Diskuse k článku

Vlci jsou součástí biodiverzity. A také jsou samozřejmě krásní

Pro některé myslivce je vlk stále nevítaný, podivuje se v rozhovoru ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc. Obavám pastevců ale rozumí, chápe, že jejich situace je složitá.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

 0
Jste přihlášen jako


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Konkurence

Vlk je opravdu krásná a inteligentní šelma.

Jedinou nevýhodou je, že sežere to co jsem mohl sežrat já ( jsem myslivec ) po ulovení kulovnicí.

Do naší přírody vlk patří. V dávné minulosti si příroda uměla poradit sama , bez ekologů a různých ochránců přírody.

Re: Jako tvrdé PR AOPK dobré...

člověk není nebezpečný. A až potkají nějakého slabého samotného jedince homo sapiens a vyhodnotí ho jako vhodného k ulovení...

Jako tvrdé PR AOPK dobré...

kontrolujících v plnění plánu i ostatních předpisů.

Zajímavým tématem pro článek by měla být spíše otázka, zda velmi silná role majitelů honebních pozemků (nikterak nevázaná na to, zda se v problematice myslivosti i ekologie vyznají) ohledně plánu a kontroly lovu by neměla být více než dosud omezena ve prospěch státního dohledu (státní správy myslivosti) zhruba v podobném duchu, jako u hospodaření s lesem.

Jako tvrdé PR AOPK dobré...

A ještě alespoň pár krátkých faktických poznámek:

Samozřejmě, že myslivec obecně má zájem (krom dalších aktivit v honitbě) i lovit. Ale:

O plánu lovu rozhoduje (či rozhodují) a jeho plnění kontroluje (či kontrolují) nikoli "myslivci", ale držitel/é honitby, což ze zákona nemůže být nikdo jiný než, majitel/é honebních pozemků - platí-li to množné číslo, pak v podobě honebního společenstva. Většina myslivců jsou členové spolků, které si honitby pronajímají a plán lovu jen navrhují a posléze plní.

A bohužel je nutno konstatovat, že držitelem honiteb, který nejintenzivněji působí na zvyšování stavů zvěře a odlovů, je ten "státní" - tedy Lesy ČR, které pronajímají honitby tomu, kdo zaplatí nejvyšší nájem. Přičemž jediný významný zdroj peněz pronajímatele honitby je poplatkový trofejový lov a prodej zvěřiny z úlovků. A najdou se i další příklady, kde jediný majitel pozemků tvořících honitbu si v ní tak trochu "dělá co chce" (na rozdíl od pronajímajícího spolku a jeho členů, navzájem se kontrol

Re: Jako tvrdé PR AOPK dobré...

jelení zvěř 28 000 kusů, daňčí zvěř 23 000 kusů, mufloní zvěř 9 000 kusů, srnčí zvěř 103 000 kusů, černá zvěř 229 000 kusů, jelen sika 17 000 kusů (oficiální údaje ČSÚ, poslední dostupný myslivecký rok 2017-2018, zaokrouhleno).

Takže současný stav vlků podporuje snižování stavů spárkaté zvěře "pěkným" jedním, nanejvýš dvěma procenty odlovu prováděného myslivci, eventuální desateronásobek by ke snižování přispěl zhruba patnácti procenty.

A je velká otázka, kam by se do současné převážně kulturní, hustě zalidněné a komunikacemi protkané krajiny oněch 700 vlků "uplacírovalo", i kdyby se omezili ve svých běžných nárocích na velikost teritoria jedné smečky. Buď totiž platí, že strach vlka z člověka je vrozený, geneticky přenášený - pak by takoví vlci žili v ustavičném stresu, protože člověka by prostě nevyhnutelně potkávali (a takový stres vede v první řadě k tomu, že se nerozmnožují...). Nebo strach z člověka není vrozený, ale naučený, a vlci se v režimu absolutní ochrany naučí, že jim člo

Jako tvrdé PR AOPK dobré...

V současnosti je počet volně žijících vlků v ČR odhadován na zhruba 70. "Násobky" míní, předpokládám, autorka či její zdroj vynásobení číslem řádu jednotek (u vyšších poměrů se obvykle už hovoří o zvýšení o řád či o několik řádů, resp. "řádovém"). Nebudeme troškaři a vynásobíme současný stav deseti. Takových 700 vlků by tedy ročně "snížilo stavy" například o 56 000 takových kusů spárkaté zvěře, na kterých je cca 10 kg masa využitelného vlkem, jako je sele, srnec, kolouch apod. (což jsou zároveň případy pravděpodobného lovu, do 200kg jelena, nemluvě o stokilovém kňourovi či bachynii, se vlci přednostně pouštět nebudou, je to energeticky náročnější a hlavně nebezpečnější).

A teď pro srovnání kolik loví jediný skutečně významný predátor spárkaté zvěře - myslivec (na rozdíl od vlka se řídící zákonem a všemožnými předpisy, plány lovu, etickými normami, atd... a na rozdíl od vlka postižitelný sankcemi, kdyby tak nečinil):

Jako tvrdé PR AOPK dobré...

Pro komplexnější pohled to bude chtít více úhlů. Zejména vyjádření skutečných myslivců a nikoli nějakých imaginárních, jejichž názor si zkonstruoval pan Pelc.

Poctivě a kvalitně pracující novinář by měl jednak dodržovat "audiatur et altera pars", jednak se nad odpověďmi a následnými otázkami kriticky zamyslet. A pokud si k tomu zamyšlení sám nedokáže obstarat náležitá data (což by novináři, který píše článek o složitých přírodních vztazích, a přitom se pravidelně věnuje pražské politice a dopravě, nebylo lze příliš zazlívat), nezbývá než někoho vhodného požádat. Je k tomu takové jednoduché vodítko, začít s dotazy je dobré u těch, o které si zdroj původních tvrzení "otírá ústa".

Typickou ukázkou je tvrzení, že vlk, pokud se jeho počet v ČR zvýší na "násobky současného stavu", může pomoci snížit stavy spárkaté zvěře a tím usnadnit zalesňování po kůrovcové kalamitě, využívající v podstatně větší míře listnaté stromy.

Dospělý vlk spotřebuje podle odborné literatury přibližně 500-800 kg masa ročně.