Ceska Pozice

Voda byla, je a bude limitujícím faktorem úrovně života společnosti

Na světě je šest států, které řeší kritický nedostatek vody. Vědci přišli s netradičním varováním o významu vod – velkou fotovýstavou na pražské Kampě. Kurátorem expozice je egyptolog Miroslav Bárta. Ten v rozhovoru opakovaně zdůrazňuje, že kvůli nedostatku vody zanikaly v minulosti státy. Totéž hrozí i teď.

Miroslav Bárta. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Miroslav Bárta. | foto: Adam Kebrt.
Miroslav Bárta.

Různé pohledy na vodu v mnoha civilizacích: egyptské, mayské... i té naší. To nabízí na pražské Kampě netradiční výstava Voda & civilizace (která byla kvůli velkému zájmu prodloužena do 26. června), na níž se podíleli vědci z šestnácti institucí. Na čtyřech desítkách fotopanelů prezentují vodu, jež se stává stále cennějším zdrojem, jak si v posledních letech začínají kvůli suchu uvědomovat i Češi.

„Péče o vodu bude hlavním úkolem následujících mnoha generací. Stává se víc a víc znakem civilizovanosti, časem budeme zřejmě mezi slova voda a civilizace dávat rovnítko,“ praví na úvodní tabuli Richard Brabec (ANO), ministr životního prostředí.

Kurátorem expozice, již doprovodily různé akce, je egyptolog Miroslav Bárta z Univerzity Karlovy. „Pro mě osobně je základním cílem výstavy mnohovrstevný pohled na různé aspekty vody – od náboženských přes fyzikálně-technické až po krajinné, ekologické a historické či politické. Výsledkem by mělo být, jak věřím, že lidé začnou přemýšlet o vodě v širších souvislostech a uvědomí si, že její stav je věcí každého z nás,“ řekl LN profesor Miroslav Bárta. Jako vhodné moto výstavy pak uvádí starořecké přísloví: „Společnost se stává velkou, když staří muži vysazují stromy, o nichž vědí, že v jejich stínu nebudou nikdy odpočívat...“

LIDOVÉ NOVINY: Na výstavě se podílela řada vědců. Jak spolupracuje elitní Scripps Institute z USA?

BÁRTA: Napočítal jsem šestnáct domácích a zahraničních vědeckých institucí a všechny jsou skvělé – od Ameriky až po Austrálii. Se Scrippsovým oceánografickým ústavem v San Diegu jsme uzavřeli smlouvu o spolupráci – jim se líbí naše studium civilizací na základě dlouhých časových řad a zákonů jejich vývoje, mě zase oslovuje jejich špičkový výzkum v oblasti moří a oceánů a změn přírodního prostředí. Jejich panely se týkají základního výzkumu, který provádějí: znečištění moří a oceánů plasty a výzkumů chování populací velryb či delfínů.

LIDOVÉ NOVINY: Univerzita Karlova před rokem udělila čestný doktorát profesoru Thomasi E. Levymu z Kalifornské univerzity. Co má tento archeolog společného s vodou?

Je třeba si uvědomit, že voda byla, je a bude jedním z limitujících faktorů úrovně života společnosti – a archeologie je jediná věda, která toto je schopna vědecky analyzovat na základě dlouhých časových řad.

BÁRTA: Profesor Levy je jedním z nejlepších archeologů zabývajících se starověkým Předním východem a mimo jiné objevil systém umělých teras zachycujících dešťovou vodu v jednom z údolí Negevské pouště v Izraeli. Jde o nejstarší takový systém vůbec... Je to také jeden z proponentů mezioborového zkoumání starověkých civilizací. Je třeba si uvědomit, že voda byla, je a bude jedním z limitujících faktorů úrovně života společnosti – a archeologie je jediná věda, která toto je schopna vědecky analyzovat na základě dlouhých časových řad.

LIDOVÉ NOVINY: S kolegy z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se zabýváte starými civilizacemi – v Egyptě či Súdánu. Asi to nebývala suchá oblast jako dnes, že?

BÁRTA: Několik tisíciletí trvající civilizace na území Egypta a Súdánu se svými vzestupy, pády a kolapsy jsou skvělou laboratoří pro zkoumání toho, jak civilizace závisí na změnách přírodního prostředí. Každá náhlá cyklická změna klimatu, takzvaná Bondova událost, měla zásadní vliv na stabilitu a komplexitu civilizací. Koneckonců vysychání Sahary v průběhu šestého tisíciletí před Kristem vedlo ke vzniku staroegyptského státu na sklonku čtvrtého tisíciletí před Kristem.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké civilizace zanikly či se radikálně proměnily kvůli vodě?

BÁRTA: Všechny. (směje se) Voda je jedním z limitujících faktorů vývoje civilizací a zároveň nedílnou součástí procesu, jemuž říkáme dynamika přírodního prostředí. Tam spadá i ona tak často politizovaná klimatická změna – navozující zhusta víc emocí než racionální analýzy.

LIDOVÉ NOVINY: Na jednom z posterů stojí, že šest států (Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Libye, Saúdská Arábie, Jordánsko, Singapur) má kritický nedostatek vody. Přibude jich?

V důsledku zvyšování hladin moří a oceánů budou podstatné části států, někdy dokonce celé státy i zanikat. A to již v reálném čase do roku 2050, pokud tedy zůstane zachován dosavadní trend.

BÁRTA: Ne nutně. Celkové množství vody na planetě je konstantní, mění se její distribuce v čase a prostoru. Ale ano, je dost možné, že počet těchto států poroste. V důsledku zvyšování hladin moří a oceánů budou podstatné části států, někdy dokonce celé státy i zanikat. A to již v reálném čase do roku 2050, pokud tedy zůstane zachován dosavadní trend. Ten se však může kdykoliv změnit. Pravdou je, že o dynamice přírodního prostředí a adaptačních strategiích civilizací v minulosti stejně jako dnes toho přes veškerou snahu víme zoufale málo.

LIDOVÉ NOVINY: Můžeme něco udělat pro to, aby naše civilizace nezkolabovala a „nevyschla“?

BÁRTA: Můžeme udělat mnohé – přemýšlet a změnit své chování, chovat se jako občané a společnost budovat, nikoliv destruovat. Je to na každém z nás. Všechny scénáře budoucnosti jsou totiž rozepsané a píšeme je všichni společně.

Článek byl publikován v Lidových novinách dne 6. května 2019.

Martin Rychlík
zpět na článek


© 2019 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.