Vláda řeší dilema: Zabrzdí české exportéry?

Zásadní je v tomto ohledu role ministerstva financí – klíčového akcionáře státní České exportní banky (ČEB) i Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Náměstek ministra financí Martin Pros, který je v čele dozorčí rady ČEB, přichází s poměrně razantním požadavkem – exportéři, kteří žádají o úvěr, by sami měli vystavit silnější záruku. Například formou bianko směnky.

„Měli by nabídnout kvalitní dodatečné zajištění,“ řekl Pros ČESKÉ POZICI. Pokud by konkrétní obchod zkolaboval, znamenalo by to, že exportér může přijít o příslušnou část svého majetku. ČEB by nyní měla pracovat na nastavení konkrétních pravidel – jak přesně požadavek vůči exportérům aplikovat a v jaké by měl být výši. Záležet bude i na tom, jak rizikový je konkrétní případ.

„Banka zvažuje všechny kroky k posílení své pozice jako věřitele v rámci jednotlivých obchodních případů a mimo jiné se také podrobně zabývá možností větší participace exportérů,“ uvedl generální ředitel ČEB Karel Bureš. Exportér by měl být podle něho více spjatý s daným obchodním případem i poté, co je dodávka uskutečněna. To platí i pro situace, kdy už vývozce dostal díky exportní bance zaplaceno, ale sama ČEB ještě čeká na splacení úvěru od jeho zahraničního partnera.

Zdrženlivá reakce

Významní exportéři, kteří vyvážejí na rizikovější trhy mimo Evropskou unii, reagují na snahu ministerstva financí zdrženlivě. Generální ředitel stavební společnosti PSJ František Vaculík chápe snahu, aby vývozci nechodili do bank s žádostmi o financování obchodu s neprověřenými zahraničními partnery.

Na druhé straně považuje za zvláštní, že by čeští exportéři měli ručit za něco, co nemohou ovlivnit – tedy za byznys svého odběratele v zahraničí. Toho si prověřuje česká banka – ať už státní ČEB, nebo jiná komerční banka, když mu úvěr poskytuje. „České firmy by ale samozřejmě měly ručit za své dodávky,“ říká Vaculík. Dokáže si maximálně představit záruku tuzemského exportéra i pro případ, že by zahraniční partner nedokázal plnit své závazky právě kvůli pochybení na straně jeho českého dodavatele.

Josef Tauber z České bankovní asociace, který sám před časem ČEB vedl, upozorňuje, že snaha ministerstva financí souvisí také se zpřísňováním pojišťovacích podmínek EGAP. Není možné počítat s tím, že státní pojišťovna EGAP bankám zaplatí všechny případné ztráty. V uplynulých měsících se naopak stalo, že EGAP odmítla exportní bance vyplatit pojistné plnění v případě úvěrů pro ruské sklárny nebo na výstavbu apartmánů v Tunisku. Státní pojišťovna totiž dospěla k závěru, že ČEB v těchto případech udělala chyby při sjednávání úvěrů. „Bude těžší získat úvěr,“ říká Tauber o dopadu chystaných přísnějších pravidel.

Znevýhodnění

Podle některých ohlasů z řad českých exportérů ale hrozí, že právě tuzemské firmy by mohly být znevýhodněny oproti svým západoevropským konkurentům, kteří vyvážejí na stejné trhy mimo EU. Podmínky, které nastavují tamní exportní pojišťovny či agentury, totiž bývají pro vývozce velmi příznivé.

Jednou ze zvažovaných možností je posílit spoluúčast exportéra a banky na pojištění úvěrů, jež poskytuje EGAP. Státní pojišťovna dnes nabízí pojištění vývozních úvěrů do 95 procent, o zbylých pět procent se standardně dělí rovným dílem právě banka s exportérem. V konkrétních případech ale EGAP může vyžadovat vyšší spoluúčast, například v Bělorusku je to 15 procent – především ale proto, že tam státní pojišťovací společnost registrovala velký zájem exportérů.

Dalším významným vývozcem, kterého by se nová pravidla měla týkat, je otrokovická společnost PSG. Ta se proslavila dodávkami paroplynových elektráren do Ruska a nyní usiluje o podobný projekt v iráckém Kurdistánu. Šéf PSG Tomáš Krones potvrzuje, že byl přizván k jednání o nových pravidlech. „Jsme připraveni jednat. Máme eminentní zájem, aby systém podpory fungoval dále,“ řekl Krones.