Zdánlivě nepopiratelný fakt: voda zabraňuje dehydrataci organismu. Přesto Evropská komise dospěla po třech letech diskusí k závěru, že neexistuje důkaz, který by to potvrdil. A minulý týden zakázala producentům balených vod v EU propagovat své výrobky pomocí hesla, že pití jejich produktů výrazně snižuje riziko dehydratace. Za porušení tohoto nařízení mohou výrobcům dokonce hrozit až dva roky vězení.
Evropskými médii se přehnala bouře nevole. Zejména v Británii, kde by se směrnice měla stát součástí legislativy již počátkem prosince. Tamní The Mail napsal: „Praštěná EU vám zakazuje tvrdit, že voda zabraňuje dehydrataci“. Titulek britského The Express šel ještě dál: „EU zakázala říkat, že je voda zdravá.“ Bez servítek komentoval evropské nařízení britský konzervativní europoslanec Roger Helmer: „Euro hoří, Evropská unie se rozpadá, a přesto tady jsou: velmi dobře placení, se zajištěnou vysokou penzí. Evropští byrokraté, kteří se strachují o zjevnou kvalitu vody a snaží se nám upírat právo říkat, co je očividně pravda.“
Není žízeň jako žízeň
Jak se poprask zrodil? Dva němečtí profesoři, právník Moritz Hagenmeyer z kanceláře Krohn Rechtsanwälte a potravinář Andreas Hahn z Hannoverské univerzity, Evropskou komisi požádáli, aby schválila zdánlivě nesporné „zdravotní prohlášení“, že „pravidelná konzumace vody ve značném množství může snížit riziko vzniku dehydratace a souvisejícího poklesu výkonnosti“.
Oba profesoři radí výrobcům minerálních vod, jak nejlépe propagovat jejich výrobky. Aby však výrobci mohli použít slogan hlásající, že konzumace jejich výrobku významně snižuje riziko vzniku nějakého onemocnění, musí ho schválit Evropský úřad pro bezpečnost potravin (ESFA). EU se schvalovacím postupem snaží zabránit klamavé reklamě a ochránit tak evropské spotřebitele. ESFA žádost o schválení odmítla již v únoru, na základě čehož minulý týden Evropská komise vydala nařízení, které nepovoluje uvádět citované tvrzení na potravinách.
Dehydratace je způsobena zdravotním stavem a nemusí znamenat nedostatek vody nebo „žízeň“, ale svoji roli hrají i elektrolyty jako sodík. Pokud v těle klesne hladina soli, tělo není schopno regulovat množství tekutin. To je důvod, proč se v nemocnicích u dehydratovaných pacientů používá fyziologický roztok. Jak uvedl mluvčí britské Společnosti pro výživu Brian Ratcliff: „Dle nařízení EU pití lahvové vody neredukuje riziko dehydratace, což je pravda. Uvedené zdravotní prohlášení se pokoušelo naznačovat, že na balené vodě je cosi zvláštního, a to není pravda.“
Fatální přesvědčení
Hanba není ani tak na Evropské komisi jako na výrobcích, kteří se už v marketingu neštítí naprosto ničehoČeský europoslanec Pavel Poc (ČSSD), který je v Evropském parlamentu členem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, s Ratcliffem souhlasí. „Pokud budete třeba v případě silného průjmu způsobeného nějakou chorobou pod vlivem komisí zakázaného tvrzení přesvědčen, že pouhé pití lahvové vody vám zabrání v dehydrataci, fatálně se spletete a může to skončit i vaší smrtí. V případě dehydratace způsobené nemocí vám totiž žádné pití lahvové vody nepomůže a musíte přikročit k jiným klinickým prostředkům,“ uvedl Poc pro ČESKOU POZICI.
Naopak v běžném životě nám dle Poce vesměs žádná dehydratace nehrozí a dostatečný příjem tekutin lze zajistit naprosto v klidu i bez balené vody. „Hydrataci organismu zajistí i pití vody z vodovodu, ovocného džusu, čaje nebo například nealkoholického piva a podobně. Řekl bych, že v této záležitosti není ani tak hanba na Evropské komisi jako na výrobcích, kteří se už v marketingu neštítí naprosto ničeho.“
A propos: Evropská komise ve svém nařízení rovněž zakázala používat v případě ovocných šťáv s obsahem vápníku tvrzení, že „snižují riziko zubní eroze“.