„Všechna čest stranou.“ Tato hláška Hugo Haase ve filmu Jedenácté přikázání byla vtipná. Horší je, když se týká bezpečnostní oblasti a je přesnou reakcí na její stav. Konkrétně na situaci, když zpravodajci kdysi údajně „vzorové“ země předvádějí, jak si z oblasti ochrany života, zdraví a majetku občanů, a zejména hodnot demokratické společnosti, udělali naprosto nezodpovědný byznys.
Ukázalo se to při posledním slyšení Keitha Alexandra, ředitele globální odposlechové agentury National Security Agency (NSA) a současně i šéfa amerického „cyberkomanda“, před kontrolní justiční komisi Senátu USA. Ještě letos v červnu generál Alexander v Senátu tvrdil, že „rozsáhlé sledovací programy NSA, o nichž se veřejnost nedávno dozvěděla, umožnily agentuře zabránit tuctům teroristických hrozeb,“ s tím, že přesné číslo prý podléhá utajení, ale on pracuje na jeho zveřejnění.
A nyní, počátkem října – o pouhé čtyři měsíce později –, byl generál Alexander povolán na slyšení před onu senátní justiční komisi. Její předseda Patrick Leahy byl velmi motivován, protože, jak se nechal slyšet, členové této komise se o činnosti NSA dozvídali více z novin než z těchto utajených brífinků.
Generál Alexander byl tedy komisí zřejmě důkladně grilován, a vypadlo z něho najednou něco zcela jiného. Výstižně to shrnul Leahy – prohlásil, že není důkaz pro tvrzení, že ta ohromná masa telekomunikačních záznamů NSA pomohla zabránit tuctům, nebo dokonce byť i jen několika teroristickým hrozbám.
Omezení pravomocí
V průběhu slyšení před senátní komisí ředitel NSA Alexander totiž nejprve slevil, když přiznal, že z dříve uváděných 54 případů – s pomocí NSA překažených – teroristických spiknutí, jde vlastně pouze o třináct. Pod tlakem následujících dotazů pak hodil ručník do ringu a připustil, že pouze jednomu či dvěma případům bylo zabráněno s pomocí, která nějak souvisela s globální odposlechovou činností NSA.
Dva senátoři připravují omezení pravomocí NSA, které jí kdysi dal protiteroristický zákon, přijatý v hysterii po útocích 11. září 2001Generál Alexander tedy potvrdil, že „Obamova administrativa“ (za níž se schoval zřejmě ze své vrozené skromnosti) úspěchy globálního odposlouchávání telekomunikačního provozu neskutečně zveličovala. To způsobilo další závažnou újmu kredibilitě americké vlády v oblasti zpravodajství.
Na základě těchto skutečností již dva senátoři připravují omezení pravomocí NSA, které jí kdysi dal americký protiteroristický zákon – USA Patriot Act –, přijatý v hysterii po útocích na Světové obchodní centrum 11. září 2001. Zajímavostí je, že kromě demokrata Patricka Leahyho je tím druhým zákonodárcem republikán James Sensenbrenner, autor zmíněného zákona.
To jsou velmi důležité skutečnosti, využitelné i pro náš zpravodajský systém, zejména v oblasti kontroly. Po volbách totiž budeme muset v této oblasti důkladně popracovat, zejména s ohledem na vlastní špatné zkušenosti s laickým úkolováním Vojenského zpravodajství.
