Historickými milníky se mohou stát i zdánlivě nevýznamné události. Záleží na tom, co se odehraje po nich. Jednou možná budou Němci považovat za přelomové zemské volby o víkendu 14. a 15. února v Hamburku. Jejich výsledek sice nepřekvapil, ale na německou politickou scénu může mít dopad především to, že pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) poprvé ve své historii pronikla do zemského parlamentu v západní spolkové zemi.
Straně vedené v Hamburku Jörnem Krusem – stejně jako šéf AfD Bernd Lucke profesor ekonomie – se podařilo získat podporu více než šesti procent voličů. Alternativa pro Německo se tím vzápětí poté, co se na přelomu ledna a února na svém sjezdu nerozpadla, veřejnosti znovu ukázala jako politická síla, s níž je třeba počítat – nehledě na vnitřní spory a rozbroje. Dokáže totiž přetáhnout tisíce hlasů od tradičních stran a přivést k volebním urnám dosud pasivní voliče.
A zdá se, že ani příliš nezáleží na programu AfD. V Hamburku ji občané podpořili, přestože kvůli hádkám jejích dvou křídel zatím není zřejmé, kam bude směřovat. Zejména bude-li akcentovat liberalismus a euroskepticismus či konzervativní a národní hodnoty. V hamburském předvolebním boji bylo obojí, první podle komentátorů spíše na oficiálních akcích AfD a druhé na jejích předvolebních plakátech.
Žádné servítky
Voliče AfD tento rozpor evidentně nijak nerušil. Povolební průzkum institutu Infratest dimap pro zpravodajský portál Tagesschau dává tušit důvod. Plných 71 procent příznivců AfD v něm přiznalo, že stranu volili především kvůli zklamání z ostatních politických alternativ. Jen čtvrtina těch, kteří AfD podpořili, to prý udělala z přesvědčení, že má dobrý program.
AfD si nebere servítky zejména v přístupu k tématům, okolo nichž ostatní strany většinou jen opatrně krouží |
Podle ankety dokonce 90 procent voličů AfD přiznává, že tato strana nenabízí nová řešení. Stačí jim prý, že „věci nazývá pravými jmény“. AfD si nebere servítky zejména v přístupu k tématům, okolo nichž ostatní strany většinou jen opatrně krouží. Dokáže brnkat na strunu národního uvědomění (ať už znamená cokoli) nebo využívat dosud skryté předsudky vůči islámu či cizincům. Lhostejno zda těm, co žijí v Německu, nebo „líným“ Řekům, na které Německo údajně doplácí.
Podle Infratest dimap souhlasí 59 procent místních voličů AfD s výrokem, že v Hamburku je příliš přistěhovalců, za problém je pak ve svém každodenním životě považuje 42 procent z nich (ze všech obyvatel města je to pouze jedenáct procent).
Srovnání s Piráty
Je předčasné z hamburského volebního výsledku vyvozovat, že AfD má před sebou jistou budoucnost? Někteří komentátoři soudí, že ano. Například Vera Kämperová ze zpravodajského serveru Spiegel Online tvrdí, že straně hrozí kvůli programovým otázkám další vážný rozkol. Jiní se domnívají, že úspěchy AfD ve čtyřech důležitých hlasováních po sobě – do Evropského parlamentu, v Durynsku, Sasku a nyní v Hamburku – mohou skončit stejně nenadále jako vítězné tažení Pirátů v letech 2011 až 2012.
AfD také pomáhá, že je více hierarchicky uspořádaná a její vedení má větší autoritu, než tomu bylo v případě Pirátů |
Oproti Pirátům má ale AfD několik výhod, soudí Hannah Beitzerová na internetovém serveru Süddeutsche Zeitung. Podle ní nemusí složitě hledat nová témata, protože přebírá ta nepovšimnutá. Navíc její političtí vůdci – profesoři Lucke a Kruse –, publicisté s dobrými kontakty – Konrad Adam a Alexander Gauland – či bývalý lídr mocných hospodářských svazů Hans-Olaf Henkel mají zkušenosti s vedením lidí i zacházením s médii a veřejností.
Podle Beitzerové AfD také pomáhá, že je více hierarchicky uspořádaná a její vedení má větší autoritu, než tomu bylo v případě Pirátů – navíc straně dodává solidní a spolehlivý nátěr, který ji činí přijatelnou pro řadu běžných voličů. „AfD je tu, AfD je třeba,“ shrnul lakonicky její předseda Lucke. Čísla z Hamburku jeho slova, alespoň prozatím, potvrzují. Navzdory tomu, že v něm AfD nedosáhla stejně dobrý výsledek jako na podzim v nových spolkových zemích Durynsku a Sasku.
Úspěch SPD
Úspěch AfD v hanzovním městě je zajímavou, ale nikoli jedinou zprávou z minulého víkendu. Neméně podstatný se totiž může ukázat volební triumf místní sociální demokracie (SPD), která pod vedením Olafa Scholze získala 45,7 procenta hlasů a deklasovala celoněmecky vládnoucí CDU, jež získala historické minimum – 15,9 procenta.
Hamburský výsledek mnozí sociální demokraté vidí pro svou stranu jako světlo na konci tunelu |
Z posledních dvou zemských hlasování v Durynsku a Sasku totiž SPD vyšla s ostudnými 12,4 procenty a na celoněmecké úrovni dokázala ve volbách v letech 2009 a 2013 přilákat pouze čtvrtinu voličů. Hamburský výsledek proto mnozí sociální demokraté vidí pro svou stranu jako světlo na konci tunelu.
Hraje do karet zejména příslušníkům středového, liberálnějšího křídla ve straně. Mnozí z nich už vidí Scholze, který v uplynulých čtyřech letech solidně řídil Hamburk s absolutní většinou, jako možného budoucího vyzyvatele Angely Merkelové. Skeptici ale varují: to, co funguje v jednom velkoměstě na severu Německa, nemusí uspět jinde.
Možný kandidát Olaf Scholz
Na celoněmecké úrovni kancléřčina CDU/CSU pevně ovládá politický střed a nelze předpokládat, že by si jej nechala vyfouknout politikem, který jí je navíc svým profilem i stylem podobný – komentátor deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung Jasper von Altenbockum dal svému článku o hamburském úspěchu SPD titulek Angela Scholzová.
Sociální demokraté mají několik kandidátů, které mohou do souboje s Merkelovou vyslat – šéf hamburské SPD Olaf Scholz se mezi nimi momentálně vyšvihl na prominentní místo |
Tedy, pokud se CDU/CSU z obav před sílící AfD neposune více na pravicové, konzervativní pozice. Potom by se možná uvolnilo více prostoru pro případnou Scholzovu SPD. Pokud se to nestane, může znovu ožít ta část SPD, která vidí koaliční potenciál spíše nalevo – v zatím nevyzkoušené rudo-rudo-zelené koalici.
Do příštích řádných spolkových voleb v roce 2017 každopádně ještě uplyne hodně času a mnohé se může změnit. A sociální demokraté mají několik kandidátů, které mohou do souboje s Merkelovou vyslat – drtivá většina Němců předpokládá, že bude znovu kandidovat. Scholz se mezi nimi momentálně vyšvihl na prominentní místo – na úroveň stranického předsedy Sigmara Gabriela.
Dobrá zpráva pro FDP
Posledním důležitým momentem hamburských voleb je úspěch liberální FDP, tradiční a kdysi slavné politické strany, kterou po jejích trpkých porážkách v uplynulých letech již mnozí pohřbili. V čele s charismatickou Katjou Sudingovou dosáhla FDP solidních 7,4 procenta hlasů a oproti minulým volbám v roce 2011 si dokonce mírně polepšila.
Pro FDP, kterou tísní nově vzniklá AfD i odliv kmenových voličů, byl volební úspěch v Hamburku po dlouhé době dobrou zprávou |
Pro FDP, kterou tísní nově vzniklá AfD i odliv kmenových voličů, to byla po dlouhé době dobrá zpráva. Její celoněmecké vedení v čele s Christianem Lindnerem sice krotilo vášně, v jeho povolebních reakcích bylo ale viditelné velké ulehčení. Komentátoři se ale shodují, že FDP, která předloni poprvé v poválečné historii vypadla ze Spolkového sněmu, zdaleka nemá vyhráno. Klíčovou zkouškou pro ni prý budou až zemské volby v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci příští rok.
Ve všech demokratických zemích interpretují politici výsledky regionálních voleb, jak se jim hodí. Ti, kteří utrpěli porážku, vyzdvihují místní specifika a tvrdí, že dílčí hlasování pro celostátní politiku nic neznamená. Vítězové ho považují za důležitý signál pro budoucnost své země. Nejinak tomu je i s výsledky víkendových voleb v Hamburku. Čím se nakonec stanou, se však teprve ukáže.
