Volební inspirace: Co strany nabízejí českému školství

Všichni politici vždy deklarují, že školství a věda bude jejich prioritou. Jde hlavně o to, kdo to konečně prosadí a opravdu také dodrží.

Martin Rychlík 17.10.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © montaž ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Klesající výsledky českých žáků a studentů, jak se jevily z mezinárodních srovnání, mohou v budoucnu ohrozit prosperitu Česka, uvedla před pár lety společnost McKinsey, jež vystavila i drsnou účtenku. V roce 2050 bychom jen kvůli tomu tratili jedenáct procent HDP, odhadem asi 400 miliard korun. Loni pak vyšla studie ekonomů z CERGE-EI, kteří propočetli, že pouhý návrat (!) k úrovni vzdělání roku 2003 by zvedl roční HDP o 169 miliard. A kdyby prý měli Češi po základní škole znalosti jako Finové, byli bychom ročně „bohatší“ o 335 miliard, odkazovaly loni Hospodářské noviny na think-tank IDEA.

Je to tak, vzdělání je k nezaplacení. Tušíme to všichni, dokazují to odborníci a pár dnů se tím už ohánějí politické strany, jež zbrojí do parlamentních voleb. ČESKÁ POZICE prostudovala volební programy významných stran a na dodatečné otázky získala odpovědi od těchto subjektů: ČSSD, KSČM, TOP 09, ODS, ANO, KDU-ČSL, Zelení a Piráti (jejich kompletní odpovědi pro nejzodpovědnější voliče přikládáme v PDF).

Nejen z citovaných studií je zřejmé, že politické kroky v oblasti školství jsou pro budoucnost klíčové. Téměř všechny strany kladou (verbálně) důraz na ocenění těch, kteří o žáky pečují: učitelů (a ředitelů), což doporučovala i studie McKinsey. Nedostatečný respekt a ohodocení kantorů považuje většina stran za jeden z hlavních problémů školství. Tím dalším je podle ČSSD, KSČM či KDU-ČSL a Pirátů financování, které by mělo podle stranických slibů vzrůst nad nynějších 4,7 procenta HDP. ODS slibuje extra tři miliardy v prvních třech povolebních letech na podporu pedagogů.

Zlepšení pozice pro učitele?

Jednou z věcí, na nichž by mohla panovat mezi stranami širší shoda, je zavedení kariérního řádu učitelů. Ten by měl oceňovat a motivovat kantory k setrvání ve školách, nabídnout lidem vizi i garance, že dobří učitelé budou za práci dobře odměňováni. Pro kariérní řád (či lepší systémovou podporu kantorů) vysloveně jsou ČSSD, TOP 09, ODS nebo KDU-ČSL; SPOZ v programu slibuje, bez bližších podrobností, „bezodkladné navýšení platů učitelů“, ale není již známo z čeho zdroje brát a jak moc mzdy navýšit.

Jednou z věcí, na nichž by mohla mezi stranami panovat shoda, je kariérní řád pro učitele„Kariérní řád by měl být pevně napojen na systém odměňování. Resort přichází o řadu odborníků jen proto, že není schopen je zaplatit,“ říká sociální demokrat Marcel Chládek. Školství dle něho potřebuje dlouhodobou strategii, jakousi vzdělávací vizi České republiky, což je pravdou a také šířeji sdíleným tématem řady stran. Bývalý ministr Petr Fiala, jenž kandiduje za ODS, začal připravovat Strategii 2020, která má takový výhled nastavit – na tom se shodla řada odborníků i z nepolitických a neziskových organizací.

TOP 09 volá po koncepčnějších krocích, minimálně v horizontu 25 let; pro učitele má prý připraveny legislativní kroky, kterými chce zlepšit jejich postavení – kupříkladu díky vyšší podpoře pedagogických fakult a již zmíněnému kariérnímu řádu. ODS tvrdí, že bude prosazovat rovné šance pro všechny děti v republice (i díky změnám v systému financování regionálního školství, aby stát přispíval individuálně na každého žáka a podpořil i školy v malých obcích), zavede kariérní řád učitelů a dokončí „věčně rozdělanou“ reformu terciárního vzdělávání s profilací vysokých škol a stabilnějším financováním.

KDU-ČSL se chce zasadit hlavně o navýšení výdajů na vzdělávání (zejména v platech), chce zlepšit přípravu učitelů a jejich metodickou podporu a rovněž zlepšit zaměstnatelnost absolventů – mimo jiné posílit partnerství škol a podnikatelské sféry.

S přáním dlouhodobé vize...

Česká pirátská strana prosazuje okamžité navýšení rozpočtu pro školství – od roku 2014 navýšení podílu HDP z 4,5 na 6,1 procenta; doporučuje i racionálnější využití z peněz Evropské unie pro skutečný rozvoj vzdělávání, a ne lepení nejpalčivějších problémů škol či megalomanské unijní projekty. „Je nutné udržet vládu i ministra školství po celé funkční období a je třeba depolitizovat celý úřad, tedy odstranit exponenty jednotlivých stran, kteří chod ministerstva dosud de facto destruovali,“ říká Lenka Wagnerová z České pirátské strany, která poukazuje na absenci Národního programu vzdělávání, jenž byl přislíben téměř před deseti lety.

Trochu zpět míří KSČM, která je – stejně jako zemanovci – pro zavedení jednotných osnov na základních školách; ve svých tezích podporuje střední technické a učňovské školství. Totéž akcentuje i SPOZ, navíc plánuje posílit vlasteneckou a ekologickou výchovu.

Zásadní přání mají zelení. „Dlouhodobou vizi nelze nařídit ani odhlasovat, ale je třeba ze vzdělání udělat centrální politické téma, podobně jako se povedlo třeba ve Finsku nebo jak se o to snaží nevládní organizace jako třeba EDUin,“ míní Pavel Himl (Strana zelených, SZ), podle něhož mají školy předávat schopnost sebevzdělávání a další kvalifikace, přičemž se zeleným nelíbí předčasná selektivnost a zaměření systému na okamžitý výkon (soutěžení, testování).

Hnutí ANO chce restrukturalizovat učební obory nebo posílit úlohu firem v praktické přípravě a finančně posílit školy, jež zaostávají. Strana svobodných občanů (SSO), která se ráda profiluje jako jediná skutečně pravicová, zdůrazňuje, že obsah a forma výuky ve školství by měly být výhradně na domluvě mezi učiteli, školou a rodiči, případně studenty. „Svobodní podporují různorodost v zaměření škol a v jejich obtížnosti,“ uvádí v programu SSO, která navrhuje zrušit devátou třídu základní školy (ZŠ), což by údajně přineslo i úspory ve státním rozpočtu.

Postoj stran ke státní maturitě

ČSSD, které předvolební výzkumy dávají největší šance, tvrdě pranýřuje podobu státní maturity, jak ji zavedl exministr Josef Dobeš. Prý je neuvěřitelně předražená, neosvědčila se. Jednotnou úroveň „zkoušky z dospělosti“ pro všechny typy škol nechce. „Maturita by například měla mít jeden typ pro gymnázia, další pro odborné školy a na učilištích chceme u některých oborů zavést místo maturity mistrovské zkoušky,“ říká za „socdem“ Marcel Chládek.

ODS hovoří o zklidnění situaci kolem maturit, stabilizaci a zpřehlednění pravidel. Podle TOP 09 má zkouška sestávat ze tří předmětů a být svázána s možností nástupu na vysokou školu, od roku 2020 by měla probíhat elektronickou formou. Pro využití technologií brojí pochopitelně i Piráti – zkoušku by rádi viděli on-line podobně jako v Dánsku, což je věc, kterou by vzdělanostní a šetrná společnost, za jakou asi chceme být považováni, mohla ocenit.

Model státní maturity má podporu KSČM – gymnazisté by měli povinně skládat vyšší úroveň, kdežto například zelení jsou jen pro jednu úroveň náročnosti, již by mohly vysoké školy více (a porovnatelně) zohlednit jako kritérium pro přijetí k dalšímu studiu. S rozvojem modelu počítá KDU-ČSL, která by postupně asi i podpořila povinnou matematiku.

„Maturitní zkoušku jednoznačně koncipovat jako výstupní ze střední školy, nikoli jako vstupní na školu vysokou,“ říká za ANO profesor Jiří Zlatuška. SPOZ v programu slibuje finanční audit ve věci přípravy státních maturit a trochu strašící větu o „vyvození personální odpovědnosti za průtahy a neúměrné náklady projektu státních maturit“. Nejpříkřejší jsou k zavádění státních maturit svobodní: odmítají je, poněvadž tento „projekt“ podporuje průměrnost, zatěžuje rozpočet a omezuje volbu studenta v individuálních zájmech.

Školné? Patrně už je to passé...

Vedle státních maturit je společensky třaskavým tématem, na který má ale každý vlastní a vyhraněný názor, školné či zápisné na vysokých školách. Nedávno se od tohoto konceptu „odklonila“ i ODS, jež už raději klade důraz na poplatky za dlouhé studium.

Většina stran, od ČSSD, KDU-ČSL, přes SPOZ až k Pirátům, je proti školnémuNaopak TOP 09 dle svého vyjádření nadále podporuje „spoluúčast studentů na vzdělání“, ale podmiňuje to přijetím zákona o finanční podpoře vysokoškoláků, který se nepodařilo vypracovat za Dobešova ministrování. Jasně pro školné jsou už asi jen svobodní, podle jejichž odhadů „by přímé úspory zavedením školného v rozpočtu MŠMT činily přes dvacet miliard korun“, nicméně o takové cifře lze docela pochybovat.

Ostatní strany jsou proti školnému. ČSSD bude „prosazovat kvalitní a dostupné školství pro všechny, vzdělání nesmí být na prodej“; z ekonomického hlediska by školné údajně školství spíše poškodilo. Proti je KDU-ČSL, SPOZ (jež si v programu plete veřejné a státní vysoké školy) i Piráti. „Školné nepodporujeme v žádné formě, ani přímé, ani odložené, ani takzvané zápisné,“ uvádějí komunisté, kteří chtějí raději zamezit daňovým únikům a plýtvání. Proti je i ANO počítající s lepším výběrem daní, ale uvažuje o poplatcích za delší a další studia.

„Vysokoškolské vzdělávání považujeme především za veřejný statek, proto odmítáme školné v jakékoliv podobě. Nikdy nebylo přesvědčivě vyargumentováno, že pokud by do vysokého školství šel adekvátní podíl veřejných prostředků jako v průměru zemí OECD, bylo by školné přesto nutné. Zkušenosti ze zahraničí (USA, Velká Británie) ukazují, že školné víc problémů přináší, než řeší,“ tvrdí Himl ze Strany zelených.

Přibude i ministr sportu či vědy?

Některé ze stran, jež se případně ujmou ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, uvažují i o přesunu jeho gescí a o zásazích do struktury úřadu. „Sociální demokracie počítá s možností, že by byl ve vládě zřízen post ministra pro oblast sportu. Naším cílem je prosadit lepší financování sportu například penězi z hazardu,“ sdělil šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.

Zelení by na úřadě rádi „znovuukotvili“ inkluzivní vzdělávání, horké téma nejen posledních týdnů. Ovšem na vznik ministerstva vědy, jak o něm mluvila v interview pro ČESKOU POZICI senátorka Eva Syková, to zatím nevypadá; nikdo se k té myšlence v odpovědích nepřihlásil, byť o možném rozdělení MŠMT na ministerstvo vědy a vysokých škol vedle ministerstva vzdělávání a kultury hovořil expremiér v demisi Jiří Rusnok.

Všechny strany se zaklínají tím, že dokážou problémy našeho školství vyhmátnout, nabízejí řešení pro budoucí vzdělanou společnost a mají odborníky, kteří této problematice rozumějí. Předkládáme i výčet osobností, jež dotyčné strany uvedly coby experty, kteří připravili jejich program pro oblast školství:

  • ČSSD – odborná komise s minitýmem stínového ministra školství Marcela Chládka, poslanci Vlasta Bohdalová, Ivan Ohlídal a také Lubomír Zaorálek, jenž finalizoval program.
  • KSČM – odborné sekce, někteří poslanci a senátoři, odpovídala Marta Semelová.
  • TOP 09 a Starostové – expertní komise se šéfkou Annou Putnovou.
  • ODS – kolektiv členů dlouhodobě se zabývajících školstvím, nově Petr Fiala.
  • ANO – garantem Jiří Zlatuška.
  • KDU-ČSL – Michaela Šojdrová, Ivan Gabal, dále lidé s pedagogickými zkušenostmi Jiří Mihola, Jaroslav Fidrmuc, Dana Forišková, Miroslav Rovenský, Marek Výborný, Jana Jochová, Jiří Kuhn, Daniel Feranc, Miluše Horská aj.
  • Piráti – předsednictvo, zejména Lenka Wagnerová, Jakub Michálek, Ondřej Profant.
  • Strana zelených – odborné sekce a pedagogové, Ondřej Liška, Pavel Himl, Pavla Ducháčková-Chotková, Petr Koubek, Pavla Polechová, Jan Sládek, Daniel Soukup, Jan Trnka, Klára Šimáčková-Laurenčíková aj.

Přečtěte si také další volební inspirace: