Obří sjezdový palác pro delegáty KSČ „ozdobil“ Prahu na počátku 80. let minulého století. I díky němu si dnes může hlavní město připsat 14. příčku v celosvětovém žebříčku měst podle kongresové turistiky. V roce 2000 se stalo Kongresové centrum Praha (KCP) dějištěm zasedání Mezinárodního měnového fondu a od té doby se datují jeho problémy. Z tehdejší třímiliardové rekonstrukce zbývá uhradit dluh dvě miliardy korun, které se zavázalo dodat ministerstvo financí.
K tomu, aby byl ozdravný proces v někdejším Paláci kultury kompletní, je třeba zajistit ještě úplnou kontrolu magistrátu, respektive jím určeného managementu, nad tím, co se v KCP děje. V tomto případě jde o hotel Holiday Inn Prague Congress Centre, jenž má v prostorách „Pakulu“ přes 250 pokojů.
Odstupné pro správce
Majitelem hotelu je sice KCP, ale již od roku 2001 má uzavřenu dlouhodobou smlouvu se správcovskou firmou, která ubytovací zařízení řídí. Podmínky kontraktu jsou přitom nápadně výhodné právě pro irského provozovatele hotelu, společnost Targa Management (smlouvu uzavírala společnost Targa Hotels, jejímž nástupníkem je Targa Management). Vedení KCP s jejími zástupci (v Česku je jednatelem podnikatel Ivan Chadima) jedná o odstoupení od smlouvy a podle informací ČESKĚ POZICE si irští správci odnesou slušné odstupné v řádu desítek milionů korun.
Správcovská společnost nenese při řízení hotelu žádné riziko. Z výdělku má podíl, ztrátu odnese jen Kongresové centrum.„Jednání jsou v pokročilé fázi, avšak nikoliv uzavřená. A protože nejsou uzavřená, logicky není ani podepsána smlouva, v důsledku čehož nemůžeme ani hovořit o výši eventuálního odstupného,“ odpověděl na dotaz ČESKÉ POZICE Václav Novotný, náměstek pražského primátora a zároveň předseda představenstva KCP.
Důvěryhodné zdroje ČESKÉ POZICE ale výši odstupného vyčíslit dokáží na základě již zmíněné mezinárodní správcovské smlouvy z roku 2001 – jde o částku 30 milionů korun. Kde na to předlužené centrum vezme?
Novotný má jasno. „Dohodneme-li se na odstupném, stane se součástí prostředků, které jsou určeny na vypořádání dluhové služby KCP,“ říká. Peníze má poskytnout výměnou za 70procentní podíl v KCP stát, potažmo ministerstvo financí. Úřad má podle mluvčího Radka Ležatky za to, že odstupné se zaplatí ze zdrojů Kongresového centra. Nemusí jít přitom o rozpor – vždyť 30 milionů se v balíku dvou miliard lehce ztratí.
Podíl z tržeb i při celkové ztrátě
Vraťme se ale ještě ke smlouvě se správcem, aby bylo patrné, v čem je pro „Pakul“ nevýhodná. Společnost Targa Management nenese při spravování hotelu prakticky žádné riziko. Z výdělku má podíl, pokud se ovšem na ubytování prodělává, ztrátu platí jen Kongresové centrum a Targa Management přesto získá díl tržeb. KCP se zavázalo, že správci vyplatí tři procenta z tržeb za každý měsíc platnosti smlouvy. Kromě toho, pokud hotel vydělává, dostává Targa deset procent z hrubého zisku. Jen v loňském roce utržila „hotelová divize“ podle výroční zprávy 124 milionů korun.
Mimochodem právě smlouva o správě hotelu byla jednou z překážek při dřívějších úvahách o řešení dluhu KCP. Město několikrát zvažovalo rozprodej majetku bývalého Paláce kultury, ale zpočátku to znemožňoval úvěr na vybavení hotelu – s převodem majetku města by totiž musela souhlasit banka. Po jeho splacení zase snižovala hodnotu hotelu nevýhodná smlouva.
Varianty, jak zachránit KCP, popisovala ČESKÁ POZICE v článku:
55 procent pro stát, zbytek Praze
Nakonec vláda rozhodla, že KCP zachrání stát. Pro tuto variantu hovoří fakt, že státní rozpočet si díky akcím pořádaným ve sjezdovém paláci každoročně přijde na daních a dalších odvodech na více než 400 milionů korun. Důvodová zpráva, kterou ministerstvo financí nachystalo již za exministra financí Miroslava Kalouska, se zaklínala také podporou turistiky obecně.
Ministři plán schválili po několika odkladech až letos v září. Úřednický kabinet Jiřího Rusnoka posvětil vstup ministerstva financí jako akcionáře do zadlužené společnosti v zásadě „za pět minut dvanáct“. Obligace jsou totiž splatné v dubnu příštího roku a garance za dluh poskytl stát, takže i kdyby do KCP nevstoupil, věřitelé by se mohli v případě insolvence obracet na něj.
Podle nového uspořádání má řídit KCP management dosazený hlavním městem, stát bude plnit kontrolní roliPostup je celkem jednoduchý. Stát se stane 70procentním akcionářem společnosti KCP díky navýšení základního kapitálu bezmála o dvě miliardy korun. Z toho se zaplatí zbytek dluhu v aktuální výši 1,85 miliardy (v předešlých více než deseti letech už centrum uhradilo zhruba 2,5 miliardy). Praze zůstane 30procentní podíl, přičemž v následujících čtyřech letech bude magistrát postupně navyšovat základní jmění o 800 milionů korun, které půjdou na investice. Výsledný poměr akcionářských sil by tedy měl být 55:45 ve prospěch státu.
Nyní se pracuje na přípravě transakce. „Jednáme o akcionářské smlouvě, kterou jsme zformulovali a předali ministerstvu financí, a současně zapracováváme dílčí připomínky ministerstva. Pokud by vše klapalo, tak bychom v průběhu listopadu mohli mít podepsanou akcionářskou smlouvu. A teprve až ji budeme mít podepsanou, jsou následně možné všechny finanční operace,“ popsal aktuální stav náměstek Novotný.
Akcionářská smlouva má mimo jiné upravit role ve statutárních orgánech. „Stát má dosud jednoho zástupce v představenstvu a jednoho zástupce v dozorčí radě, počet členů (a z toho počet zástupců státu v orgánech KCP po majetkovém vstupu státu) bude řešen v rámci připravované akcionářské smlouvy. Předpokládáme, že management bude v působnosti hlavního města Prahy, stát bude mít hlavní roli kontrolní,“ sdělil mluvčí ministerstva financí Ležatka.
Zamáznutá ztráta
Podle notářského zápisu z počátku října již Praha první technický krok ke vstupu státu učinila. Ve zkratce „zahladila“ půlmiliardovou ztrátu KCP z předešlých let. Konkrétně nejdříve sjednotila základní jmění přesahující 1,4 miliardy korun do jedné akcie, následně o 526,8 milionu (ztráta z předchozích let) jmění snížila na 880 milionů. Ve finále rozdělila jednu akcii na 88 po deseti milionech.
Kdyby se nakonec vstup státu neuskutečnil, je druhou časově náročnější cestou konkurz či insolvence s následným rozprodejem majetku. Jeho hodnotu odhadla v roce 2002 poradenská společnost Deloitte and Touche na 1,9 až 2,7 miliardy korun.