Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Vrah Romana Housky má v ústeckých detektivech silné soupeře

  22:59

Násilná smrt kontroverzního podnikatele a politika ČSSD je jediná, již loni kriminalisté pod vedením Martina Charváta neobjasnili.

Martin Charvát a jeho ústecká mordparta zatím marně pátrají po vrahovi Romana Housky (vlevo). foto: © ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, foto ČTKČeská pozice

Největší pozornost z 16 loňských vražd na severu Čech stále přitahuje smrt tamního kontroverzního politika Romana Housky, partnera bývalé hejtmanky Jany Vaňhové. Po 2,5 měsících od tohoto brutálního činu vrah detektivům kriminálky Ústeckého kraje stále uniká.

Ústečtí vyšetřovatelé si přitom v uplynulých dvou letech vedli velmi dobře. V roce 2012 vypátrali pachatele všech osmi vražd. A loňskou statistiku jim kazí právě jen násilná smrt politika ČSSD. Nejen detektivové, ale i státní zástupci také proto věří, že se pachatele Houskovy vraždy nakonec dopadnout podaří. 

  • Jednapadesátiletý Roman Houska byl loni 18. listopadu večer nalezen mrtvý u vily v Chomutově v ulici Kamenný vrch. Tam bydlel se svou partnerkou, náměstkyní ústeckého hejtmana a bývalou šéfkou kraje Janou Vaňhovou.
  • Tělo nalezl majitel chomutovské stavební firmy Vlastimil Rindoš, který měl s podnikatelem a vlivným politikem ČSSD schůzku. Po příjezdu k domu našel u garáže ležící tělo přikryté plachtou. Houska měl prostřelenou hlavu.
  • V celém domě se svítilo. To by dle některých spekulací mohlo naznačovat, že vrah v domě něco hledal. Houska, často kritizovaný za kmotrovské praktiky, se prý chlubíval tím, že „má kompromitující materiály na vlivné lidi z politiky a byznysu v Ústeckém kraji“.

Martin Charvát, který od loňského října vede 1. oddělení kriminálky Ústeckého kraje, má za sebou třináct let vyšetřování vražd. Právě on a jeho tým řeší nelehký úkol objasnit smrt Romana Housky a chytit pachatele.

ČESKÁ POZICE: Kolikrát jste za uplynulé dva měsíce dostal otázku, kdo zavraždil Romana Housku?

CHARVÁT: S tímto dotazem jsem překročil milion... Veřejnost to zajímá, chápu i proč. Státní zastupitelství však rozhodlo, že k případu bude poskytovat informace samo. Nemohu tedy prozradit žádné detaily. Nemáme ani, co bychom sdělili. Vyšetřování probíhá standardně dál.

ČESKÁ POZICE: Před Vánoci se objevily zprávy, že jste se vrahovi přiblížili. Jak tomu je?

CHARVÁT: Rozhodně jsme nic takového neříkali. Ani jsme v tomto ohledu nekomunikovali se státním zastupitelstvím, že by se něco chýlilo ke konci. Podle mne to byla účelově vytvořená mediální zpráva.

ČESKÁ POZICE: Čtyři střely a plachta na těle zavražděného politika na nájemnou vraždu rozhodně nevypadají. Anebo se mýlím?

CHARVÁT: Nebudu zacházet do podrobností v případu vraždy pana Housky. Žádnou z vyšetřovacích verzí nemůžeme v současnosti vyloučit. Je tam i možnost, že to mohla být nájemná vražda.„Stará kriminalistická pravda říká, že pokud do čtrnácti dnů od vraždy nezjistíme nějaké poznatky, pak se případ komplikuje a vleče dlouho“

ČESKÁ POZICE:  Od vraždy Romana Housky uplynula již poměrně dlouhá doba a dopadnout vraha či vrahy bude stále těžší...

CHARVÁT: Stará kriminalistická pravda říká, že pokud do čtrnácti dnů od vraždy nezjistíme nějaké poznatky, pak se případ komplikuje a vleče dlouho. Myslím tím týdny a měsíce. Mnoho času zaberou expertízy na vyhodnocení stop. Příslušné pracoviště není příliš veliké, takže rozhodně neplatí, že odebereme DNA a druhý den známe výsledky. Na podobné vyhodnocení čekáme týdny, a to hovořím o prioritních případech. Není to jako v amerických filmech, kde si vyfotí stopu a hned detektivovi vyjede fotografie pachatele.

Chybu už nenapravíte

ČESKÁ POZICE: Jak jste se dostal k vyšetřování vražd?

„Můžu říci, že jsem četník, který si vyšlapal pozici od chodníku“CHARVÁT: Určitě jsem v dětství nesnil, že budu vyšetřovat vraždy. Po střední škole jsem chtěl studovat chemii. Neustál jsem život v Praze a vyhodili mě z VŠCHT. Pak jsem narukoval na 1,5 roku na vojnu a teprve tam jsem si řekl, že zkusím pracovat u policie. Můžu říci, že jsem četník, který si vyšlapal pozici od chodníku. Nastoupil jsem v roce 1992 na obvodní oddělení v Duchcově. Přes kriminálku v Teplicích jsem o šest let později přešel na krajské ředitelství, kde jsem se zabýval problematikou krádeží motorových vozidel. V roce 2002 jsem přešel na vyšetřování vražd.

ČESKÁ POZICE: Proč jste si vybral právě vraždy?

CHARVÁT: Vnímal jsem, že je to nejzajímavější a nejprestižnější místo v policii. Naskytla se příležitost a já ji využil. Kdyby mi ale, když jsem k policii nastupoval, někdo řekl, že budu vyšetřovat vraždy, bylo by to pro mne nemyslitelné. Dnes je to už rutina. V současnosti běží mnoho seriálů, které naše řemeslo jistým způsobem zprofanovaly. Nerad se proto bavím o práci, a to ani s přáteli.

ČESKÁ POZICE: Kolik vražd jste vyšetřoval?

CHARVÁT: Za třináct let to byly desítky případů. Vedl jsem mnoho vyšetřovacích týmů. Nikdy jsem si ale nevedl statistiku. Fotky odsouzených pachatelů na nástěnce vyvěšené nemám.

ČESKÁ POZICE: Co je na této práci výjimečné?

„Vedl jsem mnoho vyšetřovacích týmů. Nikdy jsem si ale nevedl statistiku. Fotky odsouzených pachatelů na nástěnce vyvěšené nemám.“CHARVÁT: Když uděláte chybu, už ji nenapravíte. Každý krok, který vyšetřovatel učiní, musí být promyšlen pro chystané trestní řízení. Musí perfektně ohledat místo činu, zdokumentovat a vytěžit svědky, vyhodnotit úřední záznamy, stanovit vyšetřovací verze, především však musí vyšetřování směřovat k jednomu cíli – k pachateli. Prvopočátek vyšetřování je tudíž velmi náročný na analytické myšlení a na čas.

Schopnost vidět detaily

ČESKÁ POZICE: Co nastane po přijezdu k místu vraždy?

CHARVÁT: To závisí na typu vraždy. Drtivá většina vražd se odehraje mezi osobami blízkými a pachatelé jsou známí ihned. Klasicky jde o vraždy mezi manželi. Řeknu to trochu drsně, ale z kriminalistického hlediska to nejsou zajímavé případy a jejich vyšetřování není natolik časově a personálně náročné, samozřejmě u těch neznámých je to opačně.

Ke každé vraždě vyjíždí krajská výjezdová skupina složená z operativce, vyšetřovatele a z vedoucího pracovníka, jenž je momentálně v dosahu. Případ přebíráme od územního odboru, jehož policisté bývají u vraždy první. Pak přijíždějí pracovníci odboru kriminalistické techniky a expertiz a soudní doktor. Následuje ohledání místa činu.

ČESKÁ POZICE: Jaký je rozdíl mezi operativcem a vyšetřovatelem?

CHARVÁT: Operativec pátrá po pachateli. Vyšetřovatel případ dokumentuje a vede spis. Samozřejmě, že úzce spolupracují a domlouvají se na dalším postupu.

ČESKÁ POZICE: Je takové ohledání místa činu umění? V čem spočívá?

„Umění ohledání spočívá ve schopnosti vidět detaily a dokázat si představit, co se na místě odehrálo“CHARVÁT: Za místo činu odpovídá vyšetřovatel a kriminalistický technik. Vyšetřovatel ohledání vede. Operativec od prvopočátku pátrá po pachateli, šetří v okolí místa činu, zjišťuje případné svědky, prověřuje informace. Umění ohledání spočívá ve schopnosti vidět detaily a dokázat si představit, co se na místě odehrálo. Znám z vyprávění kriminalisty, kteří si na místě činu sedli, a než vůbec začali něco dělat, prostředí okolo sebe jen pozorovali. V hlavě si přehrávali, co a jak se tam událo. Když si to dovedete představit, víte, kde hledat stopy. Často jde o děj, který proběhne na velkém prostoru, a vy se musíte zaměřit na místa, kde mohly stopy vzniknout.

ČESKÁ POZICE: Vybavíte si nějaký klíčový detail, který vám pomohl najít stopy?

CHARVÁT: Vzpomínám si na jeden případ, kdy jsme na těle zavražděného nalezli specifické bodné rány. Řekli jsme si v kontextu místa činu, že to byly nůžky. Prohledali jsme popelnice a kontejnery v širším okolí, a ty vražedné nůžky našli.

Dostat z lidí to nejlepší

ČESKÁ POZICE: Od státních zástupců i policistů jsem slyšel heslo „v Ústí vraždy umí“, čímž mysleli, že jste v odhalování pachatelů dobří. Čím to je?

CHARVÁT: Troufám si říct, že tým, který se mnou pracuje, je složen z nejlepších policistů, ale myslím, že tomu tak je i na ostatních krajských ředitelstvích. Rozhodně však nelze srovnávat naše oddělení například s Prahou, kde je mordparta, která dělá jen vraždy. Teď o tom ostatně běží televizní seriál Případy 1. oddělení, který mimochodem není špatný. U nás se však vraždami zabývá jen hrstka lidí. Kromě toho mají na starosti ještě problematiku loupeží a drog. Vyšetřovatelů je devět a operativců dvanáct.

ČESKÁ POZICE: Navzdory tomu jste ale kupříkladu předloni dosáhli stoprocentní objasněnosti a za loňský rok jste zatím neobjasnili pouze onen Houskův případ vraždy. Čím to tedy je?

„Policisté, kteří vraždy vyšetřují, jsou prostě dobří a ochotní obětovat práci i kus svého osobního života“CHARVÁT: Policisté, kteří vraždy vyšetřují, jsou prostě dobří a ochotní obětovat práci i kus svého osobního života. Lidé k nám přicházejí po složitém výběru. Nefunguje to tak, že by se někdo z územního odboru přihlásil na vraždy. Nejprve přijde na majetkovou problematiku a vypracuje se. Sledujeme, pro co by se hodil, a v čem má naopak slabiny. Myslím si, že dokážeme z lidí dostat to nejlepší.

ČESKÁ POZICE: Jak důležitý je přenos zkušeností?

CHARVÁT: Určitě se nestane, že by na vraždě dělala nová dvojice detektivů. Funguje to tak, že starý zkušený kriminalista k sobě dostane mladšího kolegu, jenž může odpozorovat léty ověřené metody, od zkušeného kolegy se prostě učí.

ČESKÁ POZICE: Ať chce, nebo nechce, pachatel na místě činu zanechává stopy. Nakolik vám – vedle zkušeností – pomáhají různé moderní technologie při jejich získávání?

CHARVÁT: Pro nás jsou nejdůležitější kriminalisticko-technická zkoumání, která nám umožní provést identifikaci pachatelů. To se děje zejména pomocí genetiky, daktyloskopie, ale například také trasologie, která zkoumá mimo jiné stopy obuvi. U trasologie a dalších oborů zkoumání jde ale většinou jen o druhovou identifikaci, která nám přímo pachatele neztotožní. Daktyloskopie se zdokonaluje v možnostech zajišťování stop z všemožných povrchů. V genetice jde o to, aby bylo možné analyzovat vzorek s co nejmenším počtem buněk. Aby se například na velikém prostěradle dal vyhledat a zajistit malý biologický vzorek, a následně z něj určit DNA.

Bez služebního psa to nejde

ČESKÁ POZICE: Jedna z dosud neobjasněných vražd v Ústeckém kraji se dle mých informací týká přepadení dvou Vietnamců. Pachatele se nepodařilo usvědčit kvůli problémům s pachovou stopou. O co přesně šlo?

CHARVÁT: Myslíte případ z rána 21. listopadu 2008, kdy byl zastřelen jeden Vietnamec a druhý postřelen na tržnici v Dubí na E 55?! Pracoval na tom můj tým, takže si to pamatuji přesně. Pachatel chtěl zřejmě provést loupež, ale nějak se to zvrtlo. Jedna z obětí útok přežila, ale vraha nedokázala identifikovat, protože byl maskovaný. Na základě pachových stop jsme nicméně našli jednoho podezřelého. Pachová stopa ale dle nálezu Ústavního soudu nemůže samostatně sloužit jako důkaz. Pachy se totiž dají přenášet a jiné důkazy jsme dosud nenašli.

ČESKÁ POZICE: Jak se může přenést pach?

CHARVÁT: Například tím, že si vezmete cizí bundu, a tím získáte i cizí pach.„Pachová stopa dle nálezu Ústavního soudu nemůže samostatně sloužit jako důkaz“

ČESKÁ POZICE: Jak se pachová stopa zajišťuje?

CHARVÁT: Na pachovou konzervu. V praxi to vypadá tak, že přiložíte na místo činu speciální hadřík, jenž dokáže pach nasát. Hadřík vložíte do pachové konzervy, což je sterilizovaná sklenice na zavařování. Tato konzerva je uschovaná ve středisku pachových konzerv pro případné srovnání.

ČESKÁ POZICE: Kdo vzorky srovnává?

CHARVÁT: Služební pes.

ČESKÁ POZICE: To mi chcete říci, že na to neexistuje jiný detektor než psí čumák?

CHARVÁT: Je to tak. Neexistuje. Na to musí být vycvičen pes.

ČESKÁ POZICE: A v případu zavražděného Vietnamce měl někdo na sobě cizí bundu?

CHARVÁT: Já si nedovedu v tuto chvíli představit, že by se tam dostal pach podezřelého jinak než tím, že na místě činu byl osobně. Teoreticky se tam ale mohl dostat i jinak. Uvedu příklad. Na židli, na níž sedíte, po vás zůstane pachová stopa. Kdybych sem pozval specialistu na pachy, on odebral otisk a já vám vzal kontrolní pachovou stopu, pak by vás pes označil. A to i v případě, že by si na židli sedl po vás někdo jiný. Pachy se překrývají, ale neruší.

Vraždy určitě nesouvisejí s amnestií

ČESKÁ POZICE: Jaká je pravděpodobnost, že najdete pachatele neobjasněné vraždy po několika letech?

CHARVÁT: Napadá mě případ nájemné vraždy z roku 2003, kdy si mezi sebou vyřizovaly účty dva ukrajinské gangy. Tušili jsme sice, odkud vítr fouká, ale neměli jsme důkazy. Předloni přišel Útvar pro odhalování organizovaného zločinu s novými poznatky, které potvrzovaly naši teorii. Vykonavatel a objednavatel vraždy byli loni odsouzeni.

ČESKÁ POZICE: Čím si vysvětlujete zdvojnásobení počtu vražd u vás v kraji v roce 2013 z osmi na šestnáct?

CHARVÁT: Možná byl index bio zátěže celý rok na trojce. Ale vážně, opravdu nevím, čím to je způsobeno. Určitě to ale nesouvisí s amnestií.

ČESKÁ POZICE: Existují nějaké příčiny, které zvyšují pravděpodobnost výskytu vražd na Ústecku?

„Přiznám se, že co mám vlastního potomka, hůře snáším mladé oběti. To mi přitom dříve tolik nevadilo.“CHARVÁT: Jde o poměrně chudý kraj, není tady práce, zavírají se fabriky, doly utlumují těžbu. Lidé mají existenční problémy, což ovlivňuje jejich osobní vztahy, a z toho nejčastěji pramení i motivy vražd. Pokud se potýkáte s nedostatkem financí, je snadné sklouznout ke gamblerství, alkoholu a k toxikománii. Nejsem ale schopný říci, co stojí za vyšším počtem vražd.

ČESKÁ POZICE: V průměru vychází, že jednou za tři neděle jste konfrontován s vraždou. Jak to po třinácti letech a mnoha případech psychicky zvládáte?

CHARVÁT: Odosobnil jsem si to. Pro mne je to práce. Neprožívám to. Jakmile byste si to pustil k tělu, pak to zákonitě odnesete. Přiznám se ale, že co mám vlastního potomka, hůře snáším mladé oběti. To mi přitom dříve tolik nevadilo.

Martin Charvát (42)

Nejprve chtěl studovat chemii. Když ho ale po roce z pražské Vysoké školy chemicko-technologické vyhodili, narukoval na vojnu, kde se rozhodl pro kariéru policisty. Postupně se vypracoval až na vedoucího 1. oddělení na Krajském ředitelství policie v Ústí nad Labem, které má na starosti vraždy. Akademické tituly si doplnil na Univerzitách Jana Evangelisty Purkyně a Jana Amose Komenského.

  • Tento článek vznikl ve spolupráci České pozice a deníku Lidové noviny.
Autor: