Volební inspirace: Konec zneužívání sociálních dávek a vše pro rodinu!

Sociální systém patří k nejnákladnějším složkám státního rozpočtu. Co s ním strany udělají po volbách?

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © montaž ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

ČESKÁ POZICE analyzovala další část předvolebních programů kandidujících stran, které mají šanci dostat se do parlamentu. Tentokrát jsme se zaměřili na sociální systém, jenž patří k nejnákladnějším a nejsložitějším agendám státu. Prakticky u všech stran nalezneme dvě jednotící témata:

  • sladění rodinného a pracovního života – skoro u všech lze tudíž najít nějaké zkrácené úvazky pro rodiče a další podobné nápady;
  • zneužívání sociálních dávek – všechny strany nicméně po volbách nepochybně narazí na to, že nic takového jako zneužití sociální dávky české zákony neznají, což samo o sobě vymýcení tohoto prakticky nedefinovatelného jevu v podstatě vylučuje.

Lze ale čekat, že jde spíše o populistické sliby, protože strany zkrátka čekají, že to voliči chtějí slyšet.

Obecně se dá říci, že v rovině sociálního systému strany moc nezaujaly. Žádný z programů neobsahuje převratně nové myšlenky. Jde spíše o kompiláty mnohokrát omletých nápadů a bezobsažných frází. Výrazněji do sociálního systému nikdo zasahovat nechce, což se ostatně dá čekat – je totiž v mnoha ohledech časovanou bombou, a do těch je lepší moc nevrtat. (Strany a jejich hitparádu nápadů představujeme v abecedním pořadí.)

ANO

Na tom, že je program strany v sociální oblasti spíše kompilátem různých nápadů z posledních let, není vcelku nic špatného – většina podstatných věcí už byla stejně vymyšlena. Například systém úlev na sociálním pojištění při zaměstnávání osob, které mají na trhu práce nějakou nevýhodu, tedy zdravotně postižených, seniorů a dalších.

Problém u opatření ANO bude podobný jako u nápadu ODS (viz dále), která chce zvýhodnit zaměstnávání absolventů – je vždy otázka, jestli za faktem, že danému jednotlivci nikdo nenabízí práci, je jen to, že je práce drahá. Vesměs by dlouhodobě nezaměstnaní, kteří práci skutečně hledají, přijali i místo s nižší mzdou, než jaká je na takové pozici obvyklá. Problém s nezaměstnaností některých jedinců tedy může být odlišný: nedostatečná kvalifikace, neochota se učit nebo řada jiných důvodů. Jinými slovy, není vše jen o ceně.

Za zmínku stojí, že ani hnutí ANO neodolalo a dalo si do programu, že zajistí efektivní kontrolu sociálních dávekNikterak nový není ani záměr restrukturalizace úřadů práce, aby fungovaly prakticky vzato jako personální agentury (takto explicitně to řečeno není, ale z kontextu je to celkem jasné). Myšlenka je to zajímavá, ale vyžádala by si nejspíše obrovské náklady, protože profesionální personalisté zřejmě za úřednickou mzdu pracovat nepůjdou.

K tomu je zde nápad na podmínění výplaty dávek pro dlouhodobě nezaměstnané nějakou nespecifikovanou snahou o zapojení se do pracovních aktivit, dále všudypřítomná snaha o sladění rodinného a pracovního života formou podpory školek, jeslí a dalších zařízení či záměr nějak zlepšit vymahatelnost výživného na děti.

Obecně sociální program tohoto uskupení není příliš rozsáhlý a konkrétních opatření obsahuje vesměs minimum. Za zmínku ještě stojí, že ani hnutí ANO neodolalo a dalo si do programu, že zajistí efektivní kontrolu sociálních dávek. To se v programech objevuje se stejně železnou pravidelností jako podpora školek a jeslí. Nutno říct, že ve srovnání s obtížností kontroly sociálních dávek se i výstavba několika desítek nových školek jeví jako prkotina. To se ale opět projeví až po volbách.

ČSSD

Sociální demokraté si na části programu, která se týká sociálních věcí, dali celkem záležet. Od nich se to konec konců tak trochu očekává.

Hned v úvodu se lze dočíst o prosazení porodného na druhé i třetí dítě. Slib působí lehce populisticky – přiznání porodného totiž není podmíněno jen počtem dětí, ale především sociální situací, přičemž tato podmínka je dost tvrdá a na porodné dosáhnou jen rodiny ve velmi špatné finanční situaci. Pokud nebude tato podmínka upravena, pak se nic moc nezmění – porodné sice bude i na druhé a třetí dítě, ale fakticky na tuto dávku dosáhne jen málokdo.

Slib porodného na druhé i třetí dítě působí lehce populisticky – jeho přiznání je totiž podmíněno především sociální situací, přičemž tato podmínka je dost tvrdáZ podobného ranku je i sleva na dítě, respektive její avizované zvýšení. O kolik, v programu není, ale jestli se bude zvyšovat jen sleva, pro nízkopříjmové skupiny to až taková změna nebude. Musel by se zvýšit i daňový bonus, tedy částka, kterou rodiny dostávají, když se jejich daňová povinnost po odečtení slevy na dítě ocitne v minusu. Nebude-li strop pro bonus navýšen, půjde opět jen o populismus, který navíc kuriózně pomůže lidem s vyššími příjmy. Jinými slovy, nízkopříjmoví by byli na svém, lidem s vyšším příjmem by klesly daně.

Podobně jako ODS i ČSSD navrhuje nějakou změnu v zaměstnávání lidí s dětmi, k čemuž jim mají pomoci i nové školky a jesle. Konkrétní podobu zatím tyto nápady nemají, ale snaha by se měla cenit. K tomu je zde také plán na výstavbu startovacích bytů pro mladé rodiny. S trochou ironie nutno poznamenat, že lepší korupční příležitost než výstavbu bezpočtu věžáků bůhvíkde si lze představit jen stěží...

V důležité oblasti nezaměstnanosti ČSSD hodně sází na úřady práce. Měly by být „partnery zaměstnavatelů“ a obecně se zdá, že s úřady práce má ČSSD velké plány, včetně individuálního servisu pro nezaměstnané a dalších nápadů. To je teoreticky možné, ale chtělo by to navýšit počet pracovníků úřadů a navýšit jim mzdy. Bude to neuvěřitelně drahé, přičemž výsledek je minimálně nejistý.

Pozoruhodný je pak pochopitelně nápad na veřejně prospěšné práce pro nezaměstnané. Ten už tu jednou v jisté formě byl, přičemž nejhlasitějšími kritiky byli právě sociální demokraté. Nejspíše je pravda, co jednou autorovi tohoto textu řekl jeden známý politik: Je vesměs jedno, co kdo říká. Podstatné je, kdo to říká.

KDU-ČSL

Program lidovců téměř ničím nepřekvapí. Stejně jako ostatní hodlají sladit rodinný a pracovní život. Zaujme záměr na úpravu exekucí a zamezení lichvy. Nějak upravit by se měly náklady řízení exekučních procesů, aby se z dlužných pár korun nestaly desítky tisíc. A v oblasti lichvy by se měly půjčky s RPSN přes 20 procent jednoduše zakázat. Zvrácená logika, že se něco vyřeší, když se to zakáže, je podle všeho naprosto nesmrtelná.

Zájmu by neměl uniknout nápad, aby lidé, kteří na úřadu práce po nějaké době odmítnou nabízenou práci, dostávali jen existenční minimumZájmu by neměl uniknout nápad, aby lidé, kteří na úřadu práce po nějaké době odmítnou nabízenou práci, dostávali jen existenční minimum. To lehce připomíná některé prvky německých reforem Hartz I. – IV., které prováděl bývalý kancléř Gerhard Schröder. Nutno připomenout, že proti těmto reformám probíhaly v Německu tak ostré demonstrace, že demonstrace proti Nečasově vládě byly celkem slabý odvar. Pokud tímto bodem lidovci naznačují, že chtějí jít německou cestou, měli by na tyto události z počátku současného tisíciletí zavzpomínat.

Jinak v programu najdeme zvýhodnění pro zaměstnavatele, kteří zaměstnají nezaměstnané seniory, a další podobná opatření, která mají vesměs všechny strany. Jistý důraz je věnován sociálním dávkám v oblasti bydlení, které podle řady zjištění ve velké míře končí v kapsách provozovatelů předražených ubytoven. Situaci má vyřešit „důsledně projektované sociální bydlení“. Těžko říct, co si pod tím představit.

Podobně jako v jiných oblastech je i u sociálních věcí program lidovců spíše stručný a bodový. Nijak nový není nápad na snížení sociálního pojištění absolventům, posílení role úřadů práce či podporu sociálních služeb. Konkrétních nápadů v programu mnoho není a například vyčíslení jejich dopadů zcela chybí.

KSČM

Od komunistů lze čekat, že sociální politika bude jejich tématem. A v programu se jí celkem i věnují. Stejně jako ostatní vidí jistou perspektivu ve sladění pracovního a rodinného života. Opět figurují školky, jesle, zkrácené úvazky a další věci. Potud dobré.

Komunisté by možná rádi navázali na populační boom v 70. letech, z něhož pocházejí dnešní „Husákovy děti“. Ale šance, že by se jim to podařilo, je mizivá.Poněkud strašidelně působí formulace „resocializační programy pro bezdomovce“. Zatím těžko říct, specifikace chybí. Bezdomovci by se však alespoň měli dočkat chráněného bydlení, vývařoven a lékařských středisek speciálně pro ně. Z čeho by to komunisté financovali a kdo by tam pracoval, v programu není. Teoreticky by se dala institucionalizovat nezisková sféra, která takové služby už dávno poskytuje, ale nelze moc čekat, že by taková akce nadchla jak lidi z neziskovek, tak samotné bezdomovce. Přece jen jedni ani druzí úřady nemají moc v oblibě a výhled, že se mezi ně zařadí, dvakrát nepotěší.

Slova o „koncepci propopulační politiky zahrnující zvýšení porodnosti“ asociují jeden z výroků ekonoma Ludwiga von Misese, který jednou prohlásil něco ve smyslu, že podobný přístup je akceptovatelný ještě tak u hovězího dobytka, ale ne u lidí. Komunisté by možná rádi navázali na populační boom v sedmdesátých letech, z nějž pocházejí dnešní „Husákovy děti“. Ale šance, že by se jim to podařilo, je mizivá. Mladí lidé by se možná v rámci zvýšení porodnosti měli dočkat startovacího bydlení (v různých obdobách se toto téma objevuje skoro u všech stran).

Kromě toho všeho by komunisté rádi podpořili evropskou iniciativu za nepodmíněný základní příjem. Jelikož se ale viditelně nechystají rušit celý zbylý sociální systém včetně penzí, šlo by v jejich podání leda o novou sociální dávku, tentokrát plošnou. Nevýhodou systému by bylo, že by Česká republika v horizontu měsíců zbankrotovala. Pak by asi slibovaná bezplatná návštěva muzeí a galerií neměla přílišný význam, protože tyto instituce by přestaly fungovat jako jedny z prvních.

ODS

V praxi firmy nechtějí najímat absolventy spíše proto, že jsou bez praxe a jejich vzdělání nejeví přílišné známky praktické uplatnitelnostiObčanští demokraté vcelku správně upozorňují na nepříliš dobrou situaci mladých lidí. Řada absolventů po absolvování školy automaticky nastupuje na úřad práce. ODS chce proto vymyslet osvobození od daně z převodu nemovitosti pro lidi do 30 let, kteří si kupují první nemovitost.

Na mladé má mířit i další opatření. Například osvobození od daně z příjmu pro ty, kdo se do tří měsíců od ukončení studia rozhodnou podnikat. To je sice hezké, ale s ohledem na konstrukci daně z příjmu u živnostníků a s ohledem na očekávaný zisk většiny začínajících podnikatelů se nedá moc čekat, že by jim nějaká daň z příjmu, od níž by mohli být osvobozeni, v daňovém přiznání vyšla.

Firmy, jež se rozhodnou zaměstnat absolventa, který je šest měsíců na úřadu práce, se mohou těšit na slevy na sociálním pojištění. To je zajímavé heslo, ale v praxi firmy zpravidla nechtějí najímat absolventy spíše proto, že jsou bez praxe a jejich vzdělání nejeví přílišné známky praktické uplatnitelnosti.

Aspekt mzdových nákladů až takovou roli hrát nebude, protože absolventi jsou obvykle ochotní pracovat za výrazně nižší mzdu než lidé s širokou praxí. Tím pádem se u nich logicky snižuje i základna pro výpočet sociálního pojištění. Že by tedy další snížení sociálního pojištění vedlo firmy k masovému náboru absolventů, se tudíž nedá moc očekávat.

Pochvalu si zaslouží plán na firemní školky, dětské skupiny, podporu zkrácených úvazků a dalších způsobů, jak umožnit práci i lidem s dětmi nebo těm, kdo se starají o postižené členy své rodiny. Současný systém v tom věru není příliš pružný a změna by mu jen prospěla. Řadu podobných změn prosazovala i Nečasova vláda, ale spousta zákonů spadla pod stůl kvůli rozpuštění sněmovny.

Jinak se v programu nacházejí obvyklé fráze o zamezení zneužívání sociálních dávek, solidaritě bohatých s chudými a nutnosti pomoci těm, kteří si sami pomoci nemohou. Nicméně bez konkrétních opatření, kterých už v programu mnoho není, jsou to jen prázdná slova. Z konkrétních nápadů lze ještě zmínit, že ODS hodlá znovu zavést veřejnou službu, kterou už jednou zatrhl Ústavní soud.

SPOZ

Program SPOZ je velmi nekonkrétní. Obsahuje sice řadu tezí, s nimiž se leckdo může identifikovat, ale prakticky vzato jde spíše o deklaraci nějakého ideologického směru. Kdo se trochu vyzná v sociálním systému České republiky a v konstrukci jednotlivých dávkových a jiných sociálních systémů, bude tímto programem zklamán. Jako ideová deklarace tento dokument sloužit může, ale vedle toho by měl ještě existovat soupis konkrétních opatření, protože s tímto se příliš pracovat nedá.

Z programu se lze dozvědět, že SPOZ hodlá podporovat rodiny s dětmi formou daňových slev, přičemž ale chce zároveň zajistit, aby děti byly dobře vychovávány a vzdělávány. Lze si jen domýšlet, že cílem tedy bude nějaká úprava daňové slevy na dítě, ale jaká, už se člověk nedozví.

SPOZ slibuje, že zatočí se „sobeckými jedinci parazitujícími na solidárním sociálním systému“, což je další fráze, pod kterou se dá schovat prakticky cokoliMezi řádky lze vyčíst určitou restrikci sociálních dávek. Jak jinak si vyložit větu: „Snížení sociálních dávek, které v té či oné formě pobírá zhruba polovina obyvatelstva, je možné a nutné jen tam, kde demotivují k zájmu o práci.“ K zájmu o práci demotivuje prakticky každá dávka, nebo to o ní lze přinejmenším tvrdit. Oblast působnosti je tedy věru velmi široká.

Navíc SPOZ slibuje, že zatočí se „sobeckými jedinci parazitujícími na solidárním sociálním systému“, což je další fráze, pod kterou se dá schovat prakticky cokoli. S ohledem na fakt, že český právní řád nezná nic takového jako zneužití sociálních dávek, je definice takového chování přinejmenším problematická.

Jinak chce být SPOZ solidární s nemocnými, invalidy a všemi osobami, kterým hrozí sociální vyloučení. Jen není zcela zřejmé, co si pod tím představit. Zajímavá je však formulace, že chtějí podpořit spolupráci státu a neziskové sféry, což by nebylo od věci. Neziskovky dlouhodobě dokazují, že řadu služeb zvládnou poskytovat výrazně lépe než stát.

Velkou důležitost SPOZ viditelně přisuzuje otázce bydlení, tudíž je možné najít řadu tezí směřujících k sociálnímu bydlení, regulaci nájemného pro seniory a mladé rodiny a další opatření. Mimo jiné výstavbu nových bytů prostřednictvím Státního fondu rozvoje bydlení, mezi jehož příjmy chtějí zemanovci včlenit část daňových výnosů.

TOP 09

V sociální oblasti TOP 09 slibuje i relativní novinky. Jednou z nich je společné sociální pojištění manželů, což je nápad, k němuž si už dříve ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nechávalo zpracovávat studie. Ve výsledku by se něco takového projevilo poklesem penze u mužů a jejím zvýšením u žen. Podstatné je, že by oba měli stejné nároky na sociální systém.

V programu TOP 09 dále zaznívá oblíbený argument, že výše „rodinných“ sociálních dávek je v Česku nejvyšší mezi zeměmi OECDZajímavý je i záměr na zrušení stropu u mateřské. Mateřská je totiž na rozdíl například od rodičovského příspěvku pojistná dávka, tudíž by plnění mělo být ekvivalentní zaplacenému pojistnému. To dnes platí jen v omezené míře, protože mateřská má určitou maximální výši danou takzvanými redukčními hranicemi v zákoně. Tím pádem se stát chová jako pojišťovna, která nabídne dvě stejná pojistná plnění lišící se jen v tom, že jedno je výrazně dražší. Pokud by byl zrušen strop, bude systém nepochybně spravedlivější. Zároveň by to ale znamenalo vyšší nároky na státní rozpočet, tudíž je šance pramalá.

V programu TOP 09 dále zaznívá oblíbený argument, že výše „rodinných“ sociálních dávek je v Česku nejvyšší mezi zeměmi OECD. To je sice pravda, ale pokud není do analýzy zahrnuta i dostupnost školek a řada dalších parametrů, je takové srovnání úplně k ničemu. TOP 09 si to však zřejmě uvědomuje, protože v programu má své místo i podpora firemních školek, dětských skupin a zkrácených úvazků pro rodiče.

To je něco, s čím TOP 09 už začala. Kupříkladu na samotném MPSV v době, kdy byl ministrem Jaromír Drábek, jedna dětská skupina celkem úspěšně fungovala. Zákon, který by podobnou problematiku upravoval, ministerstvo sice připravilo, ale sněmovna ho do svého rozpuštění nestihla schválit.

TOP 09 se také nemíní vzdát svého dřívějšího nápadu s veřejnou službou. Povinnost pracovat, pokud je člověk v evidenci úřadu práce, sice zrušil Ústavní soud, ale TOP 09 se nápad zřejmě zamlouvá, takže hodlá nalézt nějaké řešení, které by neodporovalo Ústavě, a zároveň mělo politickou podporu.

Přečtěte si také další volební inspirace: