Vstřícné podmínky na trhu práce pro absolventy vysokých škol skončily

Vstřícné podmínky na pracovním trhu, jež absolventům vysokých škol koncem roku 2019 umožňovaly najít si zaměstnání téměř bez jakýchkoli problémů, s příchodem koronakrize vzaly za své. Následky nouzového stavu vedou zaměstnavatele k finanční obezřetnosti. Firmy pečlivě zvažují, do koho investovat, a často upřednostňují lidi s bohatou praxí, jež vysokoškolákům s čerstvým diplomem mnohdy chybí. I absolventi si svou obtížnější startovní pozici už uvědomili – jejich platová očekávání oproti loňsku klesla.

Tento rok pro ně zřejmě nebude příliš příznivý – na pracovním trhu je méně míst a větší konkurence z řad zkušenějších zaměstnanců s praxí. Úspěšně odstartovat pracovní kariéru proto bude vyžadovat větší úsilí. Alespoň malou útěchou jim může být, že nástupní mzdy zůstávají více méně stejné jako před rokem. Někteří by možná očekávali opak, ale dle odborníků mzdy loni navzdory koronakrizi neklesly.

Nižší mzdové očekávání

„Ačkoli řada lidí zažila dočasné snížení platu – zejména během první vlny pandemie na jaře 2020 –, k dlouhodobému a plošnému snížení mezd nedošlo. Bylo to patrné i na pracovních portálech koncem minulého roku. Firmy často omezily obsazování méně kvalifikovaných pozic, a naopak ty klíčové, lépe placené, díky tomu mohly poptávat, aniž by nabízely nižší mzdy. A zatím to vypadá, že ani letos se nijak výrazně nepropadnou.

I vzhledem k tomu, že ať je konjunktura nebo krize, v naší republice je poměr čistých mzdových nákladů na zaměstnance ku hodnotě odvedené práce jeden z nejnižších v Evropě. Investorům se vyplatíme. Firmy proto nemají důvod mzdy ještě snižovat, a to ani ty nástupní,“ říká analytik společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský.

I Sándor Bodnár, ředitel personálně poradenské agentury Hays, potvrzuje, že zaměstnanci o své peníze dlouhodobě nepřišly, a dokonce v některých případech zmiňuje zvýšení finančního ohodnocení: „Mzdy napříč odvětvími v loňském roce stagnovaly. Mírný nárůst o tři až deset procent byl patrný u pozic s vysokou poptávkou či úzkou specializací.“

Podle průzkumů společnosti Grafton Recruitment se nástupní mzdy vysokoškolských absolventů například na pozici vývojář/programátor pohybují v Praze a Středočeském kraji v rozmezí 35 až 55 tisíc korun hrubého měsíčně. Začínající marketingový specialista v Brně si vydělá 28 až 35 tisíc, koncipient s právnickým vzděláním v Praze 30 až 45 tisíc, recepční v Ostravě 22 až 27 tisíc a osobní/výkonná asistentka v Brně 28 až 32 tisíc.

Statistiky říkají, že hned po vysoké škole nejvíce vydělávají IT specialisté, ale také zaměstnanci v oboru práva nebo obchodu. V poslední době se navýšily nástupní platy i absolventům technických oborů a pedagogických fakult. Podle studie TOP Zaměstnavatelé studenti posledních ročníků v roce 2020 většinou očekávali, že jejich nástupní mzda bude 25 až 37,5 tisíce korun. Pro tento rok se ale částka poměrně výrazně snížila, a to na rozmezí 20 až 35 tisíc korun.

Odraz pandemie

„V rámci mzdového očekávání absolventů VŠ jsme na číslech z roku 2018. Oproti loňsku poklesly nároky až o pět tisíc hrubého měsíčně. Pandemie se tedy odráží v očekáváních absolventů snížením jejich nároků na mzdu. Je pravděpodobné, že za tímto poklesem stojí osobní prožitky z jejich blízkého okolí, kde na vlastní oči vidí, nebo přímo zažili, jak někdo z jejich blízkých přišel o práci, nebo byla jeho mzda v rámci úsporných opatření firmy, případně podpůrných opatření státu, snížena.

To pak projektují do svého očekávání, jsou ochotni nastoupit za nižší mzdu a sbírat cenné zkušenosti,“ říká ředitel studie TOP Zaměstnavatelé Jakub Hořický. A dodává, že firmy naštěstí zatím nijak výrazně neomezily nábor absolventů:

„Z počátku pandemie loni firmy z opatrnosti pozastavily většinu aktivit, ale ve druhé polovině roku se navracely k práci se studenty i absolventy, a rovněž i k jejich náboru do trainee programů a na juniorské pozice. V rámci akce VeletrhABSOLVENTI.cz, kterou jsme organizovali začátkem prosince se zástupci různých firem a sektorů, jsme se i na tato náborová čísla ptali a dobrou zprávou je, že všichni souhlasně odpovídali, že o absolventy zájem mají a neplánují ani v roce 2021 tyto aktivity utlumovat.“

Co se týká trainee programů, většinou je provozují větší, nadnárodní firmy, kterým se lépe daří vyrovnat se současnou krizi, proto si mohou dovolit tuto možnost absolventům nabízet i nyní. „Je to pro ně dlouhodobá investice. Ovšem je třeba říct, že těchto programů stejně jako klasických stáží pro vysokoškoláky na částečný úvazek není mnoho a nebyl jich dostatek ani v čase konjunktury.

O tuto zkušenost měly i před pandemií zájem desítky tisíc vysokoškoláků ročně, ale na trhu bylo k dispozici jen tři až čtyři tisíce takových míst. V současnosti tyto příležitosti pro praxi sice nemizí, ale není jich dost,“ vysvětluje analytik společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský.

Více kandidátů

Že se nábor nových zaměstnanců nezastavil, potvrzuje i Sándor Bodnár z agentury Hays: „Pandemie zasáhla sektory různou měrou, mnohé z nich se nevyhnuly propouštění. Navzdory tomu společnosti přibíraly do svých řad nové posily, k výraznějšímu oživení náborů docházelo ve druhé polovině roku 2020.

Některé oblasti IT nebo sektor farmacie a zdravotnických prostředků zaznamenávaly naopak nárůst a v průběhu roku poptávaly pro své projekty zkušené odborníky. Vyšší aktivita uchazečů je patrná také v některých oblastech finančního segmentu, jako je kontroling a analytické činnosti.“ V ochotě nabírat nové zaměstnance jsou velké rozdíly mezi obory a profesemi.

„Zatímco segmenty, jako je turistický ruch nebo gastronomie a služby obecně, pandemií výrazně utrpěly, nemohou standardně fungovat, a tudíž ani nehledají nové lidi, silný impulz v tomto ohledu dostala odvětví jako e-commerce (elektronické obchodování), zdravotnictví, pojišťovnictví nebo průmyslová výroba. Tam je po pracovní síle naopak poptávka vyšší,“ říká analytik Dombrovský.

I když nábory jsou v současnosti zastavené jen u zhruba 20 procent firem, a absolventi tedy mají kde hledat práci, musejí se připravit na větší konkurenci. „Nejenže firmy v tuto chvíli poptávají méně lidí než před pandemií – v počtu obsazovaných míst jsme na 80 až 85 procentech předpandemického stavu –, ale na pozice je vyšší počet kandidátů. O práci se totiž uchází také ti, kteří o ni v době koronakrize přišli, a hlásí se i na pozice mimo své zaměření.

Více kvalitních kandidátů firmy zaznamenávají i na vrcholné posty, jako jsou specialisté či marketingoví nebo obchodní manažeři. Tito zkušenější uchazeči navíc teď ani příliš netlačí na pilu, co se týká mezd, takže jsou pro firmy dostupnější. V této konkurenci je těžší obstát. Situace na trhu práce je letos absolventům zkrátka méně nakloněna,“ shrnuje Dombrovský z LMC.

Nedostatečná připravenost

Čerstvým vysokoškolákům nenahrává ani fakt, že klesá množství pozic, které zaměstnavatelé definují jako vhodné pro absolventy. „Před pandemií, v roce 2019 a na začátku roku 2020, bylo 40 až 45 procent ze všech obsazovaných pozic otevřeno pro absolventy. V současnosti je to zhruba jen 25 procent, a někdy tento podíl klesá až na pouhých 15 procent,“ uvádí analytik LMC. Absolventi tudíž mají menší možnost výběru. Firmy už dopředu říkají: pokud si máme vybrat, raději zvolíme někoho zkušenějšího.

Průzkumy totiž ukazují, že z jejich pohledu přicházejí absolventi z vysokých škol nedostatečně připraveni. Mají sice dobrý teoretický základ, ale schopnost aplikovat jej v praxi je slabší, a tak je třeba do nich na začátku investovat a určité věci je doučit. Úspěšnost absolventů vysokých škol při hledání práce dlouhodobě sleduje Středisko vzdělávací politiky při Pedagogické fakultě UK v Praze. Dle jeho statistik mají tradičně velmi nízkou nezaměstnanost absolventi fakult lékařských, právnických či IT oborů.

Dlouhodobě průměrnou nezaměstnanost mají fakulty pedagogické či ekonomické. U absolventů strojních, stavebních a ostatních technických fakult závisí nezaměstnanost na tom, jak se daří ekonomice. V období ekonomické krize po roce 2008 byla jedna z nejvyšších, v současnosti je po těchto profesích poptávka.

Přijímací omyl

Další skupinu tvoří fakulty, jejichž absolventi mají dlouhodobě s nezaměstnaností největší potíže. Zejména jde o fakulty zemědělské, ale nad průměrem jsou i teologické, přírodovědecké či humanitní obory. I když i tady velmi záleží na tom, jakou má dotyčný vysokoškolák praxi a úroveň kvalifikace pro danou pozici. Ti zkušenější a schopnější se neztratí. „Z výzkumů v uplynulých deseti letech mezi firmami, které působí na českém trhu, vychází opakovaně takzvaná svatá trojice nároků na absolventy,“ říká Dombrovský z LMC.

Za prvé jde o samotné zaměření či specializaci, za druhé je důležitá praxe získaná již během studia (pokud možno v oboru a čím delší, tím lépe, nejlépe aspoň půl roku) a za třetí hraje roli jazyková vybavenost – primárně jde o angličtinu. Firmy nebazírují na zkouškách nebo certifikátech. Jde jim o to, aby se uchazeč o práci reálně domluvil, odpověděl na e-mail, dokázal si něco přečíst.

„Tato tři kritéria byla v minulém desetiletí přibližně stejně důležitá a platí i nyní v době pandemie, jen s tím rozdílem, že roste důraz na praxi. Právě proto, že absolventům přibyla konkurence z řad zkušených zaměstnanců, ve které vysokoškoláci musejí obstát. To se může lépe podařit těm, kteří už mají za sebou delší oborovou praxi při vysoké škole,“ dodává analytik s jednou radou na závěr:

„Absolventi často dělají chybu, že se ucházejí o nižší pozici, než na niž by dosáhli vzhledem ke své kvalifikaci, protože si myslí, že tam mají větší šanci uspět. To je ale omyl, protože na tato místa je mnohem větší přetlak lidí a pravděpodobnost přijetí se tím snižuje.“ Co se týká kritérií výběru uchazečů o první zaměstnání, zřejmě se teď do popředí dostane základní potřeba práci vůbec mít a udržet si ji. Teprve pak přijde požadavek odborného a osobního růstu či kariérního postupu.