Zdejší vodohospodářská infrastruktura už má bezmála mytický status. Éterem pobíhá strašidelná zkazka, že vnitřní dluh na trubkách dosahuje desítek miliard. Tak hrozné to není, poslední čísla podinvestovanost určila na 1,25 miliardy korun. Ale pořád jde o zásadní sumu, která se musí z něčeho pokrýt. Do této konstelace vpadl záměr ministryně financí Aleny Schillerové, respektive hnutí ANO, aby se zamýšlené snížení sazby DPH na vodné se stočným plně odrazilo v koncových cenách pro spotřebitele. Mimo ANO však ve sněmovně – a mezi vodohospodáři – převládá přesvědčení, že přednostně je třeba vložit uspořené peníze do modernizace sítě.
Ministryně chce kýženého finančního efektu dosáhnout pomocí cenové regulace. Resort může nařídit, které položky si mohou firmy započíst do zisku a které ne. Podle Schillerové je to nástroj, jak zajistit, aby se přesun z patnáctiprocentní sazby do desetiprocentní promítl do složenek.
„Chceme si to pohlídat, Můžeme to udělat, protože se jedná o regulovanou surovinu. My připravíme cenový výměr, ve kterém promítneme cenu se sníženou DPH. Je pravda, že někdo to třeba respektovat nebude, ale my zas máme pravomoc to kontrolovat,“ říká ministryně.
Podle většiny oslovených politiků ze sněmovních stran by ale mělo větší smysl, kdyby ke snižování ceny vody pro domácnosti došlo v těch regionech, kde už majitelé trubek hospodaří správně – tedy že si do fondu obnovy odkládají dost na to, aby zvládli zaplatit opravy, modernizace či rozšíření sítě. Kde se to neděje, měla by úleva na dani směřovat do infrastrukturní pokladničky. Mimochodem, vláda počítá s tím, že výpadek na inkasu DPH způsobený touto změnou bude činit asi 1,2 miliardy, takže by prakticky pokryl republikový deficit na obnovu.
„Za rozumnější považuji investovat ušetřené peníze do oprav a modernizace vodárenské infrastruktury. Návrh ministerstva financí sice naoko nechá lidem víc prostředků v peněženkách, ale nezabrání dalšímu zdražování vody kvůli nutným opravám,“ sdělil předseda poslaneckého klubu vládní ČSSD Jan Chvojka.
Dědictví privatizace
Ministerstvo zemědělství, které má na starost věcnou kontrolu vodohospodářství, s takovou tezí souzní. Plošné snížení ceny vody není ideální ani proto, že platby se po republice dramaticky různí. Průměrná cena za krychlový metr sice činí asi 80 korun, ale v reálu osciluje mezi velmi odlišnými hodnotami. Obyvatelé Trpišovic na Vysočině platili předloni 0,2 koruny za metr kubický vody. O šedesát kilometrů dál lidé ze Lhoty-Vlasenic za totéž hradili 275 korun.
V Česku působí unikátních 6668 vlastníků a 2853 provozovatelů. Z celkového počtu majitelů systémů na dodávky pitné vody podle ministerské analýzy nestřádá dost peněz na nezbytné budoucí investice zhruba 21 procent vlastníků. |
Propast se otevírá, protože v první obci starosta skoro celé náklady dotuje, ve druhé se plně rozúčtovávají. A úplným původcem situace je fakt, že po revoluci vláda převedla vodohospodářskou infrastrukturu na samosprávy, část z nich ji zprivatizovala, některé velmi nevýhodně.
Ve výsledku v Česku působí unikátních 6668 vlastníků a 2853 provozovatelů. Z celkového počtu majitelů systémů na dodávky pitné vody podle ministerské analýzy nestřádá dost peněz na nezbytné budoucí investice zhruba 21 procent vlastníků. U kanalizací jde o 27 procent. V přepočtu na obyvatele je podfinacovanými trubkami obsluhováno 1,3 milionu, respektive 1,6 milionu Čechů. Nejvíc se tento problém vyskytuje u malých obcí, které si trubky spravují samy a nevystačí s penězi. Právě v těchto oblastech by měla nižší sazba DPH nejdřív saturovat podvyživené fondy obnovy – jinak to nakonec stejně bude hradit státní pokladna.
Souznění opozice
„Jsme pro přesun této komodity do nízké sazby, protože doufáme v obojí efekt. Zapůsobí proti růstu ceny – tomu musí pomoci regulační aktivita, tady se dokonce zvažuje regulační instituce v oblasti vody, ale lze využít i peníze ušetřené na odvodech daní pro investice do infrastruktury,“ popsal Jiří Dolejš, ekonomický expert a poslanec KSČM.
Přesun vodného mezi sazbami se ve sněmovně projednává jako součást balíku, v němž je i spuštění dalších vln EET. K těm se opozice přidat nechce, ale úprava daní u vody má podporu i u nevládních stran. |
Komunisté, kteří umožnili menšinové vládě vznik a umožní jí i schválení státního rozpočtu, k tomu ještě podotýkají, že sítě se mají postupně vykupovat nebo přebírat zpět do veřejného majetku a správy. V tom jsou s hnutím ANO zajedno.
Obapolný účinek si od daňové úpravy slibují i lidovci. „Je to správný krok, patříme k zemím, kde je DPH na vodné a stočné ve vyšší hranici. Vítám toto opatření, protože zlevní vodu pro lidi a vlastníkům umožní více střádat do fondu,“ uvedl Jan Bartošek, předseda klubu KDU-ČSL. Zdravou mírou je, když si obec z nájmu nebo příjmů střádá 30 až 40 procent, pak je schopná svoje trubky udržet v pořádku. „Nevím, jestli bych přímo nařizoval, nač peníze ušetřené na dani použít, ale zastupitelstva či rady měst by měly respektovat třicetiprocentní hranici z nájmu odkládaného na obnovu,“ dodal Bartošek.
Přesun vodného mezi sazbami se ve sněmovně projednává jako součást balíku, v němž je i spuštění dalších vln EET. K těm se opozice přidat nechce, ale úprava daní u vody má podporu i u nevládních stran – o bodech se dá hlasovat jednotlivě, takže odpor vůči EET nehatí šance u DPH. Na to je naopak hlasů dostatek. „Sazbu chceme snížit, voda je nenahraditelná komodita, pokles, či alespoň zastavení růstu ceny je záhodno,“ řekl šéf poslanců STAN Jan Farský.