Volební inspirace: Uhlí, nebo bezemisní zdroje?

Většina kandidujících stran podporuje jádro i obnovitelné zdroje energie. V otázce uhlí se ale neshodnou.

Jan Charvát 21.10.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Česká republika každoročně spotřebuje zhruba 50 milionů tun uhlí, přičemž jeho spotřeba rok od roku mírně klesá. Ve světě naopak jeho spotřeba roste, a to především kvůli Číně, která spotřebuje polovinu světové produkce. Zápád chce však spotřebu uhlí pro výrobu energie postupně utlumovata nahrazovat ho obnovitelnými zdroji energie, případně jadernou energií, zejména kvůli emisím prachu a na něj vázaných zdraví nebezpečných částic a také kvůli emisím oxidu uhličitého, jež přispívají ke klimatickým změnám.

Toto téma rezonuje i v programech jednotlivých politických stran kandidujících v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny. A zatímco v otázce podpory jádra či obnovitelných zdrojů energie (OZE) se strany většinou shodnou, tak budoucnost uhlí je rozděluje.

Legislativní a dotační podmínky, které nová vláda jednotlivým energetickým zdrojům nastaví, přitom ovlivní ekonomickou i ekologickou situaci v Česku na desítky let dopředu. V současnosti jsou podporovány stávající obnovitelné zdroje energie, podle nedávno schválené novely zákona o podporovaných zdrojích však od příštího roku všechny OZE s výjimkou malých vodních elektráren o nárok na dotaci přijdou. Novela však i nadále počítá s podporou vysokoúčinné kogenerace založené u nás převážně na spalování uhlí, což se nelíbí především ekologickým organizacím.

Jádro i OZE mají mít své místo

Téměř všechny strany se shodnou na tom, že v energetickém mixu má mít místo jaderná energie i obnovitelné zdroje energie. ODS přitom mezi obnovitelné zdroje řadí i energii získanou z jádra, kterou považuje za ekologicky získanou energii schopnou snížit energetickou závislost země na cizích zdrojích.

Pokud jde o další obnovitelné zdroje, masivní podporu od ODS očekávat nelze, protože právě její ministři začali připravovat novelu o ukončení jejich podpory. Exministr životního prostředí Tomáš Chalupa se nejednou o větrných elektrárnách nelichotivě vyjádřil jako o větrnících a o solárních elektrárnách jako o zrcátkách, čímž přesně přejal rétoriku velkých energetických společností.

Téměř všechny strany se shodnou na tom, že v energetickém mixu má mít místo jaderná energie i obnovitelné zdroje energieTaké ANO Andreje Babiše by v případě volebního úspěchu usilovalo o rozvoj nízkoemisních zdrojů energie, ke kterým řadí i dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Kromě toho však vidí cestu i ve výstavbě bioplynových stanic a malých vodních elektráren.

Podle TOP 09 by nová státní energetická koncepce měla vymezit optimální energetický mix, ve kterém budou zastoupeny všechny druhy energetických zdrojů včetně jaderné energie i obnovitelných zdrojů. Oproti ODS však „topka“ přiměřenou podporu rozvoje obnovitelných zdrojů považuje za opodstatněnou. „Nicméně zvýhodnění jakéhokoliv energetického zdroje nesmí nepřiměřeně zatěžovat spotřebitele a veřejné rozpočty a snižovat konkurenceschopnost české ekonomiky,“ píše strana v programu pro letošní volby.

Jadernou energii včetně dostavby nových bloků Temelína by podpořila i SPOZ, která v dostavbě dvou temelínských bloků vidí především snížení naší závislosti na dovozu energetických surovin často z geopoliticky nestabilních oblastí. KSČM nové jaderné bloky podpoří za předpokladu, že by to bylo společensky přijatelné. Obnovitelné zdroje by podle komunistů i SPOZ měly hrát spíše doplňující zdroj energie.

ČSSD chce prodloužit životnost Jaderné elektrárny Dukovany nejméně do roku 2042, s alternativou eventuální dostavby nového bloku v JE Dukovany do roku 2060. Stavbu dalších bloků JE Temelín by zahájila pouze v případě, bude-li to národohospodářsky výhodné pro Českou republiku.

Na jaderné energii a obnovitelných zdrojích by založila budoucí českou energetiku i KDU-ČSL, uvědomuje si ovšem, že provoz jaderné elektrárny je drahý, a další rozvoj jaderné energetiky tak připouští pouze za podmínek, jež budou akceptovatelné z hlediska pořízení a následného provozu. Závazek státu dotovat výslednou cenu elektřiny křesťanští demokraté odmítají.Jedinou stranou, která jadernou energetiku nebo alespoň její další rozvoj odmítá a vždy odmítala, jsou Zelení

Jedinou stranou, která jadernou energetiku nebo alespoň její další rozvoj odmítá a vždy odmítala, je Strana zelených. Zelení by se spíš chtěli zaměřit na podporu snižování účtů za energie domácností. Hlavním cílem je, citujeme: „zvyšování nezávislosti domácností a postupné snižování faktur, které jim chodí od ČEZu“. Nezatěžovat tedy spotřebitele růstem cen elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, ale naopak podporovat jejich soběstačnost například zateplováním nebo podporou fotovoltaiky na střechách domů.

Bez uhlí to nepůjde?  

Na tom, zda by stát měl usilovat i nadále o rozvoj těžby a spalování uhlí, zdaleka taková shoda mezi stranami nepanuje a rozepře jsou i dokonce uvnitř některých stran. Páteří energetiky zůstane i nadále spalování fosilních paliv spolu s jadernými zdroji pro SPOZ. Spalování uhlí spolu s jádrem zůstane i nadále patrně základem také pro ODS. V názoru na energetické směřování země se ODS paradoxně shodne téměř do puntíku s KSČM.Pro SPOZ, KSČM a ODS má být spalování uhlí i nadále základem ekonomiky

ANO chce naopak postupně utlumovat výrobu elektrické energie vyrobené spalováním uhlí, a pokud bude spalováno, tak především pro výrobu tepelné energie v elektrárnách s vysokou účinností. Zřejmě největší shodu v této oblasti by ANO našlo u KDU-ČSL, která chce také spotřebu uhlí pomocí energetických úspor snížit na minimum a podporovat kromě již zmíněného jádra a OZE také vysokoúčinnou kogeneraci a přečerpávací vodní elektrárny.  

ANO, Zelení a KDU-ČSL i ČSSD  chtějí snižovat spotřebu uhlíProti spalování uhlí je zásadně Strana zelených, a to nejen kvůli špatnému ovzduší ve městech, ale také kvůli klimatickým změnám.

Názorovou shodu by ANO, Zelení a KDU-ČSL našli i u ČSSD. Také sociální demokraté jsou programově pro co největší energetické úspory jak domácností, tak tepláren a podniků, které by měly vést ke stále menší spotřebě uhlí. Shodně chtějí podporovat především vysokoúčinné spalování uhlí.

ČSSD si do programu dokonce dala plán postupného snižování emisí, pomocí něhož chce nejen bojovat proti změnám klimatu, ale také zajistit pro ČR větší nezávislost na dovozu fosilních paliv.

ČESKÁ POZICE se tomuto plánu na postupné snižování emisí již věnovala v článku: Radikální návrh: Snížit českou závislost na fosilních palivech o 80 procent.

Prolomení těžebních limitů? Chybí širší shoda.

Plán, respektive návrh zákona po britském vzoru vládě předepisuje tempo, jakým má snižovat svou závislost na fosilních palivech a tím i emise CO2. Je technologicky neutrální, což znamená, že postup, jakým to daná země udělá, je čistě na ní – od investic do elektromobilů přes rozvoj OZE až po zateplování a energetické úspory.  

V případě ČSSD ovšem jeho praktické prosazení vůbec nebude jednoduché. Stínový ministr životního prostředí Vladimír Špidla je sice podobným opatřením dlouhodobě nakloněn a v rozhovoru pro ČESKOU POZICI uvedl, že je třeba maximálně využít potenciál obnovitelných zdrojů, který v ČR je, tedy větrná energie, biomasa, solární a geotermální energie.TOP 09: O prolomení limitů by bylo možné začít uvažovat pouze v případě vážného ohrožení energetické bezpečnosti státu

Jenže v případě, že by po volbách vládla v průzkumech favorizovaná sociální demokracie, Špidlovi by protiváhu jistě dělal dnes stínový ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, který podobným ekologickým opatřením zdaleka tak nakloněn není. Nedávno dokonce v médiích prohlásil, že v případě širší shody je pro prolomení těžebních limitů, o kterém se již dlouho mluví především na severu Čech.

Většina stran se samotnému prolomení limitů příliš nevěnuje, přestože se spotřebou uhlí úzce souvisí. Nejvíce rezonuje v programu TOP 09. Strana si je dle programu vědoma důležitosti využívání uhlí na výrobu elektřiny a tepla. Respektuje však územní limity těžby uhlí. O jejich prolomení by bylo možné začít uvažovat pouze v případě vážného ohrožení energetické bezpečnosti státu. Toto rozhodnutí by navíc bylo uskutečnitelné pouze v případě dohody na celostátní úrovni a zejména se souhlasem dotčených obcí a na základě individuálních souhlasů vlastníků nemovitostí.

Dodejme, že nevyhnutelným následkem prolomení limitů by bylo zbourání a přestěhování města Horního Jiřetína se dvěma tisíci obyvateli, podobně jako se v minulosti stěhovala další města, například Most.

 JádroOZEUhlí
ODSPROspíše PROTIPRO
TOP09PROPROspíše PRO
KSČMPROPROPRO
ZeleníPROTIPROPROTI
ANOPROPROPOSTUPNÉ OMEZOVÁNÍ
KDU-ČSLPRO*PROPOSTUPNÉ OMEZOVÁNÍ
ČSSDPRO*PROPOSTUPNÉ OMEZOVÁNÍ
SPOZPROspíše PROTIPRO

* s výhradami

Přečtěte si také další volební inspirace: