Výdaje na výzkum v EU nesnižujte, vzkazují nobelisté a 98 tisíc vědců

Špičkové osobnosti varují Evropu před škrty na vědu. V sedmiletém programu EU na výzkum se hraje o částku kolem 90 miliard eur.

Bez evropských investic do vědy by nemohly vzniknout například experimenty typu ATLAS, jež probíhají v ženevském centru jaderného výzkumu CERN a posouvají dál nejen vědu, ale i průmysl. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bez evropských investic do vědy by nemohly vzniknout například experimenty typu ATLAS, jež probíhají v ženevském centru jaderného výzkumu CERN a posouvají dál nejen vědu, ale i průmysl. | foto: © CERN, Claudia MarcelloniČeská pozice
Bez evropských investic do vědy by nemohly vzniknout například experimenty typu ATLAS, jež probíhají v ženevském centru jaderného výzkumu CERN a posouvají dál nejen vědu, ale i průmysl.

Pětice držitelů Fieldsovy medaile za matematiku a 42 laureátů Nobelovy ceny adresovali minulý týden hlavám Evropské unie otevřený dopis, v němž je vyzývají k neomezování výdajů na vědu a výzkum. Škrty dle nich mohou ohrozit konkurenceschopnost Evropy v globální soutěži. Uplynul týden a pod jejich list, jenž je dostupný v PDF také česky, se v době vydání tohoto článku již podepsalo 98 000 vědců a sympatizantů. Nechybí ani Češi, jichž je dle statistik nyní 1084, a také Slováci (323) či nejpočetnější Španělé (14 000) a Němci (13 500).

Jedním z iniciátorů otevřeného listu – a prvním podepsaným – je Konstantin Sergejevič Novoselov, rusko-britský fyzik, jenž byl předloni oceněn Nobelovou cenou za objev grafenu. „Evropa je v čele vědeckého pokroku v mnoha oblastech. Transformace těchto znalostí v inovativní nové výrobky, služby a průmysl je jedinou cestou, jíž Evropa může získat náskok v rychle se měnícím globálním světě a zajistit si dlouhodobou prosperitu,“ uvádí list.

Podle signatářů internetové „petice“ nám jedině věda může pomoci najít odpovědi na ožehavé otázky dneška; jak lépe získávat energii, jak lépe vyrábět, jak lépe pečovat o zdraví a také jak lépe chápat naši soudobou společnost. Petice akcentuje klíčovou roli Evropské výzkumné rady (ERC), jež finančně podporuje to nejlepší, co v evropské vědě máme.

ČESKÁ POZICE nedávno přinesla rozhovor s Jiřím Frimlem, jenž je – spolu se svou manželkou – jedním z mála tuzemských vědců, kteří na elitní granty ERC dosáhli.

Politici, naslouchejte hlasu vědců

Právě předsedkyně ERC Helga Nowotná ocenila podporu vědecké komunity a vyzvala představitele EU, aby v rozpočtovém období 2014 až 2020 podporu vědy zohlednili: „Žádáme politické vůdce, aby naslouchali jednotnému hlasu evropských vědců, jak těch věhlasných, tak i nové generace, a tomu, co říkají k řešení hospodářské krize,“ citovala ČTK Nowotnou.

Podle magazínu Nature je v programu Horizon 2020 prozatím navržena cifra 90 miliard eurO rozpočtových výhledech EU na dalších sedm let se má rozhodnout na zvláštním summitu 22. a 23. listopadu. A nejde o málo: podle magazínu Nature je ve výzkumném programu Horizon 2020 prozatím navržena částka 90 miliard eur (čili 2,25 bilionu korun).

Jedním z podepsaných nobelistů, jimž není osud vědy lhostejný, je například i Günter Blobel, jenž před pár týdny hovořil v Brně v rámci Mendelovských přednášek. Mezi českými podpisy převládají ty z pražských univerzit a ústavů Akademie věd ČR (588), následují pochopitelně vědci z Brna (196), kde z fondů EU vznikají vědecko-výzkumné projekty typu multioborového střediska CEITEC, medicínského ICRC, toxikologického CETOCOEN či strojírenského NETME.

Garantem on-line petice je organizace Initiative for Science in Europe (ISE), která vyzývá k dalším podpisům a masivní podpoře.

Počet příspěvků: 2, poslední 31.10.2012 11:13 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.