Vláda podpořila návrh novely zákona o pohonných hmotách a nevyslyšela připomínky Společenství čerpacích stanic (SČS), které sdružuje malé pumpaře a distributory. Ti se cítí být ohroženi dvacetimilionovou kaucí, kterou má podle novely povinně složit každý distributor.
Opatření z kuchyně ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva financí, které má zabránit daňovým únikům, tím zvýhodňuje velké distribuční společnosti. Pro mnohé malé obchodníky to bude nepoživatelné sousto.
Likvidační kauce?
I drobní distributoři vítají, že se stát konečně rozhoupal k opatřením proti daňovým únikům, které provázely nemalou část prodeje pohonných hmot a vytvořily na trhu s palivy nekalou konkurenci. Předseda představenstva Společenství čerpacích stanic Ivan Indráček na ni bez patřičné odezvy úřadů upozorňoval už od roku 2008. Dlouho očekávaným státním opatřením by se však nyní dostaly do pasti kapitálově slabší firmy, které se léta potýkaly s nerovnou konkurencí podvodníků.
Opuštěné zákazníky převezmou velké zavedené společnosti nebo firmy, které zbohatly právě na obchodování s nezdaněným zbožím
Indráček to komentuje: „Přijetí kauce bude znamenat zánik mnoha malých a středních distributorů pohonných hmot. Půjde zejména o společnosti, které dosud nepodlehly nabídkám nelegálně prodávaného zboží, zachovaly si poctivý přístup a očekávaly, že stát zjedná na trhu pořádek.“
Opuštěné zákazníky pak převezmou velké zavedené společnosti nebo firmy, které zbohatly právě na obchodování s nezdaněným zbožím, a vysoká kauce jim nebude činit žádný problém.
Proti dvacetimilionové výši kaucí se vyslovil i Úřad na ochranu hospodářské soutěže, dále Hospodářská komora a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Například prezident Hospodářské komory Petr Kužel prohlásil: „Za Hospodářskou komoru ČR navrhuji, aby stanovení kauce bylo okolo 10 milionů korun kvůli zachování rovnosti mezi malými a středními podnikateli a velkými firmami.“
Premiér Petr Nečas se na tiskové konferenci po zasedání vlády vyslovil, že vládní souhlas s návrhem neznamená konečnou a že se výše kauce po politických jednáních ve sněmovně může snížit. Nicméně vláda snížení nenavrhla.
Estonský model je založen na dvou typech cílených kaucí: vysoká je pro nevelký počet firem s právem dovážet pohonné hmoty, malá pro distributory
Jak je to s kaucemi v Evropě
Společenství čerpacích stanic si ověřilo, že navrhovaná celoplošná kauce ve výši 20 milionů korun nemá na evropském trhu obdoby, a to ani v zemích, kde autoři návrhu českého zákona hledali inspiraci. V Maďarsku, v Estonsku či ve Francii jsou zavedeny kauce cílené nebo výrazně nižší. Drobní francouzští distributoři o žádné kauci ani netuší.
Předseda Společenství čerpacích stanic Indráček se dovolává estonského modelu, který je založen na dvou typech cílených kaucí: vysoká je pro nevelký počet firem s právem dovážet pohonné hmoty, malá pro distributory, kteří od dovozců paliva nakupují a dále je prodávají zákazníkům. První skupina dovozních společností paliv musí složit kauci v hodnotě zhruba 25 milionů korun, ve druhé je kauce stanovena na pouhou desetinu a ještě bývá odpouštěna. To vše z prostého důvodu, že v první skupině je riziko úniku daně velké, ve druhé nesrovnatelně nižší. Pro stanovení velikosti kauce je v Estonsku důležité, kdo vlastní palivo v okamžiku, když opouští daňový sklad. Velké daňové úniky po tomto opatření zmizely.
Jak napálit stát?
Když vyráží ze zahraniční rafinerie plná cisterna, řidič většinou už ví, do které české nádrže bude palivo skládat. Zboží však během cesty může několikrát změnit majitele. Pokud je mezi obchodními společnostmi zlodějská firma, sbohem DPH.
Nastrčeným jednatelem bývá často bezdomovec, z něhož už nikdo nikdy korunu nevypáčí
Nastrčeným jednatelem takové firmy bývá často bezdomovec, z něhož už nikdo nikdy korunu nevypáčí. Než dojde k povinnosti podat třeba za čtvrt roku daňové přiznání (podle toho, jak to určil zákon a daňový úřad), firma zanikne a DPH zmizí. V registru distributorů, vedeném celní správou, zůstane po takové firmě prázdná stopa.
Obě zainteresovaná ministerstva původně ohlašovala, že budou prosazovat, aby za každou firmu ručila odpovědná osoba s předepsaným vzděláním. Během příprav zákona se však tento požadavek kamsi vytratil. Místo povinného zápisu patřičně vzdělaného jednatele firmy do registru distributorů, jak zněl původní návrh, by se z distribuce pohonných hmot měla stát nově zavedená koncesovaná živnost.
Zdánlivě se nic nemění, i pro získání koncese má být jedinou podmínkou doložení minimálně středoškolského vzdělání a náležitá praxe. Čím je vzdělání vyšší, tím může být podle koncesionářského zákona praxe kratší. Celé to má ovšem háček: není-li jednatel dostatečně vzdělán, může ho zastoupit „odpovědný zástupce“, který splňuje požadavky na vzdělání a praxi. A tak za jednatele může být opět nastrčen bílý kůň.
Odpovědnému zástupci stačí, když si pohlídá odborné problémy, třeba aby se palivo ničím nepančovalo. Za případné daňové úniky a zfalšování obchodních údajů však zástupce neponese odpovědnost.