Lidovky.cz

Výběr nového českého eurokomisaře: Partajní rošáda, či obecný zájem?

Evropa

  20:19

Ideální postup: nejprve vybrat resort, a potom najít vhodného člověka. Česká realita je přesně opačná.

Pavel Telička byl eurokomisařem od 1. ledna do 11. listopadu 2004, Vladimír Špidla od 22. listopadu 2004 do 9. února 2010 a Štefan Füle zastává úřad od 10. února 2010. Kdo další zamíří do Bruselu? foto: © montáž ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, foto archivČeská pozice

Květnové volby do Evropského parlamentu jsou v Česku vnímány zejména jako první, ale zároveň vcelku nezávazné měření sil od loňských voleb do Sněmovny. Zároveň však jimi formálně odstartuje i sestavování nové Evropské komise (EK), kam má každý z 28 členských států nárok dosadit jednoho komisaře. A je velký rozdíl mezi váhou jednotlivých resortů, jež členské státy pro své kandidáty mohou získat.

Jelikož každý předseda EK bude mít zájem být zadobře s největšími členskými státy, je v podstatě vyloučeno, aby na kandidáty Německa, Francie či Británie zbylo pověstné okrajové portfolio „multilingvismus“. Méně významné země (například Česká republika) však musejí nabídnout pádnější důvod, proč nějaké kýžené portfolio přidělit zrovna jejich kandidátovi. Ideálně by měly nominovat někoho, jehož kvalifikace ho pro vytipovaný resort natolik zjevně předurčuje, že by i předseda Komise chtěl zodpovědnost za danou agendu svěřit právě jemu.

Zatím to vypadá, že se český kandidát bude vybírat na poslední chvíli v rámci zákulisních dohod vládních koaličních partnerůZatím to však vypadá, že se český kandidát bude vybírat na poslední chvíli v rámci zákulisních dohod vládních koaličních partnerů. Podle informací ČESKÉ POZICE se totiž na vládní či koaliční úrovni zatím neřeší ani neformálně, kdo by byl nejvhodnějším českým kandidátem do čela kterého resortu. „Pro všechny je Brusel vysoko, daleko, a nerozumí tomu, co se děje,“ popsal stav debaty zdroj ČESKÉ POZICE z jedné z koaličních stran, který si nepřál být jmenován.

Hnutí ANO, jež je podle předvolebních průzkumů favoritem nadcházejících eurovoleb, již avizovalo přání vyslat do Komise historicky prvního českého komisaře Pavla Teličku. I když se v jeho případě jednalo jen o několikaměsíční angažmá (navíc už před deseti lety), kandidáti s předchozí komisařskou zkušeností zpravidla napodruhé získávají zodpovědnější resorty.

Proč by to Čechům dávali?

Jenže skutečnost, že je Telička prezentován jako univerzální expert na všechno ohledně EU, bezděky obnažuje, že vytipování žádoucího resortu je v Česku opět až na druhém místě. „Nejdřív vybrat portfolio, pak člověka,“ popsal ideální postup bruselský zdroj ČESKÉ POZICE z byznysové sféry. „Měli bychom si ujasnit priority a dlouhodobě za tím jít a připravit si člověka. Ne, že strana někoho vyštrachá,“ říká k tomu europoslanec za ČSSD Libor Rouček. „Hodně se mluví o energetice,“ připomíná významný resort, na který by Česko mohlo mít zálusk.

„Bez eura jsme vůbec málo platní ve fiskálních a ekonomických odděleních. Nedají nám ani dopravu...“O relativním významu daného portfolia vypovídá skutečnost, že současným komisařem pro energetiku je Němec. „To nedostaneme nikdy, a rozhodně ne Telička, poněvadž ex-lobbistovi žádný soudný předseda Komise nic ekonomického nedá,“ upozorňuje zdroj ČESKÉ POZICE na možný kariérní hendikep volebního lídra ANO, který by mohl ohrozit i „průchodnost“ jeho nominace v příslušném výboru europarlamentu.

„Bez eura jsme vůbec málo platní ve fiskálních a ekonomických odděleních. Nedají nám ani dopravu. Proč by ji měli mít zrovna Češi?“ dodává o dalším zvažovaném portfoliu s odkazem na zdejší železniční síť ještě z dob rakouskouherské monarchie, na neutěšený stav páteřní dálnice D1 i chronické předražování zdejších dálnic obecně, jež nepomáhá rozptýlit podezření z korupce.

Vzejde z ČSSD?

Někteří pozorovatelé vidí Teličkovy šance na návrat do EK skepticky. „Zatím byl komisařem vždycky sociální demokrat, to si nedají vzít,“ připomněl zdroj z jedné z koaličních stran, že nejen expremiéra Vladimíra Špidlu, ale i Teličku a současného komisaře Štefana Füleho prosadila do Komise svého času ČSSD. V souvislosti s případnou opětovnou nominací Špidly bývá zmiňováno portfolio životního prostředí. „Na ekologii půjde někdo ze severu,“ upozornil zdroj ČESKÉ POZICE na dlouhodobou odbornou profilaci skandinávských zemí. „Možná bychom měli šanci na rozvojovou politiku. Rozvojová pomoc znamená obrovský rozpočet autonomní na unijní ,vnější službě‘. Jinak máme asi takovou váhu a diplomatický um, že můžeme skončit s multilingvismem,“ odhaduje portfoliové vyhlídky Čechů.

Europoslanec Rouček spojuje české naděje s tím, že by se šéfem Komise stal německý sociálnědemokratický předseda EP Martin SchulzEuroposlanec Rouček spojuje české naděje s tím, že by se šéfem Komise stal německý sociálnědemokratický předseda EP Martin Schulz: „Kdyby vyhrál Schulz, toho znám deset let, není nemožné něco vyjednat, když máte kontakty.“ Právě o Roučkovi, který zastával funkci jednoho z místopředsedů Evropského parlamentu i prvního místopředsedy jeho zahraničního výboru, se v ČSSD podle informací ČESKÉ POZICE uvažuje jako o potenciálním komisařovi. Paradoxně by šlo o jakousi „cenu útěchy“ za to, že ho strana na eurokandidátce tentokrát postavila až na sotva volitelné deváté místo.

„Tady krom pravověrných sociálních demokratů opravdu nikdo nepočítá s tím, že by Schulz cokoliv sestavoval. Angela Merkelová ho velmi nechce,“ mírní Roučkovo nadšení zdroj ČESKÉ POZICE v Bruselu. Navíc by se na Roučka odborně nejlépe hodilo portfolio Rozšiřování a vztahy se sousedy EU, jež nyní zastává český komisař Füle, a stejný resort žádná členská země dvakrát za sebou nezíská. Samotný Rouček by například ve funkci komisaře pro Výzkum a inovace rád viděl Martina Jahna, někdejšího nestranického vicepremiéra za ČSSD, vrcholného manažera Volkswagenu a člena vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Dámy mají přednost

Podle jiných pozorovatelů by se Čechům strategicky vyplatilo, kdyby na komisaře nominovali ženu. Členské státy jich zpravidla nominují poskrovnu a „politická korektnost“ přitom žádá, aby Komise byla poskládána genderově rovnoměrně. Na oplátku za pomoc se zlepšením nedostatečného zastoupení něžného pohlaví by Češi mohli komisařku snáz prosadit do kýžené funkce.

„Bylo by to i v zájmu šéfa Komise,“ říká k případné nominaci ženy Rouček, který by si jako komisařku prý dovedl představit zástupkyni ředitele evropského statistického úřadu Marii Bohatou. Podle jiných pozorovatelů by však bylo záhodno, aby nynější nejvyšší česká úřednice v unijních institucích časem stanula přímo v čele Eurostatu, který významem předčí portfolio leckterého komisaře.

Na oplátku za pomoc se zlepšením nedostatečného zastoupení něžného pohlaví by Češi mohli komisařku snáz prosadit do kýžené funkcePředpokládaným vítězstvím v eurovolbách získá hnutí ANO v rámci koalice politicky navrch a dost možná odmítne ve věci nominace komisaře sociálním demokratům ustoupit. Kdyby oželelo Teličku (významný post by ho mohl čekat i v europarlamentu, neboť ANO by v liberální frakci ALDE nejspíš mělo jednu z největších národních delegací), mohla by českou kandidátkou na komisařku být například nynější ministryně pro regionální rozvoj za ANO Věra Jourová. Její vládní zkušenost je však zatím relativně krátká.

Jako kompromis mezi rovnocennými koaličními rivaly se však nabízí i varianta, že by vzájemně ustoupily nominaci někoho z řad třetího koaličního partnera. Současná lidovecká europoslankyně a bývalá ministryně Zuzana Roithová byla v Evropském parlamentu místopředsedkyní výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. O relativní váze daného portfolia svědčí skutečnost, že komisařem pro vnitřní trh je nyní Francouz.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.