skutečně se má konat referendum o něčem, co již bylo schváleno zákonem? Retroaktivita je jedna z naprosto nepřekročitelných hranic právní struktury. Bohužel tedy nerozumíme, co by referendum mělo vyřešit. V zemích, kde se referendum využívá, se z principu nedělají referenda, ve kterých by rozhodovali lidé o tom, co se jich majetkově nedotýká.

ČESKÁ POZICE: Na druhou stranu by církve měly umět veřejnosti vysvětlit, proč není a nebylo možné, aby lidé měli možnost se k takto závažnému rozhodnutí vyjádřit.

HOLUB: Spoléhám i na ČESKOU POZICI, že bude vysvětlovat, proč je majetkové vyrovnání státu s církvemi správnou věcí. My se v této chvíli snažíme vysvětlovat, že zákon se netýká majetku patřícího státu, ale majetku, který byl historicky někomu ukraden a má se vrátit. Dohadujeme se o tom, zda ten, kdo byl okraden, bude souhlasit s tím, že mu nebude vráceno všechno, a aby mu bylo umožněno fungovat ve společnosti, že mu to bude určitým způsobem kompenzováno finančně. Nedokážu si představit referendum o tom, že se všem z ukradeného přidá na platy a nebude to vráceno těm, komu majetek patřil – to mi přijde protidemokratické.

Biskupové na sebe budou dohlížet

ČESKÁ POZICE: Zákon o majetkovém vyrovnání ve sněmovně prošel před rokem. Jakým způsobem se například o správu nemovitostí či lesů zajímali pražští političtí podnikatelé či silné finanční skupiny typu PPF, J&T či Penta?

HOLUB: Zájem informovat se projevili všichni, kdo na českém trhu něco znamenají: bankovní domy či skupiny, které nabízely správu ve spojení s investičními společnostmi. Musím však říct, že jako církev jsme si hned na začátku řekli, že s majetkem nehodláme spekulovat – například že lesy chceme sami obhospodařovat ve vlastní režii a polní pozemky nejprve převzít, systematizovat, a pak teprve se rozhodnout, co s nimi dál. Jednou z variant byl záměr podpořit soukromé zemědělce.

Co se týká lobbistů a politických podnikatelů, dělalo to na mě dojem, že se spíše navzájem kontrolovali, zda na tom ti druzí nebudou profitovat. Navíc církve řekly, že nebudou zákulisně vyjednávat. Tím mohu říct, že žádné konkrétní nabídky nebyly ani podány.

ČESKÁ POZICE: Na druhou stranu asi bude poměrně obtížné dohlédnout, co si šedá sféra vyjedná na nižších úrovních – třeba s jednotlivými farnostmi.

„Obětovali jsme flexibilitu pro právní jistotu. Není možné, aby na jedné úrovni bylo domluveno něco, co nebude mít aprobaci na vyšším stupni.“HOLUB: Když se podíváte do rejstříku církevních právnických osob, uvidíte, že Česká biskupská konference již minulý rok podvázala právní subjektivitu jednotlivých farností 50 tisíci – vše, co je nad 50 tisíc korun, musí být schváleno na úrovní diecézí, a pokud jde o ještě vyšší sumy (nad 40 milionů – pozn. red.), musí to schválit biskupská konference. Obětovali jsme flexibilitu pro právní jistotu. Není možné, aby na jedné úrovni bylo domluveno něco, co nebude mít aprobaci na vyšším stupni.

ČESKÁ POZICE: Zmínil jste třístupňový systém kontroly, ve kterém hrají důležitou roli organizační jednotky církve – takzvané diecéze (celkem jich je v České republice osm). V jejich čele stojí biskupové, jejichž finanční moc v souvislosti s restitucemi významně vzroste. Vnímáte tuto jistou proměnu jejich role? Stávají se nejen církevně-společenskými autoritami, ale i významnými finančně-politickými hráči…

HOLUB: To je přeceňováno. Kvůli restitucím se biskupové rozhodli, že se v rámci své činnosti budou opírat o různé analytické týmy, experty, kteří mají přístup do hospodaření jednotlivých diecézí. Rozhodli se pro kontrolu mezi sebou. Cílem je nejen kontrola, ale i tvorba společných projektů a strategických plánů – zkrátka abychom neprojedli to, s čím nyní budeme hospodařit. Myslím si, že tím ta jakási „vlivovost“ biskupů dostává určité hranice a směrnice.     

Podceněné téma

ČESKÁ POZICE: Církevní restituce jsou politickým evergreenem. Přes dvacet let trvalo, než byly schváleny. Nyní v podstatě s každými volbami a každou změnou vládní garnitury bude hrozit, že zákon někdo předělá, nebo se o to alespoň pokusí. To je pro církve asi otravné, že?

„Mám naději, že dobrým hospodařením, zvelebováním a nabízením práce přesvědčíme, že jde o správný krok“HOLUB: Je to otravné, velmi. Ale podívejte se: byl jsem prvním kaplanem v naší armádě. Zažil jsem několikaletou diskusi na téma, zda faráři mají být v armádě. Jedinou cestou, jak toto téma ukončit, bylo přesvědčit veřejnost i církev konkrétními činy a skutky. Mám naději, že i v otázce církevních restitucí dobrým hospodařením, zvelebováním a nabízením práce přesvědčíme, že jde o správný krok.

ČESKÁ POZICE: Proti takzvaným církevním restitucím je dle průzkumů zhruba 80 procent veřejnosti. Jak si tuto nesnášenlivost uvnitř církve vysvětlujete? Byla to i chyba marketingu a PR, že jste se nedokázali na tuto záležitost připravit a problematiku majetkového narovnání veřejnosti systematicky vysvětlit?

HOLUB: Jde o kritickou poznámku dovnitř církve. Problém je, že této diskusi nebyla církev vnitřně otevřena. Mnohem více se diskutovaly pastorační věci. Když se téma restitucí objevilo reálně, nebyla mu věnována dostatečná pozornost. Z toho plyne ponaučení, že je nutné se nad důležitými tématy zamýšlet s určitým časovým horizontem.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...