Několik dopisů z různých exekutorských úřadů adresovaných osobám, jež v domě nikdy nebydleli, chodí do schránky mladé maminky. Ta žije ve starším rodinném domě se svou matkou a dítětem. Část domu zdědila. Vlastní tedy jen určitý podíl nemovitosti, další byly v dědickém řízení rozesety mezi několik příbuzných.
Až při jednání na obecním úřadě, kam šla obsílky řešit, mladá maminka zjistila, že se bez jejího vědomí do domu v poslední době přihlásilo k trvalému pobytu několik lidí a další přibývají. Žena se teď bojí, aby si u ní exekutoři nezačali podávat dveře a ona nemusela dokládat, že věci v domě patří skutečně jí. Na případ LN upozornila Martina Brzobohatá z bezplatné poradny LUMA. Jméno své klientky ale nechtěla z obavy o její ohrožení prozradit. „V současné době je v nemovitosti přihlášeno více než třicet cizích osob,“ uvedla Brzobohatá. Dům přitom tvoří jen jedna bytová jednotka.
Ukázalo se, že příbuzní, kteří k podílu na domku přišli dědictvím,měli dluhy, a tak se na jednotlivé podíly v rámci exekucí vyhlásily dražby. Žena, jež dům obývá, měla zájem podíly vykoupit. Svoji důvěru a finance však vložila v advokátku Marcelu Z., kterou před rokem poslal Krajský soud v Praze na pět let do vězení za zpronevěru téměř devíti milionů korun různým klientům.
Majitelka části domku dlouho nevěděla, že advokátka nic nepodniká ohledně vykoupení zbývajících podílů. A tak si v dražbě zhruba 1/25podíl nemovitosti koupila společnost, která má svůj byznys založený na poskytování trvalého bydliště za necelou stokorunu za měsíc.
Falešná skrýš
Již dříve jsme informovali o praxi společnosti Levné sklady, jež tyto služby poskytuje. Klientům nabízí přihlášení k trvalému pobytu po nejrůznějších koutech republiky. Na základě nájemní smlouvy se pak klienti mohou sami k rezidentuře přihlásit na obecních úřadech. „Měsíčně uzavíráme přibližně s padesáti novými zákazníky smlouvy na období minimálně jednoho roku,“ napsal tehdy LN Lukáš Palma ze společnosti Levné sklady. Palma již dříve uvedl, že klienti jejich služeb využívají zejména proto, že nechtějí mít třeba před zaměstnavatelem ostudu, že jsou k trvalému bydlišti přihlášeni „na radnici“. Další motivací klientů společnosti je podle něj právě obava z exekuce. Taková klička ovšem před exekutory neobstojí. „Pro vedení exekuce prodejem movitých věcí je rozhodující faktické místo jeho pobytu, nikoliv to, které dlužník uvádí. Soupis movitých věcí se provádí v místě, kde se dlužník skutečně zdržuje,“ uvedla Martina Houšková, mluvčí Exekutorské komory ČR.
Společnost na webových stránkách nabízí k přihlášení k trvalému pobytu i nemovitost, v níž žije s matkou a dítětem klientka poradny LUMA. K pronájmu přitom společnost dává jeden metr čtvereční nemovitosti. Navíc nespecifikovanému počtu lidí. Z toho vyplývá, že nejde o žádný reálný nájemní vztah k domu. |
Společnost na webových stránkách nabízí k přihlášení k trvalému pobytu i nemovitost, v níž žije s matkou a dítětem klientka poradny LUMA. K pronájmu přitom společnost dává jeden metr čtvereční nemovitosti. Navíc nespecifikovanému počtu lidí. Z toho vyplývá, že nejde o žádný reálný nájemní vztah k domu. A taková praxe se pohybuje na hraně zákona. „Jednání spoluvlastníka (Levné sklady) považuji za pochybné a patrně i rozporné s právem. Je sice pravda, že na běžné správě společné věci se spoluvlastníci nemusí shodnout, rozhodují však většinou hlasů. I kdyby měl tento spoluvlastník „vetřelec“ danou většinu, musel by nejprve ostatní spoluvlastníky informovat o potřebě takového rozhodnutí. Nájemní smlouvy by tedy v daném případě byly neplatné,“ vysvětlil advokát Ondřej Preuss, zakladatel webu Dostupnýadvokát.cz s tím, že mladá maminka by musela být s pronájmy dalších lidí přinejmenším srozuměna.
Společnost Levné sklady byla dotázána, zda podobné problémy s vlastníky podílů nemovitostí, které k pronájmu nabízí, už někdy řešila. Od Lukáše Palmy ale přišla vulgární odpověď.
Dohodnout se chtěla i obyvatelka domu z uvedeného příběhu. „Vysmíval se nám s tím, že legislativa je na jeho straně a že má všechno ošetřené,“ konstatovala Brzobohatá. Když její klientka kontaktovala obec, v níž se nemovitost nachází, se svou stížností také neuspěla. „Samotné obci se to nelíbí, proto si vše ověřovali na vyšších místech a všude jim bylo sděleno, že přihlašovat k trvalému pobytu na základě těchto podkladů musí,“ dodala Brzobohatá, která však zvažuje další právní kroky, například kontaktovat veřejnou ochránkyni práv. Byť totiž přihlašování k trvalému pobytu na základě vlastnictví malého podílu nemovitosti není zjevně protizákonné, je podle právníků v rozporu s vyššími právními principy. „Dané jednání odporuje dobrým mravům a nemělo by tedy požívat právní ochrany,“ řekl advokát Preuss.