Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Vítězné politické tažení německých pirátů

  4:04

Kvůli kriminalizaci kopírování autorsky chráněného obsahu volí piráty stále víc Němců. Už jsou zastoupeni ve čtyřech zemských parlamentech.

foto: © ČESKÁ POZICE, Petr UrbanČeská pozice

Německá pirátská strana zažívá jeden úspěch za druhým. V současnosti je už zastoupená ve čtyřech zemských parlamentech, ve všech spolkových zemích, v nichž se od září 2011 konaly volby: v Berlíně, Sársku, Šlesvicku-Holštýnsku a v Severním Porýní-Vestfálsku. A dle většiny politických komentátorů uspěje i příští rok ve volbách do Spolkového sněmu.

Německá pirátská strany totiž reaguje na požadavky doby a její voliči si od ní slibují zlepšení současného politického prostředí v Německu. V tomto ohledu ji lze srovnat s německými Zelenými, přestože jejich vzestup byl pomalejší. Zelení v osmdesátých letech využili toho, že tradiční politické strany zanedbaly pro společnost důležitá témata, zejména ekologii, nesouhlas s atomovými elektrárnami a odmítání studené války. Proto byli levicovou stranou.

V současnosti zase nebyly tradiční politické strany připravené na internetovou explozi a na společenské změny v jejím důsledku. Z průzkumů vyplývá, že většina voličů pirátů dříve nechodila k volbám. To se však u nich změnilo, protože pirátská strana je pro ně důvěryhodnější opozicí než ta současná a její témata jsou jim bližší. Piráty volí i bývalí voliči malých a velkých stran – napravo konzervativní CDU/CSU a liberální FDP, nalevo sociálnědemokratické SPD –, především mladí muži. To by nemělo překvapovat, protože se o politiku zajímají víc než ženy, a navíc u pirátů hraje významnou roli technický aspekt.

ČESKÁ POZICE se věnovala Německé pirátské straně v těchto článcích:

Pirátská témata

Německé piráty zajímá především digitální revoluce. Chtějí zabránit jejímu zneužití a využít příležitostí, jež slibuje. Dle pirátů mají nové technologie pomoci vytvořit „průhledný stát“ sloužící lidem. Neměly by se však používat na vznik „průhledného člověka“, o kterém stát i velké koncerny všechno vědí, což omezuje jeho základní lidská práva. Pro piráty jsou důležitá například tato témata:

  • ochrana osobních údajů;
  • omezení uživatelských dat ukládaných poskytovateli internetového připojení;
  • kontrola tajných služeb;
  • zneužití zdravotních karet a RFID čipů (ty se dnes nacházejí téměř na všem, například na zboží i na platebních a jiných kartách, a může je bezkontaktně přečíst každý, kdo má příslušný dekodér);
  • kontrola státní správy pomocí digitálních technologií;
  • volný přístup k výsledkům vědeckého výzkumu;
  • právo na soukromé kopírování chráněných obsahů;
  • omezení patentů;
  • přechod na ekologické zdroje energie.

Velká část programu německých pirátů se snaží zabránit budoucímu zneužití nových technologií

Velká část programu německých pirátů se snaží zabránit budoucímu zneužití nových technologií. S tím se však volby nevyhrávají, protože většina nejen Němců toto nebezpečí dosud ani nezačala vnímat. Zdá se, že jedním z hlavních důvodů přitažlivosti Německé pirátské strany je téma, jež jako první přinesli švédští piráti – právo na kopírování.

Důsledky byznysu s autorským zákonem

Dle německého autorského zákona je poskytovatel internetového připojení povinen autorovi nebo jeho zástupci poskytnout osobní data uživatele, který si chráněný obsah zkopíroval. Zákon sice hovoří pouze o komerčním využití, ale zároveň komerčnost posuzuje jak podle počtu porušení autorských práv, tak podle jejich závažnosti, takže vůbec nemusí jít o výdělečnou činnost. A v Německu díky tomu vznikl obrovský byznys, jenž spočívá ve vymáhání poplatků za nedovolené kopírování a stahování. Funguje zhruba následovně:

  • Nějaký nešťastník si z internetu stáhne autorsky chráněný obsah.
  • Majitel autorských práv nebo častěji jím pověřený advokát si od poskytovatele internetového připojení vyžádá data uživatele, kterého zjistil například monitorováním provozu P2P serveru.
  • Poskytovatel internetového připojení musí poskytnout jméno i adresu uživatele, jemuž advokát následně pošle standardní, předem zhotovený dopis, v němž uživatele vyzývá, aby okamžitě přestal porušovat autorská práva jeho klienta, což potvrdí podpisem přiloženého prohlášení, jež poté poštou vrátí.
  • Za tento úkon si advokát účtuje poplatek odpovídající částce, o kterou byl jeho klient poškozen. To může být až deset tisíc eur za stažení jedné písničky. A poplatek za tento standardní úkon, který obstará jakýkoli koncipient a lze jich za den vytvořit desetitisíce, může být až tisíc eur.
  • Pokud onen nešťastník zaplatí, je věc vyřízená. Nezaplatí-li, podá advokát žalobu k soudu a věc řeší civilní soud, u nějž jsou přinejmenším poplatky mnohem vyšší.
Snadný zisk

Navíc si řada autorských agentur najímá společnosti, které pro ně vyhledávají na internetu chráněné obsahy, například fotografie, obrázky, mapy, videa nebo knihy zveřejněné na webových stránkách bez souhlasu autorů. Objeví-li takový obsah, je postup stejný jako při neoprávněném stahování. Až na to, že není třeba kontaktovat poskytovatele internetového připojení, protože majitele webových stránek lze často zjistit přímo na internetu.

Takto snadno získává finanční prostředky nejméně pět advokátních kanceláří. Němečtí poskytovatelé internetového připojení dostávají měsíčně zhruba tři sta tisíc dotazů na identifikaci uživatelů podle autorského zákona. V roce 2010 bylo rozesláno okolo 575 tisíc výzev k zaplacení advokátních poplatků v celkové přibližné výši 412 milionů eur. V roce 2011 sice počet výzev klesl na 220 tisíc, ale advokáti neustále požadují neúměrně vysoké částky za marginální služby. Navíc jsou škody způsobené německými „kopírovacími zloději“, jak je nazývají média, většinou virtuální nebo obtížně vyčíslitelné.

Spolkové ministerstvo pro výživu, zemědělství a na ochranu spotřebitele sice připravuje zákon, dle nějž má první výzva přijít na méně než sto eur, ale současná vládní koalice CDU/CSU a FDP není s tímto návrhem spokojená, protože „duševní vlastnictví je na internetu pošlapávané“. Opoziční SPD chce navrhnout vlastní omezení těchto praktik. Dle kritiků vládního návrhu zákona se však bude obchod s výzvami vyplácet, i pokud se poplatky sníží.

V Německu díky autorskému zákonu vznikl obrovský byznys, jenž spočívá ve vymáhání poplatků za nedovolené kopírování a stahováníVládní návrh zákona však má také pozitivní účinek. Pokud by si adresát výzvy kvůli ní musel vzít advokáta, a výzva se ukázala jako neoprávněná, výdaje by hradil jeho odpůrce. Tento nárok soudy dosud odmítaly, a proto většina obviněných raději zaplatila poplatek, než by riskovala mnohem vyšší náklady za vlastního advokáta.

V Německu je to horší než v Česku

Německá pirátská strana požaduje právo na soukromé kopie a ukončení kriminalizace internetových výměnných sítí. Dle ní se nátlakem hudební a filmové lobby značně zpřísnil autorský zákon ve prospěch agentur, což mělo za následek kriminalizaci velkého počtu Němců. Nelze se proto divit, že volí tuto stranu. Obhajuje totiž jejich zájmy.

Situace německých internetových uživatelů tedy není dobrá. A současně je mnohem horší než těch českých. V Česku se totiž zatím podobný byznys nepraktikuje a soukromé stahování chráněných děl je nepostižitelné. Otázkou proto zůstává, budou-li čeští piráti schopní oslovit široké vrstvy obyvatel, jako se to podařilo jejich německým protějškům.

Stručné dějiny německých pirátů

Německá pirátská strana vznikla v září 2006, po založení první pirátské strany ve Švédsku v lednu téhož roku. Dnes má zhruba 30 tisíc členů, přičemž téměř 20 tisíc do ní vstoupilo v minulých dvou letech. Do června 2009 měla Německá pirátská strana jen tisíc členů a ve volbách získávala necelých 0,5 procenta hlasů. (V 16 německých spolkových zemích se volby konají v podstatě každý rok.)

Ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2009 němečtí piráti získali 0,9 procenta hlasů a Německo je začalo brát vážně. Počet členů této strany během několika měsíců narostl na dvanáct tisíc a ve volbách do Spolkového sněmu v září 2009 dostali piráti dvě procenta hlasů. V příštích dvou letech se stali největší neparlamentní stranou. A také splnili podmínky pro státní podporu politickým stranám. Z možných více než 800 tisíc eur ročně však dostávali jen okolo 30 tisíc. V Německu je totiž tato podpora vázaná na množství finančních prostředků, které strana získá jiným způsobem. Strana, která nemá dost sponzorů, dostane i nižší podporu.

Němečtí piráti se musejí vypořádávat s pravicovými extremisty, kteří vstupují do jejich strany. Některá témata jsou jim totiž blízká, třeba boj za svobodu projevu.

V září 2011 se pirátům podařilo poprvé prorazit do zemského parlamentu v Berlíně. Ten je známý radikální mládeží, velkými demonstracemi a protesty proti vládnoucímu establishmentu. Od té doby vítězné tažení Německé pirátské strany pokračuje. Dostali se do zemských parlamentů v Sársku, Šlesvicku-Holštýnsku a naposledy nyní v květnu v předčasných volbách v Severním Porýní-Vestfálsku.

V roce 2008 byla v sídle strany provedena domovní prohlídka kvůli porušení služebního tajemství a bránění vyšetřování. Piráti totiž zveřejnili dokument údajně z bavorského ministerstva spravedlnosti, v němž byly uvedeny ceny za sledovací program nabízený soukromou firmou a nejasnosti okolo nákladů. V roce 2009 k pirátům přestoupil poslanec za SPD Jörg Tauss, takže byli několik měsíců zastoupeni ve Spolkovém sněmu. Tauss byl v té době obviněn z držení a šíření dětské pornografie. Poté, co byl v květnu 2010 odsouzen, ze strany vystoupil, a když loni na konci roku opět požádal o přijetí, piráti ho odmítli.

V roce 2011 byly všechny servery Německé pirátské strany na žádost francouzských úřadů zabaveny, čímž byla přerušena veškerá stranická komunikace. Neznámí pachatelé údajně s pomocí informací ze serverů pirátské strany plánovali hackerský útok na webové stránky francouzského energetického koncernu. Hnutí Anonymous pak zaútočilo na servery německé policie, od čehož se však piráti distancovali.

Němečtí piráti se také musejí vypořádávat s pravicovými extremisty, kteří vstupují do jejich strany. Některá témata jsou jim totiž blízká, třeba boj za svobodu projevu. Člen vedení strany Bodo Thiesen byl v roce 2010 zbaven funkce, protože zpochybňoval holocaust. Mezi piráty i ve veřejnosti to vyvolalo diskusi, do jaké míry podobné extremistické výroky chrání svoboda projevu.

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...