Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Věští změny v koncernu Axel Springer konec žurnalistiky, či její záchranu?

  13:11

Jeden z nejsilnějších hráčů na německém mediálním trhu se zbavil balíku tištěných titulů a chce se více orientovat na internetové aktivity.

Papírové tituly, které prodalo nakladatelství Axel Springer mediální skupině Funke. foto: © ReutersČeská pozice

Jako blesk z čistého nebe zasáhla minulý týden německý mediální trh zpráva, že jeden z nejsilnějších hráčů, nakladatelství Axel Springer, šmahem „pouští“ hned celý balík svých tradičních titulů. Je to předzvěst konce „papírových“ novin, nebo dokonce kvalitní žurnalistiky jako takové? Nebo jen moudré a osvícené rozhodnutí, které zajistí tradičnímu mediálnímu domu náskok před konkurencí a bezpečné přežití v digitálním věku?

Nakladatelství Axel Springer, vydavatel nejčetnějšího evropského deníku Bild, chce s platností od začátku příštího roku prodat své dva tradiční deníky Berliner Morgenpost a Hamburger Abendblatt a několik programových a ženských časopisů mediální skupině Funke (dříve WAZ), celkem za 920 milionů eur. Koncern Springer se tím zbaví asi 900 zaměstnanců, získané peníze chce investovat zejména do rozvoje svých aktivit v digitální sféře.

Skupina Funke, která měla dosud hlavní základnu v Porúří a specializuje se na vydávání regionálních tiskovin, díky nákupu rozšíří své aktivity do dvou důležitých německých mediálních center – Berlína a Hamburku. Prostřednictvím nových titulů chce doplnit svoji síť lokálních novin a časopisů a stát se důležitým celoněmeckým mediálním producentem. Obě společnosti se navíc dohodly na vytvoření dvou joint ventures zaměřených na marketing, distribuci tisku a digitální média. Celou transakci musí ještě posvětit Spolkový kartelový úřad.

Profesní sdružení Německý svaz novinářů (DJV) bije na poplach. Aktuální obchod označil jeden z jeho hlavních představitelů za „docela katastrofální“. Žurnalisté se obávají, že se Springer změní z renomovaného nakladatelství na podivný multimediální hybrid a děsí se hromadného propouštění.

Skupina WAZ alias Funke neblaze proslula přísnými úspornými opatřeními, spojováním a rušením novinových redakcí. V posledních měsících zvládla „odbourat“ stovky pracovních pozic, například z Westfälische Rundschau zbyl jen prázdný titul, který přebírá obsah z jiných zdrojů. Počítá se s tím, že i do budoucna bude Funke své portfolio „optimalizovat“. Panují také obavy, že nový obchod bude pro skupinu příliš velkým soustem. Na třetinu nákladů jí ostatně půjčí samotný Springer. Proč ten spěch s prodejem?Koncern Springer se evidentně chce zbavit svých „papírových“ titulů, dokud ještě mají nějakou cenu

Koncern Springer se evidentně chce zbavit svých „papírových“ titulů, dokud ještě mají nějakou cenu. Loni mu sice ještě přinesly zisk ve výši 95 milionů eur, jejich výnosy z inzerce i náklady však vytrvale klesají. Příjmy z internetových aktivit naopak strmě stoupají. Springer tam dnes vydělává zejména na online pracovních burzách, portálech s nabídkami nemovitostí a srovnáváním cen. Pesimisté (nebo realisté?) proto tvrdí, že Springer bude svoji žurnalistickou činnost nadále oklešťovat na úkor jiných činností. Vedení společnosti proti tomu namítá, že si právě současným prodejem uvolnilo ruce k rozvoji svých nejsilnějších multimediálních značek – v Německu nejprodávanějšího bulvárního Bildu a „seriózního“ celostátního deníku Die Welt, včetně jejich spřízněných časopisů (Sport Bild, Computer Bild atd.).

Otec zakladatel by možná nesouhlasil

Těžko říci, zda by se zachováním pouhých dvou „vlajkových lodí“ koncernu souhlasil otec-zakladatel Axel Springer. Nyní prodaný programový časopis Hörzu, založený v roce 1946, stál u zrodu jeho mediálního impéria. Hamburger Abendblatt byl zase jeho prvním seriózním titulem a psal i poválečnou historii – v roce 1948 směl v Německu vycházet jako první deník bez do té doby nutné licence od okupačních mocností. Springer byl původem novinář a měl osobní vztah ke svým titulům, silně mu vadilo, když publikovaly texty, které neodpovídaly jeho osobnímu vkusu a přesvědčení. Patřil mezi nejvýraznější a nejrozporuplnější osobnosti mladé Spolkové republiky.

Ztělesněním zla byl pro levicové intelektuály a protestní hnutí šedesátých let, které napadalo nejen jeho skalní konzervativismus, ale i povrchní a „krvelačné“ zpravodajství Springerova tisku. Po atentátu na studentského vůdce Rudiho Dutschkeho na jaře 1968 se vyrojily transparenty „Bild střílel také“, mladí demonstranti zaútočili na vozidla, která distribuovala čerstvé výtisky bulvárního deníku.Hamburger Abendblatt byl Springerovým prvním seriózním titulem a psal i poválečnou historii Německa

V roce 1972 otřásl Springerovou budovou v Hamburku výbuch bomby, nastražené ultralevicovou teroristickou skupinou Frakce Rudé armády (RAF). Axel Springer dokázal vše přestát. Nejvážnější ohrožení pro jeho mediální koncern nakonec přišlo úplně odjinud – ze strany velkých konkurentů a jeho vlastních vrcholných manažerů, kteří se z firmy snažili vysát, co se dalo. Slábnoucí patriarcha, který zemřel v roce 1985, po sobě zanechal pouhé trosky bývalé říše. Správou svého životního díla pověřil pátou a poslední manželku Friede.

Mladá a nevzdělaná žena z venkova, která u Springerů původně nastoupila jako chůva a později pečovala o svého manžela, se zdála být pro supy kroužící nad nakladatelstvím snadným soustem. Všechny překvapila. Dokázala se vzepřít silným manažerům, velkým mediálním soupeřům Leu Kirchovi a bratrům Burdovým, vyplatila i četné Springerovy dědice. Postupně tak získala nad mediálním domem znovu plnou kontrolu.

V roce 2002 dosadila do jeho vedení Mathiase Döpfnera, který dostal jasný úkol – zajistit koncernu přežití v 21. století. Springerová i Döpfner nyní znovu jasně prokázali, že se na cestě ke svému cíli rozhodně nebudou zdržovat zbytečnou sentimentalitou. A že u nich vždy na prvním místě stojí zisky.

Jak zaplatit dobré novináře?

Vzhledem k tomu, že chtějí uspět v globalizovaném světě a v době razantně se rozvíjejících moderních technologií, není se jim moc co divit. Někteří němečtí novináři ostatně situaci nevidí zdaleka tak černě jako jejich „odborářští“ kolegové.

Jeden z nejznámějších německých žurnalistů, kteří se oblastí médií zabývají, Steffen Grimberg z televizního kanálu NDR, považuje podle svého vyjádření pro ČESKOU POZICI současnou strategii Springeru z čistě podnikatelského hlediska za správnou a prozíravou. Obecný trend pokrývat klesající výnosy z prodejů a inzerce a doposud převážně bezplatné mediální online nabídky prostřednictvím jiných podnikatelských aktivit podle něj není nový. Grimberg se domnívá, že ze současného „přerodu“ Springeru nevyplývají pro jeho profesi žádná nebezpečí a současná debata o tom, že je toto nakladatelství nejdůležitější, respektive jedinou adresou kvalitní německé žurnalistiky, má prý „absurdní rysy“.

Christoph Schwennicke, šéfredaktor politického magazínu Cicero, zase ve svém komentáři zdůraznil, že konec „papíru“ nemusí nutně věstit konec dobrým novinářům. Otázkou za milion ale zůstává, jak je zaplatit. Na internetu si lidé zvykli číst a shlédnout vše zadarmo, i články a příspěvky, za kterými se skrývají roky studia a hodiny usilovné práce.

Jakob Augstein, syn legendárního zakladatele magazínu Spiegel Rudolfa Augsteina a šéfredaktor levicově liberálního týdeníku Der Freitag vidí proto v posledních krocích koncernu Springer nejen riziko, ale i naději pro novinářskou branži. V květnu výslovně přivítal iniciativu šéfa nakladatelství Döpfnera směřující ke zpoplatnění internetových obsahů springerovských médií zavedením tzv. paywall na jejich stránkách.Springer může iniciovat změny, jež by mohly vést k záchraně celé německé žurnalistiky a její role ve společnosti

Augstein míní, že právě Springer může díky své finanční síle a široké čtenářské obci iniciovat změny, které by mohly vést k záchraně celé německé žurnalistiky a její role v demokratické společnosti. I současný prodej má tendenci vidět spíše pozitivně, jako obchod, díky němuž Springer získá prostředky na prozkoumávání nových cest, které mohou časem ukázat směr vývoje i pro ostatní.

Také Steffen Grimberg z NDR říká, že pokud Springer se zpoplatněním svých mediálních produktů na internetu obstojí, najde pravděpodobně mnoho napodobitelů.

Strategie podle okolností

Zda bude nakladatelství Axel Springer sledovat stejnou strategii jako v Německu i v ostatních evropských zemích, zatím není jasné. Náznaky ale už existují – v červenci prodalo některé své časopisecké tituly ve Francii.

V Česku působí Axel Springer ve společném multimediálním vydavatelství se švýcarskou firmou Ringier. Na deníkovém trhu si drží nejvyšší počet čtenářů, je druhé největší mezi vydavateli časopisů. Vlastní například tituly Blesk, Sport, Aha! či Reflex. Tiskové oddělení pražské pobočky na dotaz ČESKÉ POZICE ohledně další strategie odkazuje na švýcarskou centrálu nakladatelství, jeho pracovníci na nicneříkající oficiální tiskové zprávy.

Podle Grimberga bude Springerův postup v Evropě záležet na okolnostech v jednotlivých zemích – dokud bude jeho klasická nakladatelská činnost zisková, bude pravděpodobně své digitální aktivity rozvíjet paralelně k ní. Uvidí se ale, co se stane, když budou náklady novin a časopisů a zisky z inzerce v nich klesat tak dlouhodobě a vytrvale jako v Německu...