Je to takové Vrtěti psem v českých podmínkách. „Horkou“ zprávou, kterou se v posledních dnech zabývala téměř všechna domácí média, je sporná efektivnost správy odvodů za porušení rozpočtové kázně při čerpání dotací. Jednoduše řečeno – promíjení sankcí a penále, a to v řádu desítek miliard. Jenže to není nic nového. Na tento problém upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) již letos v únoru. V dubnu se jeho závěry projednávaly ve vládě a Věci veřejné tehdy vyrukovaly s prohlášením, že chystají na ministra financí Miroslava Kalouska trestní oznámení. Koncem června se pak probudila i část médií.
NKÚ ve své závěrečné zprávě k auditu za období od začátku roku 2006 do konce roku 2009 konstatoval, že „postup ministerstva financí nevede příjemce prostředků státního rozpočtu k dodržování rozpočtové kázně“. Kalouskův úřad – a přiznejme, že daleko dříve, než problém zaznamenala média – začal chystat nápravu.
Kdy ho konečně zavřou? Ale koho?
Poplašná zpráva nicméně vyburcovala českou veřejnost. Do diskusního pořadu Hydepark, který vysílala Česká televize v pondělí 20. června, telefonovala divačka a v emotivním monologu konstatovala, že „se berou peníze lidem bez nohou a Kalousek odpustí 30 miliard penále na daních. Copak na něj nikdo konečně nepodá trestní oznámení?“ Rozhořčená volající si sice spletla daně a dotace a nerozumí pojmům porušení rozpočtové kázně, penále a odvody, ale to nic nemění na jejím přesvědčení, že ministr financí by měl jít sedět.
(Zákon stanovuje, jak přesně musí subjekt nakládat s dotacemi ze státního rozpočtu. Pokud tato striktní a v mnohém zbytečně přísná pravidla nedodrží, tedy poruší rozpočtovou kázeň, je mu vyměřen odvod za porušení kázně a penále.)
V letech 2006 až 2009 bylo vyměřeno přes 34,5 miliardy korun na odvodech a penále, prominuto z toho bylo více než 31 miliard.
Háček je, že případ se netýká jen Miroslava Kalouska. Kontrolní úřad prověřoval „postup finančních orgánů při vybírání a správě odvodů za porušení rozpočtové kázně, včetně vymáhání a promíjení stanoveného odvodu a jeho příslušenství“, jak byl nazván cíl kontroly, již během loňského roku. Závěrečnou zprávu z auditu zveřejnil letos 14. února. Za problematickou označili kontroloři efektivnost správy odvodů a penále.
V letech 2006 až 2009 se na postu ministra financí postupně vystřídali Bohuslav Sobotka, Vlastimil Tlustý, Miroslav Kalousek a Eduard Janota. Vyměřeno bylo přes 34,5 miliardy korun na odvodech a penále, prominuto z toho bylo více než 31 miliard. Výdaje na správu odvodů za porušení rozpočtové kázně přišly stát zhruba na 1,2 miliardy korun.
Neefektivní, netransparentní
Na první pohled jde o naprosto neefektivní systém. NKÚ navíc poukazuje na to, že si ministerstvo financí stanovilo pouze vnitřní předpis, podle něhož při vyřizování žádostí o prominutí odvodu a penále postupuje. Jeho obsah však žadatelé o pardon neznají. NKÚ také kritizuje, že nebylo zajištěno rovné postavení všech subjektů, které o prominutí platby žádaly. Pochybná je též transparentnost celého procesu. Veškerá moc je totiž v rukou resortu financí.
NKÚ přiznává, že i sebemenší porušení rozpočtové kázně je postihováno velmi tvrdým trestem, který může znamenat likvidaci příjemce penězNa druhou stranu je však nutné připustit, že pokud by ministerstvo postupovalo striktně podle zákona a vymáhalo veškeré odvody a penále, znamenalo by to konec dotační politiky. To připouštějí i kontroloři. „Porušení rozpočtové kázně, definované v zákoně jako jakékoli porušení podmínek ve spojení se způsobem stanovení výše odvodu, je nastaveno tak, že i sebemenší porušení rozpočtové kázně je postihováno velmi tvrdým postihem, který může znamenat likvidaci příjemce peněžních prostředků,“ píše se v závěrečné zprávě NKÚ.
Ministerstvo financí ve svém stanovisku ke zprávě NKÚ konstatuje, že „efektivita správy odvodů je dostačující, neboť její přínos nelze redukovat pouze na poměr uložených a prominutých částek. V úvahu je nutno vzít především její preventivní účinek a přísný legislativní rámec, který však správci odvodů dává možnost správního uvážení zohledňujícího konkrétní situaci“.
Jenže dle kontrolního úřadu nelze tvrdost zákona odstraňovat správním rozhodnutím, které nemá legislativní oporu. Optimální by bylo přijetí nového zákona, který stanoví minimální sankce při porušení rozpočtových pravidel. Jejich striktní vymáhání pak bude mít hlavně výchovnou funkci.
Správa odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně se dostala na jednání vlády 27. dubna. Žádná opatření navržena nebyla. Členové kabinetu Petra Nečase pouze závěr kontroly NKÚ vzali na vědomí, a stejně se postavili i ke stanovisku ministerstva financí. NKÚ neshledalo při kontrole tak závažná pochybení, aby bylo podáno trestní oznámení.
Proč tajný předpis?
Dle informací ČESKÉ POZICE připravuje Kalouskův resort ve spolupráci s Generálním finančním ředitelstvím, do jehož kompetence správa odvodů od 1. března letošního roku náleží, zásadní změny. „Pro jednání vlády je již připravena novela zákona 320/2001 o finanční kontrole, která obsahuje potřebné změny v procesním režimu, a souběžně s tím je připravována změna rozpočtových pravidel tak, aby zajistila efektivnější fungování správy odvodů,“ upřesnil Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva financí. Novelu zákona o rozpočtových pravidlech projednává sněmovna ve druhém čtení.
Posuzování toho, komu se sankce odpustí, a komu nikoliv, aniž by byla jasně daná a veřejně známá pravidla, vytváří prostor pro korupciPosuzování toho, komu se sankce odpustí, a komu nikoliv, aniž by byla jasně daná a veřejně známá pravidla, vytváří prostor pro korupci. Na ministerstvu financí mají pro takové případy stanovený vnitřní předpis. Mluvčí Haas tvrdí, že je zajištěno rovné postavení všech žadatelů o prominutí. Obsah předpisu je ale tajný. „Případná znalost podmínek promíjení by mohla mít opačný efekt a vedla by příjemce prostředků ke spekulaci, zda je výhodnější podmínky dodržet, nebo je porušit, a situaci pak řešit prominutím. Subjektivní posuzování samozřejmě uplatňováno nikdy nebylo,“ říká Haas.
Věci veřejné přehodnotily od dubna situaci a místo na Kalouska podaly v souvislosti s odpouštěním sankcí oznámení na neznámého pachatele. K podání trestního oznámení je prý vedl konkrétní případ firmy, která stavěla lanové centrum v Bystřici nad Pernštejnem. „Ta prokazatelně porušila téměř všechna pravidla při přidělení dotace. Úvěrový podvod potvrdil dokonce i soud, a stejně se nic nestalo. Firma nejenže dostala dotaci zpět, ale ministerstvo financí tomuto podnikateli dokonce odpustilo i vyměřené penále. Stát mu navrch dotoval z evropských fondů jeho dlužné daně,“ upozorňuje poslanec za Věci veřejné Josef Novotný. V těchto dnech se chystá k podanému oznámení doplnit další důkazní materiál.
„V souvislosti s tímto případem došlo k několika trestným činům, o kterých ministerstvo financí prokazatelně vědělo. Písemně jsem na systémovou chybu upozorňoval přímo Miroslava Kalouska několikrát, ale nic se nezměnilo. Ministr neudělal žádná opatření k nápravě. Proto je podle mého přesvědčení za současný stav zodpovědný nejen morálně, ale i trestně,“ dodává Novotný.
Problematikou odpouštění sankcí se u „Véčkařů“ zabýval vedle Novotného i poslanec Michal Babák. Když už je tedy trestní oznámení podáno, mohly by se mu uvolnit ruce a bude se moci soustředit na vlastní účetnictví.
