Po návratu z Vratislavi krkem nikomu kroutit nehodlám, i když by si to někteří čeští fotbaloví fanoušci za svůj „výkon“ zasloužili. Výjezd na zápas Česká republika – Polsko byl naopak ohromný zážitek. Přispěl k tomu nejen samotný výsledek a český postup do čtvrtfinále mistrovství Evropy, ale i (možná především) chování polských fanoušků k českým „Pepíkům“ během celého zápasového dne.
Po pravdě řečeno, při cestě do Vratislavi jsem v koutku duše měl malinké obavy, aby například po zápase nedošlo k nějakému vyřizování si křivd ze zápasu mezi fanoušky (potyčka mezi Rusy a Poláky budiž toho příkladem). Stačilo třeba, aby nějaký český hráč v 90. minutě „zařídil“ penaltu jako ve Skotsku, a polským fanouškům bychom asi měli co vysvětlovat. Nic takové se nestalo.
Především však polští fanoušci a obyvatelé Vratislavi přijali české hosty s otevřenou náručí a úctou. Na sluncem rozpáleném Rynku se s Čechy zdravili, objímali, podávali ruce a s úsměvem tipovali výsledek utkání (většinou 2:1 pro Polsko). Moc je také zajímalo, zda bude či nebude hrát „Rošicky“, ze kterého měli obavy. Kolegialita pokračovala i na stadionu polského ligového mistra Śląsk Wrocław – tedy až na několik vulgárních buranů v českých dresech, jejichž invektivy směrem k polskému obecenstvu v tom hluku naštěstí zapadly.
Jen v naší řadě nám všichni polští fanoušci při odchodu potřásli pravicí. To samé před stadionem.
Po vítězném zápase přišel pro českého fanouška jakýsi kulturní šok. Žádné nadávky, pískání, bučení. Jen v naší řadě nám všichni polští fanoušci při odchodu potřásli pravicí. To samé před stadionem. Naprosté překvapení pak přišlo na parkovišti u jednoho menšího sídliště, kde jsme dopoledne nechali auto. Když jsme se k němu blížili, už z dálky jsme viděli, že nás tam vyhlíží zhruba padesátiletý Polák. Čekali jsme v tu chvíli asi cokoliv, jen ne to, že nám padne kolem ramen a na cestu přibalí vychlazenou láhev šampaňského.
Spolu s fotbalovým zážitkem to byl opravdu moc příjemný pocit a upřímně říkám, že si nejsem jistý, zda bych byl v opačném případě schopen takové reakce. V Polsku nás ale opravdu mají rádi. Čeští fotbalisté mohou počítat oproti ostatním týmům ve čtvrtfinále s velikánskou výhodou: na své straně budou mít hlasité a srdečné Poláky.
O tom, proč jsou Češi ve Vratislavi skoro jako doma, glosuje Luděk Bednář v článku Páni fotbalisti, na férovku.
