Z postu členů dozorčí rady České pošty byli minulý čtvrtek 16. června odvoláni dva zástupci ministerstva vnitra: ředitelka kabinetu náměstka pro strategie a programové řízení Ivana Pánková a vrchní ředitel sekce pro informatiku a eGovernment Jaroslav Mráz. Místo nich se členy dozorčího orgánu státního podniku za ministerstvo vnitra stali dva noví náměstci Jaroslav Hruška a Pavel Kryštof.
V nejbližších dnech se rozhodne i o setrvání Pánkové a Mráze na ministerstvu vnitraPodle informací ČESKÉ POZICE z ministerstva vnitra by měla Pánková v nejbližších dnech skončit i jako ředitelka kanceláře náměstka Pavla Kryštofa. „Příchodem dvou nových náměstků ztratili Ivana Pánková i Jaroslav Mráz institucionálně důvod zastupovat ministerstvo vnitra v dozorčí radě České pošty. Setrvání obou úředníků v dnešních pozicích na ministerstvu není jisté, ale nelze v žádném případě nic předjímat. V nejbližších dnech se bude diskutovat o drobných organizačních změnách v resortu a provede se detailní analýza projektu eGovernment. Na tomto základě se pozice dvou jmenovaných úředníků potvrdí, nebo změní,“ sdělil ČESKÉ POZICI Kryštof.
Pikantní na celé situaci je, že Pánková a Mráz jsou životními partnery sdílejícími řadu let jednu domácnost. Pánková byla navíc do začátku minulého týdne nadřízenou Mráze, neboť byla pověřená výkonem funkce náměstka po odvolaném Michalu Morozovi.
Problémové policejní zakázky
Pánková je bývalou náměstkyní policejního prezidenta, která byla obžalovaná kvůli předraženému tendru na pouzdra pistolí z České zbrojovky z doby, kdy byl ministrem vnitra Stanislav Gross. Před soudem se ale nakonec obhájila. Exnáměstek Moroz, který v minulosti působil jako mediální zástupce České zbrojovky a zmíněný obchod obhajoval, ji po příchodu na ministerstvo vnitra jmenoval šéfkou své kanceláře.
Moroz tvrdí, že Pánkovou do doby dvou týdnů před jejím jmenováním za ředitelku svého kabinetu nikdy neviděl. Po jeho odchodu z vnitra byla pověřená výkonem funkcí náměstka právě Pánková. Pověření jí zaniklo v souvislosti s nástupem Pavla Kryštofa do funkce náměstka na počátku minulého týdne.
Mráz na ministerstvu vnitra působil na podobném postu jako Pánková. V roce 1999 ho odvolal z funkce ředitele informatiky tehdejší ministr vnitra Václav Grulich. Jedním z důvodů byla skutečnost, že za český stát podepsal v roce 1994 smlouvou s francouzskou společností Matra na dodávku komunikačního systému pro policii. Matra tehdy dostala od policie takové podmínky, o jakých se ostatním firmám mohlo jenom zdát. Ještě než dodala první vysílačku, putovalo v roce 1996 na její konto dopředu 240 milionů korun. Krátce poté – v roce 1997 – byly úrokové sazby domácích bank na úrovni 18 procent.
Ministr Grulich měl tehdy ke smlouvě řadu připomínek, například to, že v ní nebyly uvedeny termíny dodání, ale ani postihy za neplnění. „První splátka, asi tři čtvrtě miliardy, vyšuměla do ztracena. Dostali jsme něco, co nebylo možné použít celoplošně, bylo to jen na zkoušku, a z těch zkoušek ani nebyly vyvozené závěry,“ vzpomíná Grulich. Kontrakt podepsaný Mrázem označil za lajdácký a skandální. Podle Mráze ale bylo vše v pořádku.
Opět na scéně
Mráz se na ministerstvo vnitra vrátil po nástupu Radka Johna do funkce. O jeho jmenování se údajně zasadil opět Moroz, který ho prý tehdy doporučil náměstkovi Miroslavu Zahálkovi, svému dlouholetému kamarádovi a kolegovi, bývalému členovi vedení bezpečnostní agentury ABL. Poté, co Zahálka zkolaboval a skončil jako náměstek, byla na ministerstvu vnitra celá sekce Jaroslava Mráze začleněna do úseku Michala Moroze. Před svým návratem na ministerstvo vnitra Mráz podnikal ve vlastní společnosti SIKS, která pro Českou poštu řídila projekt datových schránek.
Jaroslav Mráz je zodpovědný i za problematickou miliardovou zakázku na zajištění služeb Komunikační infrastruktury veřejné správyJaroslav Mráz je zodpovědný i za velmi problematickou miliardovou zakázku na zajištění služeb Komunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS). Na těchto službách jsou závislí veškeří státní úředníci. Ministerstvo vnitra podle stínového ministra Jeronýma Tejce (ČSSD) nekompetentním rozhodnutím svých úředníků nevypsalo včas řádné soutěže na zajištění služeb KIVS. Následně bylo nuceno přistoupit k nestandardnímu řešení vzniklé krizové situace, při které byl pravděpodobně porušen zákon.
V současnosti veškeré kroky v této záležitosti šetří Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), což potvrdil i jeho předseda Petr Rafaj (ČSSD). „Vedeme správní řízení, jehož předmětem je uzavření rámcové smlouvy na poskytování datových služeb komunikační infrastruktury informačních systémů veřejné správy ministerstvem vnitra,“ řekl Rafaj. ÚOHS se však bude muset zabývat nejenom touto záležitostí, ale i kroky, které sekce informatiky a eGovernmentu ministerstva vnitra pod vedením Mráze učinila v souvislosti s prodloužením původního kontraktu.
Jak upozornil Tomáš Strašák, obchodní ředitel společnosti Dial Telecom, která proti ministerstvu podala podnět k ÚOHS, na poslední chvíli byly uzavřeny tisíce nových šestiměsíčních kontraktů na přímé dodavatele připojení pro tisíce úřadů v zemi. „Těch šest tisíc odběrných míst vysoutěžilo na konci března prováděcí smlouvy a všichni dodavatelé zůstali stejní. Kdo jiný by mohl připojit v jednom týdnu to odběrné místo, když instalace trvá třeba měsíc? Nezměnilo se vůbec nic, prakticky jde o ošizení celého procesu,“ řekl Strašák. „Fakticky se nekonala žádná soutěž a s velkou pravděpodobností došlo k trestnému činu pletichy při veřejné soutěži,“ řekl stínový ministr vnitra Tejc. ČSSD kvůli tomu zváží svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, doplnil.