Veřejné tendry: rozhoduje se dle ceny, i když to zákon nepožaduje

Ministerstvo pro místní rozvoj chce tento trend zvrátit, a připraví metodické pokyny, jakousi kuchařku, jak při vypisování tendrů postupovat.

Ministerstvo pro místní rozvoj, do jehož gesce patří zákon o veřejných zakázkách, zveřejnilo Výroční zprávu o stavu veřejných zakázek v ČR za rok 2012. Vláda se materiálem zabývala na jednání 5. června a vzala ho na vědomí. Co z publikovaných údajů vyplývá?

Nejdůležitějším zjištěním je, že kvůli novele zákona, která vstoupila v platnost v dubnu loňského roku, nedošlo ke snížení objemu trhu veřejných zakázek. Porovnáme-li velikost trhu veřejných zakázek za roky 2012 a 2011, jsou téměř totožné. Loni dosáhl objem trhu 502 miliard korun, rok předchozí to bylo o dvě miliardy korun méně. Jako liché se tak ukazují výhrady kritiků, že novela zákona o veřejných zakázkách brzdí ekonomiku země. To ostatně dokazuje i další statistický údaj. Podíl trhu veřejných zakázek na HDP zůstal loni ve srovnání s rokem 2011 na stejné úrovni, a to na třinácti procentech.

Kvůli novele zákona, která vstoupila v platnost v dubnu loňského roku, nedošlo ke snížení objemu trhu veřejných zakázek    Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nicméně upozorňuje, že jednoznačně vyhodnotit dopad novely zatím není možné. Loni totiž dle novely bylo vysoutěženo jen 15 procent celkového objemu prostředků určených na veřejné zakázky.  

V loňském roce bylo zahájeno 5116 veřejných zakázek, což představuje meziroční nárůst o 336 zakázek. Největší objem zahájených zakázek byl patrný v prvním čtvrtletí roku. Důvod je zřejmý. Část zadavatelů totiž chtěla na poslední chvíli využít možnosti postupovat dle zákona o veřejných zakázkách před jeho novelizací, který byl v mnoha ohledech benevolentnější. Zadáno bylo loni 10 662 veřejných zakázek, což představuje meziroční nárůst o 2035 zakázek.     

Hlavní je cena

Nejčastěji kritika týkající se zákona o veřejných zakázkách směřuje k tomu, že zadavatelé jsou nuceni vybírat ze zájemců dle nejnižší ceny. MMR tvrdí, že v tomto ohledu nepřinesla novela zákona žádné změny. Jenže ze statistických údajů vyplývá, že u významné části zakázek, ve zhruba 70 procentech případů, je skutečně uváděna jako hodnotící kritérium pouze cena, kterou účastník soutěže nabídne.

Proč, když to zákon nevyžaduje? „Důvodem může být neustále zdůrazňovaná nutnost snižování nákladů na veřejné zakázky. Lze se oprávněně domnívat, že zadavatelé ve snaze ušetřit, stanoví cenu jako jediné hodnoticí kritérium, což pokud nejsou dostatečně přesně stanoveny zadávací podmínky, může mít negativní vliv na kvalitu plnění dané veřejné zakázky,“ konstatuje ve výroční zprávě MMR.

Ve zhruba 70 procentech případů je uváděna jako hodnotící kritérium pouze cena, kterou účastník soutěže nabídneJiří Svoboda, ředitel odboru veřejného investování na ministerstvu pro místní rozvoj dodává, že vliv na chování zadavatelů mají také obavy z medializace a nejrůznějších kontrol. Právník Daniel Weinhold, jenž stojí v čele expertní skupiny Platforma pro transparentní veřejné zakázky, tvrdí, že zadavatelé jsou nuceni veřejně obhajovat způsob výběru vítěze tendru. „Výběr nejlevnějšího dodavatele na první pohled vypadá nejobhajitelněji, ač mnohdy není nejvhodnější,“ vysvětluje Weihnold.     

Ministerstvo slibuje, že připraví metodické pokyny a vzorové dokumenty, tedy jakousi kuchařku, jak mají zadavatelé při vypisování veřejných zakázek postupovat. MMR chce zvrátit trend hodnotit nabídky pouze dle ceny. Zákon o veřejných zakázkách umožňuje posuzovat více aspektů – mimo jiné kvalitu či dodatečné provozní náklady.

Více papírování

Hlavním cílem novely zákona o veřejných zakázkách bylo zvýšení transparentnosti. Laicky řečeno, na zadavatele tendrů je mnohem více vidět. Zvýšil se nejen počet dokumentů, které je nutné uveřejňovat v průběhu zadávacího řízení, ale posílena byla i následná kontrola. Všichni zadavatelé mají povinnost zveřejnit písemnou zprávu, která obsahuje základní informace o veřejné zakázce a podaných nabídkách. Veřejní zadavatelé musejí navíc zveřejnit i celé znění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, a to včetně všech jejích změn a dodatků, informace o výši skutečně uhrazené ceny a seznam subdodavatelů, kteří inkasují více než deset procent ceny.  

Je bez diskusí, že po novele zákona o veřejných zakázkách mají zadavatelé s tendry více „papírování“. Advokát Weihold tvrdí, že v praxi se zásadní problémy spojené s novelou nevyskytly. Výjimkou je prý povinnost zrušit zadávací řízení, pokud je pouze jedna nabídka. Proč ale tedy k novele zákona zaznělo tolik výhrad? „Zpravidla platí – kdo nemá problém, mlčí, komu něco vadí, křičí,“ říká Daniel Weinhold.

Počet příspěvků: 3, poslední 26.6.2013 10:20 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.