Jedno ze zpožděných výzkumných „supercenter“, vestecký BIOCEV, se posouvá do další fáze. Biotechnologické středisko, jež spolu za evropské miliardy budují Akademie věd ČR a Univerzita Karlova (mezi nimiž to v přípravách trochu zaskřípalo), si podle tiskového sdělení zvolilo generálního dodavatele stavby: „S nejnižší nabídkovou cenou 722 052 897 korun se vítězem stalo sdružení dvou zlínských firem – Zlínstav a. s. a POZIMOS, a. s.“
Ještě důležitější je, že stavba centra, v němž má pracovat na 600 odborníků, začne do jednoho měsíce. Do BIOCEVu se mají vědci, dnes většinou bádající v ústavech Akademie věd nebo v pronajatých prostorách, nastěhovat na jaře 2015. Termíny jsou ovšem značně napjaté – i vzhledem k příslušnému operačnímu programu Evropské unie.
„Zcela určitě to stihneme – musíme, jinak by hrozila ztráta části dotace. Podle harmonogramu ve smlouvě s vítěznými firmami bude stavba dokončena počátkem roku 2015. Velmi bude záležet na tom, jaká bude letošní zima; pevně doufám, že mírná,“ řekl ČESKÉ POZICI profesor Václav Hořejší z krčského Ústavu molekulární genetiky AV ČR, který je za vznik centra odpovědný.
Ve středu 22. srpna si pozemek ve Vestci převzali i zástupci vítězných firem, informovaly inovované webové stránky projektu BIOCEV.
Celá dotace z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) musí být vyčerpána do konce roku 2015. Například další velký unijní projekt, laser ELI vznikající v Dolních Břežanech, si kvůli zpožděním domlouval s Evropskou komisí „rozfázování“ a financování i v dalším programovacím období, jak ČESKÁ POZICE upozornila.
Nejdůležitější byla cena
Profesor Václav Hořejší: Budeme muset věnovat enormní pozornost stavebnímu dozoru, aby neutrpěla kvalita provedeníProč výběr dodavatele stavby pro BIOCEV trval tak dlouho? „Během dvoukolového výběrového řízení jsme museli vyřizovat velký počet žádostí uchazečů o dodatečné informace. Důsledkem toho bylo zákonem požadované prodlužování lhůty pro podání nabídek. Měli jsme velkou obavu, aby některý z neúspěšných uchazečů výsledek nenapadl u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS); to by pak mohlo znamenat mnoho měsíců zdržení. Proto se všechny nabídky detailně analyzovaly, pořizovali jsme si posudky na to, jestli nabízené ceny (i v detailech) jsou realistické,“ říká Hořejší. Do výběrového řízení, které trvalo 1,5 roku, se přihlásilo celkem 15 zájemců.
Jediným kritériem pro získání kontraktu byla nejnižší nabídková cena. „Ty nejnižší nabídky byly mnohem nižší než cena, která vycházela z ,tabulkových‘ odhadů projektantů. Nicméně se ukazuje, že v dnešní krizi dopadají podobně i mnohé další obdobné veřejné soutěže. Jsme rádi, že nám na stavbu postačí částka z dotace, že nebudeme ,dosypávat‘ další stamiliony z vlastních zdrojů, jak jsme se obávali. Na druhé straně budeme muset věnovat enormní pozornost stavebnímu dozoru, aby neutrpěla kvalita provedení,“ doplňuje Hořejší.
To nejmodernější, ale i nejnákladnější
BIOCEV, v němž má výhledově pracovat 54 výzkumných skupin z Akademie věd i Univerzity Karlovy, počítá s těmito pěti výzkumnými programy:
- Funkční genomika
- Buněčná biologie a virologie
- Strukturní biologie a proteinové inženýrství
- Biomateriály a tkáňové inženýrství
- Vývoj léčebných a diagnostických postupů
„Univerzita Karlova chce centrum BIOCEV využít při přípravě nových doktorských studijních programů“, uvedl rektor Václav Hampl k projektu, jenž má patřit spolu s laserem ELI (o němž psal v nedávném čísle prestižní časopis Nature), ostravským superpočítačem IT4Innovations a brněnskými centry CEITEC a ICRC k tomu nejmodernějšímu, ale také provozně nejnákladnějšímu, co budou mít čeští vědci k dispozici. Položení základního kamene BIOCEVu ve Vestci se dočkají akademici letos v říjnu. A snad bude zima mírná.
Související články ČESKÉ POZICE: