Lidovky.cz

Vlastníků Westinghouse bude víc. Záleží na tom?

  11:34

Japonská Toshiba prodává podíl ve firmě usilující o dostavbu Temelína. Chce si ale udržet kontrolní podíl, jaderná energetika ji dál zajímá.

Šéf Toshiby Norio Sasaki nyní potvrdil, že jeho korporace aktuálně jedná o prodeji 16 procent firmy Westinghouse a má tři zájemce. foto: © ReutersČeská pozice

V jedné věci je to s ruským Rosatomem v bitvě o stamiliardovou temelínskou zakázku mnohem jednodušší než s jeho americkým soupeřem – firmou Westinghouse. Rosatom je ruská firma, jejím vlastníkem je ruský stát. Je to jasné, i když právě tyto skutečnosti jsou pro mnoho Čechů důvodem, proč Rosatom odmítat. Jasné je to i s Arevou, která by se teoreticky ještě mohla do tendru na dostavbu jihočeské jaderné elektrárny vrátit. Většinově ji vlastní také stát, ovšem francouzský.

Westinghouse je tradiční americkou společností se sídlem v USA, kterou většinově ovládá japonská Toshiba. Ta se ale částečně svého vlastnictví vzdává. Šéf Toshiby Norio Sasaki nyní potvrdil, že jeho korporace aktuálně jedná o prodeji 16 procent firmy Westinghouse a má tři zájemce. První na řadě je teď americká společnost Chicago Bridge and Iron Company.

Westinghouse může to, že funguje jako tradiční soukromá společnost, prezentovat jako svou výhoduTím to však nekončí. Toshiba díky už dříve dohodnutým transakcím brzy navýší svůj podíl v americkém dodavateli pro jadernou energetiku na 87 procent, ale dává najevo, že hledá další investory. Japonský podíl bude klesat. Sasaki však jasně uvádí, že si Toshiba hodlá ve Westinghouse ponechat minimálně kontrolní 51procentní podíl. Pro pořádek dodejme, že deset procent ve Westinghouse dnes drží kazašská státní společnost Kazatomprom.

Záleží na tom všem z hlediska toho, kdo hodnotí Westinghouse jako o uchazeče o dostavbu Temelína? A co vlastně snižování japonského podílu vypovídá o záměrech dua Toshiba–Westinghouse v jaderné energetice?

Soukromí vlastníci: Pro a proti

Na přesunech majetkových podílů ve firmě samozřejmě není nic zvláštního, a Westinghouse dokonce může to, že funguje jako tradiční soukromá společnost, prezentovat jako svou výhodu. A to navzdory předpokladu, že by konkurenční státní firma mohla mít lepší možnosti českému ČEZ pomoci s financováním výstavby dalších dvou temelínských bloků.

V Japonsku možná nastává změna, nová vláda Šinzó Abeho totiž hodlá jaderný exit znovu přezkoumatŠéf firmy Westinghouse Danny Roderick o tom v listopadovém rozhovoru pro ČESKOU POZICI řekl: „My jsme soukromá společnost, která investuje vlastní dolary. Když se ta či ona vláda rozhodne kvůli podobným projektům tisknout peníze, nikdo jí v tom nezabrání. Ale když se rozhlédnete po světě, zjistíte, že je tu vždy něco za něco. Proč by jinak vláda utrácela tolik peněz za projekt mimo vlastní zemi?“

Advokáti konkurentů bezpochyby přijdou s jiným úhlem pohledu. Státní firma, která podobně jako v Rusku nebo ve Francii počítá s dalším rozvojem odvětví jaderné energetiky, může být odolnější vůči výkyvům na trhu nebo náladám veřejnosti a vlád týkajícím se jádra jako takového.

Výhoda amerických reaktorů

Tím se dostáváme ke klíčové otázce, alespoň v kontextu úvah o změnách majetkové struktury Westinghouse. Jaký je vlastně strategický zájem Toshiby, která si udrží kontrolní podíl? Má pro ni smysl pokračovat v jaderné energetice?

Pokusme se odpovědět v několika bodech:

  • Za prvé platí, že Toshiba má mnoho jiných komerčních zájmů. Celkově zisková společnost se například potýká s poklesem prodejů elektroniky. Peníze za prodej podílu ve Westinghouse se jí mohou hodit.
  • Za druhé, Toshiba reflektuje globální diverzifikaci v energetice, rozvoj alternativních zdrojů. Také nehodlá vše sázet na jádro.
  • Za třetí, japonská firma nemůže nebrat na vědomí situaci ve vlastní zemi, která ohlásila plán opustit jádro do roku 2040. To se však možná změní, nová vláda Šinzó Abeho totiž hodlá jaderný exit znovu přezkoumat.
  • Za čtvrté, vše nasvědčuje tomu, že japonští manažeři světový potenciál v jaderné energetice vidí. Situaci v domovské zemi firmy Westinghouse – USA –, kde jádro částečně dostává na frak od břidlicového plynu, mohou brát za výjimečnou nebo dočasnou.
  • Za páté, Westinghouse přináší Toshibě výhodu v tom, že vyrábí jiné reaktory, než bývalo v Japonsku zvykem. Také nejnovější americký reaktor AP1000 je tlakovodní, zatímco japonským varným reaktorům zhoršila image havárie ve Fukušimě.
  • Kacířská myšlenka na závěr. Možná by dávalo smysl, kdyby si minoritní podíl ve společnosti Westinghouse koupila čínská firma. Čína je dnes totiž pro reaktor AP1000 nejdůležitějším trhem. I když z hlediska hodnocení uchazeče o dostavbu Temelína v Česku by to asi plusové body nepřineslo…

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.