Lidovky.cz

Vladimír Dlouhý: Sankce vůči Rusku fungovat nebudou

Vladimír Putin

  10:08
V Česku se mluví o sankcích vůči Rusku více než v jiných zemích. Nyní jsou opět v centru pozornosti. Dle prezidenta Hospodářské komory se v Česku tématu sankcí chytili ti, kteří v nich objevili příležitost, jak něco prosadit.

Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory a bývalý ministr průmyslu a obchodu foto: Česká pozice

Politika prezidenta Vladimira Putina má obrovskou podporu ruského obyvatelstva, které je ochotno přinést oběti ve své životní úrovni. To je hlavní důvod, proč si myslím, že sankce vůči Rusku nebudou účinné, říká v rozhovoru prezident Hospodářské komory a bývalý ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý.

ČESKÁ POZICE: Nedávno jste prohlásil, že se v Česku mluví o sankcích vůči Rusku více než v jiných zemích. Nyní je téma sankcí opět v centru pozornosti vzhledem k posledním návrhům Evropské komise. Asi je logické, že se o tom diskutuje?

DLOUHÝ: Hodně cestuji po okolních zemích a nezdá se mi, že by v minulých týdnech byly ekonomické sankce takovým předmětem zájmu v Rakousku, Německu, na Slovensku, nebo v Polsku. Myslím, že se tady tématu sankcí chytili ti, kteří v nich objevili příležitost, jak něco prosadit – třeba kurzarbeit.

ČESKÁ POZICE: Zahraniční ekonomové ale například rozebírají, že konflikt na Ukrajině a hospodářské sankce přispěly k poklesu německé ekonomiky ve druhém čtvrtletí.

DLOUHÝ: Uvádějí to jako jednu z příčin. Bohužel uvádějí i další faktory potenciálního zpomalení německé ekonomiky, které se mi zdají závažnější. Pokud ale jde o sankce, už jsem řekl, že je nepovažuji za adekvátní způsob reakce na to, co se v rusko-ukrajinském konfliktu děje.

Sankce na nás zatím příliš nedopadaly, ale pokud by konflikt více eskaloval, měly by mnohem tvrdší dopad

Sankce na nás zatím příliš nedopadaly, ale pokud by konflikt více eskaloval, měly by mnohem tvrdší dopad. Česko během hospodářské krize zaznamenalo recesi v šesti čtvrtletích za sebou. Nikdo z našich sousedů takový zásadní pokles neměl. Nyní už česká ekonomika zaznamenává oživení, ale nejde o žádné závratné tempo.

ČESKÁ POZICE: Chcete tím říct, že máme důvod být opatrnější?

DLOUHÝ: Po druhé eurokrizi ve druhé polovině roku 2011 posílila velmi pesimistická očekávání českých podnikatelů i spotřebitelů. A tento pesimismus přetrvával. I dnes guvernér centrální banky Miroslav Singer mluví o stále vysokých úsporách českých domácností. Rozhodování podnikatelů, investorů i spotřebitelů je dnes ovlivňováno mnoha mimoekonomickými, psychologickými faktory.

V Česku je podstatně vyšší averze k riziku a nejistotě než třeba v Polsku. Jsem proto velmi opatrný k vysílání signálů, že bude zle a že si zase budeme muset přitáhnout opasky. Naopak potřebujeme, aby se nálada zlepšovala, aby lidé více hleděli s důvěrou do budoucnosti.

ČESKÁ POZICE: Jak z tohoto hlediska vnímáte výrok premiéra Sobotky, že si vyhrazujeme právo se k některým sankcím nepřipojit?

DLOUHÝ: Nevím, jak to přesně myslel. Ale jsem přesvědčen o malé účinnosti sankcí. To souvisí se situací v Rusku.

Jak Západ ujišťoval Gorbačova

ČESKÁ POZICE: Vaši názoroví protivníci zdůrazňují, že neexistuje žádný jiný způsob, jak reagovat na ruskou agresi. Co si myslíte o argumentu, že když nemůžeme poslat na Ukrajinu vojska, nezbývá nic jiného než hospodářské sankce?

DLOUHÝ: Mluvím o rozlitém mléku. Už bylo rozlito, tak to prostě je. Jsem často obviňován z nezodpovědnosti, krátkozrakosti nebo dokonce z obdivu k ruské politice. Žádný obdiv k současné zahraniční politice Ruska ale nesdílím. Jen si myslím, že příčiny toho, co se teď děje, je nutné hledat už v době po pádu železné opony.

Gorbačov dostával ujištění, že když bude souhlasit se sjednocením Německa, NATO se nebude dál rozšiřovat. Zaplaťpánbůh za to, že se NATO rozšířilo o země střední a východní Evropy. Ale sdělení z roku 2008, že je možné uvažovat o členství Gruzie a Ukrajiny v NATO, bylo velmi nezodpovědné.

Žádný obdiv k současné zahraniční politice Ruska ale nesdílím. Jen si myslím, že příčiny toho, co se teď děje, je nutné hledat už v době po pádu železné opony.

Byl to krok, který Rusy přesvědčil, že musejí jednat tvrdě, bezskrupulózně. A také vedl k tomu, že tato ruská politika má obrovskou podporu ruského obyvatelstva, které je dokonce ochotné přinést oběti ve své životní úrovni. A to je hlavní důvod, proč si myslím, že sankce nebudou účinné. Na místě je diplomatické řešení.

ČESKÁ POZICE: To ale znamená ústupek Putinovi. Když budeme mluvit o diplomatickém řešení, zatímco Rusové spíše eskalují konflikt, pak ten kompromis fakticky bude...

DLOUHÝ: Ústupkem. Ano. Samozřejmě, že vojenský konflikt nepřipadá v úvahu. A proto si myslím, že je na místě určité diplomatické řešení, které v sobě bude muset obsahovat nějaké kompromisní prvky s tím, co prosazuje Rusko a prezident Putin. A můžeme si za to sami neadekvátní politikou v minulosti.

ČESKÁ POZICE: Zmínil jste Gorbačova, ale za jeho nástupce Jelcina se ruský postoj změnil. Rusko uzavřelo smlouvu s NATO, jež dokonce předcházela vstupu Česka a dalších zemí do Aliance.

DLOUHÝ: Ale i tento Jelcinův krok vycházel z přesvědčení, že maximální rozšíření bude končit na slovenských, polských, případně baltských hranicích. Nabídnutí členství v NATO Ukrajině a Gruzii všichni v Rusku považovali za problematický krok – ať to byli Putinovi příznivci, nebo odpůrci.

Nabídnutí členství v NATO Ukrajině a Gruzii všichni v Rusku považovali za problematický krok – ať to byli Putinovi příznivci, nebo odpůrci

My se v Česku o těchto záležitostech bavíme emotivně, protože máme negativní zkušenost s komunismem a sovětskou okupací z roku 1968. Ale úplně jiný pohled má třeba významný americký politolog John Mearsheimer, který napsal, že viníkem ukrajinské krize je Západ. Bývalý britský velvyslanec v Moskvě Rodric Braithwaite se zase domnívá, že jediné možné řešení je diplomatické. Ochota ruského obyvatelstva podpořit svého prezidenta je velká. A sankce, které by opravdu silně dopadly na ruskou ekonomiku, by velmi silně dopadly také na naši ekonomiku.

ČESKÁ POZICE: Někdy se srovnávají sankce vůči Putinovu Rusku s dřívějšími sankcemi vůči Castrově Kubě. Nejsou ale ty dnešní sankce účinnější? Západ se snaží o takzvané chytré sankce. Chce Rusko zasáhnout na citlivých místech, když znemožňuje financování ruských firem i bank na západních trzích nebo zastavuje vývoz technologií do ropného odvětví.

DLOUHÝ: Bezesporu určitý rozdíl je, skutečně se mluví o chytrých sankcích. Jejich efekt bude rozložen v čase a může být tvrdý. Rychle se mění očekávání investorů, zhoršují se hodnocení podnikatelského rizika v Rusku, a vidíme proto i určitý odliv kapitálu z Ruska. Ale pořád si nemyslím, že to podlomí ruskou ekonomiku natolik, aby to zásadně změnilo politiku prezidenta Putina.

ČESKÁ POZICE: Mluvíte o celkové náladě ruské veřejnosti. Ale je tu také ruská elita, zejména podnikatelská, která je hodně propojená s globálním kapitalismem.

DLOUHÝ: Neumím posoudit, zda tyto ruské elity mají také politickou sílu. Na jednotlivce mohou sankce dopadnout výrazně. Tito jednotlivci mohou nějakým způsobem ventilovat svoji nespokojenost, ale to ještě nemusí znamenat, že zásadně ovlivní ruskou politiku.

Především ukončit konflikt

ČESKÁ POZICE: Co můžeme dělat, aby byl dopad sankcí na české firmy co nejnižší? Souhlasíte s vládou, že klíčovým směrem je hledání nových exportních příležitostí?

DLOUHÝ: Klíčovým směrem je podpořit vše, co povede k rychlému ukončení konfliktu. Představa, že velmi rychle pootočíme naše vývozy, není reálná, i když se o to všichni snažíme. Hospodářská komora nyní chystá podnikatelské mise do různých zemí světa – do Íránu, do Turecka. Připravujeme misi do Pákistánu.

Představa, že velmi rychle pootočíme naše vývozy, není reálná, i když se o to všichni snažíme

To všechno jsou trhy, na nichž vidíme nové příležitosti – také díky tomu, že tam české podniky mají dobrý zvuk díky vzdálenější minulosti, například v Íránu. Jako ministr průmyslu jsem byl v devadesátých letech v Íránu třikrát.

ČESKÁ POZICE: V Íránu ale záleží na budoucím politickém vývoji.

DLOUHÝ: Sankce vůči Íránu byly do jisté míry utlumeny. Právě proto tam chceme vyrazit co nejrychleji, abychom toho využili. Také jsem uvítal nedávnou pražskou konferenci o Číně a skutečnost, že prezident Miloš Zeman má pozvání do Číny. Ale musíme si uvědomit, že rusko-ukrajinský konflikt má okamžité dopady, zatímco podpora exportu se projeví až po delší době.

Pak jsou tu domácí opatření, jako je kurzarbeit, kde se obávám jeho zneužití. My jsme kurzarbeit podpořili jako opatření pro opravdu mimořádné události, což by jistě prohloubení dopadu ruských sankcí bylo. Ale už bych třeba velmi nerad viděl kurzarbeit jako opatření pro situaci, kdy třeba podnik přechází na nový podnikatelský program. Jde o peníze nás všech.

ČESKÁ POZICE: Kurzarbeit tedy vnímáte jako dočasné opatření. Ale rusko-ukrajinský konflikt může trvat ještě dlouho.

DLOUHÝ: Je tu naštěstí shoda, že to musí být vláda, kdo rozhodne o podmínkách, kdy je možné tohoto nástroje využít. Také musejí být dobře definované jeho parametry – musí být jasné, že se podnik díky kurzarbeitu dostane z problémů a že jde o časově omezené opatření. Uvědomte si, že členy Hospodářské komory nejsou pouze zaměstnavatelé, velké a střední podniky, ale i živnostníci, osoby samostatně výdělečně činné. Ti nebudou mít z kurzarbeitu žádný užitek, ale peníze na něj půjdou také z jejich daní.

Pro Hospodářskou komoru podpora kurzarbeitu není stejně jednoznačná jako třeba pro odbory nebo pro Svaz průmyslu

Pro Hospodářskou komoru podpora kurzarbeitu není stejně jednoznačná jako třeba pro odbory nebo pro Svaz průmyslu. Ještě bych ale zmínil, že s překonáním případného hlubšího dopadu ruských sankcí by mohl zemědělcům a potravinářům mimořádně pomoci státní intervenční fond.

ČESKÁ POZICE: Na jedné straně se volá, aby příslušné státní instituce podpořily export českých firem do rizikových oblastí, na druhou jsou pod velkým tlakem, když se ukáže, že některé obchody nevyšly.

DLOUHÝ: To je problém České exportní banky a státní pojišťovací společnosti EGAP. Hospodářská komora se těchto diskusí intenzivně účastní. Kritika, která se snáší na minulá vedení České exportní banky a EGAP v období od roku 2007, se zdá oprávněná. Česká exportní banka má mimořádně velký podíl špatných úvěrů. Dnes ale zase od exportérů slýchám, že je v obou institucích velká obava z přijímání rozhodnutí. Obě instituce přitom mají relativně nové vedení, Česká exportní banka dokonce jen měsíc staré.

Kritika, která se snáší na minulá vedení České exportní banky a EGAP v období od roku 2007, se zdá oprávněná

Pokud vláda navzdory tomu nemá v tento management důvěru a zpochybňuje jej, ať jej zatraceně rychle vymění. Budiž. Myslím si, že by noví manažeři důvěru dostat měli, ale není to moje věc. Je to věc vlády. Ta by ale měla rychle jednat, ty instituce musejí především fungovat.

ČESKÁ POZICE: Dá se tedy říct, že pokud tyto instituce mají jít do rizikovějších obchodů, musíme se smířit s tím, že někdy prodělají?

DLOUHÝ: Ano. Tím rozhodně nevolám po návratu k chybám z minulosti při schvalování úvěrů. Nebezpečí ale vidím také právě v přehnaných obavách z rozhodování. Něco podobného jsme v uplynulých letech viděli ve více oblastech. Začali jsme správně bojovat proti korupci u velkých infrastrukturních staveb, ale důsledkem bylo, že se výstavba dálnic v podstatě zastavila. V případě podpory exportu se obávám něčeho podobného.

Jak reagovat na „Energiewende“

ČESKÁ POZICE: Mluvíte o tom, že energetika je významným tématem pro Hospodářskou komoru. Prý se budete v této oblasti hlasitěji ozývat. Co vám konkrétně vadí?

DLOUHÝ: V Česku neustále vytváříme nové koncepce, neustále je dopracováváme. Ale zásadní rozhodnutí nepřicházejí. Jediným strategickým rozhodnutím bylo, že se zastavil tendr na dostavbu třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny v Temelíně. Hospodářská komora výrazně posílí svoji energetickou sekci, chceme společně se Svazem průmyslu a dalšími institucemi přispět k tomu, abychom v energetice nabrali potřebné tempo.

ČESKÁ POZICE: Jaká zásadní rozhodnutí nepřicházejí? Jak pokračovat s jadernou energetikou? Měli bychom prolomit limity těžby uhlí?

DLOUHÝ: Je to jaderná energetika, limity, ale také to, jak vůbec budeme reagovat na problémy kolem Energiewende – tedy velkého energetického obratu v Německu. Německá společnost se zdá připravená zaplatit obrovské náklady této energetické změny, ale nejde jen o německou záležitost. Energiewende bude mít výrazné dopady na ceny energií a vůbec na energetické poměry v sousedních zemích. A my bychom měli zaujmout jasné stanovisko zejména k problematice obnovitelných zdrojů.

Na jedné straně jsme si spálili prsty ve fotovoltaice, na druhé jsou tady určité závazky České republiky v rámci Evropské unie. Musíme najít efektivní způsob, jak dál.

Na jedné straně jsme si spálili prsty ve fotovoltaice, na druhé jsou tady určité závazky České republiky v rámci Evropské unie. Musíme najít efektivní způsob, jak dál. Dalším důležitým tématem je teplárenství, zejména malé teplárny. Dlouhodobě je jejich existence nejistá. Jde o vzájemně provázané záležitosti, které souvisejí s cenovými poměry, s budoucím rozhodnutím o jádru, s činností energetického regulátora.

ČESKÁ POZICE: Občas slýchávám názor, že když velká země, jako je Německo, udává určitým způsobem v energetice tón, měli bychom se tomu přizpůsobit a víceméně jít stejným směrem. To jste ale asi neměl na mysli?

DLOUHÝ: Rozhodně jsem neměl na mysli, že bychom z těchto důvodů měli opustit jadernou energetiku. Ale zkušenosti německé energetické politiky musíme studovat. Mimochodem, na začátku našeho rozhovoru jsme mluvili o německé ekonomice a dopadech hospodářských sankcí. Na zpomalení ekonomiky se tam ale podílejí také právě náklady na zásadní strukturální změnu v energetice včetně odchodu od jádra.

Dnes se Němcům zdá, že jsou bohatí, takže mohou zaplatit i tohle. Německá společnost je nyní hodně nahoře, Němci mají velké sebevědomí. Navzdory vysokým nákladům se pohled na Energiewende a její náklady zatím zásadně nemění.

Vladimír Dlouhý

Prezidentem Hospodářské komory je od letošního května. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou (VŠE) v Praze, dále studoval MBA na Katolické univerzitě v Lovani. Později přednášel na VŠE a byl zakládajícím členem Kabinetu prognóz akademie věd, který se přeměnil na Prognostický ústav. Od roku 1989 byl místopředsedou federální vlády, později federálním ministrem hospodářství a v letech 1992 až 1997 českým ministrem průmyslu a obchodu. Dále pracoval (a stále pracuje) jako poradce investiční banky Goldman Sachs a byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.