Lidovky.cz

Visegrád si nepřeje zmatek po odchodu Británie bez dohody s EU

  8:33
Pro země visegrádské čtyřky jsou obchod s Velkou Británií i britské investice velmi důležité. Ještě důležitější je však pro ně Evropská unie, o čemž svědčí i postoj všech čtyř zemí během vyjednávání o odchodu Velké Británie z EU. Představy, že při jednání přispějí k rozkolu v EU, se nenaplňují.

Jak se má česká vláda připravit na neřízený brexit? foto: Richard Cortés, Česká pozice

České ministerstvo vnitra doporučuje „všem občanům Spojeného království..., kteří chtějí, aby byla jejich práva zachována i po datu vystoupení Spojeného království z Evropské unie“, aby požádali o vydání potvrzení o přechodném pobytu. To sice samo o sobě nelze považovat za formální potvrzení toho, že Česká republika očekává vystoupení Británie bez uzavřené dohody o postbrexitových vztazích, je to ale i tak v rozporu s oficiální pozicí Prahy, Bruselu a Londýna, podle níž se vše nakonec nějak vyřeší.

Summit EU 18. a 19. října měl být deadlinem pro uzavření dohody, jednání ale v otázce hranice mezi Irskem a Severním Irskem zůstala ve slepé uličce. Britská vláda se mezitím otřásá v základech a snaží se najít způsob, jak obejít postoj EU, podle kterého si Spojené království nemůže vybírat z výhod spojených se členstvím v unii, a zároveň se zbavit veškerých povinností. Tím se zvyšuje riziko, že 29. března příštího roku nastane po vystoupení Británie chaos.

Potenciální zdroj podpory

Bez dohody o pravidlech, jimiž se budou řídit vzájemné vztahy po brexitu, by se mohlo zastavit obchodování a lidé na obou stranách hranic ocitnout bez legální záruky, že mohou zůstat. Británie už si pro tento případ vytváří zásoby potravin a léčiv. Takový zmatek ale nechce nikdo, a úplně nejméně by ho přivítala visegrádská čtyřka (V4). Obchod s Británií a britské investice jsou pro region důležité. Visegrád navíc doufá, že Londýn bude i nadále přispívat do unijního rozpočtu. Opak by totiž znamenal náhlý propad financování soudržnosti.

Spojené království vidí v regionu střední Evropy potenciální zdroj podpory, především díky napjatým vztahům s Bruselem a sdílené vizi Evropské unie jako obchodního bloku složeného z nezávislých národních států

Další prioritou jsou práva více než milionu Čechů, Maďarů, Poláků a Slováků, kteří ve Spojeném království žijí. Londýn hledá páky, které by ve složitých vyjednáváních s Evropskou komisí (EK) mohl využít k rozštěpení jednoty sedmadvacítky, a situaci ve Visegrádu si dobře uvědomuje. Spojené království vidí v regionu potenciální zdroj podpory, především díky napjatým vztahům s Bruselem a sdílené vizi EU jako obchodního bloku složeného z nezávislých národních států.

Evropští poslanci z britské vládnoucí Konzervativní strany se v červnu připojili ke krajně pravicovým frakcím a hlasovali proti návrhu Evropského parlamentu postihnout Maďarsko za postoj k migrantům a neziskovkám. Polsko se v prosinci stalo teprve druhým evropským státem, který se Spojeným královstvím uzavřel bilaterální dohodu o spolupráci v oblasti obrany. Český premiér Andrej Babiš obdržel pozvánku na oficiální návštěvu Londýna těsně před zmíněným říjnovým summitem. Státy visegrádské čtyřky ale zatím trvají na zachování jednoty v rámci EU.

Měkký postoj

„Chtěli bychom, aby Spojené království zůstalo co nejblíže EU, ale to neznamená vyzobávání rozinek,“ řekl Babiš začátkem léta v rozhovoru, ve kterém vyjádřil politování nad brexitem. Dokonce ani Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán otevřeně volá po „kulturní kontrarevoluci“, která by snížila vliv EU a „obnovila národní suverenitu“, není ochotné narušit jednotnou frontu. Brexit je „jednoznačným znakem selhání bruselské politiky“, říká Orbánův mluvčí Zoltán Kovács v rozhovoru ve své kanceláři naproti honosnému sídlu maďarského parlamentu v novogotickém stylu podle britského Westminsteru.

Index Economist Intelligence Unit, který hodnotí postoje sedmadvacítky vůči britské vyjednávací pozici, naznačuje, že země Visegrádu patří mezi 17 států s „měkkým“ postojem, Británie ale nemá žádné přímé „spojence“

Když se ale Orbán v létě sešel s hlavním vyjednavačem EK Michelem Barnierem, slíbil držet jednotnou linii. Index Economist Intelligence Unit (EIU), který hodnotí postoje sedmadvacítky vůči britské vyjednávací pozici, naznačuje, že země Visegrádu patří mezi 17 států s „měkkým“ postojem, Británie ale nemá žádné přímé „spojence“. Český státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař trvá na tom, že v důsledku externích hrozeb včetně USA, Ruska a migrace členské státy chápou, že si nemohou dovolit rozkol v EU. A tvrdí, že Visegrád nebude ve vyjednávání o brexitu hrát „trojského koně“.

To je dle jednoho britského diplomata férový popis oficiálních postojů států regionu. Diplomacie se ale obvykle odehrává mezi řádky. „Britská vláda chápe, že některé země v regionu by mohly být otevřenější jejímu pohledu na věc než jiné,“ říká britský diplomatický zdroj z regionu. „Nechceme tlačit na státy, aby změnily svou pozici, ale podpořit je, aby bojovaly za své zájmy u Evropské komise.“ S přihlédnutím k tomu, že Visegrád stále podporuje unijní sankce vůči Rusku navzdory častým a hlasitým stížnostem jeho vysokých představitelů, je možné, že Londýn pláče na špatném hrobě.

Obtížné schvalování

Brusel varuje členské státy před sérií bilaterálních „seminářů“, které Londýn hostí. Jeden unijní diplomat prohlásil, že „to vypadá jako britská snaha obejít komisi“. Opatrnost, s níž vlády visegrádské čtyřky udržují jednotu v rámci bloku, který jinak obviňují ze zásahů do své suverenity, zneužívání demokracie a neférového zacházení, dokazuje, že jim jde o hodně. Potřebují, aby Brusel vyjednal dohodu, která zohlední jejich zájmy. Vypovídá to i o míře jejich ekonomické závislosti na EU. Oproti tomu Británie jim toho po odchodu příliš nenabídne.

Vyostřující se spory mezi tvrdými zastánci brexitu a těmi, kteří si přejí zachovat blízký vztah s EU, naznačují, že britský parlament bude jen obtížně schvalovat jakoukoli dohodu. Spojené království tak možná skutečně opustí EU bez dohody. Rady českého ministerstva vnitra britským občanům ukazují, že i střední Evropa začíná tento scénář akceptovat.

Na stole je polovina dohody, která zahrnuje priority V4. První fáze vyjednávání skončila v prosinci. Spojené království souhlasilo, že po brexitu dovolí občanům členských států EU zůstat v zemi a že dostojí svým závazkům v současném unijním rozpočtovém období, které končí v roce 2020. Tyto dohody budou pravděpodobně potvrzeny jedině jako součást širší konečné dohody. V současnosti probíhající druhá fáze rozhovorů je však mnohem problematičtější.

Navzdory pokušení nandat to bruselskému bubákovi si „státy V4 během první fáze vyjednávání zjevně uvědomily, že jednota se vyplácí“, upozorňuje Balazs Szent-Ivanyi z Aston University v Birminghamu. Vyostřující se spory mezi tvrdými zastánci brexitu a těmi, kteří si přejí zachovat blízký vztah s EU, naznačují, že britský parlament bude jen obtížně schvalovat jakoukoli dohodu. Spojené království tak možná skutečně opustí EU bez dohody. Rady českého ministerstva vnitra britským občanům ukazují, že i střední Evropa začíná tento scénář akceptovat.

Závislost na obchodu

„Jednání o dohodě o vystoupení nejsou v současnosti uzavřena,“ varuje ministerstvo. „Česká vláda se jednoznačně připravuje na no-deal brexit,“ říká druhý zdroj z britské diplomacie. „Britská vláda dělá to samé.“ Praha by si přála, aby takové přípravy nebyly nutné. „Pro nás je podstatné, aby vztahy po brexitu byly stejné jako teď,“ říká Babiš, „zásadní je zachovat obchodní vztahy.“ Jeho kolegové z Visegrádu to vidí stejně. Spojené království je pro Polsko druhou exportní destinací hned po Německu, v Česku a na Slovensku je mezi pěti nejvýznamnějšími, v Maďarsku pak patří do top ten.

I když malé a otevřené ekonomiky regionu z velké míry závisejí na obchodu, export z nich do Spojeného království směřuje především v rámci globálních hodnotových řetězců, ve kterých Visegrád dodává spíše součástky do výroby, než prodává hotové výrobky spotřebitelům a firmám

Všechny země v regionu mají s Británií přebytkovou obchodní bilanci a doufají, že problém irské hranice povede k setrvání Spojeného království na jednotném trhu. Nejnovějším britským návrhem je bílá kniha známá jako plán z Chequers podle oficiálního venkovského sídla premiérky. Plán počítá se zachováním celní unie a s regulatorním sladěním s EU v oblasti obchodu se zbožím, ale ne služeb. Co se týče přístupu na trh se zbožím, pro Visegrád by se tak mnoho nezměnilo, poskytování služeb by ale bylo problematické. Návrh z Chequers ale jen přilil olej do ohně.

Několik výrazných členů vlády, kteří požadují úplný rozchod s Bruselem, opustilo kabinet, a premiérka Theresa Mayová musí bránit svou pozici lídra před vyzyvateli. Návrh nenadchl ani unijní vyjednavače. Navzdory tvrzení zastánců brexitu, že vystoupení Británie bez dohody představuje větší ekonomický risk pro sedmadvacítku než pro Británii, dopad na visegrádskou čtyřku by byl možná menší, než se státy obávají.

I když malé a otevřené ekonomiky regionu z velké míry závisejí na obchodu, export z nich do Spojeného království směřuje především v rámci globálních hodnotových řetězců, ve kterých Visegrád dodává spíše součástky do výroby, než prodává hotové výrobky spotřebitelům a firmám. „Po brexitu se tyto hodnotové řetězce adaptují a některé aktivity se přesunou z Británie do zemí, jako jsou Irsko, Francie, nebo dokonce státy V4,“ naznačuje Balazs Szent-Ivanyi. „Celkový objem exportu ze zemí V4 tak možná zůstane nezměněn, jen poputuje jinam než do Spojeného království.“

Neřešitelná překážka

Ze sedmi členských států EU, o kterých zpráva EIU říká, že by mohly plán z Chequers podpořit, zastupuje region střední a východní Evropy pouze Polsko. Ostatní by měly „vážné námitky“ a Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko se pravděpodobně připojí k tvrdému postoji Francie, „protože plán dovoluje Spojenému království ve vybraných případech přístup k jednotnému trhu, ale nepožaduje, aby země dodržovala unijní předpisy pro produkty“. Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno naznačil sílu odporu proti takovému vyzobávání výhod.

Volný pohyb osob se může stát neřešitelnou překážkou, jež povede k brexitu bez dohody. Euroskeptičtí lídři států V4 budou s blížícím se odchodem Velké Británie asi stále víc bojovat s pokušením zatlačit na EU, aby zmírnila svůj postoj. Populistická voličská základna jim ale nedovolí, aby přijali tvrdý postoj Londýna ohledně migrace.

„Francie si chce uchovat speciální vztah s Londýnem, ale ne za cenu oslabení Evropské unie,“ řekl koncem srpna. Všech 27 států se zdá ochotných k vyjednávání v řadě otázek, pokud to bude znamenat zachování volného obchodu Británie a EU. Volný pohyb osob však představuje červenou linii, což je u států střední a východní Evropy trochu ironií, přihlédneme-li k jejich silnému odporu vůči přijímání migrantů z mimounijních zemí. „Musíme zdokonalovat čtyři základní svobody,“ trvá na svém Babiš. „Padesát tisíc našich občanů ve Spojeném království pracuje, a ti jsou samozřejmě naší prioritou.“

„Zatímco některé země Visegrádu zažívají nedostatek kvalifikované pracovní síly a politici se vyjadřují, že by uvítali návrat svých občanů domů, návrat v masovém měřítku by způsobil velký zmatek a nesnáze,“ píše Balasz Szent-Ivanyi. „Hlasitě se k tomu vyjadřuje především Polsko, pro které představují práva jeho občanů větší prioritu než pro zbytek V4, protože v Británii žije kolem milionu Poláků.“

Volný pohyb osob se může stát neřešitelnou překážkou, jež povede k brexitu bez dohody. Euroskeptičtí lídři států V4 budou s blížícím se odchodem Velké Británie asi stále víc bojovat s pokušením zatlačit na EU, aby zmírnila svůj postoj. Populistická voličská základna jim ale nedovolí, aby přijali tvrdý postoj Londýna ohledně migrace.Britská vláda zase těžko může ustoupit v otázce, která je pravděpodobně hlavní hybnou silou za odchodem země do izolace.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.