Korupční sítě i mrzké diplomky. Novináři valí v posledních dnech svá „ošklivá slovíčka“ na papír, do éteru i webového prostoru. A jejich ošklivé větičky, které se dotýkají nejvyšších míst a státní správy, i nadále drtí dennodenně otřásanou důvěru prostého lidu z podhradí, který od svých „elit“ vyžaduje jistou míru slušnosti, noblesy, poctivosti a také – úrovně vzdělání.
Právě ke vzdělání, k věci tak křišťálově čisté, krásné a lidsky/společensky povznášející, dostala česká společnost krátce po sobě hned trojí vzkaz od tří z nejpovolanějších – od prezidenta republiky, nepřímo pak premiéra a také ministra školství. Čili těch, kteří nás často upozorňují na jakousi posvátnost a potřebnost vzdělávání, které nyní reformují. O úpadku „diplomkové kultůry“ obecně psala ČESKÁ POZICE v samostatném článku, takže nyní pár novinek.
Případ prezident: Klaus-Benešová
Příběh první: Lidové noviny se zaměřily na rozbor sporné prezidentovy milosti pro někdejší ředitelku soukromé Metropolitní univerzity Annu Benešovou; LN postupně ukázaly, že Benešová, která rozdávala obálky „potřebným“, byla v častém kontaktu s chotí Václava Klause, s první dámou Livií Klausovou, kterou označovala za kamarádku a často si volaly. Podle prvního rektora školy Ondřeje Asztalose se Benešová s Klausem znala ještě z dob společného působení v Prognostickém ústavu ČSAV.
Paní ředitelka také odpouštěla školné lidem kolem magistrátu: úředníkům, šéfům odborů i jejich dětem a milenkám – mezi nimi se zvláště vyjímá jistá miss Taťána K., jak vtipně uvádějí noviny o čachrech z dob, kdy Praze šéfoval primátor Pavel Bém (ODS). Celkový odpustek na školném měl činit šest milionů korun. Páteční Mladá fronta DNES cituje z rozsudku, který napsal Obvodní soud pro Prahu 10, že „šlo v zásadě o promyšlené budování sítě korupčních vazeb“. Tito lidé prý totiž mohli „poskytnout určitá protiplnění“.
Vyšetřovatele kauzy z let 2001-09 zaskočily časté telefonáty mezi Benešovou a Klausovou, takže dle deníku upozorňovali své nadřízené, že by případ mohl skončit i prezidentskou milostí. Ač šlo u Benešové dle soudu o „vysoce společensky nebezpečné jednání“, dostala paní ředitelka skutečně prezidentský pardon. Dění kolem Benešové milosti označil prezident Klaus za „účelovou politickou hru“. A jistě ošklivou, hodně ošklivou hru.
Případ premiér: Nečas-Nagyová
Ve čtvrtek zahájil „ošklivou“ protipremiérskou ofenzívu týdeník Reflex. Pod výraznou, až nevkusnou obálkou s premiérem Petrem Nečasem (ODS) a jeho dominantní šéfkou kabinetu Janou Nagyovou se skrývá další facka těm, kteří věřili, že jisté posty ve státní správě vyžadují i dávku formálního umu a profesionality. Reflex upozorňuje – odmysleme si nyní jeho „fantastické sexuální narážky“, o nichž píše – na špatnou bakalářskou a nejspíše opsanou diplomovou práci, které Nagyová obhájila na soukromé Univerzitě Jana Amose Komenského (UJAK).
JaNa, jak se Nagyová podepisuje, řešila v bakalářce kuřimskou kauzu a hodnotila práci médií; křivě prý ukázala i na konkrétní novinářku, jež měla domněle zveřejnit fotografie týraného dítěte. Cestou k vysněnému titulu magistra měl být 78stránkový text z roku 2011 s byrokratickým názvem „Mediální podpora Národního akčního plánu ke sjednocení a transformaci systému péče o ohrožené děti a rodiny“. Podle týdeníku obsahuje až čtyřstránkové pasáže opsané z analýz ministerstva, jemuž Nečas šéfoval. Neobsahuje ale žádnou zahraniční literaturu a ani jednu knihu z teorie médií.
Když deník Insider informoval, že Nagyová brala za loňský březen 273 tisíc korun hrubého (tedy v době, kdy odevzdala diplomku), vystartoval předseda vlády s obhajobou, že si takové peníze jeho lidé zaslouží, protože „dřou jako koně“. Páteční Blesk si právě z toho utahuje, když píše, že pak není divu, jak Nagyové diplomka vypadá – prostě při takové dřině nemohla napsat lepší práci...
Bulvární obal by neměl zastřít podstatné; když jsou lidé tak schopní, že formální vzdělání nijak nepotřebují, nemusejí jej alespoň předstírat. V Německu „není možné, aby se tam objevovali lidé, kteří přicházejí úplně z ulice. Tato dáma byla původně prodavačkou a udělala kariéru hrozně rychle. Kdežto tam existují odborné týmy kolem každého politika a ty se tvoří převážně z lidí, kteří spolu třeba studovali na jedné univerzitě a pak to spolu táhnou celý život... Ve Velké Británii nebo ve Francii mají i speciální postgraduální vysokou školu,“ řekl Parlamentním listům publicista Karel Hvížďala o tom, jak vzniká politická honorace.
Případ ministr: Dobeš-Machálková
Pokud se v západních zemích rekrutuje vládnoucí elita a jí blízcí z Harvardu, Oxfordu nebo Dijonu, pak v Čechách až příliš často sdílejí stejné školy typu Vysoké školy finanční a správní (VŠFS) či Univerzity Jana Amose Komenského. Dokonce najdeme i stejné školitele a učitele! Vedoucím diplomové práce Nagyové je Radek Mezulánik z katedry médií UJAK, který loni vysvětloval okolnosti kolem seminární práce vrchní ředitelky na ministerstvu školství Jany Machálkové, jíž podle vykradených e-mailů psal školní esej přímo ministr Josef Dobeš (VV) – který ještě netušil, že pranýřována bude i jeho vlastní diplomka...
Stejně jako Nagyová, tak i Machálková, učitelka z mateřské školy, dosáhla záhy po svém nástupu u Dobeše na stotisícové odměny, jak ČESKÁ POZICE loni zjistila. Absenci vysokoškolského vzdělání hájila Machálková slovy, že ani Bill Gates nedostudoval. A v tom má pravdu. Nicméně státní správa je nějak nastavena, platové třídy tituly vyžadují, čemuž se přizpůsobily i soukromé vysoké školy, které dodávají takřka na klíč otitulované úředníky a experty, kteří někdy kolem třicítky přebírají posty vrchních ředitelů a ředitelek.
A teď, prosím, k reformě školství!
Vládnoucí „elita“ vysílá národu děsivou zprávu o svém konání ve věci vzdělávací. Ministr školství (nejspíše) fixluje při studiu své favoritky, premiér země se nejvíce spoléhá na dámu, která studuje na velmi neprestižní škole a při tom ještě opisuje, a konečně prezident České republiky dělá, že zapomněl na své a manželčiny známosti a přehlíží soudní vzkaz o „vysoce společensky nebezpečném jednání“ ředitelky soukromé univerzity.
Nyní se pod jejich vedením zase můžeme věnovat reformě českého školství, která je tak potřebná.